Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

o vyhlášce ministerstva financí, aby bankovky a padělanými kolky odevzdaly se poštovním úřadům (tisk 2277).

Ministerstvo financí hledíc k povaze bankovky s padělaným čsl. kolkem, kterou podle stanoviska ministerstva spravedlnosti potvrzeného nejvyšším soudem pokládati jest za peníz padělaný, a hodlajíc v nejbližší době přistoupiti k zásad nimru řešená otázky případné náhrady za bankovky takové bona fide nabyté, upozornilo obecenstvo vyhláškou ze dne 18. prosince 1920, že ťdržbaŤ bankovek takových v době, kdy obíhá na území Československé republiky výhradně již jen státovka československá, jest v příkrém rozporu se zákonem a vyzvalo každého! (v německém textu doslovně: ťEs ergeht somit an Jedermann die AuffordlerungŤ), kdo takové bankovky drží, aby je dno 3 dnů od uveřejnění vyhlášky odevzdal poštovnímu úřadu podle bydliště příslušnému.

Vyhláška ta vydána byla tiskem ve všech jazycích užívaných na území Československé republiky (t, j. česky, českoněmecky, slovensky, slovensko-maďarsky, slovensko-německy, česko-polsky a slovensko-rusínsky) a rozeslána prostřednictvím poštovních úřadů všem obcím v celé Československé republice. Doručení vyhlášky stalo se dne 8. března 1921 a obecním úřadům vyhláškou samou uloženo, by já ještě téhož dne způsobem v místě obvyklým (vybubnováním, ohlášením z kazatelny) uveřejnily. Kromě toho byla vyhláška ta v autentickém textu ve všech uvedených jazycích zaslána České tiskové kanceláři k dalšímu zařízení, aby byla uveřejněna zároveň dne 8. března 1921 ve, všech denních listech.

To se také stalo, pouze v deníku ťČeskoslovenská republikaŤ nedopatřením redakce uveřejnění se opozdilo a vyhláška otištěna až dne 9. března 1921 (v čís. 67) a v ťÚředním listuŤ neotištěna vůbec. Ostatně uveřejnění vyhlášky v obcích a denních listech bylo dostačujícím, aby dostala se ve známost všech vrstev obecenstva, pro které byla určena, a důkladnější způsob uveřejnění, než lak se stalo, není ani možným. Zvláštní zřetel vzatí na nepravidelné spojení poštovní na Slovensku, kde vyhláška na mnohých místech doručena obecním zvláštním poslem.

V daném případě ostatně nejde o to, že by býval ťZentralverbandŤ o existenci uvedené vyhlášky neviděl, jako spíše o slovný výklad vyhlášky. Stylisace vyhlášky, určené pro nejširší vrstvy obecenstva, volena stručná, ale přesná.

O ťmajitelích bankovekŤ takových se ve vyhlášce zúmyslně nikde zmínka neděje, nýbrž jenom o ťdržběŤ (ťder Bestz..Ť), aby právě každému bylo jasno, že ten, kdo bankovky takové drží, má je odevzdati.

Jestliže ťZentralverbandŤ měl přes toto jasné znění vyhlášky nějaké pochybností, bylo na snadě telefonickým dotazem u ministerstva financí získati potřebného vysvětlení.

Lhůta 3denní stanovena z toho důvodu, aby bylo zabráněno každému zneužíti, zejména podloudné dopravě bankovek takových z ciziny. Ministerstvo financí uvážilo velmi důkladně účelnost krátkosti této lhůty a soustředilo při tom veškerou svou pozornost na to, aby způsob odevzdání bankovek zařízen byl tak, aby obecenstvo beze všech obtíží mohlo tuto krátkou lhůtu dodržeti. Proto upustilo od použití berních úřadů jako sběren, jichž sídla od jednotlivých obcí jsou mnohdy dosti vzdálena, a volilo úřady poštovní, které jsou buď v místě, neb v obcí sousední. Také od všech formalit, jako předkládání seznamů serií a čísel odevzdávaných bankovek bylo upuštěno; a stanoveno, že bankovky odevzdati jest jen složené podle druhů.

Vlastní účel této krátké lhůty, t. j. znemožnění jakéhokoliv zneužití, vylučoval již předem možnost, odevzdati bankovky ty po lhůtě. Z tohoto důvodu také veškery žádosti stran za dodatečné přijetí (jichž došlo ostatně ohromný počet) byly kromě několika zcela mimořádných případů, vyplynuvších jedině z fysické nemožnosti včasného odevzdání ze zásadních důvodů odmítnuty a v zájmu jednotností není proto ministerstvu financí možno ani u ťZentralverbanduŤ učiniti výjimku.

V Praze dne 12. července 1921.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

betreffend die Kundmachung des Finanzministeriums über die Ablieferung der mit falschen Stempeln versehenen Banknoten an die Postämter (Druck 2277).

Das Finanzministerium hat in Anbetracht der Natur der mit falschen čechoslovakischen Stempeln versehenen Banknoten, die von dem vom Obersten Gerichtshof bestätigten Standpunkt dies Justizministeriums als falsches Geld anzusehen sind, und in der Absicht, in der allernächsten Zeit an die grundsätzliche Regelung der Frage eines etwaigen Ersatzes für solche in gutem Glauben erworbene Banknoten heranzutreten, die Bevölkerung durch die Kundmachung vom 18. Dezember 1920 aufmerksam gemacht, daß der ťBesitzŤ solcher Banknoten zu einer Zeit, da auf dem Gebiete der čechoslovakischen Republik ausschließlich nur mehr die čechoslovakische Staatsnote im Umlauf ist, in schroffem Widerspruch mit dem Gesetze steht und jedermann (in der deutschen Fassung hieß es wörtlich; ťEs ergeht somit an jedermann die AufforderungŤ) der solche Banknoten im Besitze hat, aufgefordert, sie innerhalb 3 Tagen von der Verlautbarung der Kundmachung seinem örtlich zuständigen Postamt abzuliefern.

Diese Kundmachung wurde in allen auf dem Gebiete der čechoslovakischen Republik üblichen Sprachen (d. i. čechisch, čechisch-deutsch, slovakisch, slovakisch-magyarisch, slovakisch-deutsch, čechisch-polnisch und slovakisch-ruthenisch) abgedruckt und durch Vermittlung der Postämter allen Gemeinden in der ganzen Čechoslovakischen Republik übersendet. Die Zustellung der Kundmachung erfolgte am 8. März 1921 und in der Kundmachung selbst wurde den Gemeindeämtern aufgetragen, sie mögen sie noch am nämlichen Tage in der ortsüblichen Weise (durch Austrommeln, Verkündigung von der Kanzel) verlautbaren. Außerdem wurde diese Kundmachung im authentischen Text in allen angeführten Sprachen dem čechischem Preßbüro zwecks gleichzeitiger Verlautbarung derselben in allen Tagesblättern am 8, März 1921 übersendet, Das ist auch geschehen, bloß in der Tageszeitung ťČeskoslovenská Republika halt sieh die Veröffentlichung durch ein redaktionelles Versehen verspätet und es wurde die Kundmachung. erst am 9, März 1921 (in Nummer 67 des Blattes) und im ťÚřední listŤ überhaupt nicht abgedruckt., Im übrigen war dies Verlautbarung der Kundmachung in den Gemeinden und Tagesblättern hinreichend, um zur Kenntnis aller Bevölkerungsschichten, für die sie bestimmt war, zu gelangen, und es ist eine Gründlichere Art der Verlautbarung als die erfolgte gar nicht möglich. Besonderer Bedacht wurde auch auf die unregelmäßige Postverbindung in der Slovakei genommen, wo die Kundmachung an vielen Orten den Gemeindevorstehern durch einen besonderen Boten zugestellt wurde.

Im gegebenen Falle handelt es sich aber nicht darum, daß dem Zentralverband das Vorhandensein der genannten Verordnung nicht bekamst gewesen wäre, als vielmehr um die wörtliche Auslegung der Kundmachung. Abgefaßt war diese für die breitesten Volksschichten bestimmte Kundmachung knapp aber genau.

Von Eigentümern solcher Banknuten geschah in der Kundmachung vorsätzlich nirgends eine Erwähnung, sondern nur vom ťBesitzŤ (ťder Besitz "Ť), damit eben jedermann klar sei, daß der Besitzer solcher Banknoten sie abzuliefern habe.

Falls der ťZentralverbandŤ trotz diesem klaren Wortlaut der Kundmachung irgendwelche Zweifel hat e, war es eine Leichtigkeit, durch eine telephonische Anfrage beim Finanzministerium sich die nötige Aufklärung zu verschaffen. Die dreitägige Frist wurde deshalb bestimmt, damit jeder Mißbrauch und besonders das Hereinschmuggeln solcher Banknoten aus der Fremde vermieden werde. Das Finanzministerium hat die Zweckmäßigkeit der Kürze dieser Frist sehr gründlich erwogene und hiebei alle seine Aufmerksamkeit: darauf gerichtet, daß das Ablieferungsverfahren der Banknoten so geregelt werde, daß die Bevölkerung ohne alle Schwierigkeit diese kurze Frist einhalten könne. Daher wurde von der Benützung der Steuerämter, deren Sitze von den einzelnen Gemeinden vielfach genug weit sind, als Sammelstellen Abstand genommen; und es wurden hiezu die Postämter ausersehen, die sich entweder an Ort und Stelle oder in der Nachbargemeinde befinden, Auch von allen Formalitäten, wie der Vorlage der Serien und Nummernverzeichnisse der abgelieferten Banknoten wurde Abstand genommen, und bestimmt, daß die Banknoten nur nach Sorten geordnet abzuliefern seien.

Der eigentliche Zweck dieser kurzen Frist, nämlich die Unmöglichmachung jeglichen Mißbrauches schloß schon von vornherein die Möglichkeit einer Ablieferung der Banknoten nach dieser Frist aus. Daher wurden auch alle Gesuche um nach trägliche Annahme (solche Gesuche wurden übrigens in ungeheurer Zahl überreicht),:ausgenommen einige ganz außerordentliche, einzig der physischen Unmöglichkeit entspringende Fälle rechtzeitiger Ablieferung aus prinzipiellen Gründen abgewiesen und im Interesese der Einheitlichkeit ist es daher dem Finanzministerium auch beim Zentralverband nicht möglich, eine Ausnahme zu machen.

Prag am 12. Juli 1921.