Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

2763.

Interpelace

poslance Frant. Petrovického a spol.

ministru obchodu

jak úřady zdlouhavě schvalují odborná společenstva živnostenská.

Novela živnostenská z r. 1907 dala silný výraz a význam odbornému organisování živnostnictva. Dlouholetou zkušeností poznalo se, že není možno živnostnictvu dosáhnouti sebemenší ochrany, zejména rázu hospodářského, ve smíšených společenstvech. V těchto sdružené odbory živnostenské jsou nuceny plniti povinnosti, zejména po stránce finanční, avšak práva nějakého užitku nemají. V takovém smíšeném společenstvu zájmy jednotlivých živnostenských odborů si odporují a se křižují.

Proto živnostnictvo chopilo se rádo akce na zřizování odborných společenstev, ve kterých jsou sdruženi příslušníci jednoho stavu, jež samozřejmě daleko účinněji v rámci zákona sledují stavovské záležitostí živnostnictva odborově sloučeného. Avšak rychlejší vybudování čistorodých společenstev je zdržováno pozvolným úředním šetřením každé započaté akce organisační. Nebylo by snad místa na stížnosti v tomto směru, kdyby úřední šetření bylo aspoň do 1. roku skončeno. Avšak vyřizování konečného povolení k zřízení odborného společenstva živnostenského trvá průměrně 2 roky, v jednotlivých případech také až 3 roky. Aby aspoň poslanecké sněmovně byla známa zdlouhavá cesta, kterou prodělati má organisační zodbornění živnostenské, musím stručně naznačiti celý postup takovéto organisační akce.

Jednotlivec, aneb příslušná Zemská odborná jednota, svolá schůzi příslušníků jednoho živnostenského odboru buď z obvodu jednoho soudního okresu aneb okresního hejtmanství, po případě z obvodu několika okresních hejtmanství, aneb i z obvodu jednotlivých obchodních a živnostenských komor, dle toho o jak hustě zastoupený obor se jedná. Nejvíce do dnes jednalo a jedná se o nejmenší obvody soudních okresů. Na této schůzi po projednání významu akce podepíší účastníci prohlášení, kterým žádá se zřízení čistorodého společenstva. To se zašle úředně příslušné politické správě, jež předloží je zemské politické správě. Tato žádá příslušnou obchodní a živnostenskou komoru o sdělení adres živnostníků z teritoria, kteří žádají zřízení své odborné organisace. Současně oznámí příslušným smíšeným společenstvům, ve kterých dosavade zmíněný odbor živnostenský byl členem, souhlasí-li s vyloučením tohoto odboru. Rovněž seznam živnostníků, získaný od obchodní a živnostenské komory, zašle příslušné politické správě, která je rozepíše podle obcí, obcím je zašle k novému osobnímu šetření u jednotlivých živnostníků toho odboru v obci usedlých, zda souhlasí aneb nesouhlasí se zřízením odborného společenstva.

Takto opatřený statistický materiál vrátí se zemské politické správě, jež rozhodne pro zřízení společenstva, prohlásí-li se většina pro odbornou organisaci. Takový zdlouhavý postup z Rakouska udržuje se houževnatě také u nás ke škodě samotného živnostnictva, o které se právě jedná. Protahování akce roztrpčuje potom příslušníky odboru, kteří původně nadějně uvítali zřízení své odborné organisace, na kterou však potom čekati musí někdy i dobu svrchu označenou. A přece bylo by možno urychliti celé úřední řízení, když by předepsaná lhůta nejenom se stanovila, ale kdyby ji dodržely jak okresní politické správy tak zejména zmíněné obce.

Aneb by se vůbec mohlo v této věcí pomoci živnostnictvu vládním nařízením, které by u živnostenských odborů, jež mají již organisace vyššího řádu (ťZemské odborné společenstevní jednotyŤ) v těch obvodech, ve kterých ještě příslušné odbory nejsou odborově zorganisovány, je vyloučilo a odborně sloučilo. Vláda může býti ujištěna, že by tímto posledním způsobem živnostnictvu prokázala prospěch jak po stránce organisační tak po stránce hospodářské, avšak také sama sobě by ulehčila a usnadnila úřední styky se živnostnictvem odborově organisovaným.

Podepsaní táží se proto p. ministra obchodu, zdali zná vylíčený zdlouhavý postup úřední při zřizování odborných organisací živnostenských, a je-li ochoten nejvhodnějším způsobem, který uzná, sjednati urychleně nápravu, kýženou živnostnictvem.

V Praze dne 22. července 1921.

Fr. Petrovický,

dr. Lukavský, dr. Engliš, Votruba, dr. Hajn, G. Navrátil, dr. Matoušek, Rosolová, Purkyňová, dr. Kramář, dr. Rašín, Dyk, Špaček, Zavřel, Mašek, inž. Bečka, Veverka, Hudec, Modráček, Stejskal, Bergman.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP