Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

Původní znění.

2952.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci posl. dra E. Schollicha a druhů

o nesprávných údajích v odpovědi na dotazy o zrušení německé reálky v Prostějově a německého reálného gymnasia v Břeclavě (tisk 2137).

Důvody, které vedly k opatřením, jimiž byla státní německá reálka v Prostějově zrušena spolu s německým reálným gymnasiem v Břeclavě, jsou tyto:

1. Německá reálka v Prostějově měla v školním roce 1918/19 celkem 131 žáků a 9 žakyň, v tom 33 příslušníků národnosti československé, v škol. roce 1919/20 celkem 104 žáky a 26 žákyň, v tom 22 příslušníků národnosti československé a 2 příslušníky národnosti maďarské. Politický okres prostějovský i samo město Prostějov má ryze české obyvatelstvo. Nepatrné menšině německé v městě a malému počtu příslušníků této národnosti v ostrůvku brodeckém mezi Prostějovem a Vyškovem postačí úplně blízké německé školy střední v Olomouci. Školská správa nemohla se odhodlati ještě dále vydržovati při dnešních nadmíru zvýšených nákladech střední školu německou v zcela cizojazyčném prostředí, když tato škola měla na konec v třídě páté osm žáků, v třídě šesté sedm žáků a v třídě sedmé devět žáků.

V odpovědi na příležitostný dotaz upozornil jsem na nápadný počet dívek v nižších třídách tohoto ústavu a poukázal jsem na skutečnost, že vzhledem k shora uvedenému nepatrnému počtu žactva ve vyšších třídách jest zřejmo, že tyto dívky nemají v úmyslu vystudovati celou střední školu a že by tudíž jim místo návštěvy tří nižších tříd reálky postačila návštěva tří tříd školy měšťanské. Netvrdil jsem tudíž, že žáci a žákyně z měšťanské školy přestupovali na reálku, nýbrž naznačil jsem, že podle mého mínění zvýšeného počtu žactva v nejnižších třídách reálky bylo docíleno zápisem láků, kteří by za jiných okolností se spokojili návštěvou školy měšťanské.

Tvrzení interpelace, že na tuto reálku bylo ve školním roce 1919;20 zapsáno pouze 6 děvčat, neodpovídá skutečnosti, nýbrž pravda jest, že podle tištěné výroční zprávy tohoto ústavu bylo v I. třídě zapsáno 17 hochů a 15 dívek, tedy polovina třídy sestávala jen z dívek, dále byly v třídě druhé dvě dívky, ve třetí třídě 5, ve čtvrté 2, v páté 1 a v šesté 1, celkem dvacet šest dívek. Jejich jména jsou v tištěné výroční zprávě za školní rok 1919/20 uvedena.

2. Německé reálné gymnasium v Břeclavě bylo zrušeno, ježto v době, kdy státní finance ocitají se v krajní tísni, nelze žádati od školské zprávy, aby vydržovala v kraji, v němž německý živel nedosahuje pětiny všeho obyvatelstva střední školu s vyučovacím jazykem německým, když menšině německé v Břeclavě jest přímým železničním spojením umožněna návštěva německého státního gymnasia v blízkém Mikulově, které bylo právě za tím účelem současně změněno v reálné gymnasium typu A). Aby však žákům, kteří dosud v Břeclavě studují, bylo umožněno studie tu ukončiti, uzavírá se ústav postupně po třídách.

Jestliže jsem v odpovědi na příležitostný dotaz poukázal na okolnost, že nemáme zapotřebí, abychom v českém pohraničním městě vydržovali německou střední školu, protože by to svádělo k její návštěvě příslušníky z cizího území státního, opíral jsem se při tom o poměry, jaké na tomto ústavě byly v roce státního převratu, t. j. v šk. r. 1918/19, kdy podle tištěné výroční zprávy ústavu bylo mezi 313 žáky 77 příslušníků cizích. Ve školním roce 1919/20 ovšem vlivem příslušných opatření klesl počet tento na 39, nikoliv na 23, jak tvrdí páni interpelanti.

Z uvedeného jest patrno, že školskou správu k opatřením, jež učinila, vedly pouze důvody hospodářské a že německé národnosti v žádném z obou případů nebylo ublíženo.

V Praze dne 23. července 1921.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

Překlad.

2952.

Artwort

des Ministers für Schulwesen und Volkskultur

auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Schollich und Genossen,

betreffend unrichtige Angaben in der Beantwortung der Anfragen wegen Auflösung der deutschen Realschule in Proßnitz und des Realgymnasiums in Lundenburg (Druck 2137).

Die Gründe, welche zu den Verfügungen führten, auf Grund welcher die staatliche deutsche Realschule in Proßnitz zusammen mit dem deutschen Realgymnasium in Lundenburg aufgehoben wurden, sind folgende:

1. Die deutsche Realschule in Proßnitz zählte im Schuljahre 1918/ 19 im ganzen 131 Schüler und 9 Schülerinnen, darunter 33 Angehörige čechoslovakischer Nationalität, im Schuljahre 1919/20 im ganzen 104 Schüler und 26 Schülerinnen, darunter 22 Angehörige čechoslovakischer Nationalität und 2 Angehörige magyarischer Nationalität. Der politische Bezirk Proßnitz und die Stadt Proßnitz selbst bezitzen eine rein čechische Einwohnerschaft. Der unbedeutenden deutschen Minorität und der kleinen Anzahl von Angehörigen dieser Nationalität in der Sprachinsel Prödlitz zwischen Proßnitz und Wischau genügen vollständig die nahen deutschen Schulen in Olmütz. Die Schulverwaltung konnte sich nicht entschließen bei dem heutigen überaus erhöhten Aufwande eine deutsche Mittelschule in einer ganz fremdsprachigen Umgebung weiter zu erhalten, wenn diese Schule am Schlusse in der fünften Klasse acht Schüler, in der sechsten Klasse sieben Schüler und in der siebenten Klasse neun Schüler zählte.

In der Antwort auf eine gelegentliche Anfrage machte ich auf die auffallende Anzahl von Mädchen in den niederen Klassen dieser Anstalt aufmerksam und verwies auf die Tatsache, daß im Hinblike auf die obangeführte unbedeutende Anzahl von Schülern in den höheren Klassen es offenbar ist, daß diese Mädchen die ganze Mittelschule nicht auszustudieren die Absicht haben, und daß ihnen also anstelle des Besuches der drei niederen Realschulklassen der Besuch von drei Bürgerschulklassen genügen würde. Ich habe also nicht behauptet, daß Schüler und Schülerinnen aus der Bürgerschule in die Realschule übergetreten sind, sondern habe angedeutet; daß nach meinem Dafürhalten die erhöhte Schülerzahl in den niederen Realschulklassen durch Einschreibung von Schülern erzielt wurde, die unter anderen Umständen sich mit dem Besuche der Bürgerschule begnügt hätten.

Die Behauptung der Interpellation, daß in diese Realschule im Schuljahre 1919/20 nur sechs Mädchen eingeschrieben waren, entspricht nicht den Tatsachen, sondern die Wahrheit ist, daß laut gedruckten Jahresberichtes in diese Anstalt in der I. Klasse 17 Knaben und 15 Mädchen eingeschrieben waren, also die Hälfte der Klasse nur aus Mädchen bestand, ferner waren in der zweiten Klasse zwei Mädchen, in der dritten 5, in der vierten 2, in der fünften 1 und in der sechsten 1, im Ganzen sechsundzwanzig Mädchen. Ihre Namen sind im gedruckten Jahresberichte vom Schuljahre 1919/20 angeführt.

2. Das deutsche Realgymnasium in Lundenburg wurde aufgehoben, da von der Schulverwaltung in einer Zeit, wo sich die Staatsfinanzen in einer extremen Bedrängnis befinden, nicht verlangt werden kann, in einer Gegend, in welcher das deutsche Leben nicht einmal ein Fünftel der Gesamtbewohnerschaft erreicht, eine Mittelschule mit deutscher Unterrichtsprache zu erhalten, während der deutschen Minorität in Lendenburg durch eine direkte Eisenbahnverbindung der Besuch des deutschen Staatsgymnasiums im nahen Nikolsburg ermöglicht ist, das gerade zu diesem Zwecke gleichzeitig in ein Realgymnasium der, Type A umgewandelt wurde. Damit aber den Schülern, die bisher in Lendenburg studieren, die Beendigung der Studien dort ermöglicht werde, wird die Anstalt schrittweise nach Klassen geschlossen.

Wenn ich in der Antwort auf eine gelegentliche Anfrage auf den Umstand hingewiesen habe, daß wir es nicht nötig haben, in einer čechischen Grenzstadt eine deutsche Mittelschub zu erhalten, weil dies Angehörige eines fremden Staatsgebietes zu deren Besuch verleiten würde, habe ich mich hiebei auf Verhältnisse gestützt, wie sie an dieser Anstalt im Jahre des staatlichen Umsturzes, d. i. im Schuljahre 1918/19, bestanden, wo laut des gedruckten Jahresberichtes der Anstalt unter 313 Schülern 77 Fremdangehörige waren. Im Schuljahre 1919/20 ist allerdings unter dem Einflusse der entsprechenden Verfügungen diese Zahl auf 39, keineswegs auf 23, wie dies die Herren Interpellanten behaupten, gesunken.

Aus dem Angeführten ist ersichtlich, daß die Schulvervaltung zu den getroffenen Verfügungen nur von wirtschaftlichen Gründen geleitet wurde und daß dem deutschen Volke in keinen der beiden Fälle ein Unrecht zugefügt wurde.

Prag, am 23. Juli 1921.