Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

Původní znění.

2954.

Odpověď

předsedy vlády a ministra pověřeného řízením Úřadu pro zahraniční obchod

na interpelaci poslance dra Medingera a soudr.

o přibrání německého hlavního svazu průmyslového k spolupráci na všech hospodářských otázkách (tisk 949).

Vláda Československé republiky nikdy neučinila a dosud nečiní žádnému odvětví průmyslovému překážek, aby se dle své vůle seskupovalo v hospodářské organisace, ať již na podkladě jednotlivých průmyslových oborů, či místního seskupeni, nebo konečně na podkladě národnostním, nebo i jinaké příslušnosti svých členů. Vláda nečinila v tom směru nejmenších překážek ani německému hlavnímu svazu průmyslovému a přijímala všechny náměty a žádosti, které úřadům podával, podrobovala je stejně pilné úvaze jako náměty všech jiných korporací, nečinila v té příčině žádného rozdílu mezi ním a jinými organisacemi, poskytne i vždycky budoucně německému hlavnímu svazu průmyslovému stejnou volnost a příležitost, aby projevoval názory a přání vrstev v něm zastoupených a bude k jeho spolupráci ve věcech hospodářských bráti stejný zřetel tak, jak to žádá interpelace.

Jinak má se však věc tenkrát, když jde o to, aby vláda sama si vyžádala v otázkách všeobecné důležitosti dobrozdání průmyslové organisace, jež má vyjádřiti stanovisko průmyslu jako celku, anebo jde-li o delegaci, již má průmysl navrhnouti jako celek. Tu budiž především konstatováno, že vláda nemá a nemůže také uznati žádné povinnosti, aby musila jakoukoli dobrovolnou organisaci průmyslovou, tedy také německý hlavní svaz průmyslový, sama vyzývati a všude přibírati k poradám a vyjádřením o všech hospodářských otázkách a vyžádati si od nich návrhy jmenovací.

Podle stavu zákonodárství jsou to v prvé řadě obligatorní instituce - v oboru průmyslu a obchodu, tedy obchodní a živnostenské komory - které vláda má vyzývati k podáváni posudků a dobrozdání, zejména o osnovách zákonů a nařízení, a které mají v určitých osobních věcech právo jmenovací a navrhovací. V druhé řadě jsou to poradní instituce všeobecné a odborné, zřízené vládou samotnou, jako příkladně Poradní sbor pro otázky hospodářské, který má býti právě účelně zreorganisován, dále Živnostenská rada, Celní rada, Železniční rada atd., atd.

Kdyby však vládě měla býti uložena povinnost, aby vedle těchto sboru slyšela vždycky předem i všechny dobrovolné organisace, které se o toto právo hlásí, pak by docela určitě se stala příprava zákonů a nařízení a jich uskutečnění tak komplikovanou, že by se stala prakticky vůbec nemožnou. Vždyť už dnes máme dobrovolných organisací průmyslových a obchodních několik set a je velmi pravděpodobným, že by se o tito právo hlásily všechny.

Proto nemůže vláda, než prohlásiti, že je věci dobrovolných organisaci samotných, aby se o zastupování svých zájmů staraly a aby tedy samy a z vlastni iniciativy zakročovaly, dobrozdání podávaly, návrhy a námitky činily všude tam, kde to jich zájem vyžaduje a všude tam, kde se domnívají, že tento zájem není dostatečně zastáván institucemi obligatorními a poradními dříve naznačenými. To tím spíše, poněvadž lze jistě právem říci, že takřka každá dobrovolná organisace, jistě však každá důležitá dobrovolná organisace, a docela určitě i německý hlavní svaz průmyslový má jednoho neb více svých členů v těchto naznačených institucích a že tudíž jimi jsou neb aspoň mohou býti informováni o všech důležitých věcech, které se připravují, nehledě ani k tomu, že o věcech vskutku důležitých se už dlouho předem diskutuje i v listech denních a odborových.

Může však nastati vskutku někdy i pro vládu potřeba neb přáni, aby si o některých otázkách zcela zásadní důležitosti - ať povahy věcné či osobní - vyžádala předem vyjádřeni dobrovolné organisace průmyslové. Tu ovšem vláda se může obraceti jen na organisaci, zřízenou na podkladě nejširším, která zaručuje svými stanovami členství a spolučinnost všem průmyslníkům Československé republiky bez rozdílu, která na tomto podkladě také skutečně vybudovala svoji organisaci a která tedy za své členy čítá průmyslníky všech oborů, všech krajin a všech národností v republice Československé zastoupených. Není zajisté žádného sporu o tom, že otázky přesně hospodářské - a pouze o tyto se může jednati a pouze k těmto vztahuje se odpověď na tuto interpelaci - nijak nesouvise zásadně s otázkami národnostními, neboť ve věcech hospodářských není zásadních diferencí z ohledu národnostního a zájmy i potřeby průmyslu jako takového jsou a budou vždycky stejné, ať jde o průmyslníka české, německé neb jakékoliv jiné národnosti.

Proto může přicházeti v úvahu při zmíněných dotazech vlády pouze organisace naprosto všeobecná, všechny odbory, kraje a národnosti v sobě soustřeďující. Není to ani technicky jinak možno, poněvadž nemůže přece býti od vlády žádáno, aby v každém jednotlivém případě odvažovala teprve na zlatých vážkách počet členů a celkovou hospodářskou důležitost velikého počtu různých průmyslových organisací, které v našem státě máme, to tím méně, poněvadž jest přece známo, že značný počet průmyslníků jest členem dvou a více různých organisací.

Jediná organisace však, která podle svých stanov zaručuje členství průmyslníkům všem a která také skutečně za své členy čitá průmyslníky všech národnosti, zejména také národnosti německé, kteří vynikajícím způsobem jsou zastoupeni také v předsednictvu jejím a z nichž velký počet jest spolu také členy německého hlavního svazu průmyslového - jest Ústřední svaz československých průmyslníků, který proto přichází pro vládu v první řadě v úvahu pro dříve zmíněnou spolupráci. Poněvadž jest vládě známo, že již po delší dobu konají se porady o tom, aby také německý hlavni svaz průmyslový byl v Ústředním svazu československých průmyslníků spoluúčasten a poněvadž snahy ty, pokud jest vládě známo, setkávají se se zásadní ochotou na obou stranách, nemá vláda důvodů. proč by následkem interpelace pp. dra Medingera a soudruhů od svého stanoviska ustupovala.

V Praze dne 18 července 1921.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

Překlad.

2954.

Antwort

des Vorsitzenden der Regierung und des mit der Leitung des Amtes für Aussenhandel betrauten Ministers

auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Medinger und Genossen betreffend die Beiziehung des deutschen Hauptverbandes der Industrie zur Mitarbeit in allen wirtschaftlichen Fragen (Druck 949)

Die Regierung der Čechoslovakischen Republik hat niemals und macht auch derzeit keinem Industriezweige irgendwelche Hindernisse, dass er sich nach freiem Willen in wirtschaftliche Organisationen gruppiere, sei es nun auf Grund der einzelnen Industriefächer, oder auf Grund örtlicher Gruppierung, oder endlich auf Grund der nationalen, oder einer anderen Zugehörigkeit seiner Mitglieder. Die Regierung hat in dieser Richtung auch dem deutschen Hauptverbande der Industrie nicht die geringsten Schwierigkeiten bereitet und alle Einwendungen und Ansuchen, die er den Behörden überreichte, der gleichen eifrigen Erwägung unterzogen wie die Einwendungen aller anderen Korporationen, hat in dieser Beziehung gar keinen Unterschied, gemacht zwischen ihm und anderen Organisationen, gewährt auch stets in Hinkunft dem deutschen Hauptverbande der Industrie die gleiche Freiheit und Gelegenheit, die Anschauungen und Wünsche der in ihm vertretenen Kreise zum Ausdrucke zu bringen und wird in wirtschaftlichen Angelegenheiten seine Mitarbeit genau so berücksichtigen, wie dies die Intepellation verlangt.

Anders verhält sich die Sache aber dann, wenn es sich darum handelt; dass die Regierung selbst in Fragen von allgemeiner Wichtigkeit ein Gutachten einer Industrieorganisation abverlange, das den Standpunkt der Industrie als Ganzes zum Ausdrucke bringen soll, oder wenn es sich um eine Delegation handelt, welche von der Industrie als Ganzes vorgeschlagen werden soll. In diesem Falle muss vor allem konstatiert werden, dass die Regierung keine Verpflichtung anerkennen dar und auch nicht anerkennen kann; irgendeine freiwillige Industrieellenorganisation, also auch den deutschen Hauptverband der Industrie, selbst auffordern und überall zu den Beratungen und Äusserungen über alle wirtschaftlichen Fragen heranziehen und von ihnen Ernennungsvorschläge abverlangen zu müssen.

Nach dem Stande der Gesetzgebung sind es in erster Reihe obligatorische Institutionen - auf dem Gebiete der Industrie und des Handels, also die Handels- und Gewerbe kammern, - welche die Regierung zur Erstattung von Begutachtungen und Beurteilungen insbesondere über Entwürfe von Gesetzen und Verordnungen aufzufordern hat, und welche in bestimmten Personalangelegenheiten ein Ernennungs- und Vorschlagsrecht haben. In zweiter Reihe sind es die allgemeinen und Fachberatungs-Institutionen, die von der Regierung selbst errichtet worden sind, wie beispielsweise der Poradní sbor pro otázky hospodářské, der eben zweckmässig reorganisiert werden soll, ferner der Gewerberat, Zollrat, Eisenbahnrat u. s. w., u. s. w.

Wenn aber der Regierung die Verpflichtung auferlegt werden sollte, neben diesen Körperschaften jedesmal vorher auch alle freiwilligen Organisationen, welche sich um dieses Recht melden, anzuhören, so würde ganz gewiss die Vorbereitung der Gesetze und Verordnungen und deren Verwirklichung so kompliziert werden, dass sie praktisch überhaupt unmöglich wäre. Haben wir doch schon heute einige Hundert freiwillige Industrie- und Handelsorganisationen und es ist sehr wahrscheinlich, dass sich alle um dieses Recht melden würden.

Deshalb erübrigt der Regierung nichts anderes, als zu erklären, dass es Sache der freiwilligen Organisationen selbst ist, sich um die Vertretung ihrer Interessen zu bekümmern, und also selbst und aus eigener Initiative einzuschreiten, Gutachten zu erstatten, Anträge und Einwendungen überall dort zu machen, wo dies ihr Interesse erfordert, und überall dort, wo sie der Anschauung sind, dass dieses Interesse durch die obligatorischen und oben bezeichneten. beratenden Institutionen nicht genügend vertreten sei. Dies umsomehr, als wohl mit Recht gesagt werden kann, dass sozusagen jede freiwillige Organisation, sicher aber jede wichtige freiwillige Organisation und ganz gewiss auch der deutsche Hauptverband der Industrie einen oder mehrere seiner Mitglieder in den bezeichneten Institutionen hat, und dass sie also durch diese über alle wichtigen Angelegenheiten, die sich vorbereiten, informiert werden oder wenigstens informiert werden können, abgesehen davon, dass über tatsächlich wichtige Angelegenheiten schon lange vorher in den Tages- und Fachblättern diskutiert wird.

Es kann aber im der Tat manchmal auch für die Regierung notwendig oder wünschenswert werden, sich über manche Fragen von ganz grundliegender Wichtigkeit - sei es sachlichen oder persönlichen Charakters vorher eine Äusserung einer freiwilligen Industrieorganisation abzuverlangen. Da allerdings kann sich die Regierung nur an eine auf allerbreitester Grundlage errichtete Organisation wenden, die durch ihre Statuten die Mitgliedschaft und Mittätigkeit allen Industriellen der Čechoslovakischen Republik ohne Unterschied zusichert, die auf diese Grundlage auch tatsächlich ihre Organisation aufgebaut hat und die also ihren Mitgliedern Industrieelle aller Branchen, aller Gegenden und aller in der Čechoslovakischen Republik vertretenen Nationen zählt. Es besteht gewiss kein Zweifel darüber, dass streng wirtschaftliche Fragen - und nur um solche kann es sich handeln und nur auf solche bezieht sich die Antwort auf diese Interpellation - in keiner Weise grundsätzlich mit nationalen Fragen zusammenhängen, denn in wirtschaftlichen Angelegenheiten gibt es keine grundsätzlichen Differenzen vom nationalen Standpunkte und die Interessen und Bedürfnisse der Industrie als solcher sind und werden stets die gleichen sein ob es sich um einen Industrieellen čechischer, deutscher oder was immer für eine Nationalität handelt.

Deshalb kann bei den erwähnten Anfragen der Regierung nur eine ganz allgemeine, alle Branchen, Gegenden und Nationen in sich vereinigende Organisation in Betracht kommen. Dies ist technisch auch gar nicht anders möglich, da doch von der Regierung nicht verlangt werden kann, in jedem einzelnen Falle auf der Goldwage die Anzahl der Mitglieder und die gesamtwirtschaftliche Bedeutung der grossen Zahl der verschiedenen industriellen Organisationen, die wir in unserem Staate haben, abzuwägen, und dies umsoweniger, da doch bekannt ist, dass eine beträchtliche Zahl von Industriellen Mitglied von zwei und mehreren Organisationen ist.

Die einzige Organisation aber, die nach ihren Statuten allen Industrieellen die Mitgliedschaft zusichert, und die auch tatsächlich zu ihren Mitgliedern Industrieelle aller Nationen, insbesondere auch der deutschen Nationalität zählt, die in hervorragender Weise auch in ihrem Präsidium vertreten sind und von denen eine grosse Anzahl auch gleichzeitig Mitglieder des deutschen Hauptverbandes der Industrie sind, - ist der Ústřední svaz československých průmyslníků, der deshalb für die Regierung in erster Reihe für die früher erwähnte Mitarbeit in Betracht kommt. Weil es der Regierung bekannt ist, dass bereits durch längere Zeit Beratungen darüber gepflogen werden, dass auch der deutsche Hauptverband der Industrie in dem Ústřední svaz československých průmyslníků mitbeteiligt sei, und weil diene Bestrebungen, soweit es der Regierung bekannt ist, auf beiden Seiten einer grundsätzlichen Bereitwilligkeit begegnen, hat die Regierung keine Ursache, in Folge der Interpellation der Herren Dr. Medinger und Genossen von ihren Standpunkte abzugehen.

Prag, am 18. Juli 1921.