Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2829.
Zpráva
státně-zřízeneckého výboru
o návrhu poslanců G. Navrátila, dra Lukavského, L. Pechmanové, Jana Černého, dra G. Mazance, V. Brodeckého, Jar. Blažka, Frant. Modráčka a soudruhů (tisk 2267)
na doplnění zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. zák. a nař., o propočítání služební doby státním zaměstnancům a změnu zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. zák. a nař. o platové úpravě státních zaměstnanců.
Státně zřízenecký výbor jednal na podkladě zákonné osnovy, na níž se dohodly ve společné schůzi podvýbory státně-zřízeneckého a rozpočtového výboru. K zásadním změnám, provedeným oproti původnímu návrhu, vedla tato úvaha: Zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n. vytvořil dvě skupiny. Jedna získala pouze uplatnění nového platového schématu dle zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., kdežto druhá získala dvojnásobně a sice tím, že propočítání se provedlo zpětně na základě různých partielních úprav (přeskupení, jmenování atd.) nebo se započtením dobrovolné vojenské služby. Tím porušen byl podstatně dřívější služební poměr, pročež jevilo se nutným vyjmouti z výhody zkrácení postupových lhůt ony kategorie, které partielními úpravami nebo započtením dobrovolné služby vojenské mimořádně získaly. Tak vyjmuti jsou příkladně: Úředníci berních, pokladních a loterních úřadů, civilních soudních schovávacích úřadů a soudní kanceláře, aktuáři politických, policejních a báňských úřadů, absolventi hospodářských akademií, úředníci v kancelářích vysokých škol, kancelářští úředníci báňští a různé kategorie zřízenců nebo smluvních zaměstnanců zařaděných do hodnostních tříd úřednických. Naproti tomu nejsou vyjmuti ze zkrácení poštovní úředníci, kteří byli zákonem ze dne 10. dubna 1919, č. 203, zpragmatisováni, jak v čl. I., bodu 1. navrženého zákona výslovně vytknuto a železniční zaměstnanci vůbec dle čl. III. navrženého zákona, vzhledem k jejich mimořádným služebním poměrům. Nejedná se tudíž o všeobecnou úpravu, nýbrž jen o úpravu partielní pro jednotlivé kategorie státních zaměstnanců.
V důsledku krácení postupových lhůt státních úředníků musely býti stanoveny v bodu 2. a 3. příznivější normy pro propočítání soudců a profesorů. Pokud těchto se tyče bylo za souhlasu vládních zástupců konstatováno, že se tímto zákonem vyhovuje odůvodněným požadavkům profesorů, aby jim veškerá služební doba byla propočítána podle lhůt časového postupu, uvedených v § 9., čl. VII. zákona ze dne 7. X. 1919, č. 541 Sb. z. a n. tak, jakoby ji byli strávili hned od počátku s příjmy IX. třídy hod. Též bylo zdůrazněno, že službu strávenou v postavení katechety na školách nižší kategorie a v duchovní správě jest započítati podle § 3. zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 283 Sb. z. a n. nejen profesorům na středních školách ale i všem profesorům na školách vyjmenovaných v bodě 3. tohoto zákona.
Při této příležitosti vytknul státně-zřízenecký výbor vládě, že dosud nebylo provedeno propočítání služební doby u četnictva a usnesl se vyzvati vládu, aby se tak stalo co nejdříve v duchu zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n.
Výbor státně-zřízenecký doporučuje takto pozměněnou osnovu zákona poslanecké sněmovně Národního shromáždění ku schválení.
Zákon
ze dne ................................................................ 1921,
jímž se doplňuje zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n., o propočítání služební doby pro některé kategorie státních zaměstnanců.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
§ 1. zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n. doplňuje se takto:
1) Úředníkům těch kategorií, které byly nařízením veškerého ministerstva ze dne 1. února 1914, č. 34 ř. z. anebo zákonem č. 203 ze dne 10./4. 1919 Sb. z. a n. zařaděny do skupin časového postupu a které zůstaly ve skupině, do níž byly tímto nařízením, resp. cit. zák. zařaděny, zkracují se lhůty časového postupu, pokud se týče započítává se čekatelská doba takto:
a) Úředníkům skupin A, B, C a D, pokud mají předepsané předběžné vzdělání a podrobili se odborným zkouškám (nebo byli od těchto zkoušek zproštěni) zkracují se postupové lhůty v nejnižších dvou třídách po 2 letech, celkem tudíž o 4 léta. Této výhody buďtež účastni i oni úředníci uvedených kategorií, kteří sice podmínce předepsaného vzdělání nevyhovují, ale předepsané zkoušky vykonaly (anebo byli od nich zproštěni) a jichž skutečná státní služební doba činí dnem 1. ledna 1921 alespoň 10 let. Tato výhoda zkracuje se o započítanou nebo započítatelnou dobrovolnou vojenskou službu.
Úředníkům skupiny E, jejichž skutečná státní služba činila dne 1. ledna 1921 aspoň 10 let, započítává se čekatelská doba, pokud jest v příslušné kategorii zavedena, do celkové služební doby a pokud není zavedena, zkracuje se jim postupová lhůta v nejnižší třídě hodnostní o 1 rok.
2. Soudcům propočítati jest služební dobu od nastoupení přípravné služby soudcovské.
3. Profesorům státních škol středních, obchodních, průmyslových, odborných, jakož i zemědělských, propočítává se veškerá služební doba, jim pro postup v kat. A. státních učitelů započítaná i započítatelná, podle lhůt stanovených v § 9, čl. VII. zák. ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n. Stejně jest započísti plným rozsahem bez ohledu na týdenní učební úkol veškeru služební dobu se zkouškou i beze zkoušky, ztrávenou na uvedených školách, čítajíc v to také službu bez vlastní viny přerušenou — dále veškeru dobu služby adjunktské (asistentské), na vysoké škole, nespadá-li tato doba do povinného vysokoškolského studia, jakož i formální zkušební rok, přerušený i dobrovolně prodloužený a konečně i veškeru jinou služební dobu podle dosavadních zákonů a nařízení započítatelnou.
Učitelům (vědeckých předmětů) státních škol průmyslových a odborných, jakož i škol zemědělských, zkracuje se postupová lhůta v nejnižší hodnostní třídě o 2 roky.
4. Dosáhl-li úředník, soudce, a státní učitel, na nějž se vztahuje ustanovení zákona ze dne 7. října 1919, č. 541, Sb. z. a n. před 1. lednem 1921 jmenováním (mimořádným postupem) vyšších požitků, než by mu před propočítáním služební doby dle platového a časového postupu příslušelo, nahradí se mu zkrácení této výhody, nastalé v důsledku propočítání služební doby, tím způsobem, že se mu připočte do postupu doba, odpovídající polovině tohoto zkrácení, nejvýše však 2 léta, je-li dále alespoň dobře kvalifikován.
Článek II.
1. Státní úředníci, soudcové a státní učitelé, na něž se vztahuje ustanovení zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., kteří dne 1. ledna 1921 dosáhli platovým a časovým postupem nejvyššího stupně platového, aneb by v důsledku propočítání služební doby tohoto stupně dosáhli, anebo dosáhnou, obdrží po třech letech služby ztrávených v tomto stupni zvláštní do odpočivných požitků započítatelný přídavek, rovnající se rozdílu mezi služným tohoto stupně a II. stupně nejblíže vyšší třídy.
2. Zřízencům a podúředníkům, kteří dne 1. ledna 1921 jsou v nejvyšším stupni příslušné platové stupnice anebo by ji v důsledku propočítání služební doby dosáhli, nebo dosáhnou, obdrží po třech letech služby, ztrávených v tomto stupni, zvláštní do odpočivných požitků započítatelný přídavek ve výši rozdílu posledních dvou stupňů přísl. platové stupnice a po dalších třech letech druhý rovněž do odpočivných požitků započítatelný přídavek v téže výši.
Článek III.
Omezení, stanovené v čl. I., bodu 1, (1. odstavec) tohoto zák. nevztahuje se na železniční zaměstnance.
Článek IV.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1921.
Článek V.
Provedením tohoto zákona pověřují se veškeří ministři.
V Praze dne 2. srpna 1921.
Předseda:
Geršl, v. r.,
Zpravodaj: