Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2757.
Interpelace
poslance Jana Pelikána a spol.
ministru železnic,
jak jsou poškozováni železniční zaměstnanci, kteří jsou členy obecních samospráv, a jak se jim znemožňuje pracovati v nich.
Ministerstvo železnic Českosl. republiky nařídilo výnosem č. 20—280—1/3 z 26. července 1919 následující:
ťDle ustanovení § 10. zákona ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n., musí býti veřejným zřízencům, kteří jsou členy obecního zastupitelstva, rady nebo komisí, bez újmy platových i postupových nároků poskytnuta možnost vykonávati tyto funkce. Aby zabránilo se různým nedorozuměním, upozorňují se ředitelstva státních drah, že ustanovení tato dlužno vykládati v ten smysl, že železničním zřízencům, ať definitivním či provisorním, pokud jsou cíleny obecní (městské) rady, nebo obecního zastupitelstva, nebo komisí, dlužno poskytnouti k výkonu těchto funkcí v každém jednotlivém případě placenou dovolenou, pokud se týče, dlužno příslušné hlášení absence zmíněných železničních zřízenců bráti na vědomí. Za dobu takového zameškání přísluší dotyčnému železničnímu zřízenci, ať definitivnímu či provisornímu pouze požitky stálé. Zřízencům dílen pracujícím v úkole, jest vyplatiti v takovém případě za dobu zameškanou průměrný výdělek úkolový včetně mzdy nebo platu. Požitky nestálé, jako na příklad paušálové měsíční jízdné, jichž výplata vázána jest na skutečný úkon, dotyčným zřízencům za dobu zameškání nepřísluší, částka jízdného, této době zameškání odpovídající, se odpočítává.
Po vyjasnění sporných náhledů byl výnos tento jakž takž uplatňován až do nedávné doby. V době poslední však jeví se snaha železničním zaměstnancům odpírati dovolenou ku činnosti v obecních správách, jak o tom svědčí praxe, vyvolaná výnosem ředitelství v Olomouci (jistě i jiných ředitelství) tohoto znění:
ťČís. 6624/I—2. Služební rozkaz všem služebním místům:
Dovolené železničních zřízenců, pokud jsou členy obecního zastupitelstva, rady nebo komisí.
Služební místa se vyzývají, aby hlásila nejpozději do 20. t. m., kterým zaměstnancům byla již poskytnuta dovolená ve smyslu služebního rozkazu ze dne 4. srpna 1919 č. 6624 (1—I., viz min. výnos č. 20.280—1/3 z 26. VII. 1919). Zejména budiž oznámeno, jak často a o jakou dovolenou příslušní zaměstnanci žádají v jednotlivých případech a v jakém rozsahu jim bývá dovolená udílena. Ředitel stát. drah: Koláček m. p.Ť
Na základě nejasných výnosů takových vyvíjejí železniční úřady snahu zaměstnancům železničním práci v obci znemožniti. Členovi městské rady, adj. čs. st. dr. Fr. Linkovi v Přerově, zamýšlí ředitelství stát. drah v Olomouci z dovolené na zotavenou odpočítati čas ztrávený činností v obci. Adj. Fr. Novákovi v Uh. Hradišti pak má býti dle rozhodnutí ředitelství čs. st. dr. v Brně dokonce strhnuto asi 3000 Kč ze služného jako náhrada za čas promeškaný pracemi v obci. Posledně jmenovaný úředník byl politickými nepřáteli obviněn, že prý vůbec neúřaduje pro dráhu. Orgán, vyslaný ředitelstvím v Brně, věc vyšetřil, informoval se právě a pouze u těchto nepřátel Novákových, nevyslechnuv nikoho ze svědků, uváděných obviněným a nevzav žádného zřetele k dokumentům o vykonané práci v době, o kterou jde.
Protože tímto způsobem má býti želez. zaměstnancům jejich činnost v obci — jak pro spoluzaměstnance, tak i pro žel. správu důležitá — vůbec znemožněna, táží se podepsaní pana ministra železnic:
1. Jest panu ministrovi známo toto omezování práva želez. zřízenců podřízenými úřady?
2. Hodlá se pan ministr postarati o opravu názorů úřadů těchto v naznačeném směru a o ochranu zaměstnanců-členů obecních samospráv při jejich činnosti v obcích?
V Praze dne 29. července 1921.
Pelikán,
dr. Bartošek, Trnobranský, dr. Vrbenský, Draxl, Hrušovský, Tučný, Sladký, Zeminová, dr. Franke, Langr, Buříval, Špatný, David, dr. Patejdl, Laube, dr. Uhlíř, Netolický, Slavíček, Pechmanová, Stříbrný.