Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

betreffend gesetzwidrige Überschreitungen bei Vornahme einer Umsatzsteuerrevision bei der Firma "Münzerhütte, Eisen - und Metallwarenfabrik Ges. m. b. H. in Aussig".

Am 28. April, l. J. kontrollierte bei der Firma ťMünzerhütte, Eisen - und Metallwarenfabrik Ges. m. b. H. in AussigŤ eine aus 3 Köpfen bestehende Steuerkommission aus Prag die Umsatzsteuerbekenntnisse für 1920 und überprüfte zu diesem Zwecke sämtliche Bücher.

Am 31. Mai l. J. erschienen 2 Herren, welche sich als Steuerbeamte aus Prag legitimierten und erklärten, eine nochmalige Ueberprüfung der Umsatzsteuerbekenntnisse für 1920 durchführen zu wollen. Auf das Vorhalten der Firma, dass diese Prüfung bereits von einer anderen Kommission vor vier Wochen durchgeführt worden sei, entgegneten die beiden Herren, dass sie eine Superkommission repräsentieren, die die Arbeit der ersten Kommission zu überprüfen hätte. Auch erklärten sie, dass sie mehr Rechte unmöglich erschien, dass eine und dieselbe Zentralstelle zwei Kommissionen innerhalb vier Wochen zum gleichen Zwecke entsende, vermutete die Firma gleich bei dieser zweiten Kommission, dass der Grund ihrer Revision einem speziellen Zweck verfolgte, der mit der Umsatzsteuer nichts zu tun habe, und bemerkte nach einiger Zeit, dass sich die beiden Herren insbesonders mit den anfangs 1920 mit der Československá Společnost pro obchod s východem akc. spol. Prag abgeschlossenen Geschafften befassten; dies veranlasste den Chef der Firma zu der Bemerkung, dass nach den zugegangenen Mitteilungen diese Firma notleidend wäre. Es sei hier zu Aufklärung bemerkt, dass auf Grund von Unterhandlungen, welche im Jahre 1920 zu einem Abschlusse führten, die Firma Münzerhütte in Aussig, an die genannte Československá Společnost pro obchod s východem akc. spol. Prag drei Waggons Ware verkaufte, welche an Schenker & Co.. Aussig ausgefolgt wurden. Zu jener Zeit verkaufte die Verkäuferin Waren, die fürs Ausland bestimmt waren, in Berücksichtigung des ausserordentlich niedrigen Standes unserer Valuta mit einem 25%igen Zuschlag auf die Fakturen.

Die Herren verlangten die Kalkulationen. Es wurde ihnen erklärt, dass derartige Aufzeichnungen nicht aufgehoben sind keine Berechtigung zu dieser Frage vorliege. Die Herren verwiesen auf ihre Legitimationen, laut welchen sie berechtigt seien, in sämtliche auf den Geschäftsbetrieb Bezug habenden Belege Einsicht zu nehmen und verlangten hierauf die Vorlage der Inventurbücher pro Ende 1920, um auf diese Weise Inventurpreise zu erfahren. Es wurde ihnen erwidert, dass dies nur gegen schriftlichen Auftrag des Finanzministeriums vorgenommen werden kann.

Die Herren bemerkten, dass die Fakturierung mit diesem Extrazuschlag und diese Firma sonderbar wäre, nachdem anderen Firmen ohne diesen Zuschlag geliefert worden sei. Hierauf wurde ihnen entgegnet, dass der Zuschlag lediglich bei Exportgeschäften praktiziert worden sei. während die anderen von den Herren zum Vergleiche herangezogenen Fakturen Inlandsgeschäfte repräsentieren. Es wurde den Herren nachgewiesen, dass vor und nach dem Zustandekommen dieses Geschäftes gleichartige Exportgeschäfte mit demselben Zuschlag abgeschossen werden seien. Die Herren erklärten, dass die Ware nicht ins Ausland gegangen und somit keine Berechtigung vorgelegen wäre, einen Exportzuschlag zu erheben. Diese Bemerkung entsprach nicht den Tatsachen, da die Waren tatsächlich ins Ausland gegangen sind.

Diese verschiedenen Fragen mussten sonderbar anmuten zumal einer solchen Umsatzsteuerkommission die Berechtigung zur Stellung derartiger Fragen unbedingt fehlt. Dies wurde auch strikte diesen Herren gegenüber erklärt, welche erwiderten, dass es doch möglich wäre, dass ein Teil des fakturierten Exportzuschlages einem oder dem anderen Herrn von dieser Exportgesellschaft für das Zustandekommen dieses Geschäftes und Bewilligung der Preise vergütende worden wäre. Diese sei auch einer der Gründe, warum sie diese Angelegenheit verfolgen, um konstatieren zu können, ob diese Gelder von den Empfängern richtig fatiert worden wären. Die Vertreter der Firma Münzerhütte erklärten hierauf, dass sie keine Provision oder Vergütung irgend welcher Art jemandem dieser Gesellschaft ausgezahlt hätten.

Nachdem diese Herren sechs Stunden lang die Kopierbücher, Korrespondenzen und Geschäftsbücher durchgesucht hatten, rückten sie endlich mit der Sprache heraus. Unter Bezugnahme auf die Bemerkung bezüglich der prekären Lage der Československá Společnost pro obchod s východem akc. spol. erklärten sie, dass die Firma sehr grosse Verluste erlitten hätten und einige an dieser Gesellschaft mit grossen Beträgen beteiligte Firma infolge der zu er wartenden grossen Verluste gezwungen werden würden, ihre Betriebe zu schliessen. Der Zweck ihrer Ueberprüfung sei, für die gelieferten und gezahlten Waren nachträglich eine Bonifikation zu erwirken.

Nachdem der Exportzuschlag auf die Fakturen der genannten Firma ca. K 60.000 erreiche, möge dieser Betrag und die Gesellschaft rückvergütet werden, wie dies andere Lieferanten bereits getan hätten, bezw. andere, und welche deshalb noch herangetreten wird, tun werden. Durch diese Rückvergütungen werde es möglich sein die Grossaktionäre der Gesellschaft vor Verlusten zu bewahren. Es wurde den Herren der Umsatzsteuerkommission selbstverständlich eine ablehnende Antwort zuteil.

Dieser Fall bedeutet eine durchaus ungerechtfertigte Ueberschreitung der Amtsbefugnisse von Seite der erwähnten Kontrollkommission. Der Mitglieder dieser sogenannten Kontrollkommission gaben sich dazu her, in ihrer Amtsstellung und unter Vorschützung derselben für die Zwecke einer Privatfirma u. zw. der Československá společnost pro obchod s východem akc. spol. Prag eine durchaus unberechtigte Tätigkeit zu entwickeln. Unter dem Vorwande einer Kontrolle der vor kaum 4 Wochen stattgefunden Revision des Betriebes wegen der Umsatzsteuer, suchten sie eine Firma zu veranlassen, Nachlässe für gelieferte Waren zu bewilligen. Es muss natürlich der Československá společnost pro obchod s východem akc. spol. unbenommen bleiben, auf ihre Gläubiger wegen Gewährung von Nachlässen einzuwirken. Niemals dürfen aber Organe des Finanzministeriums sich dazu hergeben oder veranlasst, werden, um die Privatinteressen einzelner Firmen zu vertreten.

Es ist nicht klar, ob die Beamten aus eigener Initiative oder über höheren Auftrag gehandelt haben; es ist aber dringend geboten, dass dieser Fall genau untersucht, die Schuldigen festgestellt und der verdienten Strafe zugeführt werden.

Die Gefertigten stellen daher an den Herrn Finanzminister die Anfrage:

1. Sind die oben geschilderten Vorgänge dem Finanzministerium bekannt?

2. Ist der Herr Finanzminister bereit, diese Vorgänge genau untersuchen zu lassen und die Schuldigen zur Verantwortung zu ziehen?

3. Wird der Herr Finanzminister alles vorkehren, um eine Wiederholung derartiger Missbräuche durch amtliche Kommissionen zu verhüten?

Prag, den 12. Juli 1921.

Kostka, Dr. Kafka, Dr. Baeran, Zierhut, Windirsch, J. Mayer, Knirsch, Matzner, J. Fischer, Simm, Böhr, Patzel, Röttel, Dr. Hanreich, Schälzky, Böllmann, Ing. Jung, Budig, Wenzel, Dr. E. Feyerfeil, Schubert.

o protizákonných přehmatech při provádění revise pro daň z obratu u firmy "Münzerhütte, továrna na železné a kovové zboží sp. s r. o. v Ústí n. Labem".

Dne 28. dubna t. r. zkoumala tříčlenná daňová komise z Prahy u firmy ťMünzerhütte, továrna na železné a kovové zboží sp. s r. o. v Ústí n. LabemŤ přiznání daně z obratu na rok 1920 a za tím účelem přezkoušela všechny knihy.

Dne 31. května t. r. dostavili se 2 páni, kteří se legitimovali jako berní úředníci z Prahy, a prohlásili, že chtějí ještě jednou přezkoušeti přiznání daně z obratu pro r. 1920. Když firma namítala, že toto přezkoušení provedla již před čtyřmi týdny jiná komise, odpověděli oba páni, že jsou přihlížející komise, která má přezkoušeti práci prvé komise. Prohlásili také, že mají více práv než komise první. Ježto se zdálo býti nemožným, aby týž ústřední úřad ve čtyřech týdnech vyslal pro týž účel dvě komise, tušila firma ihned o této druhé komisi, že důvod její revise má zvláštní účel, který s daní z obratu nemá nic společného, a po nějaké době zpozorovala, že oba páni zabývají se obzvláště obchody sjednanými počátkem r. 1920 s Československou společností pro obchod s východem akc. spol. v Praze; to přimělo šefa firmy k poznámce, že dle došlých zpráv tato firma jest na tom špatně. Na vysvětlení uvádíme, že na základě vyjednávání, která v r. 1920 vedla k uzavření obchodu, prodala firma Münzerhütte v Ústí n. L. jmenované Československé společnosti pro obchod s východem akc. spol. v Praze 3 vagony zboží, které dodala Schenkerovi a spol. v Ústí nad Labem. V téže době prodala prodavačka zboží, které bylo určeno pro cizinu, vzhledem k mimořádně nízkému stavu naší valuty s 25% přirážkou na účty.

Pánové žádali kalkulace. Prohlásili jim, že se takovéto záznamy neschovávají a že nemají práva k takové otázce. Pánové poukázali pak na své legitimace, podle nichž jsou oprávněni nahlížeti do všech příloh, vztahujících se na vedení závodu a na to žádali, aby byly předloženy inventární knihy z konce 1920, aby tímto způsobem zvěděli inventární ceny. Dostalo se jim odpovědi, že se tak může státi je na písemný rozkaz ministerstva financí.

Pánové poznamenali, že účtování s touto zvláštní přirážkou této firmě jest podivné, poněvadž jiným firmám se dodávalo bez této přirážky. Na to dostalo se jim odpovědi, že tato přirážka praktikuje se jen při ochodech do ciziny, kdežto ostatní účty, jež pánové srovnávali, týkají se obchodů domácích. Pánům bylo prokázáno, že před sjednáním tohoto obchodu i po něm byly sjednány stejné obchody do ciziny s touže přirážkou. Pánové prohlašovali, že zboží nešlo do ciziny a nebylo tudíž oprávnění vybírati přirážku vývozní. Tato poznámka neshodovala se se skutečnostmi, ježto zboží šlo skutečně do ciziny.

Tyto rozličné otázky musily působiti zvláštním dojmem, obzvláště když taková komise pro daň z obratu naprosto nemá ke kladení takovýchto otázek oprávnění. To bylo také přesně těmto pánům řečeno, odpověděli však, že by snad bylo možno, že část účtované vývozní přirážky byla zaúčtována některému pánovi této vývozní společnosti za sjednání toho obchodu a povolení cen. To že jest i důvodem, proč sledovali tuto záležitost, aby mohli zjistiti, zda příjemci tyto peníze řádně přiznali. Zástupci firmy Münznerhütte na to prohlásili, že nikomu z této společnosti nevyplatiti nijaké provise nebo odměny jakéhokoliv druhu.

Když tito páni šest hodin prohlíželi snímací knihy, korespondenci a obchodní knihy, konečně rozvázali. Prohlásili vzhledem k otázce o tísnivém stavu Československé společnosti pro obchod s východem akc. spol., že firma utrpěla velmi veliké ztráty a že některé firmy zúčastněné na ní velkými částkami, vzhledem k velikým ztrátám, jež se čekají, byly by nuceny zavříti své závody. Účelem jejich přezkoušení že jest, získati pro dodané a zaplacené zboží dodatečné úlevy.

Ježto vývozní přirážka na účty jmenované firmy dosahuje asi 60.000 K, aby tuto částku vrátila společnosti, jak to již jiní dodavatelé učinili nebo jiní, u nichž se proto ještě zakročí, učiní. Tímto vrácením bylo by možno velkoakcionáře společnosti zachrániti před ztrátami. Přirozeně pánové komise pro daň z obratu dostali zamítavou odpověď.

Tento případ jest naprosto neoprávněným překročením úřední moci zmíněnou kontrolní komisí. Členové této t. zv. kontrolní komise vydali se sem proto, aby ve svém úředním postavení a pod jeho ochranou rozvinuli naprosto neoprávněnou činnost pro účely soukromé firmy, a to Československé společnosti pro obchod s východem akc. spol. v Praze. Pod záminkou kontroly, před 4 týdny provedené revise závodu ohledně daně z obratu snažili se přiměti firmu, aby poskytla slevy za dodané zboží. Československé společnosti pro obchod s východem akc. spol. v Praze musí přirozeně zůstati vyhrazeno právo působiti na své věřitele, aby jí poskytli slevy. Nikdy však nesmějí činitelé ministerstva financí propůjčiti se k tomu nebo dáti se přiměti, aby zastupovali soukromí zájmy jednotlivých firem.

Není jasno, zda tito úředníci jednali o své újmě nebo z vyššího rozkazu; jest však naléhavě nutno, aby se tento případ přesně vyšetřil, vinníci zjistili a aby se jim dostalo zaslouženého trestu.

Podepsaní podávají proto panu ministrovi financí dotazy:

1. Ví ministerstvo financí o svrchu vylíčených událostech?

2. Jest pan ministr financí ochoten tyto události vyšetřiti a vinníky pohnati k odpovědnosti?

3. Učiní pan ministr financí vše, aby zabránilo se opakovati takové zneužití úředními komisemi?

V Praze dne 12. července 1921.

Kostka, dr. Kafka, dr. Baeran, Zierhut, Windirsch, J. Mayer, Knirsch, Matzner, J. Fischer, Simm, Böhr, Patzel, Röttel, dr. Hanreich, Schälzky, Böllmann, inž. Jung, Budig, Wenzel, dr. E. Feyerfeil, Schubert.