Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
|
I. volební období. |
3. zasedání. |
Původní znění.
2946.
Interpellation
der Abgeordneten Dr. E. Schollich, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Simm, Dr. Kafka und Genossen
an die Regierung
betreffend die Auflassung der deutschen Lehrerbildungsanstalt in Prag und ihre Zusammenlegung mit der Lehrerinnenbildungsanstalt.
Der Herr Minister für Schulwesen und Volkskultur hat mit dem Erlass vom 30. Mai 1921, Z. 42015 verfügt, dass vom 1. September 1921 an die deutsche Lehrerbildungsanstalt den Titel führt; ťDeutsche koeduzierte Lehrerbildungsanstalt in PragŤ. Gleichzeitig hat er die Auflösung der Lehrerbildungsanstalt in Prag jahrgangsweise verfügt. Im Schuljahre 1921/22 wurde gleichzeitig die Zahl der aufzunehmenden Lehramtskandidaten beschränkt, und zwar auf 20 männliche und 10 weibliche Zöglinge. Diese Massnahme wurde begründet mit Rücksicht auf die Stellenlosigkeit der Lehrkräfte für deutsche Schulen. Der 1. Jahrgang an der Lehrerbildungsanstalt wird für das Jahr 1921/22 nicht mehr eröffnet. Im Schuljahre 1922/23 wird demnach der 1. und der 2. Jahrgang in der Lehrerinnenbildungsanstalt koeduzierter Jahrgang sein und der 3. und 4. Jahrgang rein weiblich, während die Lehrerbildungsanstalt nur den 3. und 4. Jahrgang mehr aufweisen wird. Für das Schuljahr 1922123 bleibt noch jede der Anstalten unter einer selbständigen Direktion. Für das Schuljahr 1923/24 hört die selbständige administrative Leitung der Lehrerbildungsanstalt mit dem 31. August 1923 auf, Gleichzeitig hat der Herr Minister vom 1. August an die Übungsschule beider Lehrerbildungsanstalten aufgelassen und zwar für das Schuljahr 1921/22 die erste Klasse und für die folgenden Jahre je eine weitere Klasse. Die Übungsschale bei der Lehrerinnenbildungsanstalt hat er jahrgangsweise umgeändert in eine Koedukationsübungsschule.
Trotzdem der Erlass die Sachlage so darstellt, als ob durch diese Verfügungen des Ministeriums die Lehrerbildungsanstalt aufgelöst wäre, läuft diese Massregel auf eine Auflösung der Lehrerinnenbildungsanstalt hinaus. - Die deutsche Lehrerinnenbildungsanstalt in Prag ist aber die einzige staatliche Anstalt dieser Art in Böhmen. Schon in früheren Zeiten reichte diese Anstalt zur Befriedigung des Bildungsbedürfnisses einerseits und zur Heranbildung der erforderlichen weiblichen Lehrkräfte in keiner Weise aus. Es kann kein Zweifel bestehen, dass durch die Beschränkung der Aufnahme von 10 weiblichen Studierenden in der staatlichen Koedukationsanstalt weder dem ersten noch dem zweiten Bedürfnisse halbwegs Genüge geleistet ist. Der deutsche Volksstamm muss die Massregel des Ministeriums als schwere Benachteiligung empfinden, da ja die Lehrerinnenbildungs anstalt erfahrungsgemäss nicht nur von Frauenpersonen besucht wurde, die sich dem Lehrberufe widmen wollten, sondern welche eine gewisse allgemeine Bildung sich anzueignen bestrebten. Es ist gewiss keine unbillige Forderung, wenn die Deutschen verlangen, dass für sie zumindestens eine deutsche staatliche Lehrerinnenbildungsanstalt bestehe. Der Bestand der Anstalt kann auch nicht davon abhängig gemacht werden, ob die absolvierten Kandidaten Stellen erlangen oder nicht, sondern hiefür ist einzig und allein massgebend die Zahl derjenigen, die das Studium der Lehrer- bezw. Lehrerinnenbildungsanstalt absolvieren wollen. Wir können daher die Begründung des Ministeriums für seine Massregel nicht als genügend ansehen und stellen an die Regierung folgende Anfragen:
1. Wie begründet die Regierung die Massnahme des Ministeriums für Schulwesen, welche eigentlich eine Auflösung der deutschen Lehrerinnenbildungsanstalt darstellt?
2. Ist die Regierung bereit, für die in Prag aufgelöste Lehrerinnenbildungsanstalt im deutschen Sprachgebiete (Aussig, Teplitz, etc.) eine staatliche Lehrerinnenbildungsanstalt zu errichten?
3. Ist die Regierung bereit, die Beschränkung für die Aufnahme von Lehramtskandidatinnen, die in keiner Weise gerechtfertigt werden kann, aufzuheben und für die Aufnahme der Zöglinge einzig und allein massgebend sein zu lassen die objektiven Erfordernisse für die Aufnahme in die Lehrerbildungsanstalt und allenfalls die tatsächlich bestehenden räumlichen Verhältnisse?
Prag, am 11. Juli 1921.
Dr. E. Schollich, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Simm, Dr. Kafka, Dr. Radda, J. Fischer, Dr. Luschka, Böllmann, Matzner, Bobek, Budig, Zierhut, Dr. Hanreich, Schälzky, Kaiser, Ing. Jung, Scharnagl, Dr. Brunar, Kostka, Dr. Petersilka, Dr. E. Feyerfeil.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
|
I. volební období. |
3. zasedání. |
Překlad.
2946.
Interpelace
poslanců dra E. Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky
a druhů
vládě
o zrušení německého ústavu pro vzdělání učitelů v Praze a o spojení jeho s ústavem pro vzdělání učitelek.
Pan ministr školství a národní osvěty nařídil výnosem ze dne 30. května 1921, č. 42015, aby německý ústav pro vzdělání učitelů od 1. září 1921 se jmenoval ťNěmecký koedukační ústav pro vzdělání učitelů v Praze.Ť Současně nařídil rozpuštění ústavu pro vzdělání učitelů v Praze postupně podle ročníků, Současně omezen byl počet kandidátů učitelství, kteří se v školním roce 1921/22 mohou přijmouti, na 20 mužských a 10 ženských chovanců. Toto opatření bylo odůvodněno nezaměstnaností učitelských sil pro německé školy. První ročník ústavu pro vzdělání učitelů nebude již na rok 1921/22 otevřen. V školním roce 1922/23 bude tedy 1. a 2. ročník ústavu pro vzdělání učitelek ročníkem koedukovaným a 3, a 4. ročník čistě ženským, kdežto ústav pro vzdělání učitelů nebude již míti 3. a 4. ročníku. V školním roce 1922/23 bude míti každý ústav ještě samostatné ředitelství. Školním rokem 1923/24 přestane samostatná správa ústavu pro vzdělání učitelů a to dnem 31. srpna 1923, Současně pan ministr dnem 1. srpna zrušil cvičnou školu při ústavu pro vzdělání učitelů a to školním rokem 1921/22 I. třídu a v následujících létech vždy postupně další třídu. Cvičnou školu při ústavu pro vzdělání učitelek proměnil postupně podle ročníků na koedukační cvičnou školu.
Ačkoliv uvedený výnos vyučuje stav věcí jakoby toto nařízení ministerstva zrušovalo pouze ústav pro vzdělání učitelů, přece toto opatření zrušuje vlastně ústav pro vzdělání učitelek. Avšak německý ústav pro vzdělání učitelek v Praze jest jediným státním ústavem toho druhu v Čechách. Již dříve tento ústav nijak nestačil, aby jednak uspokojil touhu po vzdělání a jednak aby vychoval potřebný počet učitelek. Jest nepochybno, že omezení počtu ženských posluchačů na 10 v státním koedukačním ústavu ani trochu nevyhoví ani první ani druhé potřebě. Německý národ musí opatření ministerstva považovati za velikou újmu, poněvadž ústav pro vzdělání učitelek podle známých zkušeností nenavštěvují jen ženy, které se chtějí věnovati učitelství z povolání, nýbrž také takové, které chtějí dosíci všeobecného vzdělání. Není zajisté neslušný požadavek, žádají-li Němci, aby měli alespoň jeden německý státní ústav pro vzdělání učitelek. Trvání ústavu nemůže se také činiti odvislým od toho, zda absolvovaní kandidáti dostanou místa, či nikoliv, nýbrž směrodatným jest pro to pouze a jedině počet těch, kteří chtějí vystudovati na ústavu pro vzdělání učitelů nebo učitelek. Nemůžeme tedy za postačitelné považovati důvody ministerstva pro jeho opatření a podáváme vládě tyto dotazy:
1. Jak odůvodní vláda opatření ministerstva školství a národní osvěty, které vlastně zrušuje německý ústav pro vzdělání učitelek?
2. Jest vláda ochotna, za zrušený pražský ústav pro vzdělání učitelek zříditi státní ústav pro vzdělání učitelek v německém jazykovém území (v Ústí n. L., Teplicích atd.)?
3. Jest vláda ochotna, zrušiti nařízené omezení počtu kandidátek učitelství, jež se nijak nedá ospravedlniti, a za rozhodující pro přijímání chovanců prohlásiti pouze a jedině objektivní požadavky pro přijetí do učitelského ústavu a ovšem také skutečné poměry prostorové?
V Praze dne 11. července 1921.
Dr. E. Schollich, Pittinger, dr. W. Feierfeil, Simm, dr. Kafka, dr. Radda, J. Fischer, dr. Luschka, Böllmann, Matzner, Bobek, Budig, Zierhut, dr. Hanreich, Schälzky, Kaiser, inž. Jung, Scharnagl, dr. Brunar, Kostka, dr. Petersilka, dr. E. Feyerfeil.