Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

2815.

Zpráva

rozpočtového výboru

k vládnímu návrhu zákona (tisk 1121)

o válečných přirážkách ku přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) za rok 1921 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Předloha o válečných přirážkách v našem zákonodárství daňovém již zdomácněla. Je dědictvím Rakouska a je věrným průvodcem daní přímých v republice. Císařské nařízení, ze dne 28. VIII. 1916, č. 280 ř. z. nachází pokračování v zákonném ustanovení republiky v roce 1918, 1919 a 1920 a v předloze právě projednávané pro rok 1921. Tato vytrvalost zajisté málo vítaná má kořeny své existence v hospodářské struktuře státu vytvořené událostmi válečnými a poměry poválečnými. Všeobecná drahota, záplava papírových peněz a pochodící odtud znehodnocení přinesly na jedné straně producentům ohromné zisky i při tomto znehodnocení měny, na druhé straně nechávaly stát při důchodech předválečných v měně znehodnocené. A přece stát stejně trpěl drahotou a trpěl daleko více, poněvadž potřeby jeho nejenom že se nezmenšily, ale novými úkoly, jež po válce musil převzíti, daleko vzrostly a neustále rostou. Přes to považujeme opatření vládou navrhované za opatření krajně nouzové, jež východiska jiného nevidí. Systém přirážek, který hýří v hospodářství autonomním, nemůže býti naším přáním, jsme si toho vědomi, že tam, kde možno daň zvýšiti přirážkami, jest vlastně podmínka větší výnosnosti a že jest namístě daňová reforma, která základ zdaňovací vyšetří takovým způsobem, aby zvýšený důchod byl spravedlivě postižen. To není však možno za daných okolností ze dvou důvodů. Jednak není potřebného klidu hospodářské stability, aby bylo možno zachytiti nejen důchod nynější, ale pravděpodobně také důchod budoucí, jednak nový způsob zdanění by mohl opatřiti výnos teprve v budoucnosti a my ho naléhavě potřebujeme již nyní.

V podstatě návrh vládní jest z převážné většiny prodloužení zákona, ze dne 18. listopadu 1919, č. 617 Sb. z. a n. Nezměněny zůstávají:

Článek II., § 1. odst. 2. přirážky k dani výdělkové v nejnižších stupních do výše daňové K 60.— zůstává dokonce v platnosti císařské nařízení z roku 1916.

Dále odst. 3. téhož paragrafu přirážky k dani výdělkové podle hlavy II., až do výše 150% podle vykazovaného čistého zisku. Rovněž odst. 4. přirážky k dani důchodové a odst. 6. přirážky k dani z tantiém zůstávají nezměněny. Důvody, proč daně tyto zůstávají ve staré výši přirážek jsou ty, že hospodářské poměry nikterak se nezměnili v tom směru, že by daně uvedené většího zatížení snesly, ba některé podniky podle hlavy II. výdělkové daně, by při systému autonomních přirážek byly ve své existenci ohroženy. Bod 5. čl. II., § 1 zákona z 18./11. 1919, č. 617 Sb. z. a n. vztahující se na přirážky k dani příjmové jest vyjmut, poněvadž jest podána samostatná předloha o dani z příjmu. Jediná změna a podstatné zvýšení jeví se při § 1, odst. 1. cit. zák. při dani pozemkové a sice: Daň pozemková z vinic, zahrad a lesů má býti nově zvýšena o další přirážku 200% a daň pozemková z ostatní půdy rovněž o 200%. Důvody, které k tomuto zvýšení vedly, jsou podrobně vyloženy v důvodových zprávách tisk č. 278 z r. 1918, 973 a 1823 z r. 1919. Rozpočtový výbor omezuje se na konstatování facta, že základ pro vyměření daně pozemkové po staletí téměř změny nedoznal a že hned již při prvém vyšetření základu roku 1824 při vyhotovení stabilního katastru pravdě neodpovídal. Tato chyba rostla s léty. Rostla nejen velkým vzrůstem cen plodin a tím přirozeně čistého výnosu, ale také tím, že dokonce tento čistý výnos byl zmenšován. Revise katastru roku 1896 o snížila čistý výnos pozemkový o 11,013.000 zl. a původní daň, která byla pevně stanovena pro celé Rakousko na 37,500.000 zl. klesla na sumu 35,000.000 zl. Nový celní tarif z roku 1905 zvedl mechanicky opět čistý vynos zdražením všech produktů zemědělských a korunu všeho zdražení prosadila válka. Zemědělství nabylo rázu skoro monopolního. Hermetické uzavření hranic, zmenšení orné půdy, plýtvání a zničení zemědělských produktů událostmi válečnými, odporovalo výjimečný vzrůst čistého výnosu z půdy. Tento vzrůst však již překročil svůj vrchol. Již dříve byl bržděn na některých polích produkce zemědělské, na př. stanovení poměrně nízkých cen obilí, nyní pak jsme před obdobím, kdy již některá naše odvětví zemědělské výroby vchází do světové soutěže a kdy pokles hospodářských produktů aspoň některých je citelný, třeba ještě netrvalý. Proto nutno vládní předlohu posuzovati velmi opatrně. Nově obmýšlenou válečnou přirážkou zatíženo by bylo zemědělství velmi citelně. K orientaci několik číslic. Podle výsledku revise katastru daně pozemkové na základě zákona ze dne 12. července 1896 měly Čechy celkem orné půdy 5,019.312 ha 28 a 39 m² s čistým výnosem 96,947.735.58 K a průměrným čistým výnosem na 1 ha 19.32 K.

Morava 2,151.900 ha 71 a 79 m² s čistým výnosem 45,462.118.76 K s průměrným čistým výnosem na 1 ha 21.12 K.

Slezsko celkem 498.872 ha 12 a 24 m² s čistým výnosem 6,836.60886 Kas průměrným čistým výnosem na 1 ha 1370 K.

Neobyčejné břemeno ukládá se zahradám. Nutno doznati, že výtěžek skytaný zahradami zvláště zelinářskými nemá jenom základu v rentabilitě půdy, ale že jest ze 3 čtvrtin výtěžkem z lidské práce a přičinlivostí. Zde není možno prostě mechanicky tento důchod z práce a ne z půdy daní pozemkovou zatěžovati. Také pro ostatní půdu zemědělskou není možno nadále prostým ukládáním přirážek k dani pozemkové získávati nových důchodu státních. Na jeden důvod, všeobecný pokles cen produktů zemědělských, bylo již upozorněno. To však má v zápětí, že tato tíživá přirážka plně by postihla producenta téměř jako daň spotřební, poněvadž by nebylo možno toto zvýšení převaliti na konsumenta. Konečně tak šťastných, kteří mohou prodávati a kteří produkují nad uhrazení své spotřeby jest v zemědělství značná menšina. Většina vyrábí pro sebe a tato většina již dřívější přirážkou velmi tísněná má býti znovu postižena. Toho by jistě malí zemědělci nesnesli. Kdyby bylo technicky proveditelno, aby byli vyloučeni držitelé velcí, bylo by na místě, aby tito velcí držitelé byli zvýšenou přirážkou postiženi. Poněvadž však pro rozptýlenost pozemků dala by se držba těžko konstatovati, je nutno, by větší držitelé půdy byli postiženi účinněji nyní zvýšenou daní příjmovou. Přirážka k dani pozemkové není však jediným břemenem, které se zemědělcům ukládá. Jest zde daň z obratu, která při dosavadním způsobu ukládání daně paušalované velmi a ne právě spravedlivě zatěžuje. Také úroda, která letošního roku daleko zůstane za očekáváním, nabádá, aby soustavné, mechanické a tím nespravedlivé zatěžování daně pozemkové přirážkami ustalo. Již nyní jeví se velmi citelné zatížení jednak dosavadními válečnými přirážkami, přirážkami autonomními, moučnou dávkou, příspěvky na strojená hnojiva atd. 276 Kč na ha půdy zahradní 123 Kč 08 h na vinice, 55 Kč 65 h na pole. Z uvedených důvodů není možno vládní návrh zákona na další zvýšení o 200% válečnými přirážkami k dani pozemkové pro zahrady, vinice a role doporučiti. Jedině lesy zvýšenou svojí rentabilitou snesly by další zatížení za poměrně dosavadního nízkého zdanění. Připadá totiž v Čechách na 1 ha půdy lesní průměrný čistý katastrální výnos 8.85 K, na Slovensku 2 K 47 h, Podkarpatské Rusi dokonce 70 h. Jest proto nutno, aby v § 1. vládní předlohy po slovech: "K dani pozemkové vybírá se za rok 1921 válečná přirážka" byla provedena následující změna:

a) z vinic, zahrad ve výši dosavadní 400%, z lesů 600%,

b) z ostatní půdy 200%.

V § 2 doporučuje se z důvodů projednávané daně z příjmů následující změna:

Prvá věta počínající "Pro daň..... a končící zvláštním zákonem" se škrtá.

§ 2. bude zníti následovně:

Válečné přirážky k dani z příjmu počínajíc rokem 1921 stanoví se zvláštním zákonem.

§ 3 zůstává beze změny.

Za § 3 vkládá se nový § 4 v následujícím znění:

Pokud řízení trestní tvoří podklad pro výměru trestu zkrácená neb zkrácením ohrožená daň za rok 1921, vpočítá se do tohoto podkladu válečná přirážka, vyplývající podle tohoto zákona, jen při přestupcích, jež budou spáchány po vyhlášení, tohoto zákona.

§ 4 bude očíslován č. 5 a zůstává beze změny.

Z důvodů uvedených usnesl se rozpočtový výbor doporučiti vládní návrh zákona o válečných přirážkách ku přímým daním tisk 1121 Národnímu shromáždění ku schválení s provedenými změnami.

V Praze dne 4. srpna 1921.

Předseda:

Bradáč Bohumír, v. r.,

Zpravodaj:

R. Chalupa, v. r.

Zákon

ze dne .............................................................

o válečných přirážkách ku přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) za rok 1921 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ku všeobecné dani výdělkové, ku výdělkové dani dle hlavy II. zákona o osobních daních (vyjímajíc podniky státní), ku dani důchodové a ku dávce tantiémové vybírají se v celém území republiky mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus za rok 1921 válečné přirážky ve výši, stanovené článkem II., § 1., bod 2., 3., 4. a 6. zákona ze dne 18. listopadu 1919, čís. 617 Sb. z. a n.

K dani pozemkové vybírá se za rok 1921 válečná přirážka:

a) z vinic a zahrad 400%, z lesů 600%,

b) z ostatní půdy 200%.

Na Hlučínsku se vzhledem k ustanovení § 14 nařízení ze dne 4. května 1920, čís. 321 Sb. z. a n. válečné přirážky k dani pozemkové, všeobecné dani výdělkové a dani důchodové za rok 1921 nevybírají.

§ 2.

Válečné přirážky k dani z příjmu počínajíc rokem 1921 stanoví se zvláštním zákonem.

§ 3.

Ustanovení článku II., §§ 2—5, zákona ze dne 18. listopadu 1919, čís. 617 Sb. z. a n. platí také pro válečné přirážky tímto zákonem upravené.

§ 4.

Pokud řízení trestní tvoří podklad pro výměru trestu, zkrácená neb zkrácením ohrožená daň za r. 1921, vpočítá se do tohoto podkladu válečná přirážka, vyplývající podle tohoto zákona, jen při přestupcích, jež budou spáchány po vyhlášení tohoto zákona.

§ 5.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr financí.