Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2827.
Zpráva
I. výboru pro obchod, průmysl a živnosti,
II. výboru zahraničního
o vládním návrhu zákona (tisk 2651),
kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou.
Výbor pro obchod, průmysl a živností usnesl se ve schůzi 3. srpna 1921 při jednání o vládním návrhu (tisk 2651) doporučiti Národnímu shromáždění republiky Československé, aby usneslo se na tomto zákoně:
Zákon
ze dne ......................................................... 1921,
kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Platnost zákona ze dne 25. listopadu 1919, č. 637 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou, rozšiřuje se na obchodní smlouvy, uzavírané v letech 1921 a 1922.
Článek II.
Vláda se současná zmocňuje, aby až do uzákonění nového autonomního celního tarifu upravovala celní sazby pomocí součinitelů (koeficientů) k základním sazbám tak, aby ochrana v základních sazbách platného celního tarifu daná byla i za přesunů cenových a měnových přiměřeně zachována.
Článek III.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Článek IV.
Provésti tento zákon ukládá se vládě.
Důvodová zpráva.
Zájem našeho státního hospodářství vyžaduje, aby obchodní smlouvy vyjednané s cizími státy byly uvedeny, pokud možno, nejrychleji v život, jelikož na jejich účinnosti v našem státě závisí současně dosažení smluvených výhod ve druhých státech, na nichž zaleží zejména našemu průmyslu, jenž jest převahou odkázán na vývoz. Příkladem jsou nedávno uzavřené naše smlouvy s Itálií a Rumunskem.
Z toho důvodu doporučuje vláda, aby zmocnění, které jí bylo uděleno zákonem že dne 25. listopadu 1919, č. 637 Sb. z. a n., a které bylo obmezeno na smlouvy uzavírané až do 31. prosince 1920, bylo rozšířeno na smlouvy uzavřené během let 1921 a 1922.
Jak jest v § 3 zmíněného zákona z roku 1919 předepsáno, musí ovšem vláda smlouvy, které by takto zatímně v platnost uvedla, ihned předložiti ústavnímu vyřízení pro konečné schválení.
Jak dosud bude se i příště jednati hlavně smlouvy krátkodobé, jelikož hospodářské poměry ve všech státech dosud panující a stav celního zákonodárství i stav jinaké úpravy dovozu a vývozu tím podmíněný, nepřipouštějí ještě uzavírání smluv se lhůtami tak dalekými jako bylo pravidlem až do vypuknutí světové války.
Právě nejposlednější doba ukazuje, že téměř všecky státy přikročily, neb přikročují k dalekosáhlému zvýšení cel. Vyhovují ta požadavkům domácí výroby, potom aby celní ochrana byla upravena přiměřeně k cenám světovým, v nichž, jak průběhem světové války, tak zejména ještě v době poválečné, nastaly neutěšené přesuny. Při tom projevují se ještě ve státech s vysokou valutou snahy stížiti soutěž zboží, přicházejícího ze států s valutou znehodnocenou. Naopak ve státech s valutou hluboko pokleslou oproti paritě předválečné jeví se snahy vyrovnati rozdíly měnové systémem nejrůznějších celních přirážek.
Ačkoliv jako stát s vyspělým hospodářstvím, v němž převažují zájmy exportní, nechceme sledovati systém celní prohibice nebo jednostranného ochranářství, přece jsme za přítomných poměrů kdy se u nás stejně uplatňují vývojové tendence jako jinde ve světovém hospodářství, nuceni přispůsobiti svůj celní tarif co nejrychleji potřebám doby. Vláda, jež ve shodě se všemi zájmovými skupinami pracuje na přípravě nového autonomního celního tarifu, vyžaduje si tudíž současně zmocnění, aby do té doby, nežli bude možno nový tarif cestou ústavní uvésti v život, směla změnou celních sazeb pomocí součinitelů (koeficientů) k základním celním sazbám, jichž bylo již použito v platném provisorním tarifu (nařízení ze dne 21. května 1921, o. 193 Sb. z. a n.), provésti taková opatření, jež by zájem státu a jeho hospodářství vyžadoval.
Toto rychlé přizpůsobení celního provisorního tarifu potřebám doby může usnadniti vládě provedení zamýšleného uvolnění kontroly v zahraničním obchodě odstraněním povolovacího řízení až na výjimky, které by vzhledem na vyšší zájmy státní byly nadále ještě odůvodněny.
V Praze dne 3. srpna 1921.
Místopředseda:
R. Mlčoch, v. r.,
Zpravodaj:
Kříž Alois, v. r.
II.
Zahraniční výbor připojuje se ke zprávě výboru pro obchod, průmysl a živnosti a navrhuje schválení navrhovaného zákona.
V Praze dne 4. srpna 1921.
Předseda:
Ant. Němec, v. r.,
Zpravodaj: