Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

2831.

Zpráva

výboru rozpočtového

o návrhu poslanců inž. Lad. Nováka, inž. Bečky a soudr. (tisk 2679)

na vydání zákona o úpravě cla na automobily, motorové pluhy a motory.

Návrh poslancův inž. Nováka, Bečky a soudruhů jest motivován tím, že průmyslu automobilnímu bude potřebí lepší ochrany, jelikož dovoz automobilův a motorů jako všeho ostatního zboží má býti postupně, avšak úplně uvolněn. Při tom se poukazuje na to, že celní ochrana jest v některých cizích státech, na př. ve Francii (podle jejíž příkladu jsme zákonem ze dne 22. prosince 1920, č. 688 Sb. zák. a nař. zavedli clo 45% z hodnoty na automobily osobní), nyní opět značně vyšší, a že zejména výroba nákladních automobilův i motorů ke všem automobilům, kdež bylo ponecháno staré clo podle váhy (ovšem s valutní přirážkou), jest u nás před cizí soutěží nedostatečně chráněna.

Zdálo by se, že tendenci návrhu bylo by možno vyhověti za nynější kontroly zahraničního obchodu tím, že by se dovoz automobilů nepovoloval vůbec až do té doby nežli bude ustavně projednán celý nový autonomní tarif, na němž vláda již v dohodě s organisacemi obchodními, průmyslovými a zemědělskými pracuje. Avšak úplnému uzavření dovozu vadí některé smlouvy s cizími státy, jako s Francií, Itálií a Rakouskem, v nichž byly jisté kontingenty k dovozu připuštěny. Tento iniciativní návrh jest tudíž zamýšlen jako okamžitá výpomoc. Může při tom býti buď opatřením provisorním až do uzákonění autonomního tarifu, nebo může pak býti do nového tarifu vhodným způsobem přejat.

Návrh poslanců Nováka, Bečky a soudruhů jest ve své podstatě i tendenci plně oprávněn, jelikož hodlá zajistiti rozsáhlému domácímu průmyslu zaměstnanost i proti vyspělejší a silnější i za mnohých příznivějších podmínek pracující soutěži ciziny. Sluší však zkoumati i míru potřebné ochrany, i podrobiti návrh jisté revisi v ohledu formálním.

Po uplynutí půl roku ode dne, kdy clo na automobily bylo u nás nově stanoveno podle vzoru a ve výši ochranářského tarifu francouzského, navrhuje se tu další zvýšení. Osnova obsahuje při tom současně návrh cla autonomního i smluvního.

Stanoviti dnes v tarifních položkách 553 a 554 vedle cel autonomních též výši cla smluvního nemělo by však významu, jelikož není v tom oboru platných smluv, a kdyby byly, nebylo by možno bez jednání s cizím státem cla zvýšiti. Clo smluvní mohlo by ovšem míti zde významu t. zv. cla minimálního, jako byla ve článku 3. celního zákona z r. 1906 v Rakousko-Uhersku vázána cla obilní, takže na př. cla na pšenici, žito atd. nesměla býti nijakým smluvním ujednáním snížena pod udané tam sazby (pšenice 6 K 30 h, žito 5 K 80 h za 1 q atd.).

Nezdá se však ani pro příště nutno, ani pro vedení obchodní politiky státní záhodno, abychom byli již předem vázáni stanovením hranice, pod kterou nemají v příštích obchodních smlouvách cla automobilní býti snižována. Při stanovení relativně vysokého autonomního cla pro automobily i motory, a při pravděpodobném povolném poklesu světových cen bude míti průmysl dostatečnou reservu ochrany i při vyjednávání o obchodní smlouvy se státy, s jejichž strany lze očekávati nárok na snížení našich automobilních cel. Také není předem onoho obmezení zapotřebí, jelikož Národní shromáždění samo má ve své moci rozhodnutí o osudu smluv, v nichž by oprávněná celní ochrana byla povážlivou měrou snížena.

Ve zprávě o přítomné osnově i v konečném návrhu se tudíž přihlíží k jedinému clu, a to samozřejmě ke clu autonomnímu.

Bude-li clo hodnotné stanoveno ve výši 65% z ceny dováženého automobilu, lze tuto výši cla pokládati již za účinnou ochranu. Výše této ochrany jest předstižena toho času vlastně jen v jediném státě, totiž ve Francii, kdežto ve státech, s jejichž konkurencí musí náš průmysl automobilní nyní nejvíce počítati, totiž v Německu a v Rakousku, cla na automobily nedosahují přítomné naší úrovně. Pravda jest ovšem, že Německo neúprosnými dovozními zákazy chrání svůj automobilní průmysl proti jakékoli cizí soutěži.

Bude-li přijato clo 65% z hodnoty, zlepší se ochrana u vozů osobních toliko o dalších 20% pod nynější sazbu 45%, avšak navržené znění položky 553 bude míti ten hlavní důsledek, že i nákladní automobily, jež jsou nyní podrobeny nižšímu clu podle váhy, budou požívati ochrany vysokého cla hodnotného. V tomto oboru se tudíž situace domácího automobilního průmyslu podstatně zlepší.

K textu položky 553 nutno poznamenati:

Ve znění položky 553 možno škrtnouti slova "karosserie pro tato motorová vozidla všeho druhu", neboť jsou zbytečným opakováním předmětů v položce této již jinak vyjmenovaných.

Celá stať počínající na str. 1. slovy "Podle položky 553 vyclívají se..." a končící na str. 3. shora slovy "... a to, i když jsou zvlášť zabaleny", patří do vysvětlivek k celnímu tarifu, jež jsou vydávány nařízením vládním a nepotřebují formy zákona.

Nad to obsahuje tato stať věty, které, kdyby byly pojaty do zákona, měnily by obsah jiných položek i tříd tarifních bez náležitého zřetele na systematiku celního tarifu. Jest to zejména výslovné vztažení traktorů, motorových pluhů, silničních lokomotiv, silničních válců atd. pod pol. 553, aniž by se tento výpočet kryl se všeobecným zněním prvního odstavce určujícího výši celní sazby. Jest to dále navržené sem zařadění vozidel, k jejichž pohonu slouží pára nebo elektřina bez ohledu na to, ze v systému platného tarifu již patří do jiných skupin. Vedlo by však příliš daleko přes rámec tuto navržený, kdyby vedle nového formulování položky 553 se přikročilo ještě k nové úpravě některých položek v tarifních třídách strojů a vozidel (na př. položky 527 lokomotivy a lokomobily: 530 parní a motorové pluhy ve skupině strojů zemědělských). To však by bylo nezbytno, neboť jedna změna vyvolává a podmiňuje změnu na korespondujících místech, a důsledkem v tomto případě by byla přestavba celé partie celního tarifu. Při tom však nelze tendenci návrhu, třeba že ji schvalujeme pro vlastní automobily, provésti do tak krajních důsledků při traktorech, motorových pluzích, silničních válcích atd. Spíše by se doporučovalo uložiti vládě, aby v rámci chystaného celního tarifu pamatovala na takovou výměru cla pro tyto další objekty, jež by poskytla této z části totožné a z části příbuzné výrobě přiměřenou a se zájmy zemědělskými ještě srovnatelnou ochranu. Při tom možno ještě jen poznamenati, že pravděpodobný příští technický vývoj výroby letadel (aeroplánů) i jejich důležitost obchodní a vojenská opravňují, aby byla do tarifu pojata samostatná položka místo zařadění jich do skupiny automobilů.

V položce 554 možno schváliti zásadně jmenovité uvedení motorů pro aeroplány bez ohraničení váhy zvlášť od ostatních motorů pro automobily.

Výpočet automobilních motorů ve hlavě položky 554 zdá se býti však příliš dalekým, má-li zahrnovati i jakékoli motory pro motorové lodě, i pro "různá, specielním účelům sloužící motorová vozidla, ať již jejich pohyb děje se na cestách neb na kolejích" a mají-li sem, jak dále uvedeno, patřiti též motory pro pohon parou.

Pojem "motorů pro automobily" jest dosud určen popisně ve vysvětlivkách k platnému celnímu tarifu. Tohoto stavu drží se v podstatě i navrhovatelé. Výslovný výpočet ve hlavě položky 554 není však předností, nýbrž spíše vadou, jelikož může u celních úřadů vzbudit pochybnosti o dvojím tarifování určitých motorů, a to ve třídě strojů dle položky 528 nebo zde dle položky 554.

Nejlépe by bylo podržeti dosavadní znění platného tarifu: "Motory k automobilům, odděleně dopravené".

Stať počínající na str. 3 slovy "Do této skupiny". a končící na str. 4 slovy "... jsou-li bez chyby" patří do vysvětlivek k tarifu a ne do zákona. Bude-li tato stať zde opominuta, odpadne otázka, zdali některé stroje parní lze také čítati mezi motory automobilové, ku kteréž nelze beze všeho přisvědčit, a kterouž může jinak finanční správa dle povahy případů sama řešiti.

V návrhu k položce 554 schází udání, zdali navržená celní sazba rozumí se za jeden kus či za 100 kg váhy, jak tomu jest v platném tarifu. Patrně však jest pomýšleno na tuto druhou eventualitu.

Vysoké clo na motory jako nejcennější součást, může sloužiti na ochranu proti dovozu automobilů v rozloženém stavu. Jest však též ochranou stávajících závodů oproti nové soutěži na domácí půdě, která obyčejně počíná montováním součástek odebíraných z ciziny.

K posouzení návrhu o výši cla bylo by třeba přesnějšího přehledu o cenách. Dosažitelné údaje o cenách motorů kolísají. Dle jedněch údajů jsou navržené sazby analogické jako u automobilů. Navržené clo autonomní obnášelo by tudíž 90%, navržené clo smluvní 65% z hodnoty. Dle jiného údaje representují udané sazby jen 45% z hodnoty motorů automobilních a 30% z hodnoty při motorech pro aeroplány.

Platné sazby za 100 kg.

Váha

Sazba

Součinitel

Součin (obnos cla)

a)

do 50 kg

150

13

1950 Kč,

b)

50—200 kg

120

13

1560 Kč,

c)

200—400 kg

100

13

1300 Kč,

d)

přes 400 kg

60

13

780 Kč,

Navržené sazby za 100 kg:

Váha

Autonomní sazba

Smluvní sazba

a)

do 50 kg

7500 Kč

6000 Kč,

b)

50—250 kg

7000 Kč

5500 Kč,

c)

250—500 kg

6500 Kč

5000 Kč,

d)

přes 500 kg

6000 Kč

4500 Kč,

pro motory

pro aeroplány

bez ohraničení váhy

20.000 Kč

15.000 Kč.


Kdybychom chtěli celní ochranu automobilních motorů z doby míru vyjádřenou v nynější paritě zlata (t. j. s vyrovnáním disažia koruny proti nejlepší cizí měně) ještě více nežli ztrojnásobiti, došli bychom k těmto okrouhlým číslicím

(sazby za 100 kg):

a)

do 50 kg

6000 Kč,

b)

50—250 kg

5500 Kč,

c)

250—500 kg

5000 Kč,

d)

přes 500 kg

4500 Kč.


Clo na motory pro aeroplány v náležité výši možno jen schvalovati, jelikož se jedná o to, aby byl dán podnět i základ nové výrobě v našem celním území. Avšak již clo 15.000 Kč bylo by vydatnou ochranou.

Návrh k pol. 554 nutno však doplniti ještě ustanovením o vyclívání součástek k motorům. Dosavadní předpis o tom jest obsažen v poznámce k tarifní položce 554. Kč konci referátu podává se návrh přidržující se v zásadě dosavadní prakse.

§ 2. budiž dle zvyklostí běžných upraven.

Zákon

ze dne ................................................................... 1921

o úpravě cla na automobily a motory k automobilům.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Položka 553 a 554 všeobecné celní sazby pro československé celní území ve znění přílohy k nařízení vlády republiky Československé ze dne 12. května 1919, č. 379 Sb. z. a n., a zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 688 Sb. z. a n., mění se takto:

553. Automobily, chassis s motorem neb bez něho, s karosserií nebo bez ní, a karosserie zvlášť dovážené, bez ohledu na váhu:

z ceny

65%

554. Motory k automobilům a k aeroplánům, odděleně dopravované, za 100 kg:

a)

Motory pro aeroplány

15.000 K,

b)

ostatní motory:

1.

do 50 kg

6000 K,

2.

50—250 kg

5500 K,

3.

250—500 kg

5000 K,

4.

přes 500 kg

4500 K.


Poznámka: Jednotlivé, zvlášť dovážené součásti motorů v tomto sazebním čísle uvedených, jež jsou zcela opracovány a jež lze bez pochybnosti poznati jako součástky takových motorů, vyclívají se sazbami platnými pro jednotlivé druhy motorů, podá-li dovozce průkaz, z něhož lze bezpečně seznati, že součásti náležejí k motoru příslušného druhu a váhy. Neprokáže-li dovozce této příslušnosti, vyclí se součásti podle položky a), pokud se týče b) 1. Zvláště odbavované jiné součástky k takovým motorům jest vyclívati, jeví-li se součástkami strojů, jako zvlášť dovážené součástky strojů, podle třídy XL., všechny ostatní součástky podle povahy hmoty.

§ 2.

Zákon tento nabývá účinnosti pátého dne po vyhlášení. Provedení jeho ukládá se ministru financí v dohodě s ministrem pověřeným správou úřadu pro zahraniční obchod a ministrem zemědělství v dohodě s ministerstvem obchodu.

Resoluce.

Vládě se ukládá, aby v návrhu autonomního celního tarifu upravila ochranu výroby traktorů, motorových pluhů a silničních válců sazbami vzhledem na příbuznost s automobilním průmyslem přiměřenými, avšak i se zájmy zemědělství srovnatelnými, jakož aby dále pamatovala na zvláštní položku pro letadla (aeroplány) a motory k aeroplánům s analogickou ochranou.

K ostatnímu obsahu návrhu inž. Nováka, inž. Bečky a soudruhů (tisk 2679) budiž náležitě přihlédnuto při revisi vysvětlivek k platnému a při redakci nových vysvětlivek k příštímu autonomnímu celnímu tarifu.

V Praze dne 5. srpna 1921.

Předseda:

Bradáč Boh., v. r.,

Zpravodaj:

Jan Černý, v. r.

(rep.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP