Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
|
I. volební období. |
3. zasedání. |
Původní znění.
2921.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Brunar und Genossen
an den Eisenbahnminister
über die Sprachenverwirrung bei den Eisenbahnen.
Am 6. Juli l. J. wollte ein 13jähriges Kind, aus der Gegend von Olmütz kommend, nach Eisenberg in Nordmähren fahren. Vergebens wartete das Mädchen auf das Ausrufen der Station durch den Schaffner, vergebens las es während der Fahr alle Stationsnamen ab. In Niklasdorf in Schlesien endlich kam der Schaffner bei der Kartenvisitation darauf, daß es das Reiseziel bereits um 2 Stunden überfahren habe. Denn Eisenberg heißt jetzt, trotzdem dort mehr als 20% Deutsche leben, Ruda, die Stationsaufschrift ist dort rein čechisch, ausgerufen wird ebenfalls nur čechisch.
Um dieselbe Zeit fuhr eine Čeche aus Pochmühl bei Würbental. In Würbental, das Endstation ist, mußte er aussteigen und erfuhr, daß er Pochmühl bereits überfahren habe. Auf seiner Fahrkarte hieß die rein deutsche Gemeinde ťTlakovný mlýnŤ, am Stationsgebäude aber s Land ťPochen, PochmühlŤ, Ihm war gesagt worden, er müsse im Tlakovný mlýn aussteigen, was zur Folge hatte, daß er überhaupt nicht ans Ziel kam.
Diese beiden, aus dem Loben gegriffenen Beispiele zeigen klar, zu welcher Verwirrung und Schädigung des reisenden Publikums es infolge der babylonischen Sprachenverhltnisse im Eisenbahnwesen kommt.
Indem die Gefertigten auf den Umstand verweisen, daß auf dem Olmützer Bahnhofe die abfahrenden Züge nur čechisch ausgerufen werden, obwohl nicht nur die Stadt Olmütz eine mehr als 20%ige Minderheit hat, sondern insbesondere auch die Gebiete, in welche die von Olmütz abgehenden Züge fahren zum großen Teile rein deutsch sind, ebenso wie die Sprengel der Eisenbahndirektion Olmütz, fragen die Gefertigten den Herrn Eisenbahnminister:
1. Ist er bereit zu veranlassen, daß der Charakter des geschlossenen deutschen Sprachengebietes geachtet wird und daß dort die deutsche Sprache auf Eisenbahnfahrkarten und Stationsgebäuden sowie beim Ausrufen der Stationen und der abfahrenden Züge von allen Eisenbahnorganen gebraucht werde?
2. Ist er geneigt dafür zu sorgen, daß die čechischen Ortsnamen, wenn sie schon seiner Meinung nach gebraucht wer den müssen, wenigstens für einen und denselben Ort die gleichen sind?
Prag, den 28. Juli 1921.
Dr. Brunar, Dr. Baeran, Matzner, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Radda, Ing. Kallina, J. Mayer, Dr. Luschka, Windirsch, Röttel, Kostka, Dr. Schollich, Kraus, Wenzel, Knirsch, Simm, Pittinger, Dr. Keibl, Schubert, Dr. Lehnert, Schälzky, Böhr, Bobek, Dr. Kafka, Dr. Medinger.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
|
I. volební období. |
3. zasedání. |
Překlad.
2921.
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhů
ministrovi železnic
o změtení jazyků na železnicích.
Dne 6. července t. r. chtělo 13leté dítě z okolí Olomouce jeti do Eisenbergu na severní Moravě. Marně čekalo děvče na vyvolání této stanice průvodčím, marně četlo za jízdy staniční jména. V Mikulovicích ve Slezsku konečně průvodčí při prohlídce lístku přišel na to, že děcko již přejelo svoji stanici o 2 hodiny. Neboť Eisenberg jmenuje se teď, ač tam bydlí více než 20% němců, Ruda, staniční nápis je tam ryze český, vyvolává se rovněž jen česky.
Touže dobou jel jakýsi Čech do Pochmühlu u Vrbna. Ve Vrbně, které jest konečnou stanici, musel vystoupiti a dověděl se, ze již Pochmühl přejel. Na jeho lístku jmenovala se ryze německá obce ťTlakovný mlýnŤ, na budově staniční však stálo ťPocheň, PochmühlŤ. Jemu bylo řečeno, ze musí vystoupiti v Tlakovném mlýne, co mělo ten následek, že vůbec nedostal se k cíli.
Tyto oba, ze života vzaté příklady jasně ukazují, k jakým zmatkům a škodám cestujícího obecenstva vedou babylonské jazykové poměry v železnictví.
Podepsaní, poukazujíce na to, ze na olomouckem nádraží vyvolávají se odjíždějící vlaky jen česky, ačkoliv nejen město Olomouc má více než 20% menšinu, nýbrž zvláště kraje, do nichž z Olomouce odjíždějící vlaky jezdí, z vetší části, jsou ryze německé právě jako obvod železničního ředitelství olomouckého, táží se pana ministra železnic:
1. Jest ochoten naříditi, aby šetřeno bylo rázu jednolitého německého jazykového území a aby se tam užívalo německého jazyka na železničních listcích a staničních budovách, jakož i aby ho bylo užíváno železičními zřízenci při vyvoláváni stanic a odjíždějících vlacích?
2. Jest ochoten postarati se, aby česká místní jména, musí-li se jich již podle jeho mínění užívati, byla alespoň stejná pro jedno a totéž místo?
V Praze dne 28. července 1921.
Dr. Brunar, dr. Baeran, Matzner, dr. E. Feyerfeil, dr. Radda, inž, Kallina, J. Mayer, dr. Luschka, Windirsch, Röttel, Kostka, dr. Schollich, Kraus, Wenzel, Knirsch, Simm, Pittinger, dr. Keibl, Schubert, dr. Lehnert, Schälzky, Böhr, Bobek, dr. Kafka, dr. Medinger.