Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921

aby vláda převzala budovu reálky města kilové Paky ve svůj majetek a správu, jakož i veškerý věcný náklad.

Obecní zastupitelstvo města Nové Paky ve snaze povznésti vzdělání lidu, jež se stalo podkladem dalšího hospodářského rozvoje a zvýšení občanské zdatnosti celého kraje, požádalo v r. 1906 o zřízení státní reálné školy v Nové Pace.

Rozhodnutím ministerstva kultu a vyučování ve Vídni z 21. dubna 1910, č. 27.941 bydlo zřízení této reálné školy povoleno. Rozhodnutí ta byte přijato celým krajem radostně, neboť dostalo se tak celému Podkrkonoší velmi cenného daru kulturního, kterým bylo vyhověno dávné potřebě průmyslového kraje, jehož hospodářský rozvoj bývá často zdržován nedostatkem hlubšího vzdělání a širšího rozhledu mnohých podnikavých jednotlivců.

Ale tímto drahocenným kulturním darem, jehož si obyvatelstvo velmi váží, bylo na obec uvaleno velké břemeno mnohem větší, než za nynějších tísnivých poměrů finančních může unésti. Smlouva, kterou obecní zastupitelstva ve své schůzi dne 4. července 1910 přijalo a kterou se zavázalo k postavení budovy školní pro povolenou státní reálku a vůbec k ohražení celého věcného nákladu, spojeného s nutným a požadavkům dnešní doby odpovídajícím vypravením nové státní reálky, ukládá obcí příliš velká břemena, na jichž plnění nynější neutěšený stav finanční města Nové Paky nestačuje, takže paří největším napjetí svých hospodářských sil a při nejlepší vůli neleze městu nadále bez vydatné pomoci státu budovu reálky vydržovati.

Tento neutěšený stav obce uznalo i ministerstvo kultu a vyučování ve Vídni a k usnadnění převzatých povinností, co do stavby budovy i do věcného vydržování, povolilo výnosem ze dne 22. ledna 1913, č. 23.940 oblí subvenci ve výši 100.000 K splatnou v desíti ročních lhůtách po 10.000 K. Z této subvence dostalo se však obci pouze jedné splátky 10.000 K a další splátky k výplatě nebyly poukázány s odůvodněním, že finanční státní poměry toho nedovolují.

Obec podle schválené smlouvy provedla stavbu budovy nové reálky; která vyžadovala nákladů 612,041.47 K, ježto stavba prováděla se v posledních létech válečných, kdy všechny materiálie i pracovní síly byly nepoměrně drahé. Náklad ten musel býti hrazen výpůjčkou, čímž obecní dluhy značně stouply.

V roce 1903 bylo otevřeno ve městě nové okresní hejtmanství a od té doby se Nová Paka neobyčejně rychle vyvíjí a vzrůstá. Toto mohutnění města vyžaduje však velikého hmotného nákladu se strany obce, která pečuje všemožným způsobem o novou úpravu města jak po stránce zdravotní, tak i po stránce vkusu, aby dodala obcí ráz úpravného, čistého města. Muselo se nejprve přikročiti k úpravě náměstí, cest a ulic. Náměstí vyžadovalo nákladu 100.000 K, poněvadž bylo velíce nerovné a nedlážděné. Vydláždění celého náměstí vydražilo se tím, že byla použito žulových kostek, které musely býti dováženy až z lomu u Skutče. Vysokým dovozným se náklad neobyčejně zvýšil.

Cesty a ulice byly úplně zanedbány a naprosto nevyhovovaly. Bylo nutno v poslední době veškeré ulice a cesty ve městě i v nejbližším okolí upravovaní. Při tom ovšem bylo nutné také stavěti nové mosty, přejezdy a rygoly. Tím břemena obecní stále stoupala.

Obec má ve své správě 45 studií, jichž udržování a každoroční čistění vyžaduje značného nákladu a dosud postrádá řádného vodovodu.

Hospodářství v obecních lesích bylo zanedbána a jevila se nutná potřeba zavést hospodářství racionelní, aby alespoň v budoucností stalý se lesy vydatnějším zdrojem příjmů obecních. Mnoho neúrodných strání, písčitých pozemků i holé půdy po vykácení lesa leželo ladem a teprve v posledních letech byly veškeré tyto pozemky zalesněny.

V r. 1908 počalo se pracovati na zhotovení regulačního plánu města, jež dosud regulačního plánu nemělo. Náklad činil 30.000 K.

Politické úřady nařídily rozšíření patronátního hřbitova, ale státní policejně-zdravotní komise neuznala místo, na němž jest jediné možné nynější patronátní hřbitov rozšířiti, k účelu tomu způsobilé a dala městské radě pokyn, aby pomýšlela na zřízení nového hřbitova městského. Musí tudíž město v nejbližší době přistoupiti k založení nového městského hřbitova, což v nynější době bude vyžadovat značného nákladu. Věc tuto nelze odkládati.

Obec postavila v r. 1904 novou školní budovy pro obecné i měšťanské školy chlapecké a dívčí nákladem 430.000 K. Dnes však budova tato pro národní školství obce naprosto nepostačuje. Kreslírna dívčí školy musela býti zrušena a přeměněna ve třídu, všechny větší kabinety a obě sborovny byly jíž také přeměněny ve třídy, takže jeví se citelný nedostatek kabinetů a zejména je postrádaná kreslírna na měšťanské škole dívčí. Mimo to je ještě 6 tříd umístěno mimo budovu školní. Školní úřadu naléhají, aby obec od pomohla těmto nedostatkům a závadám a proto musí obec v nejbližší době přikročiti ku stavbě nové školní budovy pro obecnou školu obvodovou nejméně o 10 třídách s byty pro řídícího učitele a školníka, jakož i s ostatními místnostmi (tělocvičnou, sborovnou, kabinety a pod.), což bude vyžadovati při dnešních poměrech drahotních nákladu přes 700.000 Kč.

Aby obec vyhověla oprávněným požadavkům místního živnostnictva; které toužilo po opatření vydatné síly motorické, postavila městskou elektrárnu, čímž vyhovělo se také nezbytné druhé potřebě vzkvétajícího města, totiž opatření elektrického světla. Městská elektrárna, ač se zařizovala zcela jednoduše a s největší možnou hospodárností, vyžadovala nákladu přes 350.000 K. Náklad hradil se výpůjčkou, takže stav obecních dluhů značně stoupl, Rozvoj průmyslu toho však nezbytně vyžadoval, aby se městská elektrárna zřídila.

Ve městě jest značný nedostatek pitné vody i užitkové a otázka zřízení vodovodu a rozvedení vody po městě musí býti co nejdříve řešena. V celém městě jest pauze jedena kašna a voda, zejména v létě, při sebe menším suchu nedostačuje, v dobách jarních a podzimních dešťů jest znečištěna a k používání nezpůsobilá.

Kanalisace město vůbec postrádá a jeví se nejvýš nutná potřeba toho, aby započalo se v brzké době s řešením této důležité otázky zdravotní. Provedení kanalisace bodle velíce obtížné a bude vyžadovati značného nákladu poněvadž město jest rozložena na velké ploše v poloze vlnité ano i kopcovité.

Nezbytné řešení otázky chudinské ve směru zdravé humanity vyžaduje, aby obec co nejdříve přikročila ku stavbě městského chudobince. Na výdaje chudinské obec doplácí letošním rokem 6.995,996 Kč. Náklad zajisté že stále poroste v poměru se vzrůstem města, které jest většinou průmyslové a jest proto mnoho lidí odkázáno ve stáří na podpory chudinské dokud nebude uskutečněno starobní pojištění. Obec též pro chudé místní občany vydržuje kuchyni, aby lidem nemajetným a k práci neschopným dostala se v nynějších těžkých dobách alespoň jednou denně teplé, přiměřené stravy. Vydržování této kuchyně vyžaduje náklad 15.000 Kč čtvrtletně.

Všeobecná bytová tíseň, která v tomto průmyslovém městě při značnějším pohybu obyvatelstva jest tím, citelnější, přimět obecní zastupitelstvo, aby k zmírnění této přikročila ku stavbě dvoupatrového dumu nouzového pro dělnictvo. Náklad na tento dům jest rozpočten obnosem 1,200.000 Kč.

Obec novopacká vždy ochotně podle své možností přispívala ku stavbě veřejných budov. Tak postavila v r. 1897 budovu pro okresní soud nákladem 132.508 korun, kterou teprve po 4 letech stát od koupil.

Pro okresní hejtmanství darovala obec dvoupatrovou budovu v ceně 50.000 K. Místnosti obec sama upravila, opatřila nábytkem, což vyžadovalo nákladu 21.243 korun. Poněvadž pro okresního hejtmana nebyl vhodný byt, postavila obec nový dvouposchoďový dům i s příslušenstvím a rozsáhlou zahradou, kterou má p. okresní hejtman celou k používání.

Z výše uvedeného jest zjevno, že obec novopacká vykonala v několika málo letech k úpravě města v každém ohledu velmi mnoho a že čeká ještě řadu důležitých a nezbytných věcí, jež vyžadovati budou velikých nákladů peněžitých, na brzké provedení, s nimiž nelze odkládati. Následkem tohoto stálého zvětšování nutných obecních výdajů zvýšily se nepoměrně obecní dluhy a značně stouply obecní přirážky. Zvyšování přirážek obecních nelze však prováděti způsobem, který by přesahoval síly poplatnictva. Nadměrným zvýšením obecních přirážek mohl by na dlouhou dobu býti omezen, ano i zastaven vývoj nedávno rozkvetlého průmyslu, který jest hlavním pramenem výdělku valné většiny obyvatelstva. K tomu nelze za žádných podmínek připustiti.

Zaměstnání místního obyvatelstva záleží ponejvíce v práci tovární, v domácím tkalcovství a ostatní obyvatelstvo soustřeďuje stav živnostenský.

Stav živnostenský zaujímá v sobě z největší částí obuvnictví a punčochářství, kterážto řemesla pozbývají v poslední době svého významu, poněvadž hromadná tovární výroba zaplavuje všechna místa zřizováním skladišť. Tím pozbývají trhy svého významu, jsouce spojeny s velkou režií a odbyt trhovců jest nepatrný. Stav živnostenský tvoří střední stav obyvatelstva, který však nevykazuje žádného bohatství.

Veškeré dělnictvo, jak tovární, tak i domácí tkalci; nemají rovněž žádného jmění a celkový stav finanční mostního obyvatelstva jest slabý a důsledek toho jeví se i v poplatní síle města.

K posouzení těchto údajů možno uvésti tato čísla:

Daňový předpis obce činil v r. 1917 40.500 K, v r. 1915 63.100 K, v r. 1916 43.850 K, v r. 1918 45.000 Kč, v r. 1919 50.000 Kč a pro r. 1920 60.000 Kč.

Obecní přirážky činily v r. 1915 175%, v r. 1916 240%, v r. 1917 247%, v r. 1918 236%, v r. 1919 264%, v r. 1920 330% a na rak 1921 450%.

Školní přirážky činily v r. 1915 23%, v r. 1916 30%, v r. 1917 35%, v r. 1918 44%, v r. 1919 45%, v r. 1920 65% a na rok 1921 142%.

Stav dluhů obecních činil koncem r. 1915 1,356.284 K, r. 1916 1,484.699 K, r. 1917 1;522.871 K, r. 1918 1,461.591 K, r. 1919 1,621.603 Kč a v roce 1920 1,721.191 Kč. Z uvedeného jest patrno, že město Nová Paka při svém největším napjetí po stránce finanční nemůže dále nésti všechny povinností, jež jsou obsaženy ve smlouvě jednající o zřízení státní reálky v Nové Pace, poněvadž by se tím takřka hospodářsky zničilo, jelikož by tím dále rozvoj průmyslu a obchodu města byl značně ohrožen, Věcný náklad na reálku činil v r. 1920 70,707 80 Kč a pro rok 1921 je rozpočten částkou 115.000 Kč.

Obecní zastupitelstvo ve své řádné schůzí konané dne 10. ledna 1921 pojednalo o této neutěšené situací obecních financí a usneslo se, aby budova reálky byla věnována státu s podmínkou, že bude pro vždy uchována pro střední ústav školní s českou vyučovací řečí a aby stát převzal všechen věcný náklad.

Uvedené usnesení bylo schváleno okresním správním výborem.

Opírajíce se o uvedené a vzhledem k ve líce neutěšeným finančním poměrům města Nové Paky, jakož i vzhledem k řadě nákladných a naléhavých podniků, které obec novopacká v nejbližší době musí nezbytně provésti, čímž hospodářské poměry její ještě se značně zhorší, navrhujeme:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti: Ministerstvu školství a národní osvěty a ministerstvu financí se ukládá převzíti budovu reálky města Nové Paky ve svůj majetek a správu a převzíti zároveň veškerý věcný náklad.

Úhrada finančního nákladu budiž zařaděna do rozpočtu 1922 ministerstva školství a národní osvěty.

Návrh ten budiž přikázán výboru kulturnímu a rozpočtovému.

V Praze dne 3. srpna 1921.

Vávra, Horák, Bradáč, Anděl, Najman, Mlčoch, Udržal, Staněk, Vahala, Sonntág, dr. Černý, Nejezchleb-Marcha, Vacula; J. Hálek, Tůma, dr. Srdínko, Dubický, Beran, dr. Hnídek, Křemen, Chlebounová, dr. Kubíček, Vraný.