Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921
|
1. volební období. |
3. zasedání |
Původní znění.
2867.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Heinrich Brunar und Genossen
an den Ministerpräsidenten als Leiter des Ministeriums des Innern
wegen Anordnung der Verhaftung aller militärpflichtiger Personen, die im deutschen Selbstschutz gekämpft haben.
Die schlesische Landesregierung hat einen Erlaß herausgegeben, welcher im allgemeinen anordnet, daß alle militärpflichtigen Personen, welche gegen die polnischen Aufständischen gekämpft haben, zu verhaften seien.
Dem Abgeordneten Dr. Brunar, welcher sich um Aufklärung an die Landesregierung wandte, wurde von einem höheren Beamten (in seinem Titel kam das Wort ťvrchníŤ ťoberŤ vor) der Sachverhalt in nachstehender Weise erklärt:
Nach § 6 des Wehrgesetzes wird die Bewilligung zum Eintritt čechoslovakischer Staatsbürger in die Militärdienste eines fremden Staates vom Präsidenten der Republik über Antrag des Ministers für nationale Verteidigung erteilt. Da im vorliegenden Falle eine solche Bewilligung nicht erteilt wurde, ist der Eintritt verbaten und daher strafbar; da aber im Wehrgesetze eine Strafsanktion für ein derartiges ťVerbrechenŤ nicht ausgesprochen ist, werden diese ťVerbrechenŤ gemäß der Verordnung des Ministeriums des Innern und der Justiz vom 30. September 1857 R. G. Bl. Nr. 198, womit wie diese Verordnung im Titel sagt, eine allgemeine Vorschrift für die Bestrafung jener geringeren Gesetzesübertretungen bekannt gemacht wurde, für welche wieder in dem allgemeinen Strafgesetze, noch in besonderen Verordnungen die Strafe bemessen ist, bestraft.
Die höchste Arreststrafe nach dieser Verordnung ist mit 100 fl. oder Arrest in der Dauer von 14 Tagen festgesetzt und wird ausdrücklich vierfügt, daß nie eine höhere Strafe verhängt weiden darf, als die jenige, welche die niedrigste ist, wenn die Tat die Eigenschaft eines Vergehens oder einer Übertretung ähnlicher Art im Sinne dies allgemeinen Strafgesetzes erlangt hätte.
Auf die vom Abgeordneten Dr. Brunar dem Beamten gegenüber geäußerte Entrüstung, daß man Staatsbürger wegen einer Übertretung nach der Verordnung vom 30. September 1857 R. G. Bl. Nr. 198 in Untersuchungshaft nehme, erwiederte dieser; ťWer kann uns das verbieten?Ť
Es ist unerhört, wegen eines mit der geringsten Strafe bedrohten Deliktes einen allgemeinen Befehl zur Verhaftung an die Gendarmerie herauszugeben, es ist auch ungesetzlich, daß wegen eines Deliktes, zu dessen Bestrafung die politischen Behörden zuständig sind, der Beschuldigte den Gerichten überstellt wird.
Man hat sich in diesem Staate schon längst die Frage abgewöhnt, ob die Art, wie er regiert wird, sich mit einem demokratischen Staatswesen vereinbaren läßt. Der Schutz der persönlichen Freiheit ist in diesem Staate gewährleistet, wird aber von den Behörden, die in erster Linie dazu berufen sind, die Verfassung zu achten, immer wieder mißachtet, Verhaftungen aus ganz nichtigen Gründen sind an der Tagesordnung, die Arreste und Kerker sind mit Häftlingen überfüllt. Die Gefertigten fragen daher den Herrn Ministerpräsidenten als Leiter des Ministeriums des Innern:
1. ob ihm von dem angeführten Erlaß etwas bekannt ist;
2. ob er bereit ist, die schlesische Landesregierung anzuweisen, daß sie die persönlche Freiheit der Staatsbürger in Hinkunft achte und den Erlaß sofort zurückziehe, den Beamten aber, der diesen Erlaß an die Gendarmerie herausgegeben hat, zur strengsten Verantwortung zu ziehen?
3. ist die Regierung bereit, endlich einen Gesetzantrag vorzulegen, mit welchem die veralteten Polizeivorschriften außer Kraft gesetzt und das Strafrecht wegen aller strafbaren Handlungen den ordentlichen Gerichten vorbehalten wird?
Prag, den 30. Juni 1921.
Dr. Brunar,
Dr. Lodgman, Ing. Kallina, Böllmann, J. Mayer, Röttel, Budig, Dr. W. Feierfeil, Kostka, Ing. Juni, Simm, Dr. Luschka, Scharnagl, Patzel, Dr. Spina, Pittinger, Heller, J. Fischer, Zierhut, Windirsch, Dr. Radda, dr. E. Feyerfeil, dr. Schollich.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921
|
1. volební období. |
3. zasedání |
Překlad.
2867.
Interpelace
poslance dra H. Brunara a druhů
předsedovi vlády jako správci ministerstva vnitra
o nařízení, aby byly zatčeny všechny vojenskou službou povinné osoby, které bojovaly v německé sebeobraně.
Slezská zemská politická správa vydala výnos, v němž všeobecně nařizuje, že všechny osoby vojenskou službou povinné, které válčily proti polským povstalcům, mají býti zatčeny.
Poslanci dru Brunarovi, který žádal od zemské správy politické vysvětlení, vysvětlil jistý vyšší úředník (jeho titul obsahoval slovo ťvrchníŤ) takto stav věci: Podle §u 6 branného zákona uděluje československým státním občanům povolení ke vstupu do vojenské služby cizího státu president republiky na návrh ministra národní obrany. A poněvadž v tomto případě takové povolení nebylo uděleno, jest vstup zakázán a tedy trestný; jelikož však branný zákon nestanoví trestní sankce pro takovýto ťzločinŤ, trestají se takové ťzločinyŤ podle nařízení ministerstva vnitra a spravedlnosti ze dne 30. září 1857, č. 198 ř. z., jímž, jak se praxi v jeho titulu, prohlášen byl všeobecný předpis o trestání oněch nepatrnějších přestupků zákona, pro něž ani všeobecný trestní zákon, ani zvláštní nařízení trestu nestanoví.
Podle tohoto nařízení jest nejvyšší výměr trestu stanoven 100 zl. nebo vězením 14denním a výslovně se nařizuje, že nikdy nesmí býti vyměřen vyšší trest než nejnižší výměr trestu, kdyby byl trestný čin měl vlastností přečinu nebo přestupku podobného druhu ve smyslu všeobecného trestního zákona.
Když poslanec dr. Brunar vůči tomuto úředníku projevil své rozhořčení, že státní občané berou se do vyšetřovací vazby pro přestupek podle nařízení ze dne 30. září 1857, č. 158 ř. z., odpověděl tento: ťKdo nám to může zakázati?Ť
Je neslýcháno, že pro trestný čin, trestaný nejnižším výměrem trestu, vydává se četnictvu všeobecný rozkaz k zatýkání, a jest také nezákonné, že pro trestný čin; k jehož stihání jsou příslušny politické úřady, obviněný vydává se soudu.
V tomto státě dávno jíž odvyklo se rozebírati otázky, zda způsob, kterým se vládne, dá se sloučiti s demokratickým státním útvarem. Ochrana osobní svobody jest v tomto statě zaručena, úřady však, které v první řadě jsou povolány k tomu, aby si vážily ústavy, vždy znovu si této ochrany neváží. Na denním pořádku jsou zatýkání ze zcela nicotných důvodů, věznice a žaláře jsou přeplněny vězni. Podepsaní táží se proto pane předsedy vlády jako správce ministerstva vnitra:
1. Ví-li něco o uvedeném výnosu;
2. je-li ochoten poukázati slezskou zemskou správu politickou, aby budoucně šetřila osobní volností státních občanů a svůj výnos odvolala, úředníka však, jenž tento výnos četnictvu vydral, pohnati k přísné odpovědnosti?
3. Jest vláda ochotna předložiti konečně návrh zákona, jímž by se zrušily zastaralé policejní předpisy a trestní právo pro veškeré trestné činy vyhradilo se řádným soudům?
V Praze, dne 30. června 1921.
Dr. Brunar,
dr. Lodgman, inž. Kallina, Böllmann, J. Mayer, Röttel, Budig, dr. W. Feierfeil, Kostka, inž. Jung, Simm, dr. Luschka, Scharnagl, Patzel, dr. Spina, Pittinger, Heller, J. Fischer, Zierhut, Windirsch, dr. Radda, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Schollich.