Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921
|
1. volební období. |
3. zasedání |
2870.
Interpelace
poslanců Jana Pelikána, Jos. Davida, Al. Tučného a spol.
vládě
o zabezpečení příslušníků československého národa před následky protistátních štvanic, organisovaných v Československé republice nacionálně-výbojně a iredentisticky orientovanými živly německé menšiny.
Příslušnicí československé národností v bývalém tak zvaném uzavřeném území v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, kterým namnoze v území tomto i po státním převratu vládnou úředníci německé národnosti, přihlíží s obavou rostoucí protistátní propagandě, rozvířené německými ťobrannýmiŤ korporacemi v republice, v dorozumění se zahraničními činiteli stejných tendencí a za vůdcovství poslaneckou imunitou chráněných příslušníků německo-nacionálních skupin v naších zákonodárných sborech.
Den ze dne množí se protistátní projevy v městech a místech s bývalou nebo dosavadní většinou německého obyvatelstva. Domy ozdobovány jsou při častých příčinách prapory velkoněmeckých barev, zpívány jsou všeněmecké písně a pronášeny velezrádné a proti pořádku ve státě namířené řeči. Netečnost, s jakou naše úřady bezpečnostní mnohde ke všemu tomu přihlížejí, vykládá si ohrožené občanstvo československé národnosti buď nedostatkem instrukcí, úřední benevolencí nebo konečně smýšlením činitelů, stojících na špici těchto úřadů. Situace je vážná, ba hrozivá. Do Prahy za poslanci, k úřadům a obranným naším institucím dojíždí hromadně deputace stěžovatelů a dochází spousty stížností písemných. Sloupce německého tisku plněny jsou zavilými úterky na stát sám, tisk český registruje co den stále stupňované výbuchy německo-nacionální záště na schůzích, sjezdech, manifestacích a při jiných příležitostech.
V paměti československého obyvatelstva tohoto území, které by po státním převratu rádo bylo zapomněla na krutost germanisace z dob Rakouska, neštítící se užíti i nejbrutálnějšího útisku hospodářského a sociálního ku potlačení československé národností, oživují všecky hrůzy minulostí a je těžko, přesvědčiti stěžovatele, že jeho bezpečnost postaránoŤ. Četní cizí hosté, zejména v pohraničních lázních zjevům těmto přihlížející, připadají si býti všude jinde, nejméně však v Československé republice. Nemohlo by býti větší slabosti nežli všecky pravdy tyto si otevřeně nepřiznati a důsledkům jejích nečeliti.
Další pasivita je s to svésti dosud loyální německé občany, zejména pracující vrstvy, na vlastní škodu k názorům, jimiž opanována je část německého obyvatelstva protistátně orientovaného a mohlo by přivoditi sebeochranu ohroženého obyvatelstva československé národností, jakož i příslušníků naší branné mocí, zažívajících stejnou trýzeň v nehostinných a nacionální záští zamořených těchto místech.
Opozděné zasáhnutí státní správy mohlo by míti za uvedených poměrů za následek, že by ohrožení a snahou po obraně vedení občané československé národností mohli přijíti do sporu se zaostalými úřady, spravovanými namnoze činiteli civilními i vojenskými, k nimž československé obyvatelstvo důvěru nemá a míti nebude.
Podepsaní považují za zbytečno, tázati se pánů ministrů, jsou-li jím tyto poměry známy, a táží se:
1. Hodlá-li pan ministr vnitra vydati energický zákaz vyvěšovati prapory, návěští a pod., jakož i nositi odznaky velkoněmeckých barev a je-li ochoten protistátní projevy tyto, jakož i pobuřující řečí k shromážděním lidu pronášené přísně trestati, resp. činy takové k trestání soudům oznamovati? Má v úmyslu pan ministr naříditi kontrolování zahraničních návštěv a protistátních projevů?
2. Zda-li jsou ochotní páni ministři vnitra, železnic, pošt a telegrafů, spravedlnosti a národní obrany přeložiti z území naznačeného zejména vedoucí úředníky a činitele, proti jichž protistátnímu chování vzneseny byly odůvodněné konkrétní stížnosti a nahraditi je činiteli nesporně spolehlivými a důvěryhodnými pouze podle služební kvalifikace?
3. Jsou ochotní páni ministři vnitra a sociální péče vydati nařízení o nucené výměně bytů při výměně působišť státních zaměstnanců?
4. Hodlají páni ministři, interesovaní na agendě rázu soc. politického nebo hospodářského, působiti, aby co nejrychleji a nejkorektněji se vyřizovala a tak aby se odstranily příčiny oprávněných stížností a pozvednuta důvěra širokých vrstev lidu k státní správě?
V Praze dne 1. srpna 1921.
Pelikán, David, Tučný,
Slavíček, Hrušovský, Netolický, dr. Franke, Zeminová, Buříval, Laube, Špatný, Hrizbyl, Draxl, Pechmanová, Stříbrný, Sladký, dr. Patejdl, dr. Bartošek, dr. Uhlíř, Langr, Trnobranský.