Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2801.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Kreibicha a druhů
o pronásledováních (tisk 1153).
O domnělém potlačování dělnického hnutí na Hlučínsku uvedl jsem již v odpovědi na interpelaci pana poslance R. Heegera (č. t. 392 a 1379), že okresní správa politická v Hlučíně k zákazům veřejných spolkových schůzí sociálně demokratického volebního spolku z Opavy na Hlučínsku neměla zákonného podkladu a že jsem učinil opatření, aby pořádání veřejných schůzí spolkových příště nebyly kladeny překážky.
O vyhoštění redaktora ťFrankehoŤ z Ústí n. L., správně Felixe Fechenbacha, podal jsem zprávu ve schůzi Stálého výboru v září 1920 na dotaz pánu poslanců Seligera, Čermáka a sen. Dr. Hellera.
V záležitosti vypovídání maďarských emigrantů, zejména z Prahy, poukazuji na svou ústní odpověď v 33. schůzi poslanecké sněmovny dne 15. prosince 1920 k naléhavé interpelaci pánů poslanců Surányiho, Daruly, Tausika a soudruhů o porušování práva asylu na území Československé republiky (tisk č. 607). Pokud byly nyní vyjmenovány nové osoby na důkaz domnělého útisku, kterému maďarští emigranti zde vystaveni jsou, podotýkám, že na př. Alexandr Deutsch používal vůči úřadům falešných legitimací a vydával se, ač příslušný do Budapešti, za čsl. státního příslušníka, Jan Panczer objevil se v Praze beze všech osobních průkazů, nebyl policejně hlášen a dodán byv magistrátu města Prahy, až do zjištění svých osobních poměrů a své identity, z městské věznice uprchl, Stefan Litauszky (ne Litawsky), rumunský příslušník, se rovněž policejně nehlásil, Josef Růžička — ač byl vyhoštěn policejním kapitanátem v Košicích z Čsl. republiky — zdržoval se v Praze, Géza Gold hlásil se nepravým jménem jako Zoltán Klein a opatřil si na toto jméno též falešné doklady.
Bylo-li tedy proti takovým osobám policejně zakročeno, bylo to plně odůvodněno.
Jména Siscillagyi a Wanderer jsou pražskému policejnímu ředitelství úplně neznáma.
O pronásledování na Slovensku, zejména provádění stanného práva, dále ohledně vypovědění redaktora Pfifferlinga v Bratislavě a vypovídání železničních dělníků z Vrůtek, poukazuji na odpověď, která byla dána na interpelaci pana poslance Daruly a soudruhů o provádění stanného práva na Slovensku (tisk č. 604 a 2416).
Nově by bylo tedy zodpověděti pouze případy, týkající se dělníka Mrozka a Emericha Steckera.
Mrozek byl dne 16. září 1920 ve Třinci četnictvem zadržen, poněvadž byl v podezření, že bojoval proti československému vojsku při obsazování Těšínska a patřil mezi hlavní teroristy. Po jeho zadržení shluklo se dělnictvo před četnickou stanicí, žádajíc důrazně jeho propuštění. K udržení pořádku bylo nutno povolati vojsko; k zakročení vojska však nedošlo, poněvadž záležitost Mrozkova se mezitím vysvětlila a bylo možno jej propustiti. Velitel vojenské asistence výroků, které se mu v interpelaci do úst kladou, neužil, vyjádřil se pouze, že jest odhodlán za všech okolností zjednati platným předpisům průchod.
Rakouský příslušník Emerich Stecker, ciselér v Toužimi, byl z území Československé republiky vyhoštěn proto, že jeho další pobyt nebyl z důvodů veřejného klidu a veřejné bezpečnosti přípustným. Dokládám, že Stecker již vícekráte byl pro majetkové delikty trestán, ve svém řemesle nepracoval, od svého příchodu do Toužimi živil se pouze z podpory nezaměstnaných a dále z podpory, kterou mu spřátelená rodina poskytovala a neoprávněným sepisováním žádostí a jiných podání různým stranám. Ač cizozemec, vměšoval se do vnitřních zdejších politických poměrů a vystupoval štvavým způsobem proti zdejším úřadům v záležitostech volebních, zásobovacích a mzdových. Nejlépe vyvrací domněnku, že Stecker byl by býval vyhoštěn pro své příslušenství ke straně sociálně-demokratické ta okolnost, že Stecker byl též usnesením obecního zastupitelstva dle paragrafu 11. obecního řádu z obce Toužimě vypovězen a že pro vypovězení hlasovalo z 21 přítomných členů obecního zastupitelstva (z nichž bylo 8 soc. demokratů), celkem 18.
Postup úřadů ke všem třídám a vrstvám obyvatelstva bez rozdílu národnosti a náboženství jest úplně nestranný a řídí se pouze platnými předpisy a zákony.
Poukazuje-li interpelace na tak zv. ťočisťovací práci legionářůŤ na Slovensku, podotýkám, že na podzim minulého roku došlo pouze k ojedinělým nepřístojnostem t. zv. ťdružin legionářůŤ a ty byly právě tak zamezeny a stíhány, jako každá jiná protizákonnost.
V Praze dne 11. července 1921.
Předseda vlády:
Černý, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2801.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation des Abgeordneten Kreibich und Genossen
wegen der Verfolgungen (Druck 1153).
Über die angebliche Unterdrückung der Arbeiterbewegung im Hultschiner Ländchen habe ich bereits in der Antwort auf die Interpellation des Herrn Abgeordneten R. Heeger (Druck 392 und 1379) angeführt, daß die politische Bezirksverwaltung in Hultschin zu den Verboten der öffentlichen Vereinsversammlungen des sozial-demokratischen Wahlvereines aus Troppau im Hultschiner Ländchen keine gesetzliche Grundlage besaß und daß ich die Verfügung getroffen habe, daß der Veranstaltung öffentlicher Vereinsversammlungen künftig keine Schwierigkeiten bereitet werden.
Über die Ausweisung des Redakteurs ťFrankeŤ aus Außig, recte Felix Fechenbach, habe ich in der Sitzung des Ständigen Ausschusses im September 1920 auf die Anfrage der Herren Abgeordneten Seliger, Čermak und Senators Dr. Heller Bericht erstattet.
In Angelegenheit der Ausweisung magyarischer Emigranten, insbesondere aus Prag, verweise ich auf meine mündliche Antwort in der 33. Sitzung des Abgeordnetenhauses am 15. Dezember 1920 auf die dringliche Interpellation der Herren Abgeordneten Surányi, Darula, Tausik und Genossen wegen Verletzung des Asylrechtes auf dem Gebiete der Čechoslovakischen Republik (Druck 607). Insofern jetztneue Personen als Beweis der angeblichen Bedrückung genannt wurden, welcher die magyarischen Emigranten hier ausgesetzt sind, bemerke ich, daß z. B. Alexander Deutsch gegenüber den Behörden falsche Legitimationen benützt und, wiewohl nach Budapest zuständig, sich als čechoslovakischer Staatsangehöriger ausgegeben hat, Johann Panczer erschien in Prag ohne jegliches Personaldokument, war polizeilich nicht gemeldet und ist, dem Magistrate der Stadt Prag bis zur Sicherstellung seiner persönlichen Verhältnisse und seiner Identität überstellt, aus dem stadtischen Gefängnisse entflohen, Stefan Litauszky (nicht Litawsky), ein rumänischer Angehöriger, hat sich gleichfalls polizeilich nicht gemeldet, Josef Růžička — wiewohl er durch die Polizeihauptmannschaft in Kaschau aas der Čechoslovakischen Republik ausgewiesen war — hielt sich in Prag auf, Géza Gold meldete sich unter falschem Namen als Zoltán Klein und verschaffte sich auf diesen Namen auch falsche Belege.
Wenn daher gegen solche Personen polizeilich eingeschritten wurde, so war dies voll gerechtfertigt.
Die Namen Siszillagyi und Wanderer sind der Prager Polizeidirektion völlig unbekannt.
Bezüglich der Verfolgungen in der Slovakei, insbesondere der Handhabung des Standrechtes, ferner bezüglich der Ausweisung des Redakteurs Pfifferling in Bratislava und Ausweisung der Eisenbahnarbeiter aus Vrútky verweise ich auf die Antwort, welche auf die Interpellation des Herrn Abgeordneten Darula und Genossen betreffend die Handhabung des Standrechtes in der Slovakei erteilt wurde (Druck Nr. 604 und 2416).
Neu zu beantworten wären also nur die Fälle betreffend die Artbeiter Mrózek und Emerich Stecker.
Mrózek wurde am 16. September 1920 in Trzynietz von der Gendarmerie angehalten, weil er im Verdachte stand, daß er gegen das čechoslovakische Militär bei der Besetzung des Teschner Gebietes gekämpft und zu den hauptsächlichsten Terroristen gehört hat. Nach seiner Anhaltung rottete sich die Arbeiterschaft vor der Gendarmeriestation zusammen und forderte nachdrücklich dessen Freilassung. Zur Aufrechthaltung der Ordnung war es nötig Militär zu berufen; zu einem Einschreiten des Militärs kam es jedoch nicht, weil die Angelegenheit Mrózeks sich inzwischen aufklärte und seine Freilassung möglich wurde. Der Kommandant der Militärassistenz hat die Aussprüche, die ihm in der Interpellation in den Mund gelegt werden, nicht getan, sondern nur geäußert, er sei entschlossen unter allen Umständen den geltenden Vorschriften Geltung zu verschaffen.
Der österreichische Angehörige Emerich Stecker, Ziseleur in Theusing, wurde aus dem Gebiete der Čechoslovakischen Republik deshalb ausgewiesen, weil sein weiterer Aufenthalt aus Gründen der öffentlichen Ruhe und öffentlichen Sicherheit nicht zulässig war. Ich füge hinzu, daß Stecker schon mehrmals wegen Eigentumsdelikte abgestraft war, in seinem Handwerke nicht arbeitete, seit seiner Ankunft in Theusing sich nur von der Arbeitslosenunterstützung, ferner von der ihm durch eine befreundete Familie gewährten Unterstützung und durch unbefugte Verfassung von Gesuchen und anderen Eingaben für verschiedene Parteien ernährt hat. Wiewohl Ausländer hat er sich in die inneren hiesigen politischen Verhältnisse eingemengt und ist in verhetzender Weise gegen die hiesigen Behörden in Wahl-, Approvisations- und Lohnangelegenheiten aufgetreten. Am besten widerlegt die Annahme, als ob Stecker wegen seiner Zugehörigkeit zur sozialdemoktratischen Partei ausgewiesen worden wäre, der Umstand, daß Stecker auch mit Beschluß der Gemeindevertretung nach § 11 der Gemeindeordnung aus der Gemeinde Theusing ausgewiesen wurde und daß für die Ausweisung von 21 anwesenden Mitgliedern der Gemeindevertretung (darunter 8 Sozialdemokraten) im Canzen 18 gestimmt haben.
Das Vorgehen der Behörden gegenüber allen Klassen und Schichten der Bevölkerung ohne Unterschied der Nationalität und Religion ist völlig unparteiisch und richtet sich bloß nach den geltenden Vorschriften und Gesetzen.
Wenn die Interpellation auf die s. g. ťReinigungsarbeit der LegionäreŤ in der Slovakei verweist, so bemerke ich, daß es zum Herbste vorigen Jahres bloß zu vereinzelten Unzukömmlichkeiten der s. g. ťVereinigungen der LegionäreŤ kam und diese wurden genau so verhindert und verfolgt wie jede andere Gesetzwidrigkeit.
Prag, den 11. Juli 1921.
Der Chef der Regierung: