Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921

2846.

Naléhavá interpelace

poslanců Ant. Švehly, Frat. Udržala, dra P. Blaho, Jarosl. Rychtery, Fr. Staňka, Rud. Berana, Boh. Bradáče a soudr.

vládě

o neutěšených hospodářských poměrech v zemědělství.

Podepsaní pokládají si za povinnost, obrátiti pozornost vlády na neutěšené a přímo kritické poměry našeho domácího zemědělství, které vyvolávají potřebu, aby rozhodující činitelé brali na ně náležitý zřetel a podle možnosti činili nutná opatření na podporu našich širokých vrstev zemědělských.

Naše zemědělství trpí zejména tím, že v něm při volné výrobě a volném obchodu nadešel již pokles cen zemědělských výrobků, kdeto v průmyslu; řemeslech a živnostech udržují se stále nepřiměřené vysoké ceny, které těžce zatěžují též zemědělské podniky.

Tento nezdravý poměr jest zřejmý zejména z následujícího výkazu cen hospodářských strojů, nářadí a jiných potřeb z doby současné a předválečné:

Výkaz tento jest zajisté velice poučný, poněvadž prokazuje, jak horentním způsobem vzrostly ceny všech průmyslových výrobků a jiných potřeb, které si zemědělci obstarávají. Toto stoupnuti jest ve velkém celku 2 kráte až 5 kráte tak veliké, jako u zemědělských výrobků, nehledě ani k tomu, že u zemědělských výrobků nastává nyní trvalé stlačování cen, kdežto ceny průmyslových výrobků udržují se stále na staré výši. Následkem toho výrobní náklady našeho zemědělství, které oproti poměrům předválečným stouply 18 až 20 násobně udržují se stále na dosavadní výši, ba naopak ještě stoupají, jak přirůstáním nových daní, tak i mzdami zemědělského dělnictva.

Z uvedeného výkazu zasluhuje největší pozornosti položka otrub, poněvadž dle právě vydaného výnosu Zemského obilního ústavu ze dne 1. srpna t. r. oběžník č. 8. ohlašuje tento ústav, že bude prodávati otruby z obilí cizího a exkontingentního za Kč 200.- 1 q loco mlýn, což představuje vyšší cenu než jaká se platí zemědělcům za ušlechtilé obilí (pšenice a žito 190 Kč a ječmen 185 Kč za 100 kg). Je to; doufejme, poslední projev politiky, jaká se provozovala proti našemu zemědělství v době státního hospodaření, kdy zemědělcům se odebíraly výrobky za ceny hluboko pod výrobními náklady a kdy současně zemědělství musilo své potřeby úžasně draho uhražovati nejen z volného obchodu, ale i z veřejných přídělů.

Jak se v praxi přímo křiklavě projevuje nesrovnalost mezi cenami zemědělských výrobků a výrobků průmyslových jest možno si představiti z tohoto porovnání: za 1 q pšenice mohl si zemědělec před válkou koupiti 2 páry obuvi, nyní však k tomu potřebuje dle úředních přejímacích cen 3 q pšenice; za 2 q pšenice opatřil si vlněný oblek a prádlo, nyní však k tomu potřebuje 6 q: za 4 l mléka dostala se podkova, nyní jest k tomu třeba 9 litrů mléka. Domkář před válkou koupil si za 1 krávu žentour a mlátičku, kdežto nyní musí na to dáti 3 krávy. Za 1 hříbě opatřil se před válkou 1 vůz, nyní však jest k tomu třeba 6 hříbat. Za 1 koně opatřil se před válkou 1 secí stroj, nyní k tomu jest třeba 2 koní.

Není nikterak vina na zemědělcích, že značný pokles cen, který nastává všeobecně u zemědělských výrobků, zejména u dobytka, neprojevuje se stejnou měrou také při droleném prodeji konsumentům. Rozvětvený meziobchod udržuje stále zdražování a při tom dociluje zcela nepřiměřených zisků. Jest to prokázáno zejména porovnáním cen dobytka a masa:

Ceny dobytka:

Při tom nutno poznamenati, že ceny dobytka současné doby ve volném obchodě dokonce hluboko klesly pod směrné ceny, které úředně se stanovily ještě před rokem, jak jest patrno z následujícího výkazu:

Ceny masa:

koliko ve venkovských městech klesaly snad ceny masa větší měrou.

Z porovnání výkazů cen dobytka a masa jest zřejmo, že na jedné straně cena dobytka proti loňsku dle kvality klesla o 50-66%, na druhé straně však cena masa neklesla vůbec, nebo lokálně jen o 10-15%. Porovnají-li se poměry současné s poměry předválečnými možno konstatovati, že u dobytka jest stoupnutí cen asi o 500 proc., avšak u masa udržuje se stále zvýšení cen průměrné asi o 1400 procent.

Že ceny zemědělských výrobků oproti cenám předválečným ani z daleka nestouply tak, jako ceny jiných výrobků průmyslových, to potvrzují též zprávy hospodářské zpravodajské komise při státním úřadě statistickém, vydávané o vývoji cen v drobném prodeji nejdůležitějších životních potřeb.

Béře-li se cena předválečná (v červenci 1914) za základ jako 100, jeví se ceny indexu cenového u zemědělských výrobků v Čechách pro měsíc květen 1921 takto:

Béře-li se zřetel na znehodnocení naší valuty, které se zřetelem na kurs zlata jest možno vyjádřiti přibližně 1:13, jest z uvedeného výkazu zřejmo, že zvýšení cen těchto výrobků nikdy nepřekročilo tento násobek naopak že všeobecně a u některých výrobků zvlášť hluboko stojí pod ním.

Oproti tomu zcela jiný obraz se jeví u všech výrobků průmyslových:

Na trhu pražském jsou dokonce tyto ceny o několik set procent ještě vyšší. Z tohoto výkazu cen látek, prádla, obuvi a jiných průmyslových výrobků denní potřeby jest viděti, že ceny ty jsou všeobecně 2-3kráte vyšší než ceny zemědělských výrobků a v poměru k mouce dokonce 5--8kráte vyšší. Při tom jest třeba poukázati na to, že tyto výkazy porovnávají ceny v drobném prodeji, a že tudíž ceny zemědělských výrobků jsou tu již maloobchodem značně předraženy oproti cenám placeným zemědělcům (dobytek - maso!). Kdyby se porovnávaly ceny producentům placené, vykazovaly se jistě pro zemědělské výrobky poměr ještě nižší. Ceny průmyslových výrobků všeobecně také převyšují relaci znehodnocení naší valuty a pochopitelně též ceny na mezinárodním trhu, kdežto ceny zemědělských výrobků stojí hluboko pod cenami zahraničního trhu.

Tento pomoc cen obou skupin v dalším vývoji od května doznává dalších změn v tom směru, že ceny zemědělských výrobků, zejména masa a zvířecích výrobků, dále hluboko klesají, kdežto ceny průmyslových výrobků trvají na dosavadní výši.

Tato nesrovnalost cen zemědělských a průmyslových výrobků, prokázaná podle úřední statistiky na těchto dvou skupinách předmětů denní potřeby, jest přesvědčujícím a nevyvratitelným dokladem toho, že niveau cen zemědělských výrobku nepřekročilo nikdy relaci znehodnocení naší valuty, že u četných předmětů pohybuje se hluboko pod ni a že tudíž ceny ty nevykonávají žádného nepřiměřeného vlivu na zdražováni našeho všeobecného výrobního podnikání. Naopak vývoj soběstačnosti a u převážně části předmětů dokonce k nadprodukci, který se zajisté s potěšením zaznamenává u zemědělství, vede k další pronikavé oblevě cenové, která obrozujícím vlivem proniká v celém našem národním hospodářství, zatlačuje dřívější lichvářskou spekulaci a jest s to svým nepřímým působením prolamovati a strhovati drahotu i v jiných výrobních odvětvích, která tomu dosud houževnatě resistují.

Tento zdravý obrodný vývoj, vycházející samočinně z naší zemědělské výroby, jest již tu a jest jen potřebí, aby se mu nepřekáželo a aby rozhodující činitelé a ostatní vrstvy společenské snažily se mu napomáhati.

Všechny zjevy provázející tento vývoj, potvrzují tvrzení, která jsme uváděli, když volali jsme po uvolnění obchodu zemědělskými výrobky a po osvobození našich zemědělců od všech pout a šikan státního hospodaření. Zdravý smysl našeho rolníka, prostý vší spekulace, osvědčená láska k půdě, tradiční oddanost k povolání a k práci zemědělské, hluboký smysl pro posílení pořádku, touha po rychlém zahlazení všech nahromaděných nedostatků a po hospodářském zvelebení podniků uplatnily se tou měrou, že v krátké době, přímo netušené, provedl se v našem zemědělství úplný regenerační proces, takže zde stojí opět posíleno k dalšímu rozvoji. Tento vývoj našeho zemědělství, projevující se vystupňováním výroby na míru, přesahující takřka všeobecně - mimo chleboviny - domácí spotřebu, a trvalým zlevňováním cen jest však umožňován těžkými hmotnými i osobními obětmi širokých vrstev našeho venkovského lidu.

Zejména pokles cen výrobků zvířecích vykonává nepříznivý vliv na rentabilitu malých a středních zemědělských podniků. Podniky tyto mají svůj příjem z produkce zvířecí v tomto poměru:

Při poklesu cen dobytka průměrně o 2/3 zmenšuje se příjem zemědělce pro každý 1 ha zemědělské plochy takto:

U I. skupiny o 1096 Kč, u II. skupiny o 872 Kč, u III. skupiny o 592 Kč, u IV. skupiny o 352 Kč.

Z tuho jest zřejmo, že tento pokles cen dobytka postihuje nejkrutěji naše malé a střední zemědělce, jejichž podnikání ztrácí úplné svoji rentabilitu. I kdyby ceny obilí zaznamenaly nějaké stoupnutí, bude tím příjem těchto malých podniků vyvážen jen zcela nepatrně.

Naše zemědělství totiž prošlo již t. zv. ťválečnou konjunkturouŤ a jest nyní možno provésti celkovou hospodářskou bilanci této válečné sezony. Bilance ta dokazuje na jedné straně značné znehodnocení půdy, velký pokles v produkci zvířecí, značné poškození inventáře a budov, vysoké mzdy, nové těžké daná a veřejná břemena, vysoké a stále stoupající ceny všech potřeb zemědělských, zejména průmyslových a řemeslných výrobků, takže výrobní náklady stále ještě stoupají, kdežto na straně druhé jevil se následkem nuceného odprodeje dobytka, tvořícího často nutný základ chovu, a nemožnosti oprav a investic, větší přiliv hotových, ale znehodnocených peněz, které vložily se ze značné části v přechodu k mírovým poměrům do dobytka a koní a nyní při rapidním poklesu jejich cen jsou úplně ztraceny, a pokud se tak nestalo tímto způsobem, provádí se tak nyní placením za pasivní položky z předu uvedené, daně, mzdy, drahé zemědělské potřeby, nutné opravy, investice a j. Dnes možno konstatovati, že širokým vrstvám našich malých a středních zemědělců z doby válečné nezbylo nic jiného, než nejtrapnější vzpomínky na dobu hospodářského a sociálního ponížení a zotročení, dále ochuzená hospodářství, na která se začíná zase lavinově valiti těžké zadlužování, které je dusilo v době předválečné.

Za trvání těžkých poměrů hospodářských, v jakých nás stát stále ještě se nalézá, jest zajisté potěšujícím zjevem, že naše zemědělství vyrábí snad v celé Evropě za nejvyšších výrobních nákladů, avšak prodává nejlaciněji.

Zemědělské výrobky naše snesly by vývoz do všech sousedních států, kdežto dovoz odjinud k nám se nevyplácí. Zvláště jest to patrno u výrobků hospodářského průmyslu, (pivo, cukr, slad, líh a j.) kterému dodává naše zemědělství laciné suroviny a který jediný z celé výroby průmyslové následkem toho nebyl otřesen krisí průmyslovou a jest schopen exportu.

Při tom se proti našemu zemědělství uplatňuje v zahraničním obchodu zcela zvláštní politika, kdy na jedné straně dvéře cizí konkurenci se dokořán otevřely, dovoz všech výrobků zemědělských se volně povoluje a takřka vdechna cla se suspendovala, na straně druhé však udržují se houževnaté zákazy vývozu zemědělských výrobků, i když ceny klesly na nejnižší míru a není vůbec potřeba ani faktická možnost prodeje doma, takže se zboží kazí a ničí:

Tato politika provozovaná na některých úředních místech má na svědomí ožebračování našich širokých vrstev zemědělských a ochuzování celého našeho národního hospodářství, aniž se zjednává nějaký prospěch konsumentům.

V tomto tažení proti venkovu se jde tak daleko, že i vývoz dobytka, který před dvěma týdny ministerská rada povolila za podmínek nejobtížnějších, se v cestě administrativní u úřadu pro zahraniční obchod takřka úmyslně brzdí, zemědělským organisacím se nalhává, že mají přednost při tomto vývozu a zatím za celé dva týdny nedostaly snad ani jednoho vývozního povolení.

Vzhledem k těmto poměrům táží se podepsaní:

Hodlá vláda:

1. působiti na zlevnění cen průmyslových výrobků potřebných pro zemědělství, shodnými opatřeními jak v obchodě vnitřním, tak i zahraničním?

2. dovolovati vývoz těch zemědělských výrobků, u kterých domácí potřeba jest, uhrazena, a sice vždy včas a bez šikanujících omezení, aby výrobky ty nebyly vysazovány úplnému znehodnocení a zkáze?

3. vhodnými opatřeními čeliti spekulaci zprostředkujícího nesvědomitého obchodu zemědělskými výrobky, zejména u masa?

4. podporovati přímý styk zemědělců a jich organisací s konsumenty a jich organisacemi pro účelnější a levnější dodávání zemědělských výrobků do konsumu?

5. se zřetelem na všeobecnou situaci našeho zemědělství a pronikavé zlevňování cen zemědělských výrobků zastaviti veškerá omezení, šikanováni a pronásledování našich zemědělců při zpeněžování těchto výrobků?

V Praze dne 4. srpna 1921.

Švehla, Udržal, dr. Blaho, Rychtera, Staněk, Beran, Bradáč, Nejezchleb-Marcha, dr. Černý, dr. Hubíček, dr. Srdínko, Vahala, Chlebounová, Vacula, Braneck, Molík, Mach, inž. Botto, Mašata, Křemen, J. Hálek, Vraný, Dubický, dr. Hnídek, Malypetr.