Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2836.
Zpráva
I. výboru sociálně-politického,
II. socialisačního
stran vládního návrhu zákona (tisk 2177),
dále o návrhu posl. Ant. Němce a soudr. (tisk 900),
dále o návrhu posl. Schäfera a soudr. (tisk 1370)
a o návrhu posl. Skaláka a soudr. (tisk 1817) o závodních radách.
Výbor sociálně-politický usnesl se na následujícím návrhu zákona:
Zákon
ze dne ........................................................................... 1921
o závodních výborech.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I. Zřízení a úkoly závodního výboru.
§ 1.
(1) Závodní výbor zřizuje se pro každý samostatný závod, výdělečně činný, v němž je trvale (celoročně) zaměstnáno aspoň 30 zaměstnanců a jenž trvá aspoň 1/2 roku od zahájení výroby.
(2) Závodem ve smyslu tohoto zákona rozumí se každá hospodářská jednotka, která se liší správou nebo účtováním od správy nebo účtování jiných hospodářských jednotek téhož podnikatele.
(3) Do počtu zaměstnanců, uvedeného v odstavci 1., nepočítají se zaměstnanci najatí pouze na práce sezónní. Za práce sezónní podle tohoto zákona nejsou však považovány práce stavební.
(4) Zákon tento nevztahuje se na podniky hornické (§ 1 zákona z 25. února 1920, čís. 144 Sb. z. a n.).
§ 2.
(1) V železničních podnicích zůstávají i nadále v činnosti dosavadní důvěrnické sbory. Kde nebyly dosud zřízeny, zřídí se dle zásad platných u státních drah.
(2) Vláda se zmocňuje rozšířiti nařízením působnost tohoto zákona i na jiné podniky právních osob veřejného práva.
Úkoly závodních výborů.
§ 3.
Závodní výbory jsou povolány, aby hájily a povzbuzovaly hospodářské, sociální a kulturní zájmy zaměstnanců v závodě, zejména mají:
a) dozírati na zachovávání mzdových a pracovních smluv a řádů, spolupůsobiti při sjednávání pracovních řádů, pokud nebyly stanoveny kolektivní smlouvou, sjednanou mezi odborovými organisacemi;
b) nahlížeti podle potřeby jedním členem závodní rady k tomu určeným za účasti zástupce závodu do mzdových a platových listin závodem vedených. Jde-li o listiny, týkající se zřízenců, může být k tomuto úkolu povolán pouze zřízenec;
c) ujednávati za součinnosti odborových organisací zaměstnavatelských i zaměstnaneckých dodatky ku kolektivním smlouvám sjednaným mezi uvedenými organisacemi, pokud to dovolují tyto kolektivní smlouvy;
d) pečovati, aby se prováděly a zachovávaly smíry, ujednané u smírčích orgánů, jakož i nálezy rozhodčích komisí;
e) dozírati, aby zachovávána byla zákonná ustanovení o ochraně zaměstnanců, zejména pokud se týče ochrany proti úrazům, zdravotních opatření v závodě, pojištění zaměstnanců, upozorňovati správu závodu na shledané nedostatky a dovolávati se příslušných státních úřadů dozorčích, súčastniti se také jedním členem závodní radou k tomu určeným všech s tím souvisejících šetření a komisionelních řízení, konaných úředními dohlédacími orgány v závodě;
f) spolupůsobiti při udržování kázně a pořádku v závodě, při disciplinárním řízení a pečovati o dobrý poměr mezi správou závodu a zaměstnanci, nebo také mezi zaměstnanci v závodě navzájem. Zejména také urovnávati nestranně spory, vznikající z příslušnosti k různým organisacím náboženským, politickým nebo odborovým;
g) spolupůsobiti způsobem poradním při hromadném propouštění zaměstnanců, z příčin mimo pracovní poměr ležících, jakož i při propouštění jednotlivých zaměstnanců déle než 3 leta v závodě pracujících takto:
Propuštění (výpověď) dělníka nebo zřízence, který jest aspoň 3 roky nepřetržitě v podniku zaměstnán, sdělí správa závodu ihned závodnímu výboru, který může, shledává-li propuštění (výpověď) zřejmě neodůvodněným, předložiti věc do tří dnů se svým dobrozdáním rozhodčí komisi, která rozhodne do dalších 7 dnů s platností konečnou. Dokud rozhodčí komise nerozhodne, jest míti za to, že dotyčný dělník nebo zřízenec jest na dovolené.
Shledá-li rozhodčí komise:
a) že dělník nebo zřízenec byl očividně propuštěn pro příslušnost či nepříslušnost k některé politické nebo odborové, národní nebo náboženské organisaci, nebo pro politickou nebo odborovou, národní či náboženskou, s činností v závodě nesouvisející, činnost dělníkovu neb zřízencovu a její právní důsledky,
b) že dělník neb zřízenec byl propuštěn, protože se zdráhal vykonávati trvale práce jiného druhu, než pro které byl přijat do zaměstnání, nebo
c) že propuštění dělníkovo neb zřízencovo jeví nespravedlivou příkrost, neodůvodněnou jeho chováním, nebo poměry závodu, hledíc zejména k dělníkovu nebo zřízencovu stáří, k délce jeho zaměstnání v závodě, i k jeho poměrům rodinným a majetkovým,
nalezne rozhodčí komise, že zaměstnavatel jest povinen:
buď přijati dělníka neb zřízence zpět do práce za dřívějších podmínek zároveň s náhradou za výdělek mezitím ušlý, buď postarati se mu o jiné zaměstnání v témže odboru a místě s přibližně stejným výdělkem, buď dáti dělníkovi nebo zřízenci odstupné ve výši jednotýdenní mzdy až čtyřtýdenní mzdy, kterou určí rozhodčí komise se zřetelem k poměrům uvedeným pod lit. c).
Ustanovení tato nevztahují se na dělníka nebo zřízence, který se dopustil jednání, pro něž může býti pracovní nebo služební poměr bez výpovědi přerušen podle ustanovení § 82 živn. ř. z r. 1885 a § 27 zákona o obchodních pomocnících z r. 1910, nebo obdobných zákonů, platných dosud na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
h) Spravovati nebo spoluspravovati zařízení k blahu zaměstnanců určená, pokud to není vyloučeno stanovami nebo zakládajícími či nadačními listinami, vydanými do roku 1921;
ch) podávati návrhy na zlepšení provozu, zejména návrhy na zdokonalení technického zařízení provozu a ochrany dělnictva, pracovních metod a pod.
§ 4.
Aby závodní rada mohla dostáti svým úkolům, jest správa závodu povinna:
a) doručiti předsedovi závodní rady nebo jeho náměstku opisy pracovních smluv a řádů, jakož i všechny další jejich změny;
b) vyrozuměti ho o komisionelním řízení nebo o příchodu dozorčího orgánu (§ 3, lit. e);
c) aspoň jednou za 3 měsíce podati ve schůzi závodní rady zprávu o obchodním a správním stavu závodu, o jeho výkonnosti a o záměrech pro další dobu.
§ 5.
V podnicích, které vedou obchodní knihy a zaměstnávají aspoň 300 zaměstnanců (§ 1, odst. 1. a 2.), nebo 50 zřízenců (§ 8), může závodní rada žádati, aby jí byl předložen každoročně opis účetní závěrky podniku za minulý obchodní rok, a to účet rozvážný, pokud se týče účet zisku a ztráty, a to nejpozději do 6 měsíců po uplynutí obchodního roku.
§ 6.
V podnicích akciových společností, komanditních společností, společností s obmezeným ručením, jichž základní kapitál činí aspoň 1,000.000 Kč, vyjímaje podniky výlučně věnované úkolům společností či stran politických, organisací kulturních nebo všeobecně prospěšných má závodní výbor právo vysílati do schůzí správní příp. dozorčí rady své delegáty.
Za tím účelem v podnicích, v nichž je správní rada, je povinna tato oznámit každou svojí řádnou schůzi, spolu s jejím programem předsedovi závodní rady.
Závodní výbor má právo vyslati do schůze správní rady svého delegáta, jímž však může býti jedině člen závodní rady, který je aspoň 30 let stár a nejméně 3 léta v závodě zaměstnán.
V podnicích do 1000 zaměstnanců třeba vyslati 2 delegáty, od 1001 do 3000 tři, a v ostatních přes 3000 zaměstnanců čítajících podnicích čtyři delegáty. Je-li v závodě aspoň 50 zřízenců, třeba v uvedeném počtu delegátů vyslali také jednoho zřízence.
Totéž platí o valné hromadě společnosti podniku, kterou jest stejně obeslati.
Delegáti závodního výboru ve správní radě a valné hromadě nemají práva hlasovacího. Nemají také nároku na žádnou odměnu, pouze na hotové výlohy a ztracenou mzdu, pokud schůzí správní rady nebo valné hromady byli zaneprázdněni. Jsou povinni zachovati úplnou mlčenlivost o tom, co jim bylo ve vykonávání této činnosti výslovně označeno za důvěrné.
Mimořádné schůze správní rady podniků, na něž se vztahují předchozí odstavce, ale v nichž se jedná pouze o finančních a osobních otázkách správy závodu, netřeba oznamovati závodnímu výboru, ježto se mohou konati bez jeho delegátů.
§ 7.
V podnicích, kde zřízenci nebo dělníci jsou v celkovém počtu zaměstnanců v menšině, je jich však alespoň 20 k volbě oprávněných, z nichž 3 jsou volitelnými, jest zříditi samostatné výbory zřízenců a dělníků, jimž náleže jí úkoly uvedené v § 3, lit. a) až g), pokud jde o zaměstnance příslušné skupiny.
V závodech, v nichž ať zřízenci, či dělníci netvoří potřebný počet, nutný k utvoření samostatného závodního výboru a volí závodní radu společně, musí aspoň jeden člen závodní rady býti zvolen ze skupiny menšiny.
§ 8.
Zřízencem jest rozuměti osobu, která podléhá pensijnímu pojištění podle § 1 zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., anebo by mu podléhala, kdyby nebylo důvodů osvobozujících z pojistné povinnosti podle § 2 téhož zákona.
§ 9.
Je-li nutno v jednom podniku zříditi dva nebo více závodních výborů, schází se tyto ku společným poradám, aby vykonávaly práva podle § 5 a zastupovaly, případně vyřizovaly společné zájmy (§ 4, lit. a), h), ch) zaměstnanců. Porady tyto mohou se konati jen mimo pravidelnou dobu pracovní. Organisace a působnost tohoto společného zastoupení bude upravena nařízením.
§ 10.
Závodní výbor čítá v závodech s 30—60 zaměstnanci 8 členy, s 61—100 zaměstnanci 4 členy; na každých dalších 100 zaměstnanců až do 400 připadá vždy další jeden člen, od 401 až 1000 zaměstnanců na každých dalších 200 a od 1001 do 4000 na každých dalších 500 a nad 4000 zaměstnanců vždy na každé další dva tisíce další jeden člen závodního výboru.
Závodní výbor může však čítati nejvýše 20 členů.
K výpočtu zaměstnanců k volbě oprávněných dlužno vzíti za základ počet zaměstnanců v den vypsání voleb.
Za každého člena zvolí se náhradník, který zastupuje člena, zašlo-li ho něco.
Závodní rada volí ze sebe většinou hlasů předsedu, místopředsedu a zapisovatele. K žádosti menšiny, tvořící aspoň 1/3 členů, je místopředsedu zvoliti z menšiny.
§ 11.
Členové závodního výboru a jejich náhradníci volí se přímou, tajnou volbou, a to podle zásady poměrného zastoupení. Bližší ustanovení o způsobu voleb budou vydána nařízením.
§ 12.
V závodech, kde je zřízen samostatný zřízenecký nebo dělnický výbor (§ 7), volí zřízenci a dělníci podle zásad vyslovených v §§ 10 a 11 odděleně.
§ 13.
(1) Volební právo do závodního výboru mají všechny osoby:
a) v podniku za mzdu nebo za plat zaměstnané jakožto v hlavním svém povolání,
b) pokud v době vypsání volby byly 3 měsíce zaměstnány v podniku,
c) dovršily 20. rok svého věku,
d) a nebyly pravoplatným rozsudkem soudním odsouzeny pro takový zločin, přečin nebo přestupek, pro který by podle platných ustanovení nastala ztráta práva voliti do obcí.
(2) Volební právo přísluší za uvedených podmínek i občanům cizích států, které poskytují totéž právo příslušníkům republiky československé, a jsou v dotyčném závodě zaměstnáni již nejméně jeden rok.
§ 14.
Volitelni do závodního výboru jsou příslušníci republiky Československé, kteří
a) po dokonaném 26. roce svého věku byli zaměstnáni nepřetržitě v době vypsání volby v příslušném podniku alespoň 12 měsíců. Není-li však v závodě dostatečný počet zaměstnanců, kteří by tak dlouho byli v závodě zaměstnáni, jsou volitelni zaměstnanci pracující v závodě alespoň 6 měsíců. Pro sezónní odbory může vláda i z tohoto ustanovení učiniti výjimku nařízením,
b) pracují již v dotyčném odboru živnostenském anebo v povolání aspoň tři roky,
c) nejsou zbaveni volebního práva do závodního výboru (§ 13).
Cizozemci jsou volitelní jen tehdy, jestliže jich mateřský stát dává našim příslušníkům stejné právo a vyhovují jinak podmínkám v tomto §u uvedeným.
§ 15.
Z volebního práva podle § 18 a 14 jsou vyloučeni domáčtí dělníci (§ 2 lit. a) zák. z 12. prosince 1919, č. 29 z roku 1920 Sb. z. a n.).
§ 16.
Volbu může odmítnouti:
a) kdo dovršil 60. rok svého věku,
b) kdo byl v předešlém období členem závodního výboru.
§ 17.
Volby do závodního výboru provádí volební výbor; jeho složení, jakož i způsob řízení jeho budou upraveny nařízením.
Volbu jest vypsati aspoň 14 dní napřed vyhláškami v závodě na dobu, kdy se nepracuje.
§ 18.
Volební výbor sepíše zápis o výsledku volby. Jména zvolených buďtež ihned po sčítání hlasů v závodě vyhlášena a písemně podnikateli oznámena.
§ 19.
Do způsobu provedení volby a jejího výsledku může si do 8 dnů od vyhlášení výsledku stěžovati každý k volbě oprávněný, jakož i podnikatel u rozhodčí komise, jež rozhodne nejdéle ve 14 dnech s konečnou platností.
§ 20.
Závodní výbor se volí na dobu 1 roku.
Závodní výbor může býti k písemné stížnosti nálezem rozhodčí komise rozpuštěn, porušil-li hrubě své povinnosti. Je-li závodní výbor činným již alespoň 3 měsíce, a žádají-li 2 třetiny zaměstnanců oprávněných k jeho volbě, písemně za jeho odstoupení, budiž rozpuštěn nálezem rozhodčí komise ve 14ti dnech od podání návrhu. Do 14 dnů od rozpuštění závodního výboru buďtež provedeny nové volby na zbytek volebního období. Novou volbu jest rovněž provésti, klesl-li počet členů závodního výboru spolu s náhradníky pod polovici.
Členové závodního výboru setrvají v činnosti až do doby, kdy budou pravoplatně zvoleni jejich nástupci.
§ 21.
Jinak končí činnost jednotlivého člena závodního výboru:
a) rozvázáním pracovního nebo služebního poměru se závodem,
b) ztrátou volitelnosti,
c) nálezem rozhodčí komise k písemné stížnosti podnikatelově nebo polovice zaměstnanců k volbě oprávněných, že člen závodního výboru nekonal svých povinností anebo hrubě je porušil, nebo že porušil povinnost mlčenlivosti, uloženou mu odst. 6. § 6.
Člen vyloučený podle lit. c) ztrácí volitelnost do závodní rady pro příští dvě období volební.
§ 22.
Členství v závodním výboru jest funkcí čestnou; členové mají nárok na mzdu nebo plat za dobu, po kterou musili býti výjimečně a nevyhnutelně činni v pracovní době pro závodní výbor.
Správa závodu nesmí zaměstnance obmezovati při vykonávání volebního práva a v činnosti jejich jako členů závodního výboru. Zejména smějí býti členové závodního výboru propuštěni jen se souhlasem rozhodčí komise. Souhlasu tohoto není třeba, byl-li člen závodního výboru propuštěn z důvodů, které opravňují zaměstnavatele k okamžitému propuštění zaměstnance podle § 82 z. ř. z roku 1885 nebo zákona o obchodních pomocnících z roku 1910, nebo obdobných zákonů platných na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
§ 23.
Závodní výbor jest schopen se usnášeti, byli-li ke schůzi písemně s udáním pořadu jednání pozváni všichni členové i podnikatel a dostavila-li se většina členů.
Závodní výbor usnáší se většinou hlasů, při rovnosti hlasů pokládá se návrh za zamítnutý.
O jednáních sepíše se zápis, týž podepíší všichni přítomní. Podnikatel má právo žádati opis zápisu o schůzi. Podnikatel jest oprávněn účastniti se schůzí závodního výboru buď sám, nebo svým zástupcem.
§ 24.
Oznámí-li závodní výbor správě závodu 24 hodin napřed, že bude konati poradu, může žádati, aby mu byla k tomu účeli vykázána vhodná místnost.
Vznikly-li hotové výlohy z činnosti závodního výboru, odůvodněné tímto zákonem, může závodní výbor se usnésti vybírati k úhradě jich příspěvek, z něhož hradí polovici zaměstnanci, polovici podnikatel. Proti takovému usnesení může si podnikatel nebo třetina zaměstnanců oprávněných k volbě, stěžovati u rozhodčí komise.
Příspěvky vybírá od zaměstnanců a závodní rada odvádí podnikatel obdobně jako příspěvky k pojištění dělníků pro případ nemoci.
§ 25.
Závodní výbor se zrušuje:
a) klesne-li počet zaměstnanců v závodě po 3 měsíce pod 30;
b) zastaví-li závod činnost na dobu delší jednoho měsíce.
Obnoví-li závod opět výrobu, zvolí se ihned nový závodní výbor.
II. Rozhodčí komise.
§ 26.
O stížnostech podle §§ 19, 20, odst. 2., § 21 odst. 1. lit. c) a § 22 a o sporech, které vzniknou mezi skupinami zaměstnanců, dále mezi nimi nebo závodním výborem s jedné strany a podnikatelem s druhé strany, z důvodů zřízení a činnosti nebo úhrady nákladů (§ 24) závodního výboru, zejména pak o rozsahu povinností a práv členů závodního výboru, rozhoduje s konečnou platností rozhodčí komise.
Rozhodčí komise jest 6členná. Předsedou jest soudce z povolání, obeznalý ve věcech živnostenských, jmenovaný předsedou příslušného soudu sborového. Tento může jmenovati také jiného veřejného úředníka, pokud by v místě nebylo soudu. Okresní politická správa jmenuje dále jednoho přísedícího jako znalce odborného, z veřejných úředníků sociálně-politicky nebo národohospodářsky působících. Dále jmenuje po návrhu příslušných odborových organisací po dvou zástupcích zaměstnavatelů i zaměstnanců.
Předseda rozhodčí komise může podle potřeby vytvořiti i více senátů, stejně složených.
Složení senátu vyhrazeno jest předsedovi. K líčení povolává předseda vždy, pokud možno, ty členy senátu, kteří jsou stejného nebo příbuzného povolání nebo ze stejné skupiny, o jejíž spor běží.
Nálezy rozhodčích komisí opatřené politickým úřadem doložkou vykonatelnosti, jsou stejně jako smíry před nimi ujednané, soudně vykonatelny.
Při svévolném vedení sporu může rozhodčí komise přiznat zvítězivší straně na její návrh náhradu útrat.
Řízení před rozhodčí komisí bude upraveno nařízením.
III. Ustanovení všeobecná, trestní a závěrečná.
§ 27.
Všechna podání a listiny týkající se činnosti závodních výborů a rozhodčích komisí jsou prosta kolků a poplatků.
§ 28.
(1) Poruší-li člen závodní rady povinnost mlčenlivosti, uloženou mu v § 6, dopouští se přestupku a bude potrestán peněžitou pokutou do 2000 Kč a je-li tato nedobytná, vězením v trvání nejdéle jednoho měsíce. Učinil-li tak s úmyslem zištným anebo aby podnikatele poškodil, může býti potrestán vězením až do 6 měsíců. Případný zisk propadá ve prospěch státu po úhradě náhrady škody podle § 30.
(2) Člen závodního výboru, který samostatným nařízením zasáhne do správy nebo provozu podniku tak, že tím byla způsobena vážná porucha v chodu závodu nebo značnější hmotná škoda, dopouští se přestupku a bude potrestán pokutou do 2000 Kč, a je-li tato nedobytná, vězením v trvání nejdéle jednoho měsíce.
(3) Trestní řízení budiž zahájeno politickým úřadem I. stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchností I. stolice) pouze na návrh podnikatele a budiž zastaveno, jestliže podnikatel návrh svůj odvolá.
§ 29.
(1) Překáží-li podnikatel nebo jeho zástupce úmyslně závodnímu výboru v plnění úkolů a neplní-li povinnosti uložené mu v tomto zákoně, zejména pak v § 4, odst. b) a c), dopouští se přestupku a bude potrestán peněžitou pokutou do 10.000 Kč, v případě nedobytnosti nebo opakování činu vězením v trvání nejdéle jednoho měsíce.
(2) Podnikatel nebo jeho zástupce, který v předložené účetní uzávěrce za minulý obchodní rok, v účtu rozvážném, v účtu zisku a ztráty (§ 5), uvede údaje jsoucí v odporu s prvopisem těchto zpráv, dopouští se přestupku a bude potrestán peněžitou pokutou do 50.000 Kč, v případě nedobytnosti nebo opakování vězením až do 6 měsíců.
(3) Trestní řízení budiž politickým úřadem I. stolice (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchností I. stolice) zahájeno pouze na návrh závodního výboru a zastaveno, jestliže výbor návrh svůj odvolá.
§ 30.
Trestní činy podle § 28 zakládají povinnost k náhradě škody, jíž se jest domáhati pořadem práva.
Pokuty zaplacené podle tohoto zákona jakož i propadlý zisk (§ 28, odst. 1.) připadají ve prospěch státní pokladny. Ministerstvo sociální péče užije jích pro účely sociální v těch obvodech, z nichž byly zaplaceny.
§ 31.
Zákon tento nabývá s výjimkou § 5 a 6 účinku dnem 1. ledna 1922.
Paragrafy 5 a 6 nabudou účinku 1. července 1922.
§ 32.
Ministru sociální péče se ukládá, aby zákon provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Zákonem tímto přistupuje se k řešení otázky, jež se stala naléhavou pro naše sociální zákonodárství. Zákon o závodních výborech znamená prvý krok na cestě demokratisace výroby. Nese ovšem také toho stopy a zajisté může býti pouze počátkem, za nímž další pokrok v tomto směru musí následovati. Výroba dávno přestala býti věcí soukromou a nezbytně uplatňovala se již dříve snaha důležitých činitelů ve výrobě, zaměstnanců námezdných, po určitém zastoupení, vlivu a rovnoprávnosti. Svoboda a rovnoprávnost politická, dosažená v tomto státě jeho zřízením a ústavou, musí býti doplněna také na poli hospodářském, a to tím spíše, že dřívější absolutní moc zaměstnavatelova v podniku dávno přestala býti skutečností, zejména ve velkopodnicích, kde ustoupila nejen byrokracii zástupců a úředníků podnikatele, ale kde i finanční základna podniku opírá se o vzájemnou součinnost společníků, v níž hledá podnikatel ochranu svých zájmů. Z vývoje, který prodělal jednoduchý podnik soukromý snadno řízený jedním majitelem, až k moderním akciovým společnostem, zaměstnávajícím tisíce dělníků a sta úředníků, je zřejmo, že také poměr zaměstnanců v takovém podniku je jiný, než tomu bývalo v drobném podniku, v němž stál zaměstnanec v přímém styku se zaměstnavatelem.
Vlivem odborových sdružení zaměstnaneckých bylo dosaženo důvěrníků a továrních výborů, takže dnes není téměř sporu o této dobrovolné instituci, se kterou moderní závody počítají. Máme-li na mysli snahy, které usilují pokračovat na tomto poli a výrobu přivésti, k vyššímu obecnému zájmu, pák závodní výbory, jež tímto zákonem se zavádějí, jsou prvým krokem na této cestě. Je jasno, že nové řády hospodářské budou jen výsledkem soustavné činnosti nových, mravních a hospodářských zásad, které stanou se základem budoucího společenského hospodářství.
Sociálně politický výbor, rokuje o návrzích, které mu byly předloženy k projednání, vzal za podklad svého rokování vládní návrh č. 2177, ale přihlížel také k iniciativním návrhům jednotlivými kluby předloženým, a to: Návrhu posl. Schäfera, Roschera a soudr. č. 1370; návrhu posl. Němce, Johanise č. 900: návrhu posl. Tučného, Laubeho a spol. č. 33; návrhu posl. Skaláka, Hakena a soudr. č. 1817. Návrh poslední lišil se podstatně od návrhů ostatních a mohl býti tudíž pouze tehdy vzat v úvahu, kdy počítal s danými hospodářskými poměry a podmínkami, neboť má na mysli úplně novou výstavbu výroby, k níž by sloužila soustava závodních rad.
Výbor sociálně politický rokoval několikráte o návrzích a těžko dospěl k závěru, který ve své zprávě předkládá, neboť musil pamatovati na rozdílné poměry v jednotlivých skupinách výrobních, zejména mezi průmyslovými a zemědělskými podniky, i na rozdíly mezi poměry v různých obvodech státu, a proto vychází výbor ze zásady, poskytnouti zákonem aspoň základnu minimální, na které by bylo možno překlenouti tyto rozdíly, aby se umožnil jednotný zákon pro všechny obory.
Této zásadě se vychází vstříc v § 1, v němž se stanoví, že závodní výbor má býti zaváděn v každém samostatném výdělečném podniku. Za tyto podniky považují se i průmyslové závody státní, obecní, jako železárny, továrny na tabák a elektrárny a pod. Pro železniční podniky ponechány prozatím dosavadní důvěrnické sbory, vzhledem k tomu, že železniční podniky považují se za obor, jenž má své zvláštní úkoly hospodářské, všeobecně prospěšné. Současně v § 2 se vládě umožňuje rozšířiti nařízením působnost tohoto zákona i na jiné podniky, které podle odst. 1. § 1 zákonu nepodléhají. Při tom měl výbor na mysli, že zkušenosti, zákonem získané, přispějí k brzkému doplnění zákona v tomto směru.
Úkoly závodních výborů obsaženy jsou v § 3 a výbor snažil se jím postihnouti a rozšířiti práva, která mají dosud dobrovolné tovární výbory, odborovými organisacemi nebo volbou dělnictva dosazené.
Důležitým ustanovením je zejména ustanovení o spolupůsobení při propouštění zaměstnanců, v němž vyslovuje se zásadní právo námitky proti neoprávněnému propouštění, zejména právo poradní při hromadném propouštění a obmezování výroby pro nedostatek práce. Spolupůsobení to je obmezováno sice na dělníky aspoň 3 léta v závodě zaměstnané, aby tím zajištěna byla určitá ochrana zaměstnancům starším, ale znamená důležitý princip, dosud v zákonodárství skoro neznámý.
V §§ 5 a 6 zavádí se úplně nové právo zaměstnanců jednak v tom, že jejich zástupcům v závodním výboru mají býti předkládány v určitých podnicích finanční zprávy, a za druhé, že se jím má umožniti, aby ve správních radách podniku mohli býti přímo zastoupeni tím, že mají právo zúčastniti se jejich schůzí. Z tohoto práva vylučují se jen tehdy, když běží o důvěrné otázky osobního vedení podniku, otázky finančního zajištění podniku, úvěr a pod., na nichž ostatně ani zaměstnanci nemají přímého zájmu. Důležitou novinkou je podávati návrhy na zlepšení provozu podniku, jeho zařízení technického, které sice až dosud také bylo namnoze praktikováno, ale zde nabývá důležitého významu tím, že jím je zákonem vyjádřena součinnost zástupců zaměstnanců závodů.
Výbor sociálně politický upustil od zřízení podnikových rad. Stanovil pouze, že závodní výbory v jednom podniku možno voliti samostatně pro oddělené závody téhož podniku, podle okolností též samostatně pro zřízence a dělníky. Aby však umožnil součinnost a společné zastoupení výborů jednoho podniku, vyslovil v § 9 zásadu, že se mají tyto výbory podle potřeby scházeti, aby rokovaly o společných otázkách a vyřizovaly společné zájmy zákonem vyjádřené.
§ 10 stanoví organisaci závodních rad, §§ 13 a 14 právo volební, při čemž právo voliti zajišťuje se zaměstnanci 20 let starému a aspoň 3 léta v podniku zaměstnanému, a právo volenu býti zaměstnanci 26 let starému a v podniku 12, případně 6 měsíců zaměstnanému.
V § 26 stanoví se rozhodčí komise, které mají řešiti spory, jež z působení závodních výborů vznikly. Při složení těchto komisí bylo pamatováno na zastoupení nejen zúčastněných organisací, ale také na přiměřené zastoupení nestranného činitele, předsedy soudu a jednoho odborného přísedícího.
V §§ 28 a 30 ustanovují se tresty za porušení zákona.
Sociálně politický výbor uznávaje zákon o závodních výborech za naléhavý, doporučuje slavné sněmovně, aby jej přijala.
Předseda:
Fr. Toužil, v. r.,
Zpravodaj:
Rud. Tayerle, v. r.
II.
Výbor socialisační, pojednav o návrhu zákona o závodních radách ve své schůzi dne 5. srpna, připojuje se ke správě soc. politického výboru.
Předseda:
Alois Tučný, v. r.,
Zpravodaj: