Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2835.
Zpráva
I. výboru sociálně-politického,
II. výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 2735)
o prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
I.
Zákon
ze dne ......................................................................... 1921
o prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Bratrská pokladna jest povinna poskytovati mimořádné přídavky k zaopatřovacím platům (provisím) podle těchto pravidel:
1. Úhrn mimořádného přídavku a zaopatřovacího platu náležejícího podle stanov bratrské pokladny členu, jenž se stal po 30. červnu 1920 nezpůsobilým k výdělku, činí pro dělníky nejméně 600 Kč ročně a pro dělnice nejméně 300 Kč ročně a stupňuje se po ukončení pátého roku zaměstnání v podniku, povinném k pojištění u bratrské pokladny, rok od roku tohoto zaměstnání u dělníků o 24 Kč ročně a u dělnic o 12 Kč ročně.
Služební doba předcházející případnému vybrání záložního podílu nevpočítá se při výpočtu dávky do let služebních.
Nebyl-li poslední rok služební úplně dokonán, vypočte se stupňování poměrně pro každý úplný služební měsíc.
2. Úhrn mimořádného přídavku a zaopatřovacího platu náležejícího podle stanov bratrské pokladny dělníku provisionistovi, jenž nabyl před 1. červencem 1920 nároku na zaopatřovací plat, činí nejméně 60 Kč ročně; přiznala-li bratrská pokladna dotčenému provisionistovi členskou dobu delší 10 let, stupňuje se úhrn ten o 30 Kč pro každé započaté pětiletí přesahující desetiletou členskou dobu až do nejvyšší částky 840 Kč ročně.
Úhrn mimořádného přídavku a zaopatřovacího platu činí pro dělnice, jež nabyly nároku na zaopatřovací plat před 1. červencem 1920, polovici sazeb uvedených v předchozím odstavci.
3. Úhrn mimořádného přídavku a zaopatřovacího platu, náležejícího podle stanov bratrské pokladny pozůstalým po úmrtí člena neb provisionisty, činí:
a) pro vdovu polovici dávky náležející manželu podle bodu 1., po případě 2.;
b) pro každé pozůstalé dítě až do dokonaného 14. roku jednu čtvrtinu, a ztratilo-li i druhého rodiče, polovici dávky, náležející zemřelému rodiči podle bodu 1., po případě 2.
Důchody vdovy a dětí nesmějí převyšovati tři čtvrtiny dávky, která by náležela manželu neb otci podle bodu 1., po případě 2.; objeví-li se úhrn větší, sníží se poměrně jednotlivé důchody.
4. Požitky v bodu 2., po případě 3. uvedené náležejí i osobám, kterým byl přiznán zaopatřovací plat. avšak jež ho nepožívají pro nedostatek peněz v bratrské pokladně, nebo pro její likvidaci.
§ 2.
Dávky pojistné, nabyté dobrovolným přídavkovým pojištěním, náležejí členu a pozůstalým po členu neb provisionistovi vedle mimořádného přídavku (§ 1), pokud člen platil příslušné na něj připadající pojistné sám ze svého.
§ 3.
Až do jiného opatření jest vládní komisariát pro báňské a hutnické záležitosti v Bratislavě příslušným rozhodovati o požadavcích na mimořádné přídavky, uplatňovaných podle § 1 proti bratrské pokladně, jí však neuznaných.
Osoby uvedené v § 1 pod č. 4. mají se hlásiti o zaopatřovací plat u báňského kapitanátu, příslušného podle sídla likvidovavší pokladny, a ten o požadavku rozhodne.
Do rozhodnutí je možno podati žalobu podle předchozího odstavce.
§ 4.
Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus zřídí se zvláštní ústřední fond zaopatřovací, jenž hradí pokladnám bratrským, majícím svá sídla v těchto částech republiky Československé, výlohy spojené s vyplácením mimořádných přídavků podle § 1. Osobám uvedeným v § 1, bod 4., vyplácejí se dávky z příslušného zaopatřovacího fondu přímo.
§ 5.
Pro tento ústřední fond zaopatřovací zřídí se správní výbor skládající se z 9 členů a stejného počtu náhradníků, a to: jak u členů, tak i náhradníků ze 6 zástupců členů bratrských pokladen a ze 3 zástupců zaměstnavatelů. Aspoň 3 zástupci členů bratrských pokladen a jejich náhradníci musí býti aktivními členy bratrské pokladny.
Až do vydání zvláštního nařízení o volbě členů správního výboru spravuje ústřední zaopatřovací fond prozatímní správní výbor, jmenovaný vládním komisariátem pro báňské a hutnické záležitosti v Bratislavě.
Výbor zvolí ze sebe většinou hlasů předsedu a náměstka předsedova; k žádosti menšiny jest zvoliti náměstka předsedova z menšiny.
Výbor rozhoduje prostou většinou přítomných a jest schopen se usnášeti za přítomnosti 5 členů.
Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Funkční doba správního výboru trvá 3 roky.
Výbor vydá jednací řád, který podléhá schválení ministerstva veřejných prací v souhlasu s ministerstvem sociální péče.
§ 6.
Zemská úřadovna pro dělnické pojištění na Slovensku v Bratislavě propůjčuje správnímu výboru (§ 5) kancelářské místnosti a pracovní síly za plnou náhradu. Náhradu tuto, nestane-li se o tom dohodnutí mezi správním výborem a zemskou úřadovnou pro dělnické pojištění na Slovensku, určí ministr sociální péče ve shodě s ministrem veřejných prací. V případech, ve kterých podle tohoto zákona přísluší rozhodovati administrativním vrchnostem, rozhodují tyto v dohodě s báňskými úřady.
§ 7.
Peníze, jichž je třeba k účelům ústředního fondu zaopatřovacího a k zapravení výloh správních, opatří se poloročními příspěvky, které platí zaměstnavatelé.
Úhradu, které jest třeba ke zvýšení provisí podle bodu 1. §u 1 a provisí vdov a sirotků po členech, po případě provisionistech, kteří byli dne 1. července 1920 v činné službě, hradí polovicí členové bratrských pokladen a polovicí zaměstnavatelé. Úhradu potřebnou ke zvýšení ostatních provisí platí zaměstnavatelé ze svého.
Zaměstnavatelé jsou oprávněni osobám u nich zaměstnaným část příspěvků, na ně připadající, sraziti při výplatě mzdy podle ustanovení platných pro vybírání příspěvků k bratrským pokladnám.
Ministr veřejných prací ustanoví ve shodě s ministrem sociální péče způsob výpočtu a vybírání příspěvků.
§ 8.
Zaměstnavatelé jsou povinni podle obdoby předpisů §§ 12, 13 a 14 zák. čl. XIX z roku 1907 o úrazovém pojištění dělníků na Slovensku a v Podkarpatské Rusi platných, podávati správnímu výboru výkaz o počtu dělníků u nich zaměstnaných a o vyplácených mzdách. Bratrské pokladny předkládají zase čtvrtletně příslušnému správnímu výboru výkazy vyplacených provisí a přídavků mimořádných.
§ 9.
Správní výbor (§ 5) stanoví začátkem každého roku výši příspěvků pro tento rok a zpraví každého zaměstnavatele písemným výměrem o příspěvku naň připadajícím. Do 4 týdnů po dodání písemného výměru, může zaměstnavatel vznésti v této lhůtě odpor k úřadu župnímu, který rozhoduje konečně, vyslechnuv vládní komisariát pro báňské a hutnické záležitosti v Bratislavě. Odpor nemá účinku odkládacího.
Ministr veřejných prací určí, dohodne se s ministrem sociální péče, zatímně výši prvních příspěvků a dobu jejich splatnosti.
Výkazy o dlužných příspěvcích, jejichž vykonatelnost potvrdila administrativní vrchnost, jsou exekučním titulem podle §u 1, bodu h), zák. čl. LX z roku 1881 a §u 31, zák. LIV z roku 1912.
§ 10.
O sporech mezi správním výborem se strany jedné a mezi bratrskými pokladnami aneb zaměstnavateli se strany druhé rozhoduje konečně úřad župní, vyslechnuv vládní komisariát pro báňské a hutnické záležitosti v Bratislavě.
§ 11.
Koncem každého roku podá správní výbor ministru veřejných prací zprávu o svém hospodářství.
§ 12.
Příslušníkům cizího státu, kteří mají trvalé bydliště v cizině, náležejí mimořádné přídavky podle tohoto zákona jen tehdy, zachovává-li jejich stát vůči příslušníkům československým vzájemnost.
§ 13.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení se zpětnou platností od 1. července 1920. Ustanovení, jež poskytují větších výhod, zůstanou tímto zákonem nedotčena. Vláda se zmocňuje ustanoviti nařízením dobu, kdy tento zákon pozbude opět účinnosti.
§ 14.
Ministru veřejných prací se ukládá, aby, dohodna se s ministrem sociální péče, zákon tento provedl.
Zároveň se vláda zmocňuje, aby působnost zákona ze dne 30. června 1921, č. ... Sb. z. a n., o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických rozšířila nařízením i na Slovensko a Podkarpatskou Rus a při tom také provedla změny jednotlivých ustanovení po případě nezbytně potřebné.
Důvodová zpráva.
Zákonem ze dne 29. října 1919, č. 608 Sb. z. a n., byla provedena úprava pensijních a zaopatřovacích požitků členů bratrských pokladen, zřízením ústředních zaopatřovacích fondů. Až dosud byly ve smyslu uvedeného zákona zřízeny zaopatřovací fondy v Čechách a na Moravě-Slezsku a jsou členové bratrských pokladen, příp. jejich příslušníci, v požitku nároků uvedeným zákonem stanovených. Tomu však dosud není pro členy bratrských pokladen na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. § 16 citovaného zákona sice zmocňuje ministra veřejných prací, aby působnost zákona nařízením provedl i na Slovensku, leč toto opatření narazilo na obtíže, jež možno překonati jen novým zákonem. Zákon ze dne 29. října 1919 dotýká se a navazuje na platný dosud zákon o bratrských pokladnách. Avšak vývoj a hospodářství bratrských pokladen u nás a na Slovensku jsou naprosto rozdílné a také jiná struktura báňských úřadů jako orgánů dohlédacích na Slovensku vyžadují, aby v zákoně byly uplatněny.
Lze proto úpravu pensijních a zaopatřovacích požitků členů bratrských pokladen na Slovensku a Podkarpatské Rusi a sice v téže výši a úpravě jako v Čechách, na Moravě a Slezsku, provésti nejvýhodněji zákonem zvláštním, který podepsané výbory ve smyslu vládního návrhu zákona doporučují.
Zásady a ustanovení tohoto zákona odpovídají zákonu ze dne 29. října 1919, č. 608 Sb. z. a n. Vypouštějí se jen citáty, které pro Slovensko a Podkarpatskou Rus neplatí, nebo použito bylo označení, odpovídající zvláštní struktuře tamních hornopolicejních orgánů.
Vládní osnova zákona předkládá se ke schválení až na § 5 beze změny. Změny, které sociálně-politický výbor při § 5 učinil, byly učiněny proto, aby udrženo bylo stejné znění se zákonem ze dne 29. října 1919, poněvadž také jinak je celý zákon jednotný a nebylo by spravedlivým, aby při stejných povinnostech a právech byla jiná ustanovení správní u zaopatřovacích ústavů stávajících a onom, který pro Slovensko a Podkarpatskou Rus zákonem tímto zříditi se má.
Z důvodů uvedených doporučuje sociálně-politický výbor zákon tento ke schválení.
V Praze dne 5. srpna 1921.
Předseda:
Fr. Toužil, v. r.,
Zpravodaj:
Brožík K., v. r.
II.
Rozpočtový výbor Národního shromáždění republiky Československé připojuje se k vývodom výboru soc. politického a odporúča prijatie horeuvedeného zákona.
Předseda:
Bradáč Bohumír, v. r.,
Zpravodaj: