Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2762.
Naléhavá interpelace
poslanců Tausika, Svetlíka a soudruhů
vládě
o protizákonném a korupčním jednání ministra s plnou mocí pro Slovensko dra Mičury.
Zákonem ze dne 10. prosince 1918 bylo zřízeno ministerstvo s plnou mocí pro Slovensko s odůvodněním, že má učiniti vše potřebné k udržení pořádku a zabezpečení řádného státního života na Slovensku a v tom smyslu vydávati nařízení.
Ministerstvo toto neobyčejnou měrou od počátku využívalo své plné moci, ne však proti vlastním nepřátelům pořádku a státu, kapitalistům a velkostatkářům, nýbrž vlastně proti dělnickému hnutí, čehož nesčetné příklady byly uvedeny v interpelaci; dvakráte při projednávání naléhavých interpelací měli jsme příležitost krvavou a zběsile protidělnickou správu Slovenska podrobiti kritice. Ministerstvo s plnou mocí nedává zejména zákony sociálně-politické prováděti na Slovensku. Ministerstvo toto stalo se dnes přítěží pro republiku a na Slovensku samém je nenáviděno. Bylo by na čase, aby se jeho plná moc zrušila. Nynější ministr s plnou mocí pro Slovensko dr. Mičura má za sebou tolik ostudných afér a překročuje tak zákony, že je nejvýš nutno, aby okamžitě byl učiněn konec jeho libovůli a jeho úřadování. Zákon ze dne 10. prosince 1918 o zřízení ministerstva s plnou mocí pro Slovensko byl vlastně zrušen ústavní listinou, podle níž všechny zákony ústavní listině odporující pozbývají platnosti. Článek 9. to výslovně prohlašuje. Podle §u 55 ústavní listiny mohou býti nařízení ministerská vydávána jen ku provedení určitého zákona a v jeho mezích. A podle §u 81 téhož zákona rozhoduje vláda a nařízení má podepsati předem předseda vlády.
Ministr s plnou mocí pro Slovensko vydal však množství nařízení sám.
Již za dra Šrobára ostře se ukazoval režim protidělnický a nadržování velkostatkářům a kapitalistům. Režim tento pokračoval za ministra Dérera a vyvrcholil bílou hrůzou za dra Mičury, jenž se vyznačuje častým krveproléváním, četnickou zvůlí, žalářováním dělníků a důvěrníků a konfiskacemi časopisů komunistických.
Jaké kvality je tento ministr s plnou mocí dr. Mičura, o tom podáváme dva poučné doklady: Dr. Mičura byl dříve županem ve Zlatých Moravcích. Tehdy nařídilo ministerstvo zemědělství v Praze, aby panství Malé Topolčánky, patřící bývalému arcivévodovi Josefu bylo dáno pod vnucenou správu. Tomuto opatření předešel župan dr. Mičura, ustanovil se předsedou kuratoria a začal v naplněném zámku Topolčanském rabovat. Nařídil kastelánovi Michelovi Maszarekovi, aby mu z nejdrahocenějšího nábytku sestavil zařízení do sedmí pokojů. Vybraný nábytek přišel si znalecky prohlédnouti a odvézti panskými potahy do svého bytu do Zlatých Moravců. Nábytek doplnil nádhernými elektrickými lampami, vyšívanými hedvábnými pokrývkami, celou kasetou stříbrného jídelního náčiní, skvostným klavírem, obrazy, puškami, v úhrnné ceně 500.000 Kč. Dal odvézti ze zámku 1600 lahví desertního vína a koňaku v ceně 80.000 Kč, rozpůjčil panské koně a kočáry, tak jeden pár hlavnímu služnému v Levici, jeden pár speditérovi, jednoho páru užíval sám. Prodal dříví a tříslo továrníku Pettomu ve Zlatých Moravcích za směšnou cenu. Zval každých 14 dnů kuratorium, jejich rodiny a příbuzné a bohatě je hostil až do časných ranních hodin. Pro sebe a své hostiny dal odstřelovati zvěř ze zámeckých revírů. Mléko, zeleninu, ovoce, květiny musel mu zámek dodávati zdarma. Když vnucený správce tyto nepřístojnosti a loupeže několikráte oznámil ministerstvu zemědělství, vyslán byl k vyšetření záležitosti lesní rada Popper. Jakmile to župan dr. Mičura zvěděl, dal si od dra Blaho, tehdejšího zemědělského referenta pro Slovensko, dodatečně vystaviti stvrzenku, že si může věci ze zámku odvezené ponechati.
Za tohoto dra Mičury bují na Slovensku korupce a není divu, když se samo ministerstvo dopouští lichvy a shromažďuje fondy na korupci. V interpelací podané 31. března t. r., která nám dosud) zodpověděna nebyla, uvedli jsme toto: v poslední schůzi kontrolního sboru pro hospodářské záležitosti Slovenska v Bratislavě, konané 19. dubna přetřásala se otázka rozdělování lihu. Ministerstvo pro správu Slovenska uvolnilo pro lihovou prodejnu v Bratislavě 15.000 hektolitrů lihu s podmínkou, že disposiční právo na 4000 hektolitrů přináleží výhradně ministru pro správu Slovenska. Dle našich informací jedná se o nesprávné zasahování jednotlivých čelnějších úředníků, jak ministerstva pro správu Slovenska, tak také generálního finančního ředitelství v Bratislavě. Za souhlasu výše jmenovaných úřadů bylo zřízeno konsorcium, pozůstávající ze známých lihovarníků Starcka, Konigsteina a dra Hartzlaye, které pověřeno bylo rozdělováním lihu daného k disposicí ministerstvem pro správu Slovenska. Maximální cena, stanovená pro Slovensko na 39 Kč, byla tímto konsorciem překročena až na 56 Kč, v některých případech až na 62 Kč. Rozdílů touto nezákonnou manipulací získaných (asi 7 milionů korun) mělo býti podle našich informací použito k založení fondu stran měšťáckých, k propagandě proti komunismu. Také se zbývajícími 11.000 hektolitry provádí administrační úřady manipulace.
Takových případů je za nynější správy Slovenska více.
Podepsaní se táží:
1. Jest vláda ochotna zrušiti v nejkratší době ministerstvo pro správu Slovenska, jakožto ministerstvo s plnou mocí?
2. Jest vláda ochotna přiměti ministra dra Mičuru k odstoupení s jeho úřadu ministra s plnou mocí pro Slovensko?
V Praze dne 29. července 1921.
Tausik, Svetlík,
Skalák, dr. Šmeral, Borovszky, dr. Hahn, Blažek, Kreibich, Toužil, Rouček, Kunst, Malá, Skaunicová, Kučera, Bubník, Krejčí, Surányi, Haken, Koutný, Darula, Burian, Rouček.