Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921
|
1. volební období. |
3. zasedání |
Původní znění.
2860.
Interpellation
des Abgeordneten Dr. Ernst Schollich und Genossen
an den Ministerpräsidenten
und den Minister für Gesundheitswesen
betreffend die Enteignung des Bades Stromberg in Kuhländchen.
Im Jahre 1905 hat eine zu diesem Zwecke gebildete deutsche Genossenschaft die Realität in Stromberg erworben und sie zu einem Bade- und Luftkurorte ausgestaltet. Die Genossenschaft zählte am 1. Juni 1921 464 Mitglieder mit 1.416 Anteilen. Die Badeanstalt erfreut sich während der Saison, das ist vom 1. Mai bis 30. September eines überaus guten Besuches. Sämtliche zur Verfügung stehenden Räumlichkeiten sind alljährlich, insbesonders in den Monaten Juli und August vermietet, da die Badeverwaltung bemüht ist, durch entsprechend niedrige Preise dem verarmten Mittelstand, insbesonders den Beamten und anderen Minderbemittelten den Aufenthalt im Bade zu ermöglichen.
Seit dem Umsturze war man von čechischer Seite bemüht, das deutsche Bad in die Hand zu bekommen. Über Weisung des čechischen Wohnungsausschusses in Stramberg mußten zahlreiche Wohnungsräumlichkeiten an Parteien abgegeben werden, schließlich beschlagnahmte die willfährige politische Bezirksverwaltung in Neutitschein mit Beschluß vom 26. April 1921 alle noch leeren Räumlichkeiten, welche zur Aufnahme der Sommergäste bestimmt waren. Dieser Beschluß war vollkommen ungesetzlich, beruhte auf einem absolut mangelhaften Verfahren und wurde daher auch im Wege einer Verwaltungsgerichtshofbeschwerde angefochten.
Daneben wurde noch ein anderer Weg, das Bad in čechische Hände zu bekommen, versucht. Das Ministerium für öffentliche Arbeiten wies mit Erlaß vom 21. April 1921, Z. 19.865/V. die politische Landesverwaltung gemäß Beschlusses des Ministerrates vom 14. April 1921 zur unverzüglichen Durchführung der Amtshandlung im Sinne des Gesetzes vom 11. Juni 1919, Z. 332 bezüglich der Gebäude von Bad Stromberg für die Sektion der Masaryk-Liga in Mähr. Ostrau zwecks Einrichtung einer Heilstätte für tuberkulose Kinder an. Die polit. Landesverwaltung ordnete auf Grund des § 3 des zit. Gesetzes eine Lokalerhebung für den 7. Juni 1921 an, die auch stattgefunden hat.
Abgesehen davon, daß das Gesetz vom 11. Juni 1921, Z. 332 im vorliegenden Falle nicht zur Anwendung kommen kann, weil die Räumlichkeiten schon einem gemeinnützigen Zwecke gewidmet waren, andererseits die Badeanstalt nicht in anderen Gebäuden desselben Ortes untergebracht werden kann, somit der Eigentümmer einen unersetzlichen Schaden erleiden würde und die Genossen schaft ihre Verpflichtungen den Mitgliedern gegenüber nachzukommen eicht in der Lage wäre, ist die Errichtung einer Lungenheilanstalt in Stramberg auch aus klimatischen und hygienischen Gründen ein Unsinn. Der Ort unterlieg in der Nähe des Gebirges einem großen Temperaturwechsel, die Gegend ist äußerst niederschlagsreich und kommt hier die Lungentuberkulose selbst mehr als normal vor, was in einem verhältnismäßig hohen Prozentsatz der tuberkulosen Bevölkerung zum Ausdrucke kommt. Der Ort und die Umgebung besitzen landschaftlich, nach der geographischen Lage und nach den klimatischen Verhältnissen auch nicht eine der unerläßlichen Voraussetzungen für die Errichtung einer Lungenheilanstalt. Wenn aber trotz alledem die Verwaltungsbehörden entgegen den gesetzlichen Bestimmungen in allzu weiter Auslegung des zit. Gesetzes oder in mißbräuchlicher Anwendung dieser Vorschrift die Räumlichkeiten des Bades Stramberg in Anspruch nehmen, dann ist eben die Errichtung einer Lungenheilanstalt nur ein Vorwand und dann handeln sie nicht mehr in Verfolgung eines ihnen durch das Gesetz gewährleisteten Rechtes, sondern sie üben einfach Glas Recht des Stärkeren aus und das ist rohe Gewalt. Dann wäre es aber ehrlicher, dies gleich offen zu sagen, statt fadenscheinige Vorwände zu suchen.
Die Gefertigten fragen daher den Herrn Minister:
1. Auf Grund welcher Information kam der Beschluß des Ministerrates vom 14. April 1921 zustande?
2. Besteht tatsächlich die Absicht, im Bade Stramberg eine Lungenheilanstalt zu errichten?
3. Welche besonderen Vorteile bietet das Bad und die Umgebung, daß die Wahl gerade darauf gefallen ist?
4. Ist nicht nur das Streben maßgebend gewesen, das Bad den Deutschen zu nehmen und in čechische Hände zu bringen?
5. Wie verantworten der Herr Minister diesen ganz ungesetzlichen Vorgang, der wieder nur ein nackter Gewaltakt gegen die Deutschen ist?
Prag, am 10. Juni 1921.
Dr. Schollich,
Ing. Kallina, Budig, Kostka, Dr. Lehnert, Dr. Radda, Scharnagl, Dr. Lodgman, Bobek, Dr. Hanreich, Dr. Kafka, Mark, Pittinger, Böllmann, Schällzky, Wenzel, Zierhut, Dr. Spina, Kaiser, Dr. Brunar, J. Mayer, Schubert, Kraus, J. Fischer.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921
|
1. volební období. |
3. zasedání |
Překlad.
2860.
Interpelace
poslance dra E. Schollicha a druhá předsedovi vlády
a ministrovi pro veřejné zdravotnictví
a vyvlastnění lázní Štramberku na Kravařsku.
Německé družstvo za tím účelem utvořené zakoupilo roku 1905 usedlost ve Štramberku a přeměnilo ji v lázně. Družstvo mělo dne 1. června 1921 464 členů se 1416 podíly. V sezoně, t. j. od 1. května do 30. záři, bývá návštěva lázní velice dobrá. Veškeré pohotové místnosti jsou každoročně, zvláště v červenci a srpnu pronajaty, ježto lázeňská správa hledí přiměřeně nízkými cenami umožniti pobyt v lázních schudlému střednímu stavu, zvláště úředníkům a jiným méně zámožným lidem.
Od převratu pokoušeli se Češi dostati tyto lázně do rukou. Na rozkaz českého bytového úřadu ve Štramberku bylo nutno četné obytné místnosti odevzdati nájemníkům, konečně svévolná okresní politická správa novojičínská výnosem ze dne 26. dubna 1921 zabrala veškeré dosud prázdné místnosti, určené pro letní hosty. Tento výnos byl úplně nezákonný, opíral se o zcela vadné řízení, a byl tudíž proti němu podán odpor k nejvyššímu správnímu soudu.
Mimo to učiněn byl ještě pokus jinou cestou dostati tyto lázně do českých rukou. Ministerstvo veřejných prací výnosem ze dne 21. dubna 1921, č. 19.865/V. přikázalo zemské politické správě, aby podle usnesení ministerské rady ze dne 14. dubna 1921 neprodlené provedla úřední činnost podle zákona ze dne 11. června 1919, č. 332 Sb. z. a n. a zabrala budovu štramberských lázní, aby tam se mohl zříditi léčebný ústav moravsko-ostravské sekce Masarykovy Ligy pro tuberkulosní děti. Zemská politická správa nařídila podle § 3 uvedeného zákona místní prohlídku na den 7. června 1921, která se také konala.
Nehledě k tomu, že v tomto případě nelze užíti zákona ze dne 11. června 1919, č. 332 Sb. z. a n., jelikož místnosti byly již určeny pro účely obecně prospěšné, a lázně nemohou býti umístěny v jiných budovách v témž místě, a majitel utrpěl by tedy nenahraditelnou škodu a družstvo nebylo by s to dostáti povinnostem vůči členům, jest zřízení sanatoria pro plicní choroby ve Stramberku i z důvodů klimatických a hygienických nesmyslem. Místo to blíže hor ležící trpí značnými změnami teploty, v okolí jsou četné srážky a plicní souchotiny vyskytují se zde nadprůměrně, co projevuje se v poměrné vysokém procentu souchotinářského obyvatelstva. Místo a okolí nemají krajinářsky, ani podle zeměpisné polohy ani podle klimatických poměrů ani jediné z podmínek nezbytných pro zřízeni léčebného ústavu pro plicní nemoci. Když však přes to přese všechno politické úřady proti zákonným ustanovením příliš široce si vykládajíce uvedený zákon nebo zneužívajíce tohoto předpisu činí nárok na lázně štramberské, pak jest zřízení plicního sanatoria pouze záminkou a pak nejednají již podle práva poskytnutého jim zákonem, nýbrž jednoduše vykonávají právo silnějšího a to jest surové násilí. Bylo by však poctivější říci to ihned otevřeně, a nehledati nicotných záminek.
Podepsaní táží se tedy pana ministra:
1. Na základě jaké informace uskutečnilo se usnesení ministerské rady ze dne 14. dubna 1921?
2. Jest opravdu úmysl zříditi v štramberských lázních sanatorium pro plicní choroby?
3. Jaké zvláštní výhody skytají lázně a okolí, že právě tyto lázně byly k tomu zvoleny?
4. Nebyla směrodatnou jen snaha odebrati tyto lázně Němcům a dáti je do rukou Čechům?
5. Jak odpoví pan ministr tento zcela nezákonný postup, který znovu jest pouze čirým násilím vůči Němcům?
V Praze dne 10. června 1921.
Dr. Schollich,
inž. Kallina, Budig, Kostka, dr. Lehnert, dr. Radda, Scharnagl, dr. Lodgman, Bobek, dr. Hanreich, dr. Kafka, Mark, Pittinger, Böllmann, Schälztky, Wenzel, Zierhut, dr. Spina, Kaiser, dr. Brunar, J. Mayer, Schubert, Kraus, J. Fischer.