Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921

2844.

Návrh

poslance G. Navrátila a druhů

na reorganisaci technické finanční služby.

Spotřební daně jsou jedním z nejvydatnějších zdrojů státních příjmů; jest tudíž zcela pochopitelno, že jsou předmětem zvláštní péče finanční státní správy. Ta hledá nejen nejspolehlivější způsob zdanění, ale i nejspolehlivější kontrolu daně, aby výnos její byl co nejúplnější, že nejdůmyslnější způsob zdanění bez spolehlivé kontroly nedojde úspěchu, o tom podává výmluvný doklad historie daně z cukru v bývalém Rakousko-Uhersku.

První daň z cukru byla zavedena r. 1850 a to tak, že byla zdaněna pracovní řepa, která byla úředně vážena v cukrovarech. Ač daň stále byla zvyšována, ač cukrovary se množily, a též množství zpracované řepy stoupalo, zůstával výnos daně skoro týž (kolem 6 mil. zl.). Úřední zpráva pro vyrovnací výbor z roku 1858 naznačuje jako příčinu tohoto nápadného zjevu ťnepřístojnosti, objevené při manipulaci s vážením, jakož i mnohdy velmi značné rozdíly ve váze řepy na polí a při zdanění.Ť

I byl tudíž změněn způsob zdanění a r. 1865 zavedeno paušalování dle výkonností diffusní baterie. Avšak jaké zklamání! Ač cukrovarství, zvláště v zemích českých, v létech sedmdesátých dosáhlo netušeného rozkvětu a počet cukrovarů vzrostl ze 144 v r. 1864 na 256 v roce 1872, přece klesal výnos daně rok od roku a dokonce za kampaň 1875/76 vyskytl se ten kuriosní případ, že stát nejen ničeho na daní nedostal, nýbrž musil ještě 26.000 zl. na restituci vývozních bonifikací dopláceti.

Bylo tudíž r. 1878 zavedeno kontingentování daně, na jejíž určitý výnos byly nuceny cukrovary v poměru své výroby platiti. Avšak tento způsob objevil se pro průmysl tak tíživým, že po 10 letech opět od něho upuštěno.

Rok 1888 znamená mezník v historii spotřebních daní bývalého Rakouska. Zavedena tu daň z výrobku a pro její kontrolu zřízen zvláštní úřad z odborníků, techniků cukrovarských.

Nová ťkontrola daně z cukruŤ osvědčila se netušeně a předstihla veškeré očekávání; výnos daně rychle stoupal při naprostém klidu a pořádku. Daň z cukru, která r. 1866 nesla 12 milionů korun, roku 1876 byla dokonce pasivní a kterou vláda r. 1888 rozpočetla na 31 milionů, nesla:

Tyto znamenité výsledky jsou nejlepším dokladem, že tu nalezen nejen nejlepší způsob zdanění, ale co zvlášť platí; dosud nejlepší kontrola, neboť žádný systém daňový sám o sobě nečiní zázraků, není-li tu způsobilých a spolehlivých úředníků, kteří by jej prováděli.

Je přirozeno, že při kontrole tak složitého technického velkoprůmyslu, jakým dnes zejména výroba cukru, a lihu jest, může se uplatniti jedině odborník, technický chemik. Proto bývalá rakouská vláda dlouho neváhala a zavedla r. 1890 technickou kontrolu i do lihovarů, r. 1896 do velkopivovarů a konečně r. 1898 sloučila rozdělené tyto kontroly v jedno těleso ťtechnickou finanční kontroluŤ jež ustanovena i pro kontrolu daně z minerálních olejů.

Od té doby minulo přes 20 let, od počátku cukerní kontroly, v níž umístěn největší počet úředníků, dokonce přes 30 let. Jest přirozeno; že v tak poměrně dlouhé periodě dozrály zjevy, jež původní organisace technické finanční kontroly nepředvídala a jež volají po nápravě.

Byly to postupové poměry úřednictva u tohoto sboru, jež dlouho byly předmětem oprávněných stesk. Byloť zřízeno nepoměrně mnoho míst v nejnižších hodnostních třídách XI. až IX., takže postup do vyšších tříd děl se úžasně zvolna; absolvovaní technikové zhusta až teprve po 18 letech avansovali do IX. třídy, a i po opravách bývalé rakouské správy postupovali akademicky vzdělaní úředníci se dvěma státnímu zkouškami na technice teprve po 20 letech do VIII. třídy. Avšak za 30 let sestárla většina úředníků a dalšího postupu pro ně není, neboť míst VII. třídy jest nepatrné množství, v VI. jen sporadický počet, a V. tř. pro techniky ve finanční správě vůbec nestává. Tak v Čechách bylo r. 1913 ze 246 obsazených míst pouze 13 v VII. hodn. tř. a 2 v VI. hodn. tř.!

I průmysl cukrovarský, dosud přední projekt kontroly doznal od r. 1888 podstatných změn. Kdežto výroba surového cukru s osmosou trvala dříve až do léta, bula následkem vynálezu krystalisace v pohybu, jímž výroba zadin zredukována na několik dní, a zvýšením denního přepracování řepy, zkrácena na průměrnou dobu 2 měsíců, následkem toho nebyl úředník po vyklízení vyrobeného cukru ve svém původním objektu přímo zaměstnán, nýbrž pouze v přidělených mu okolních závodech, kde vykonával občasnou kontrolu. Při tom však zůstávala, přece řada závodů bez odborné kontroly technické, kde by taková byla finanční správě zvláště při dnešních enormních cenách líhu, cukru a ostatních produktů konsumní daní podléhajících velmi na prospěch.

Z vylíčených nesrovnalostí vyplývá nutnost, aby technická finanční kontrola byla moderně reorganisována a v důsledku toho, aby přepracován byl i organisační statut tohoto služebního odvětví. Doporučuje se ponechati za změny titulu stálé kontroly technické jen ve velkozávodech průmyslových, kde přechází výrobek do konsumu a podrobuje se zdanění; tedy v rafineriích cukru, líhu, minerálních olejů a pak ve velkopivovarech, vyrábějících přes 100,000 hl. piva ročně. Ale i v těchto podnicích mají být umístění zpravidla jeden až tři úřednicí, jakožto odborníci, jímž může být přidělen ku svému výcviku elév (nově nastupující úředník); výkony manipulační mají za jejich dozoru a zodpovědnosti prováděti podřízení zřízenci finanční. Veškeré ostatní podniky, spotřebním daním podrobené, ať podléhaly dosud technické finanční kontrole čili nic, tedy cukrovary, škrobárny, pivovary s měřidly i bez nich, hospodářské lihovary, výrobny droždí, likérů, octa, denaturovaný atd.; mají býti rozděleny přiměřeně svému počtu a významu na okrsky, podléhající odborné kontrole tak řečených technických finančních inspektorátů se sídlem v městě komunikačním to středu takového okrsku. V čele takového inspektorátu byl by starší, zkušený technický úředník VIII. až VI. třídy podle rozsahu a významu úřadu, vedle něho byli by přiděleni 1-3 úřednicí techničtí (počítaje v to i elévy), konečně pro výkony ryze manipulační pomocné síly. V cukrovarech (surovárnách) vykonávali by po čas kampaně, event. hlavního vývozu cukru, stálou kontrolu finanční zřízenci, inspektorátu podřízení, kteří by přijímali a vydávali vyrobený cukr a vedli o tom zápisy; odbornou kontrolu vykonávali by častějšími inspekcemi úředníci příslušného inspektorátu.

Dále se jeví nutným zjednodušiti agendu z správních úřadů finančních I. a II. instance i v ústředně a upraviti jí v duchu doby. Podle stále zachovávaného zvyku veškerá podání i obsahu čistě technického, vyřizovali konceptní úřednicí s právnickým vzděláním, ovšem na ten způsob, že podání přikázali technickému úředníku k dobrozdání, načež teprve na základě a ve smyslu tohoto odborného posudku věc vyřídili. Je zjevno, že tím vznikají zbytečné průtahy; často pro interesovaný průmysl velmi obtížné a se ztrátou spojené; proto bylo by záhodno, aby techničtí úředníci I. a II. instance byli pověřeni přímo referátem v otázkách rázu technického, takže by podání takové vyřizovali přímo a předkládali přednostovi úřadu ku schválení; stránka formální by při tom jejích akademickému vzdělání zajisté nečinila žádných obtíží.

Rozvoj průmyslu, spotřebním daním podrobeného, právě pro svůj význam bude vždy předmětem neobyčejné péče ministerstva financí; zákony odtud navržené a nařízení jím vydaná mají dalekosáhlé důsledky v průmyslu, znamenajíce buď jeho podporu aneb velké zatížení, jak jsme zažili na př. v cukrovarství na paušalování daně podle výkonností diffusní baterie. Proto zajisté není třeba dlouhého odůvodňování, že ministerstvo potřebuje vedle odborníků právnických též zkušené odborníky technické. Proto by se měl zříditi samostatný referát pro otázky rázu technického z oboru daní spotřebních v ministerstvu financí. Je zjevno, že odborné vědomostí a zkušeností přidělených jemu úředníků technických uplatnily by se s prospěchem pro finanční správu i v otázkách daní přímých u závodů dosavadní technické finanční kontrole podléhajících, jakož i v oboru monopolů. Rovněž tito odborníci byli by nezbytní při redakci zákonů a nařízení jejích odboru se týkajících.

Důchodkové soudy v trestních záležitostech průmyslu podléhajících potravním daním, jakož i berní správy, náležely by, pokud se závodů týče, v úředníku technického finančního inspektorátu nejpovolanějšího znalce a poradce.

Konečně sluší upozorniti, že správní úřady politické chybují, když nebéřou v případech potřeby na potaz technické chemiky, jako odborné znalce, na př. při zřizování nových závodů chemických. Následek toho je, že vyskytují se pak závady, způsobené kouřem, odpadními vodami a j " jimž mohlo býti zavčas vyvarováno (tak na př. obyvatelstvo Prahy trpělo svého času dlouho smrdutým a zdraví škodlivým kouřem z pecí na spalování výpalků v lihovarech v Libni a na Zlíchově); naopak vydávají se nařízení neproveditelná nebo s nemožným nákladem spojená. Proto se doporučuje, aby techničtí úřednicí a inspektorátů kontrolních fungovali též jako odborní znalci u úřadů politických.

Mělo by býti snahou využitkovati odborných vědomostí a zkušeností úřednictva nynější technické finanční kontroly co nejvíce ve prospěch finanční správy a příjmu naší republiky. Veškeré výrobní podniky, podléhající daním spotřebním, včetně i daň z uhlí byly by podrobeny kontrole odborníků; zároveň bylo by docíleno stejnoměrného zaměstnání kontrolního úřednictva po celý rok a zjednodušena a urychlena by byla agenda správní.

Zároveň jest nezbytno splniti, dávné tužby technického úřednictva ve finanční správě; aby umožněn byl nerušený, normální postup úřednictva do vyšších tříd, odpovídající jeho akademickému vzdělání, při tom, ač by bylo nutno rozmnoží-ti místa v VII. a VI. hodn. třídě a zříditi místa v V. tř., přece by to znamenalo značnou úsporu v nákladu na nynější technickou finanční kontrolu, ježto by se vystačilo s mnohem menším počtem odborných úředníků.

Systematisovaný stav úřednictva technické finanční kontroly činil před válkou a po válce:

Mohla by býti tudíž docílena úspora na počtu úředníků 42 proti roku 1913 a 28% proti roku 1919.

Počítá-li se na Slovensko 50 úředníků a na centrální úřady 13 úředníků, jež proti stavu předválečnému by přibyli, docílilo by se faktické úspory 91 úředníků proti roku 1913, event. 20 proti roku 1919, obsadily by se tedy menším počtem (v celku 276) technických úředníků veškeré úřady tech. fin. kontroly v celé Československé republice včetně Slovenska.

Při tom sluší uvážiti, že náklad na technickou finanční kontrolu v Rakousku během let nejen nestoupl, ač u všech jiných odborů se tak stalo, nýbrž ještě klesl, při tom však výnos daní nepřímých vykázal za působení technické finanční kontroly ohromný vzestup. Když r. 1888 bývalá rakouská vláda zřizovala odbornou kontrolu daně z cukru, preliminovala náklad na ni částkou 3 milionů korun, což při výnosu daně 31 milionů ročně a při očekávaném stoupnutí jejím nezdálo se jí nijak nepříznivým poměrem. Naproti tomu v rozpočtu na r. 1914-1915 preliminován byl výnos daně z cukru 164 mil, korun, veškerých daní spotřebních částkou 467 mil, korun, při čemž náklad na celou spojenou technickou kontrolu činil 2,7 mil. korun, tedy méně než náklad na pouhou kontrolu cukerní v r. 1888. Na technickou finanční kontrolu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku připadá z toho hlavní podíl, ježto z úhrnného počtu 482 úředníků v celém Rakousku bylo r. 1913 v těchto zemích 367, čili 76%. Již z této okolností lze očekávati další značné snížení nákladu. Při tom ani výlohy na potřebné finanční zřízence valně nerostou; ostatně byla by tu příležitost, vhodným způsobem zaměstnati služby schopné válečné vysloužilce, najmě legionáře.

Při sdělávání nového organisačního řádu statutu bude nutno stanoviti také jiné tituly technického personálu, příkladně vrchních technických finančních radů, tech. finančních radů, vrchních tech. fin. komisařů, tech. fin. komisařů a tech. finančních adjunktů, při nutné nové systematisaci míst bude musit být přihlíženo k tomu, aby techničtí úředníci finanční kontroly nebyli zkrácení oproti ostatním rovnocenným odvětvím státní správy, a aby se jim vedle normálních diet dostalo za službu přes čas, stravné a větší výlohy za oděv atd. přiměřeného paušálu, odpovídajícího dnešním hospodářským poměrům.

Pokud se finanční stránky týče, nebyl by - jak jíž vytčeno - s touto reorganisací spojen žádný náklad, nýbrž naopak mohlo by býti docíleno úspor.

V uvážení všech těchto okolností navrhují podepsaní:

Národní shromáždění, račiž se usnésti:

Vláda se vyzývá, aby v příštím zasedání předložila návrh zákona, jímž se reorganisuje finanční technická služba.

V Praze dne 5. srpna 1921.

G. Navrátil, dr. Lukavský, Votruba, Veverka, Purkyňová, inž. L. Novák, dr. Hajn, dr. Engliš, inž. Bečka, Bergman, dr. Matoušek, Rosolová, Zavřel, Mašek, Špaček, Petrovický, dr. Kramář, Dyk, Modráček, Hudec, Stejskal.