Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2823.
Interpelace
poslance Jaromíra Špačka a druhů
ministrům vnitra a zahraničí,
že se nevyřizuje žádost V. Mezery z Orlové o náhradu škod způsobených mu na zdraví a majetku polskými teroristy za doby plebiscitu na Těšínsku.
15. května 1920, tedy před plným rokem a dvěma měsíci zničen byl zákeřně polskými teroristy správci spořitelny a nadporučíku m. s. Václavu Mezerovi v Orlové na Těšínsku zcela movitý i nemovitý majetek ekrasitovou pumou. Čin spáchán ze msty na V. Mezerovi za jeho popřevratovou činnost jako prvního čsl. vojenského velitele na Těšínsku. V. Mezera organisoval první čsl. posádky Národní Gardy nejvýchodněji na Těšínsku až do počtu 600 mužů, ač dlel churav na zdravotní dovolené. Zamezil v době největšího zmatku vznik úplné anarchie v důležitém ostravsko-karvínském revíru, zamezil dále obsazení Orlové s okolím (uhelné závody atd.) polskými oddíly a přeťal v Orlové košicko-bohumínskou dráhu, celou Poláky na Těšínsku obsazenou. Získal skorem 200 pušek a 2 těžké strojní pušky s municí odzbrojením německých asistenčních oddílů bývalého Rakouska, kterých se Poláci s největším úsilím chtěli zmocniti. Prokázal tím neocenitelných zásluh našemu Těšínsku a tím celé republice v době nejkritičtější.
Václav Mezera těžce zraněn, ztratil zrak pravého oka, byl v pravém smyslu slova skalpován a utrpěl těžký otřes nervový. Prodělal další tři těžké operace, léčení trvalo skorem celý rok a dosud není skončeno. 7. ledna 1921 při úředním vyšetření shledán byl 75%ním invalidou. Choť rovněž těžce zraněna.
Ihned po činu podal bratr V. Mezery, který několik neděl kolísal mezi životem a smrtí, prostřednictvím dra Groše, advokáta v Praze, žádost u tehdejší Mezinárodní komise v Těšíně, čsl. ministerstva vnitra a ministerstva zahraničních záležitostí o vyšetření škod na zdraví a majetku utrpěných. Těžce zraněné navštívili dvakráte v orlovské nemocnici zástupce Mezinárodni komise v Těšíně (Francie, Itálie, Anglie a Japonska) a výslovně před svědky prohlásili, že veškerá materielní škoda bude plně nahrazena. Asi po dvou měsících na osobní telefonickou urgenci u odb. rady dra Břeského, referenta plebiscitní komise na Slezské Ostravě, obdržela rodina nepatrnou zálohu per Kč 18.000.— (plus Kč 2000.— zemská vláda) a na další úpěnlivé volání od zemské vlády v Opavě Kč 30.000.—, což sotva stačilo na nejnutnější obstarání prádla, šatstva a nutné cestování (dvakrát oční klinika v Praze atd.).
V. Mezera s rodinou obrátil se s prosbou na kruhy poslanecké a senátorské, tito bezpočtukráte u ministerstev intervenovali, však dodnes bez výsledku.
V. Mezera sám u příležitosti svého léčení na oční klinice v Praze v srpnu 1920 navštívil osobně ministerstvo vnitra (ref. dr. Student) a kancelář presidenta republiky (taj. dr. Riedl a dr. Mokr) a prosil o urychlené vyřízení a lidskou pomoc — marně!
Podána žádost na pana presidenta republiky, který laskavě nařídil, by kancelář vyřízení u ministerstva vnitra popohnala a zejména by přiměřená záloha na budoucí náhradu ihned byla vyplacena (přípis presidenta republiky ze dne 27. srpna 1920, č. R. 12.305/20). Dodnes ministerstvo vnitra ani neodpovědělo.
V největší nouzi a tísni prosil V. Mezera několikráte referenta plebiscitní komise ve Slezské Ostravě odb. radu dra Břeského o pomoc; tento přislíbil vždy co nejenergičtěji zakročiti v Opavě i u ministerstev v Praze. Výsledek žádný!
Po mnoha osobních intervencích poslanců a senátorů a bratra V. Mezery (V. Mezera pro další operaci oka a lebeční kosti neschopen sám intervenovati) nařídila zemská vláda v Opavě na den 7. ledna 1921 kommissionelní šetření (7 znalců) k vůli vyšetření škod. Výsledek zjištění: V. Mezera uznán 75%ním invalidou, vyšetřená škoda na majetku zjištěna daleko přes půl milionu Kč, u choti V. Mezery pak 15%ní ztráta schopnosti výdělkové. Zůstalo však pouze při vyšetření.
14. února 1921 žádá V. Mezera širokým rozkladem na českoslov. ministerstvo vnitra (přikládá 2 fotografie ověřené, 1 prohlášení o činnosti co vojenského velitele na Těšínsku) úpěnlivě o zálohu prostřednictvím zemské vlády slezské v Opavě. Žádná odpověď!
V. Mezera prosí dále přípisem zemskou vládu slezskou v Opavě aspoň o 50%ní zálohu, neboť podepsaný poslanec Jar. Špaček vyrozuměl V. Mezeru podle informací z ministerstva zahraničí, že ministerská rada se usnesla vypláceti zálohou aspoň 50% utrpěných škod. Výsledek žádný!
23. dubna 1921 prosí V. Mezera obšírným výkladem pana presidenta republiky o zastání a pomoc, neboť všechny dosavadní kroky zůstávají bezvýslednými. Obdržel krátké sdělení, že žádost postoupena českoslov. ministerstvu vnitra k dalšímu opatření přípis kanc. pres. rep. ze dne 2. května 1921 č. R 6638/21).
Nevěda si další rady, zajíždí V. Mezera osobně k panu zemskému presidentu dru Šrámkovi do Opavy a prosí o liquidování této trapné a bolestné záležitosti. Pan zemský president slibuje telegraficky i osobně celou záležitost v Praze urgovati. Vše zůstává při starém!
Dodnes ční trosky domu V. Mezery v Orlové k nebi, což působí nejtrapnějším dojmem. I ten zbytek stavebního materiálu se nepohodou úplně k nepotřebě kazí. Převážené zbytky zařízení, přehazovány z místa na místo bez plánu a bez dostatečného uschování, jsou doslova zničeny.
Druhé oko V. Mezery slábne a je ohroženo, nervový stav trvale rozrušen.
Tak jest postaráno o nešťastnou rodinu muže o Těšínsko tolik zasloužilého, na němž se vybil tak zákeřně vztek nepřátel. Opuštěn, zničen tělesně i duševně pomoci se nedovolá, co zatím polští teroristé, jichž účastenství úředně na atentátu plně dokázáno (výpověď četnického inspektora Maršálka v Orlové, velitele četnické stanice Sulce v Orlové, prohlášení referenta zemské vlády slezské u příležitosti návštěvy presidenta zemské vlády v Opavě), pohybují se republikou (polský student Berger maturuje letos na polském gymnasiu v Orlové) a nestihají se pro tyto zločiny, prý na základě ujednání mezi Československou republikou a státem polským.
Prostředky V. Mezery ročním léčením a blouděním po republice jsou krajně vyčerpány.
Podepsaní táží se proto:
Jest tato trapná záležitost pánům ministrům vnitra a zahraničí známa?
Jsou ochotni naříditi bezodkladné příznivé vyřízení žádosti V. Mezery a jiných poškozenců na Těšínsku aspoň podle usnesení ministerské rady, dle něhož má se jim poskytovati záloha do 50% na reklamované škody?
Jsou ochotni dáti příslušné poukazy ministerstvu financí a zemskému presidentu v Opavě?
V Praze dne 11. července 1921.
Špaček,
dr. Lukavský, dr. Rašín, inž. Bečka, Bergman, Dyk, dr. Hajn, Petrovický, Purkyňová, Veverka, Votruba, dr. Matoušek, Mašek, Zavřel, inž. L. Novák, Rosolová, G. Navrátil, dr. Engliš, Modráček, Hudec, Stejskal.