Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2824.
Zpráva
výboru ústavního
o návrhu poslanců dra K. Kramáře, dra Lukavského, dra Rašína a spol. (tisk 222),
na vydání zákona o zřízení úsporné komise parlamentní.
Finanční a hospodářské obtíže státu — které ostatně jeví se skoro u všech států, jež prošly strašlivou katastrofou válečnou — nutí nás, abychom hledali rovnováhu ve financích státu nejen zvyšováním příjmu, nýbrž pokud možno největšími úsporami v celé administrativě. I v bohatších zemích, než jsme my, přistupují k tomu, aby provedli co největší úspory ve státní správě. Tak v Anglii na návrh plukovníka Gibbse zřizuje se 18členný výbor pro šetření státními financemi; výbor má kontrolovati vládní opatření a předkládati sněmovně doklady o stavu státních financí.
Ve Francii uvažují též o úsporách a vyšel už návrh, aby počet ministerstev byl redukován na 7.
Také u nás bylo již za starého revolučního Národního shromáždění mnoho uvažováno o tom, že je náš neutěšený finanční stav způsobován mimo jiné také nedostatečnou hospodárností v jednotlivých ministerstvech, ústřednách i jiných ústavech, úřadech a podnicích státních.
Tyto stížnosti se množí i ve veřejnosti mezi občanstvem, a jsouce podporovány stále klesající valutou, rostoucími deficity rozpočtovými a stoupajícím zadlužováním státu, nabývají hrozivého významu pro udržení nutného státního pořádku a pocitu bezpečnosti státního občanstva, znepokojovaného obavami o budoucnost samostatného státu.
Z tohoto neutěšeného stavu vznikly již ve starém revolučním Národním shromáždění návrhy na zřízení zvláštních parlamentních kontrolních komisí. Tak byl podán návrh posl. dra Šrámka, dra Hrubana, dra Dolanského a druhů na zřízení zvláštní kontrolní komise, návrh posl. Jiráska a druhů, a v této sněmovně podal návrh na zřízení úsporné vyšetřovací komise posl. dr. Kramář, dr. Lukavský a dr. Rašín.
Tento poslední návrh byl podkladem jednání ústavního výboru a výsledkem jednání je osnova zákona, kterou ústavní výbor doporučuje poslanecké sněmovně ku přijetí.
Ústavní výbor jednomyslně usnesl se na potřebě úsporné komise. Při tom vycházel ústavní výbor z této úvahy: Válkou jsme zchudli, výrobnost poklesla, nevyděláváme tolik, jako před válkou — všechno to nás nutí, abychom užívali zcela jiných měřítek na výdaje v administrativě a ve správě státní, než jak bylo před válkou. Vedle toho naše správa státní trpí tím, že jsme přejali celou administrativu mechanicky ze starého Rakouska a jen jsme doplnili vrchní stavbu její posledními instancemi administrativy a soudnictví. Není proto divu, že v organismu státním najdeme leckde překrvení, co zatím jiné části trpí nedokrevností úředního aparátu. Když k tomu připočteme přepolitisování našeho státního života a mravní úhony, jež s sebou přinesla válka, vidíme, že úspory ve státní správě naší musí být jednou z hlavních složek naší hospodářské a finanční konsolidace.
Vedle toho má snaha po úsporách i vážný mravní význam. Ukládáme-li našemu poplatnictvu jistě těžká a tíživá břemena, pak musíme též ukázati, že chceme s vybranými penězi skutečně pečlivě a svědomitě hospodařit. Pozvedneme jistě berní morálku, jestli ukážeme, že chceme zjednávat rovnováhy ve financích státních nejen na stránce "má dáti", ale též na stránce "dal". Je to proto velmi rozumný zákonodárný doprovod k tak zv. finančnímu plánu, když my s tímto finančním plánem, kterým nově zvyšujeme břemena našeho poplatnictva — usnášíme se na zvláštní úsporné komisi.
Není pochyby o tom, že takový úkol, zavésti do státní správy co největší šetrnost, náleží provésti především a snad jedině zákonodárnému orgánu našeho státu, Národnímu shromáždění, které ovšem musí k tomu zvoliti také mimořádné prostředky a vybaviti ty, které pověří provedením úkolu tak nesnadného a nejvýš důležitého, přiměřenou zvláštní mocí.
Úsporná komise po provedených šetřeních sděluje usnesení svá ve formě podnětů a návrhů příslušným správním orgánům a nestane-li se náprava, podává pak zprávu sněmovnám.
Při svém šetření musí úsporná komise učiniti usnesení a navrhnouti dotčenému úřadu, event. sněmovně aby opatření moci výkonné finančního nákladu vyžadující bylo zastaveno, změněno, jmenovitě věcný náklad na různé instituce jinak rozvržen, stav zaměstnanectva v jednotlivých oborech změněn nebo jinak upraven, aby na provinilé orgány bylo učiněno trestní oznámení, nebo zavedeno disciplinární řízení atd.
To jsou cesty, kterými úsporná komise, nadaná iniciativní mocí, může pro stát a jeho hospodářskou i finanční konsolidaci vykonat zrovna tolik, ne-li víc, než pečlivá finanční správa svým plánem finančním.
Všechny tyto úvahy vedly ústavní výbor k usnesení, kterým předkládá sněmovně poslanců ku přijetí tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne ..................................................... 1921,
kterým se zřizuje úsporná parlamentní komise.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
K zjednání všestranné a účelné spořivosti ve správě a hospodářství státu, zemí, žup a župních svazů, zejména též v podnicích, ústřednách a komisích zřizuje se zvláštní parlamentní komise ze členů Národního shromáždění, opatřená mimořádnými právy.
§ 2.
Tato komise skládá se ze 24 členů; 16 členů a tolikéž náhradníků volí poslanecká sněmovna a 8 členů a tolikéž náhradníků senát, vždy na jeden rok. Náhradník se volí pro určitého člena. Členové předsednictva v obou sněmovnách při volbě hlasují. Volí se podle zásady poměrného zastoupení. Sdružování stran jest přípustné. Dohodnou-li se všechny strany, koná se volba komise z plena. Odpor nejvýše 20 poslanců nebo 10 senátorů není tomu na překážku.
Členové komise, pokud zůstávají členy Národního shromáždění, podrží své funkce, až noví budou zvoleni. Náhradníci nastupují za členy, kteří trvale, nebo přechodně své funkce nemohou vykonávati. Ubude-li některý člen nebo náhradník ve volebním období, konají se za ně na zbytek období volby doplňovací. Nově zvolený člen musí náležeti téže straně jako člen ubylý, leč by skupina ta buď nenavrhla kandidáta neb odepřela voleb se súčastniti. Členové vlády, zaměstnanci státu, zemí, župních svazů a žup nemohou býti členy nebo náhradníky komise. Jakmile komise byla zvolena, volí předsedu a druhého místopředsedu ze členů, zvolených sněmovnou poslaneckou, a prvního místopředsedu ze člennů zvolených senátem.
§ 3.
Pro jednání v komisi platí, pokud tento zákon úchylek neustanoví, obdobně pravidla pro jednání výborová, po případě pravidla pro plnou schůzi sněmovní. Komisi přísluší však právo jednati také z vlastního podnětu.
§ 4.
Skončí-li zasedání (§ 80 odst. 1. úst. listiny), pokračuje úsporná komise ve svých pracích. Když president republiky v dekretu, kterým prohlašuje zasedání za skončené, stanoví, že se práce sněmovní přerušují, nevztahuje se ustanovení o přerušení na tuto komisi. Také poslanecká sněmovna i senát v tomto případě pokračují při novém zasedání v pracích z úsporné komise jí došlých podle stavu, v jakém byly, když zasedání poslanecké sněmovny nebo senátu bylo ukončeno (§ 4 odst. 4. jedn. ř. posl. sněm. i senátu).
§ 5.
Členové komise jsou vázáni k úplné mlčenlivosti o jednáních, jež prohlášena byla za důvěrná (§ 27 odst. 3. jedn. řádů). Pro porušení této povinnosti může předsednictvo sněmovny, jíž provinilý člen komise náleží, k návrhu komise tohoto člena členství v komisi zbaviti.
§ 6.
Úkolem úsporné komise jest snažiti se o největší možnou úspornost v hospodaření státu, země, župních svazů a žup.
Proto zkoumá úsporná komise zejména:
a) zda vydání nevybočují z rozpočtů, jsou-li pro ně potřebné doklady a jsou-li podle zákona řádně poukázána a súčtována;
b) zda vydání třeba v rámci rozpočtů jsou hospodárná, úměrná k finanční síle státu, zemí, žup a župních svazů a berní schopnosti poplatnictva;
c) zda věcný náklad v rámci rozpočtů na zařízení a provozování určitého podniku nebo oboru správy jest v náležitém poměru k úkolům dotčeného podniku neb oboru;
d) zda stav zaměstnanců hledíc k jich počtu a odměně odpovídá potřebě dotčeného oboru, bylo-li při jejich jmenování a povyšování dbáno zákonných předpisů a jaký je obor přikázané jim činnosti;
e) zda věcného a osobního nákladu v rámci rozpočtů použito je právě na ty obory a osobní potřeby, na které byl v rozpočtu povolen, či zda se ho používá k úhradě jiných nákladů věcných nebo osobních.
§ 7.
Komise může se dožadovati součinnosti nejvyššího kontrolního úřadu v tom směru, aby jí na požádání předložil spisy o vykonaných nebo prováděných revisích i účty a doklady k účelům revisním dožádané a účastnil se v mezích své působnosti dle zákona z 20./III. 1919, č. 175 Sb. z. a n., jednání komise.
§ 8.
Komise podává o postupu svých prací dle potřeby zprávy sněmovně poslanecké i senátu. Presidentu republiky a předsedovi vlády může též podati zprávu. Sněmovně poslanecké i senátu podávají zprávu zpravodajové volení ve smyslu § 33 jedn. řádů. Při tom nutno voliti zpravodaje pro sněmovnu ze členů ze sněmovny volených, zpravodaje pro senát ze členů ze senátu volených; žádá-li o to 3/5 členů komise, musí zpráva komise býti dána na pořad některé z nejbližších tří schůzí sněmovny poslanecké nebo senátu.
§ 9.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej vláda.
V Praze dne 4. srpna 1921.
Předseda:
Dr. Dolanský, v. r.,
Zpravodaj: