Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 24. června 1920, čís. 418 Sb. z. a n. o úřadu pro zahraniční obchod.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Úřad pro zahraniční obchod, zřízený zákonem ze dne 24. června 1920, čís. 418 Sb. z. a n., se zrušuje.

§ 2.

Po dobu, po kterou světové poměry hospodářské budou ještě vyžadovati státní kontroly dovozu, vývozu a průvozu, bude obor působnosti přikázaný úřadu pro zahraniční obchod, zejména v §§ 2-4 zmíněného zákona, vykonáván ministerstvem věcí zahraničních pomocí dosavadních zařízeni úřadu pro zahraniční obchod.

§ 3.

Vedení zahraniční obchodní politiky a správní úprava zahraničního obchodu vůbec přísluší ministerstvu věcí zahraničních.

§ 4.

Kdy a v jakém rozsahu přestane státní kontrola dovozu, vývozu a průvozu ve smyslu zákona ze dne 24. června 1920, čís. 418 Sb. z. a n., bude posupně určeno vládními nařízeními.

§ 5.

Zákon tento nabude účinnosti dnem, který bude určen vládním nařízením.

Provésti jej ukládá se ministru zahraničních věcí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Zákonem ze dne 24. června 1920, č. 418 Sb. z. a n., byl zřízen samostatný úřad pro zahraniční obchod. Byl zřízen na přechodu z doby válečné, jež u nás i v cizině vyplenila zásoby surovin, polotovarů i zboží a zejména nezbytných potravin, vymknula výrobu i obchod z pravidelného chodu a přivodila povážlivé kolísání kursů valut, způsobila proměny v hospodářských stycích evropských států i obtíže dopravní a komunikační vůbec. V době, kdy život našeho nového státu trpěl počátečními nedostatky administrace, roztříštěností kompetence i nedokonalým vědomím o našich skutečných potřebách hospodářských a kdy státní kontrola všeho zahraničního obchodu, jež byla hod tlakem poměrů hned po převratu zavedena, byla roztříštěna na celou řadu úřadů a komisí, různých ústředen, syndikátů a jiných organisací, objevila se nezbytná nutnost jednotného vedení všech těchto agend s hlediska vyššího zájmu státního. I bylo úkolem nového úřadu, aby státní kontrolu zahraničního obchodu sjednotil, styky s cizinou upravil a přispěl k co nejrychlejšímu návratu zahraničního obchodu do poměrů normálních.

Z obšírné tištěné zprávy, kterou ministr pověřený správou úřadu pro zahraniční obchod před krátkou dobou podal Národnímu shromáždění o organisaci a dosavadní činnosti úřadu, vychází na jevo, že úřad značnou měrou mohl splniti úkoly mu uložené na prospěch i domácí výroby i vývozu i za pečlivého zřetele k současným vážným zájmům domácích vrstev spotřebitelských. Povolovací sekce úřadu dalekosáhle specialisovaná podle odvětví výrobních a konsumních, přizpůsobovala svoji praksi měnícím se potřebám doby, poskytujíc v dobách stagnace domácího odbytu přiměřenou ochranu domácí výrobě a čelíc k největšímu usnadnění vývozu, kde tomu nebránil zřetel na dostatečné zásobení domácího konsumu. Obchodně politická sekce pilně sledovala obchodní poměry v cizích státech a odbytištích, přispěla k navázání obchodních styků, uzavírala smlouvy s cizími státy, upravující podmínky těchto styků často vzájemnými kompromisy v dovozu a vývozu, a provedla konečně řadu praktických podnětů k zvelebení našeho vývozu vůbec. Oddělení zpravodajské ve slibných počátcích své činnosti slouží jednak vnitřnímu organismu úřednímu, jednak k informaci průmyslových a obchodních kruhů vůbec, zejména v zájmu vývozu. Ačkoliv poměry světové výroby a světového obchodu se ponenáhlu a stále konsolidují, přece nelze říci, že bylo již dosaženo rovnováhy ve světovém hospodářství a že bylo by možno u nás upustiti vůbec a naprosto od kontroly zahraničního obchodu.

Výroba a odbyt jednotlivých zemí ještě dnes se nedoplňují tak harmonicky, jako tomu bylo dříve; obrovská území, jako Rusko, vypadlo ze světové výměny zboží skoro docela, a jiné země, zejména státy ve válce poražené, nejsou dosud včleněny do normálních styků obchodních. Fluktuace kursů valut ve značné míře ještě trvá. Vidíme, kterak téměř všechny státy přikročují ke zvyšování svých cel a podržují a v některých případech znova zavádějí ochranu svého hospodářství dovozními a vývozními zákazy.

V poslední době nebylo ovšem již v našem zahraničním obchodě tak dalekosáhlých převratů, jakých jsme byli svědky v prvé době po příměří a po následující dvě léta za prudkého kolísání valut. Ve vývoji lze i do nejbližší budoucnosti předvídati jednotnější a stálejší vývojovou linii. Nicméně v dovozu trvá však ještě po většině potřeba dosavadní úpravy jednak v zájmu domácí výroby, jednak z motivů obchodně politických, určovaných poměrem k sousedním státům. Při uvolňování vývozu pak jest nutná ještě řada výjimek v zájmu zásobení nejširších vrstev obyvatelstva předměty nezbytné potřeby. V celku však u nás v oboru zahraničního obchodu nastalo již dalekosáhlé polevení kontroly ve vývozu a bude již brzo možno upustiti vůbec ód kontroly devisního obchodu a kontroly valut.

Za této situace podává vláda návrh zákona, kterýmž se má přichystati likvidace úřadu pro zahraniční obchod.

Likvidace úřadu by se ubírala dvojím směrem. Agendy povolovací sekce, jež slouží přechodným potřebám doby, budou postupně redukovány, jak to hospodářský stav ve státě a ohledy na poměry v cizině připustí. Naproti tomu agendy obchodně politické sekce a oddělení zpravodajského jsou trvalými úkoly ve státní správě a musí býti co nejúčelněji včleněny na jiné místo v organismu ústředních státních úřadů.

Při tom jest samozřejmým předpokladem, že dosavadní celek agend v oboru zahraničního obchodu, jež bylo možno v úřadě pro zahraniční obchod soustřediti a vybudovati, nemá býti nijakým způsobem opět roztříštěn. Vyžaduje tak i věcná povaha těchto úkolů sama i požadavek po ekonomii ve státní správě vůbec.

Pro rozhodnutí o otázce, kterému ze státních ústředních úřadů mají býti přikázány agendy likvidujícího úřadu i se zařízeními, jež vytvořil, jest směrodatnou úvaha, že v oboru zahraničního obchodu, počínajíc od výměry ochrany dané domácí výrobě v celním tarifu, až ke smlouvám s cizími státy, scházejí a křižují se zcela různorodé zájmy, takže ve vyšším zájmů státním se doporučuje převésti tyto agendy do ministerstva resortně nekonkurujícího a formálně rozhodujícího. Z této úvahy vzešel návrh, aby obor působnosti, dosud přikázaný úřadu pro zahraniční obchod, byl po likvidaci jeho vykonáván ministerstvem věcí zahraničních.

Podle návrhu v osnově obsaženého, má býti tudíž výslovně konstatováno zákonem, že vedení zahraniční obchodní politiky a správní úprava zahraničního obchodu vůbec přísluší ministerstvu věcí zahraničních. Pomýšlí se tu na tyto agendy: příprava a provádění zákonů o zahraničním obchodě, počítajíc v to i celní tarif a zákony v oboru celním, ovšem v dohodě se všemi zúčastněnými ministerstvy; dále příprava; sjednávání a provádění obchodních smluv s cizími státy; podpora zahraničního obchodu, zejména organisace a zvelebování činnosti vývozní; soustavné vybudování a pěstování zpravodajství pro potřeby zahraničního obchodu, a užší spolupůsobení se státním úřadem statistickým v obor u statistiky zahraničního obchodu; konečně dosavadní kontrola a úprava dovozu, vývozu a průvozu zboží, pokud toho budou ještě vyžadovati světové poměry hospodářské.

Není třeba blíže vykládati, že sjednocení agendy obchodně politické na tomto místě bude jen s prospěchem pro povznesení našeho zahraničního obchodu. Na kompetenci resortních ministerstev ohledně přípravy a spolupůsobení při jejich resortních věcech nic tím nebude měněno. Organisace tuto nastíněná nezasáhne tudíž rušivě v dosavadní úpravu naší správy, nýbrž bude pouze účelným jejím doplněním. Odpoutána jsouc od přímého vlivu různících se zájmů hospodářských a stranických, má prováděti, jak již úřad pro zahraniční obchod ukázal, jednotnou a účelnou politiku obchodní.

Podle §u 5 zákona ze dne 24. června 1920, č. 418 Sb. z. a n., mělo býti opět ve formě zákona vysloveno, kdy státní kontrola zahraničního obchodu přestane. Podle zkušeností, od té doby získaných, lze míti za to, že kontrola nebude zrušena rázem a ve všech oborech najednou, nýbrž že bude nutno s ohledem na celkové hospodářské zájmy státu kontrolu tuto odstraniti postupně. K tomu se hodí tudíž lépe cesta nařizovací. Z toho důvodu se navrhuje, aby rozhodnutí o tom, jakož i stanovení dne, kdy úřad pro zahraniční obchod vstoupí v likvidaci, bylo ponecháno nařízení vládnímu. Přítomná osnova zákona má pak za účel likvidaci úřadu cestou ústavní úplně připraviti.

Po stránce formální se navrhuje, aby tento návrh byl Národním shromážděním projednán, při čemž se vyslovuje přání, aby byl přikázán v poslanecké sněmovně k projednání výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živnosti a výboru zahraničnímu, v senátě pak výboru živnostensko-obchodnímu a výboru zahraničnímu ku podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 4. srpna 1921.