Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

2779.

Zpráva

I. zemědělského výboru

II. právního výboru

o návrhu poslanců Dubického, Koudelky, Drobného, Kaderky, Hackenberga, Mikulíčka, Zavřela a Zierhuta jako členů subkomitétu pro vyřízení návrhů (tisk 161, 331, 278 a 1005), ve věci drobných zemědělských pachtů.

I.

Zemědělskému výboru pro pozemkovou reformu přikázány byly návrhy poslanců zabývajících se ochranou drobných zemědělských pachtýřů, zejména pak obnovou dosud prodlužovaných drobných pachtů. Byly to návrhy č. 161 poslanců Nejezchleba-Marchy, Vraného, dra Kubíčka a druhů, aby prodlouženy byly krátkodobé drobné pachty, č. 278 poslanců Palmeho, Schustera, Hausmanna, Hackenberga a soudruhů, aby zemědělské smlouvy o drobném pachtu pozemků do, 5 ha podřízeny byly ustanovením zákona o ochraně pachtýřů, č. 331 poslanců Černého, Biňovce, Chalupy a soudruhů, aby prodlouženy byly drobné pachty a konečně 1005 poslanců Leibla, Schweichharta, Jokla a soudruhů k opatření Stálého výboru Národního shromáždění ve smyslu §u 54 ústavní listiny ze dne 8. října 1920, č. 586, uveřejněnému dne 30. října 1920.

K projednání těchto návrhů zvolil zemědělský výbor subkomitét za tím účelem, aby vypracoval a plénu výboru předložil jednotný návrh na vyřízení téže věci, třebas že různým způsobem dotýkajících se iniciativních návrhů.

Subkomitét předložil věc zemědělskému výboru v jeho schůzi konané dne 25. května 1921 v té formě, že podal zprávu o osnově zákona v hlavních rysech v subkomitétu po dohodě s ministerstvem zemědělství a státním pozemkovým úřadem vypracovanou, jejíž obsahem jest zákonná obnova drobného pachtu na další tři roky.

Poslední zákonná úprava drobných zemědělských pachtů stala se opatřením Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 8. října 1920, č. 586. Sb. z. a n. Tímto opatřením prodlouženy byly drobné zemědělské pachty končící v druhé polovici noku 1920 o další jeden rok.

Slušelo nyní rozhodnouti se, zda poměry vyžadují opětně mimořádného opatření zákonného na ochranu drobných zemědělců. Zemědělský výbor byl toho názoru, že nelze dosuď upustiti od zákonné Ochrany sociálně nejslabších vrstev zemědělských a že nedostatek zákonné ochrany působil by na venkově zneklidňujícím způsobem se zřetelem na dosavadní faktické poměry v názorech propachtovatelů půdy, jež přezírati nelze. Jest důvodná obava, že propachtovatelé neprodloužili by dobrovolně drobné zemědělské pachty dosavadním pachtýřům, naopak že by půdu po léta propachtovanou pro sebe zpět podrželi, ne snad z důvodů hospodářských, nýbrž většinou v důsledku mylného názoru, že propachtováním půdy na drobné zemědělce pozbudou později půdy výkupem podle analogie zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., jinými slovy, že bude snad vydán zákon o dalším výkupu půdy dosud v drobném pachtu.

Pozemková reforma není dosud v tom stadiu, aby mohla uspokojiti ještě letošního roku drobné zemědělce přídělem potřebné jim půdy, a pracovní program státního pozemkového úřadu vytyčuje pro prvé období pracovní dobu tří až čtyř let. Jest samozřejmo, že ve všech obvodech najednou nebude lze s prováděním pozemkové reformy počíti, neboť bylo by k tomu zapotřebí ohromného aparátu a také vyřešení takové neodpovídalo by ve všech směrech zájmům zemědělství, neboť neposkytlo by času k technickému řešení při zcelování, komunikacích, melioracích a podobně.

Jestliže již uznána byla potřeba obnoviti ochranu drobným zemědělským pachtýřům, slušelo navázati na poslední zakousne opatření v tomto směru vydané, a to již z toho důvodu, aby všichni ti, kteří dosud požívali zákonné ochrany svého drobného pachtu, byli účastni také dobrodiní nového zákona, tedy aby nepovstaly skupiny drobných zemědělských pachtýřů na venkově, které pojednou v důsledku nových zákonných předpisů byly by vyloučeny ze zákonné ochrany. To bylo důvodem zemědělského výboru, aby přijal zásadu subkomitétu zachovati pokud možno důsledně předpisy opatření Stálého výboru ze dne 8. října 1920, č. 586, pokud tyto předpisy určovaly a omezovaly subjekty účastné zákonné ochrany jejich drobného pachtu.

Slušelo dále rozhodnouti, zdá zemědělský výbor má se přikloniti k návrhu subkomitétu, aby obnova drobných zemědělských pachtů ze zákona rozšířena byla na další tři léta. Návrhy tisků č. 161 a 331 žádaly prodloužení na šest roků. Také v plénu zemědělského výboru podán byl návrh na prodloužení pachtů na šest resp. čtyři léta, jenž výborem přijat nebyl. Výbor uznal, že zájmy zemědělství nestrpí, aby obnova pachtu stala se pouze na jeden rok a tím aby bran byl zemědělci zájem na plodnosti pozemku při nejistotě, bude-li na něm hospodařiti ještě po jednom roku. S druhé strany soudil výbor, že jde o opatření mimořádné, zasahující do soukromoprávních poměrů, tedy do disposice vlastníka půdy, a že dlužno omezení ukládaná zákonem propachtovateli zachovati v mezích nejnutnější potřeby a způsobem spravedlivým tak, aby účel zákona byl dosažen. Z důvodu toho rozhodl se výbor pro návrh subkomitétu a považuje s hlediska zemědělské výroby tříletou dobu obnovy drobného pachtu za postačitelnou. Zemědělský výbor posuzuje věc s tohoto hlediska, nemohl opomenouti, aby osnova zákona skutečně obsahovala dostatečných záruk řádného hospodaření, a přijal proto návrh subkomitétu ve znění §u 10 osnovy zákona, podle kterého jest propachtovatel oprávněn také v tom případě ustoupiti od pachtu, jestliže pachtýř hospodaří na zpachtovaném pozemku takovým způsobem, že plodnost pozemku jest tím značně snížena nebo jest důvodná obava, že bude značně snížena. Výbor měl na mysli zejména povinnost řádného hospodáře hnojiti pozemek dostatečným množstvím animálního hnoje, aby půda nebyla vymrskána a plodnost její snížena. O tom, zda pachtýř skutečně správně hospodaří, budou rozhodovati řádné soudy v pořadu instančním k žalobnímu návrhu propachtovatelovu. Výbor byl toho názoru, že dlužno vydati podrobenější předpisy cestou nařizovací, aby uvarováno bylo sporům pro nesprávný výklad intencí zákona.

K podrobnostem zákona dlužno uvésti: K §u 1. Obsahuje předpis o obnově drobného pachtu na další tři léta, navazuje na odst. 1. §u 1 opatření Stálého výboru ze dne 8. října 1920, č. 586 Sb. z. a n. Zároveň pojat do téhož §u předpis §u 10 odstavec 1.

K §u 2. Souhlasí s § 13 právě cit. opatření Stálého výboru, avšak s tou změnou, že jednak rozšířen jest výpočet subjektů z předpisů §u 2 vyloučených o všechny právnické osoby, jednak ze vypuštěn předpis sub d) §u 13, a předpis pak c) pozměněn, aby vypočítal důvody překážkové taxative. Také jinak bylo přihlíženo, aby předpisy byly přizpůsobeny poměrům přivoděným zákonem ze dne 30. října 1919, č. 593 a opatřením Stálého výboru shora citovaným.

K §u 3. Souhlasí s §. 12 cit. opatření Stálého výboru.

K §u 4. Obsahuje nový předpis mající za účel zabrániti, aby obnova pachtu nekřižovala práce státního pozemkového úřadu při provádění pozemkové reformy.

K §u 5. Převzat v zásadě z §u 11 cit. opatření Stálého výboru.

K §u 6. Souhlasí s § 9 cit. opatření Stálého výboru.

K §u 7. Odstavec 1. blíže určuje § 1 č. 1. Odstavec 2. převzat z odst. 2. §u 10 cit. opatření.

K §u 8. Předpis přizpůsoben byl dnešním poměrům a proto důsledně pozměněn text §u 15 cit. opatření.

K §u 9. Souhlasí s předpisy odst. 1. § u 6 citovaného opatření.

K §u 10. Ve všeobecné části zprávy bylo již řečeno, že předpis ten vyplývá ze zájmů o zemědělskou výrobu a že pokud jde o plodnost půdy, měl výbor na myslí zejména řádné hnojení pozemků. Odstavec druhý § 10 obsahuje obdobné ustanovení předpisem odst. 1. §u 7 cit. opatření.

K §u 11. Předpis ten byl nutný po návrhu ministerstva spravedlnosti, aby hověl rozhodnutím nejvyššího soudu v příčině řešení otázky, zda lhůta byla dodržena čili nic.

K §u 12. Obsahuje předpis odst. 2. § 8 shora cit. opatření.

Zemědělský výbor pro pozemkovou reformu navrhuje:

Slavná poslanecká sněmovno Národního shromáždění, račiž se usnésti na tomto zákoně:

Zákon

ze dne ......................................................... 1921

o obnově drobných zemědělských pachtů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pacht (podpacht) zemědělského pozemku, který končí v druhé polovici roku 1921, obnovuje se na další tři pachtovní roky i proti vůli propachtovatele (vlastníka, pachtýře) tím, že pachtýř (podpachtýř) propachtovateli nebo jeho hospodářské správě písemně oznámí do 30. září 1921, že si pozemek na dále, podrží v pachtu, jestliže

1. pachtýř pachtovaný pozemek sám nebo se svou rodinou obdělává a na dále obdělávati chce a může a nemá svých i pachtovaných pozemků více jak 8 ha a

2. pacht zrušen byl výpovědí propachtovatelovou anebo nemůže býti obnoven pro jeho odpor, a propachtovatel nemá zákonného důvodu od pachtovní smlouvy bez výpovědi odstoupiti.

§ 2.

Pokud běží o pozemky, které nenáleží obci neb jiné právnické osobě, neb nejsou podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. státem zabrány nebo zapsány v deskách zemských nebo netvoří hospodářskou součást statku zapsaného v deskách zemských, obnova pachtu nenastává, když

a) celková výměra zemědělských pozemků ve vlastnictví propachtovatelově se nalézajících nečiní více než 15 ha aneb

b) když propachtovatel béře neb chce vzíti do vlastní správy pachtovaný pozemek, který teprve po 1. srpnu 1914 byl propachtován, nebo kterého nabyl teprve po tomto dnu od osoby nebo po osobě, jejíž jest zákonným dědicem, nebo

c) když béře do vlastní správy pozemek, ježto pominula překážka, pro kterou nemohl na pozemku sám hospodařiti, a sice přílišné mládí, dočasná neschopnost, nepřítomnost.

§ 3.

Právo obnovy pachtu nemá pachtýř hospodářských celků jako jsou dvory, statky neb usedlosti.

§ 4.

Z obnovy pachtu jsou vyloučeny pozemky a jejich příslušenství (§ 6), jež jsou částí souborů zabraného majetku pozemkového a jichž převzetí oznámil státní pozemkový úřad knihovnímu soudu a ještě před 30. zářím 1921 dal osobě hospodařící výpověď podle zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n.

Pokud jde o jiné zabrané nemovitosti zůstává nedotčen zákon ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., zejména pak jeho ustanovení o výpovědí osobám hospodařícím.

§ 5.

Pro obnovený pacht platí podmínky dosavadního pachtu.

Je-li však pachtovné v poměru k běžným pachtovním cenám nepřiměřeně vysoké, může pachtýř žádati současně s ohlášením nároků na obnovu pachtu (§ 1) jeho přiměřené snížení pro pachtovní rok 1921/1922, pro další pak pachtovní léta napřed vždy nejdete do 30. září toho kterého pachtovního roku. Je-li však pachtovné v poměru k běžným pachtovním cenám nepoměrně nízké, může propachtovatel žádati přiměřené zvýšení, a to nejdéle do 31. října toho kterého pachtovního roku.

Nedohodnou-li se strany, určí pachtovné k návrhu pachtýře nebo propachtovatele okresní soud, v jehož obvodu pachtovaný pozemek leží. Návrh k soudu podati jest ve dvou stejnopisech nejdéle do 30. listopadu toho kterého pachtovního roku.

Opožděné návrhy zamítne soud z moci úřední.

§ 6.

Obnova týká se i příslušenství zemědělského pozemku, za něž po rozumu tohoto zákona pokládají se i stavení obytná a hospodářská a pozemky, na nichž jsou zbudována, jakož i příslušné dvorky a zahrádky, užíval-li jích pachtýř na základě téhož pachtovního poměru.

§ 7.

Při počítání výměry zemědělské půdy pokládají se nerozvedení manželé za osobu jedinou.

Na přebytky nejvýše půl ha se nehledí.

§ 8.

Domnívá-li se propachtovatel, že pachtýři právo na obnovu pachtů nepřísluší, může oznámiti okresnímu soudu, v jehož obvodu leží požadovaný pozemek, nejdéle do 14 dnů po pachtýřově oznámení své námitky, jinak ztrácí právo obnově odporovati.

§ 9.

O námitkách (§ 8), jakož i o nárocích na snížení nebo zvýšení pachtovného (§ 5) rozhodují soudy podle zásad řízení nesporného, o útratách však podle zásad řízení sporného. O kolcích a poplatcích platí ustanovení poplatková pro soudní řízení sporné.

§ 10.

Propachtovatel jest oprávněn od obnoveného pachtu ustoupiti, jestliže pachtýř (podpachtýř) jest s placením pachtovného déle jak tři měsíce v prodlení nebo jestliže hospodaří na spachtovaném pozemku takovým způsobem, že plodnost pozemku jest tím značně snižována, nebo jest důvodná obava, že bude značně snížena. Bližší předpisy vydány budou nařízením.

Pachtýř (podpachtýř) může od obnoveného pachtu ustoupiti, jestliže bylo jemu zvýšeno ryzí pachtovné o více než 50%, a oznámí-li své ustoupení od pachtu propachtovateli nejdéle do 14 dnů ode dne, kdy soudní usnesení o zvýšení pachtovného nabylo právní moci.

§ 11.

Doručují-li se oznámení, pokud se týče žádost podle § 1, § 5 odst. 2., § 8 a 10, poštou doporučeným dopisem, nepočítají se dny poštovní dopravy do lhůty. O lhůtě podle § 5 odst. 3. platí totéž, i když návrh nebyl zaslán doporučeně.

§ 12.

K obnově pachtu podle § 1 není třeba souhlasu státního pozemkového úřadu ani jiného dozorčího úřadu.

§ 13.

Tento zákon působí ode dne vyhlášení. Provésti jej ukládá se všem ministrům.

V Praze dne 25. května 1921.

Předseda:

Adolf Prokůpek, v. r.

Zpravodaj:

J. Dubický, v. r.

II.

Návrh subkomitétu shora uvedeného, jak přijat byl zemědělským výborem, projednal výbor právní podrobně ve schůzi své, dne 27. července 1921 a připojil se svým usnesením plně k textaci zákona, navržené výborem zemědělským, uznávaje naléhavost této předlohy, ačkoli by byl na př. v odst. 2. §u 10 místo slov ťsnižovánaŤ a ťsníženaŤ raději užil přesnějšího označení ťohrožovánaŤ a ťohroženaŤ. Bude však potřebí, aby při vydání bližších předpisů cestou nařízení, jak stanoví týž odstavec §u 10, bylo podrobněji ukázáno k tomu, za jakých podmínek možno propachtovateli od pachtu ustoupiti, zejména, které to budou případy v praxí, kdy plodnost pozemku bude značně ťsnižovánaŤ neb ťohrožovánaŤ, aby tak pokud možno, předešlo se pravděpodobným v tom směru sporům mezi pachtýřem a propachtovatelem.

Právní výbor považoval za nutné upozorniti zvláště na to, že eventuelní soudní spory vzniklé z možných výkladů § 10 t. zák., nebudou — jak je tomu ve smyslu § 9 téhož zákona — vyřizovány cestou řízení nesporného.

Poněvadž při provádění tohoto zákona mohl by každý průtah v řízení soudním se objevující způsobiti nejen těžkou újmu stranám, ale i poškozovat zemědělskou výrobu, doporučuje právní výbor Národnímu shromáždění tuto resoluci:

Resoluce:

Ministerstvo spravedlnosti se žádá, aby v prováděcím nařízení k tomuto zákonu uložila soudům urychlené projednávání.

V Praze dne 27. července 1921.

Předseda:

Dr. Hrubec, v. r.

Zpravodaj:

Dr. Mazanec, v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP