Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

2963.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslance Adámka a soudruhů

o krocích podniknutých státní správou na ochranu, lesů před mniškou (tisk 2577).

Ministerstvo zemědělství sleduje bedlivě vývoj a rozsah pohromy, jež stihly naše lesy katastrofálním rozšířením bekyně sosnové (mnišky), jehož hlavní příčiny a všechna opatření, jež dosud byla učiněna k jeho zdolání, po případě zmírnění; uvedlo jíž v odpovědí na interpelací poslance Zierhuta a soudr., č. t. 939.

V této odpovědi, jakož i v různých zprávách ministerstva zemědělství a četných odborníků bylo objasněno, že bezprostřední příčina hrozivého rozmnožení mnišky spočívá v abnormálních klimatických poměrech posledních let, vývoji jejímu neobyčejně příznivých, jak dokazuje i hromadný výskyt jiných škůdců.

Ministerstvo zemědělství nařídilo jíž z jara roku 1919, aby bylo použito proti mnišce veškerých ochranných opatření. Všechny doposud obvyklé prostředky, jako sbírání a ničení vajíček, housenek, kukel, chytání a spalování motýlů (bylo zjištěno, že k světlu létají jen samečci, nebo vykladené samičky), olepování stromů, probírání porostů a jiné nedovedly však zameziti příznivými poměry klimatickými neobyčejně podporovaný vývoj mnišky, o Proto dalo ministerstvo zemědělství podnět a příslušnou hmotnou podporu k nejrůznějším pokusům v hledání nových prostředků a svolalo několik odborných porad za účastí vynikajících odborníků vědy a prakse, na nichž projednány byly různé návrhy a zkušeností v boji proti mnišce, Po bezvýsledných pokusech s ničením mnišky otravnými plyny, konány byly nové pokusy s ničením mnišky různými chemickými prostředky, které však nepřinesly rovněž praktického výsledku. Tyto prostředky mohou se osvědčiti pří objevení škůdce v menším množství pro lokalisaci a isolaci žíru, nestačí však k zdolání ohromných spoust housenek, které jsou v korunách stromů těžko dosažitelny. Hlavní naděje odborných kruhů na konečné zdolání mníšky upírají se na všeobecné rozšíření nemocí polyedrické, která jest s to, mnišku hromadně zahubiti.

Ministerstvo zemědělství pověřilo proto docenta dra Komárka studiem této nemoci. Dru Komárkovi podařilo se objeviti neznámého dosud původce polyedrie, jenž žije uvnitř jader buněk tělních tkání housenek a náleží do skupiny drobných organismů, tak zvaných chlamydozooí, jež způsobují na příkl. též trachom, šarlach, vzteklinu a pod, Dále bylo zjištěno, že nákaza housenek mnišky šíří se hlavně vzduchem, prolež zahájeny četné pokusy s umělou infekcí polyedrické nemoci v porostech mniškou napadených, Bohužel nebylo po, ruce dostatečného množství infekční látky, která by mohla býti ve všech porostech uměle rozprašována, jelikož se dosud nepodařilo vypěstovati umělé kultury původce polyedrické nemoci.

Aby bylo zabezpečeno potřebné množství infekční látky pro příští rok - jelikož vývoj mnišky po vyrojení motýlů a nakladení vajíček koncem července a počátkem srpna pro letošní rok končí - nařídilo ministerstvo zemědělství hromadné sbírání odumřelých housenek, zničených polyedrickou nemocí a hodlá příštím jarem hned po vylíhnutí housenek z vajíček zahájiti rozsáhlou umělou infekci porostů mniškových, čímž bude bohdá tato pohroma zdolána. Kromě toho nařídilo ministerstvo zemědělství, aby všude tam, kde se mniška dosud nevyskytla hojnější mírou, ale objeví se hromadně přeletem motýlů, byli tito všemi prostředky ničeni. Hubení motýlů v porostech silně mniškou jíž dříve napadených nemá bohužel valného praktického významu, jelikož, zničí se v nejlepším případě sotva 10 až 20% plných samiček a nakladené množství vajíček ostatními samičkami stačí k ožrání porostů, nepodaří-li se rozmnožiti mezi vylíhlými housenkami nemoc polyedrickou. Ničení vajíček samotných, jež přezimují, jest velmi obtížné, jelikož samičky kladou je skrytě do trhlin kůry a často do nedostupných výšek stromových.

Z uvedeného jest vidno, jak houževnatým škůdcem jest tento hmyz a jak těžko jest nalézti vhodné a za všech okolností působivé prostředky. Rozhodujícím činitelem budou klimatické poměry, zvláště příští zimy a jará, které mají jak na vývoj mnišek; tak i na rozmnožení polyedrické nemoci rozhodný vliv, lidské mocí ovšem se vymykající.

Škody mniškou způsobené jsou, velmi vážné.

V r. 1920 stiženo bylo:

5.027 ha porostů holožírem,

3,968 ha porostů žírem přes 50%,

3.514 ha porost žírem pod 50%,

12,885 ha porostů žírem pod 25%.

Rozsah žíru v roce 1921 nelze dosud přesně stanoviti, jelikož žír právě skončil a ministerstvem nařízen byl nový podrobný soupis poškozených ploch.

Všeobecně lze však konstatovati, že žír v letošním roku byl následkem vypuknutí polyedrie daleko méně nebezpečný. Velkou většinou došlo jen k částečnému žíru, kdy housenky ožraly koruny stromů směrem od vrcholků dolů; nové položíry jsou celkem řídké. Pohled na poškozené porosty je ovšem velice smutný, zvláště stojí-li na svazích, neboť zdá se pří pohledu z dálky, že jsou úplně zničeny. Není však tomu tak, jelikož značná spodní část korun zůstala zachována a tím dána jest i, oprávněná naděje, že sej, porosty tyto opět zotaví. Ba byly zjištěny i případy, že porosty roku loňského úplně do hola ožrané, se letos zazelenaly. Ač rozloha porostů mniškou zamořených je značná, lze přece doufati, že porosty, které byly jen částečně ožrány, budou zachráněny a že se i značná část do hola ožraných porostů mladších a středního stáří zotaví, budou-li klimatické poměry, zvláště pokud se týče vlhkostí, poněkud příznivy.

Nejvíce ohroženy jsou starší čisté porosty smrkové a jedlové; mladší porosty smrkové, jakož i borovice; modřín a listnaté dřeviny budou z velké částí zachráněny a vznikne toliko ztráta na přírůstku.

Aby byly plochy, jež bude nutno v důsledcích pohromy mniškové vykáceti, co nejdříve vhodnými dřevinami zalesněny, vydalo ministerstvo výnosem ze dne 18. listopadu 1920, čís, 46581 směrnice, v nichž na prvním místě doporučuje zakládání smíšených porostů, pokud možno skupinovitě se žádoucím zřetelem k dřevinám listnatým, podle povahy stanoviště.

Na základě nejnovějších výzkumů a praktické zkušeností vydalo ministerstvo zemědělství výnosem ze dne 26. července 1921, č. 41,660-XIV., další pokyny o boji proti mnišce. V tomto směru jest ministerstvo zemědělství ochotno poskytnouti potřebné finanční podpory k účinnému provádění vhodných opatření, zvláště v lesích drobných majitelů a vyzvalo svrchu uvedeným výnosem `okresní lesní inspekce, aby podaly ministerstvu co nejdříve příslušné návrhy.

Všem zemským a okresním politickým správám bylo nařízeno, aby po dohodě s okresními lesními inspekcemi za účasti znalců odborných a po vyslechnutí majitelů lisů zařídily vzhledem k daným místním poměrům a přítomnému stavu pohromy mniškové v jednotlivých krajích nejvhodnější opatření. Podle §u 51. lesního zákona ze dne 3. prosince 1852, č. 250, jsou povinni všichni majitelé lesů, jichž lesy jsou ohroženy, pomáhati a uposlechnouti nařízení politických úřadů, které mají právo užíti v této příčině prostředků donucovacích. Útraty nesou majitelé lesů, jichž se to týče, a sice podle, míry ochráněné rozlohy lesní.

Ministerstvo zemědělství učinilo tedy vše, co bylo v lidské moci, aby pohroma mnišková byla aspoň na nejmenší míru omezena a doufá, že podařilo se již letošním rokem hlavní nebezpečí překonati.

Bude však i nadále pracovati a hledati nové prostředky; aby mohlo býti hned v zárodku čeleno příštímu rozmnožení bekyně mnišky, s kterým dlužno počítati v budoucností.

V Praze dne 11. srpna 1921.