Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

2969.

Odpověď

ministra zahraničních vědí a ministra sociální péče

na interpelaci poslanců Jana Pelikána, I. Tučného a soudruhů v záležitosti odpírání podpor v nezaměstnání švýcarskými úřady tamějším nezaměstnaným dělníkům - československým státním příslušníkům (tisk 1657).

K interpelaci klademe si za čest podati toto sděleni o genetickém vývoji otázky podpor v nezaměstnání pro českoslov. příslušníky ve Švýcarsku:

Průmyslová krise a nezaměstnanost z ní plynoucí přiměla vyslance republiky Československé v Bernu již v polovici r. 1920, aby upozornil na nesnadnou situaci příslušníků republiky Československé ve Švýcarsku a koncem roku toto vyslanectví požádalo prostřednictvím ministerstva věcí zahraničních ministerstvo sociální péče, aby neprodleně prohlásilo vůči švýcarským příslušníkům v republice Československé reciprocitu ve věci podpor v nezaměstnanosti.

Nevyčkávajíc odpovědi a hledíc uleviti bídě nezaměstnaných Čechoslováků, vydávalo jim v jednotlivých případech potvrzení pro švýcarské úřady v tom smyslu, že podpory v nezaměstnanosti cizincům v republice Československé zpravidla nejsou odpírány, čímž mělo býti docíleno stejného stanoviska švýcarských úřadů vůči československým dělníkům.

Švýcarské úřady však těchto prohlášeni neuznávaly, poněvadž podle švýcarského zákona o podporách podpora cizinců jest podmíněna reciprocitou. Referent vyslanectví intervenoval osobně v národohospodářském oddělení švýcarském, kde mu bylo slíbeno, že švýcarská vláda zachová se stejně, jakmile ministerstvo sociální péče republiky Československé podá prohlášeni o vzájemnosti vůči Švýcarům.

Ministerstvo sociální péče výnosem ze dne 3. a 14. února 1921, č. 3151, uveřejněným v úředním listě a v ostatních denních časopisech ještě zvláště poukázalo příslušné úřady, aby příslušníkům švýcarským, bydlícím v území republiky Československé byla přiznávána podpora v nezaměstnanosti za stejných podmínek jako příslušníkům zdejším.

Dne 22. února 1921 byla prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí zaslána verbální nota generálnímu konsulátu švýcarskému v Praze, obsahující prohlášení reciprocity a sdělení, že vláda československá jest ochotna vstoupiti ve vyjednávání mající za účel uzavření smlouvy o reciprocitě. Stejně vyslanectví v Bernu oznámilo vládě švýcarské přípisem ze dne 11. března, č. j. 372, že faktická reciprocita v republice Československé nabude platnosti a žádala vzájemnost vůči českoslov. příslušníkům. Než švýcarská vláda nespokojila se prohlášením reciprocity bez precisního stanoveni výše podpor a v tom smyslu také požádala vyslanectví o doplnění.

Jest pravděpodobno, že švýcarská vláda by přistoupila na zvláštní smlouvu podle vzoru italského, v níž mohou býti čs. příslušníkům přiznány podpory toliko ve stejné výši, v jaké jsou zavedeny v republice Československé. Podpory ve Švýcařích vyplácejí se toliko 2-3 měsíce a při tom dlužno poukázati, že hospodářská krise a nezaměstnanost, s níž šíři se zaujatost a bojkot cizinců, jest na dlouhou dobu trvalá a že proto ani reciprocita podpor nepřinese našim příslušníkům výsledku tak příznivého, jak očekávají.

Všem československým spolkům a také jednotlivcům bylo nabídnuto vyslanectvím, že jim toto v souhlase s příslušným ústředním úřadem republiky přispěje k-repatriaci. Na tuto nabídku došla však toliko jedna přihláška, ostatní se repatriaci vzpírají, není tedy pravdou tvrzení spolku Komenského, že švýcarské úřady by je postrkem hodlaly poslati do vlasti. Kromě toho třeba poukázati, že všechni dělníci ve Švýcarsku mají příležitost dáti se pojistiti proti nezaměstnanosti u soukromých ústavů a také u odborových organisací, kteréhož práva mohli použíti také dělníci českoslovenští. Z cizozemských dělníků dostává se od švýcarských úřadů podpor toliko Němcům podle smlouvy dávno uzavřené a od několika týdnů také Italům pouze v míře nepatrné a pouze do června t. r.

Žádnému jinému státu nepodařilo se uzavříti se švýcarskou vládou smlouvy o reciprocitě, bylo by jistě úspěchem, kdyby se to podařilo republice Československé.

Ministerstvo zahraničních věcí a sociální péče pozorně sledovalo zprávy o situaci našich příslušníků ve Švýcarsku a jest jejich snahou, aby přesná smlouva o reciprocitě byla co nejdříve uzavřena.

V mezidobí dostane se jistě každému pomoci potřebujícímu příslušníku republiky Československé se strany našich zastupitelských úřadů ve Švýcarech ochrany a podpory podle všeobecně platných předpisů.

V Praze dne 22. července 1921.