Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Původní znění.

2747.

Antrag

der Abgeordneten Dr. E. Schollich, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Simm, Kostka und Genossen

auf Herausgabe eines Gesetzes zur Errichtung einer staatlichen deutschen Handels- und Wirtschaftshochschule in Aussig als Abteilung der deutschen technischen Hochschule in Prag.

Gesetz

vom ..................................... 1921,

mit welchem eine staatliche deutsche Handels- und Wirtschaftshochschule in Aussig als Abteilung der deutschen technischen Hochschule in Prag errichtet wird.

Die National Versammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

§ 1.

In Aussig wird eine staatliche deutsche Handels- und Wirtschaftshochschule mit dreijähriger Studiendauer und deutscher Unterrichtssprache als selbständige Abteilung der deutschen technischen Hochschule in Prag errichtet.

§ 2.

Der erste und zweite Jahrgang wird mit Beginn des Studienjahres 1921/22, der dritte Jahrgang mit Beginn des Studienjahres 1922/23 eröffnet werden.

§ 3.

Die Durchführung dieses Gesetzes obliegt dem Ministerium für Schulwesen und Volkskultur.

§ 4.

Dieses Gesetz erlangt Wirksamkeit am Tage seiner Kundmachung.

Begründung:

1. Die Staaten Europas rüsten sich zur Teilnahme am dem Wettbewerbe um die Machtstellung auf wirtschaftlichem Gebiete. Das Deutsche Reich bereitet einen wissenschaftlich gebildeten Nachwuchs vor in seinen Handels- und Wirtschaftshochschulen zu Berlin, Köln, Düsseldorf, Frankfurt a. M., Leipzig, Mannheim und München; Frankreich in seinen Schulen zu Paris, le Havre, Lyon, Marseille und Nancy; Deutsch-Österreich in seiner Handelshochschule (ehemalige Exportakademie) in Wien.

Die Čechoslovakische Republik hat die Zeichen der Zeit erkannt, indem sie im Frühjahr 1919 der Čechischen technischen Hochschule in Prag eine Handelsabteilung angegliedert hat, für die laut Staatsvoranschlag 12 ordentlilche und 7 außerordentliche Professoren in Aussicht genommen sind.

Die deutsche Bevölkerung der Republik hat wegen ihrer zahlenmäßigen und kulturellen Bedeutung Anspruch darauf, daß auch ihren Bedüirfnissen durch Errichtung einer Handels- und Wirtschaftshochschule Genüge geleistet werde. Durch Einführung einer fakultiven Maturitätsprüfung an den Handelsakademien der Republik wurde die Aussicht auf die Gründung von Handelshochschulen eröffnet. Bei diesen Prüfungen wurden im Schuljahre 1919/20 gegen 200 deutsche Maturanten mit Reifezeugnis entlassen. Diese Zahl würde sich beträchtlich erhöhen durch die Errichtung einer deutschen Handelshochschule, was aus folgenden Angaben hervorgeht: An der Handelshochschule in Leipzig studierten 1919/20 99 deutsche Angehörige der Republik, in Berlin, Köln und Frankfurt a. M. nicht viel weniger.

Im laufenden Schuljahre werden die deutschen Handelsakademien der Republik abermals eine große Anzahl von Maturanten entlassen; an der Akademie in Aussig allein werden sich 85 Schüler der Reifeprüfung untierziehen. Die freiwerdenden Kräfte werden sich, falls ihnen die Möglichkeit der wissenschaftlichen Weiterbildung in der Republik nicht geboten werden würde, nach Deutschland und Deutsch-Österreich wenden; ihre Kraft wird der Republik verlonen gehen und die wirtschaftliche Macht des Auslandes stärken.

Es liegt daher die Errichtung einer deutschen Handels- und Wirtschaftshochschule im eminenten Interesse der Republik, wobei auch der Wichtigkeit von Anwärtern für den Konsulardienst gedacht werden soll.

2. Die Angliederung an die deutsche technische Hochschule in Prag empfiehlt sich, weil Produktion und Handel im inniger Wechselbeziehung stehen. Die technische Hochschule hat die Aufgabe, die wissenschaftlichen Grundlagen für die Kenntnisse und Erforschung der Rohstoffe und für ihre Verarbeitung zu Wirtschaftsgütern höherer Ordnung zu schaffen; die Handels- und Wirtschaftsabteilung muß lehren, wie diese Güter dem In- und Auslandsverkehre in zweckdienlicher Weise zuzuführen sind. Schon vor siebzig Jahren wurde das ehemalige ťpolytechnische InstitutŤ in Wien bestimmt, in seinem Lehrplane alle Zweige technischer und kommerzieller Studien zu erfassen.

Die Verbindung beider Studienrichtungen würde Anlaß geben zu einer gegenseitigen Befruchtung und zu einer wertvollen Erweiterung des Wissens nach technischer und kaufmännischer Richtung.

3. Die Wahl Aussigs als Sitz der deutschen Handels- und Wirstchaftshochschule empfiehlt sich, weil diese im Aufstiege begriffene Mittelstadt der Studierenden nicht nur reiche Anregungen auf allgemein kulturellem Gebiete durch seine vornehme Volksbücherei, sein gut geleitetes Theater und sein bedeutendes Stadtmuseum bieten könnte sondern auch weit Aussig als hervorragende Handels- und Industriestadt mit seinen großen Hafen- und Bahnhofsanlagen und als Verkehrsknotenpunkt Anschauungsmittel besitzt, die geeignet sind, das durch die Lehre Gebotene durch praktische Beobachtung zuergänzen und zu festigen.

In Erkenntnisdieser Tatsachen haben sich auch in einer am 30. Juli 1920 durch die Handels- und Gewerbekammer in Reichenberg einberufenen Versammlung zahlreiche industrielle Verbände und Fachvereinigungen für die Schaffung der geplanten Handels- und Wirtschaftsabteilung in Aussig ausgesprochen. Auch die Handelsund Gewerbekammern in Eger und Troppau haben sich dieser Äußerung angeschlossen.

B. Voranschlag: Zur Errichtung der Handels- und Wirtschaftshochschule in Aussig als Abteilung der deutschen technischen Hochschule in Prag wären an Mitteln erforderlich:



für das erste und zweite Semester:

ordentliche Ausgaben

Kč 200.000

außerordentliche Ausgaben

Kč 100.000

zusammen

Kč 300.000

Für das 3., 4., 5., 6. Semester, also für 2 weitere Studienfahre zusammen:

ordentliche Ausgaben

Kč 250.000,

so daß für das Studienjahr 1921/22 zu rechnen wäre mit einem Gesamtaufwande von 200.000 + 250.000 Kč an ordentlichen Ausgaben, d. i.

Kč 450.000

und einem einmaligen außer ordentlichen Aufwande von

Kč 100.000


Bedeckung: Der Aufwand ist durch die Mehrerträgnisse der präliminierten Personaleinkommensteuer zu decken.

In formeller Hinsicht wird die Zuweisung des Antrages an den Budget- und Kulturausschuß beantragt.

Prag, am 10. Mai 1921.

Dr. Schollich, Pittinger, Dr. W. Feierfeil, Simm, Kostka,

Dr. Lehnert, Ing. Kallina, Windirsch, Matzner, Patzel, Budig, Knirsch, Kraus, Dr. Spina, Dr. Hanreich, Ing. Jung, Schälzky, Dr. Keibl, Dr. Brunar, Dr. Luschka, Wenzel, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Lodgman.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

Překlad.

2747.

Návrh

poslanců dra E. Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, Kostky a druhů

na vydání zákona, jímž zřizuje se státní německá obchodní a hospodářská vysoká škola v Ústí nad Labem jako oddělení německé vysoké školy technické v Praze.

Zákon

ze dne .................................. 1921,

jímž zřizuje se státní německá obchodní a hospodářská vysoká škola v Ústí n. Lab. jako oddělení německé vysoké školy technické v Praze. (Sb. z. a n. )

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

V Ústí nad Labem zřizuje se státní německá obchodní a hospodářská vysoká škola s tříletým studiem a německým vyučovacím jazykem jako samostatné oddělení německé vysoké školy technické v Praze.

§ 2.

První a druhý ročník otevře se na počátku školního roku 1921/22, třetí ročník na počátku školního roku 1922/23.

§ 3.

Provésti tento zákon přísluší ministerstvu školství a národní osvěty.

§ 4.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvody.

1. Státy evropské připravují se k účasti na závodech o dobytí mocenského postavení na poli hospodářském. Německá říše připravuje vědecky vzdělaný dorost na svých vysokých školách obchodních a hospodářských v Berlíně, Kolíně n. R., Düsseldorfu, Frankfurtu n. M., Lipsku, Mannheimu a Mnichově; Francie na svých školách v Paříži, v Havru, Lyoně, Marseilli a Nancích; německé Rakousko na své obchodní vysoké škole (bývalé exportní akademii) ve Vídni.

Československá republika poznala dobře znamení doby, když na jaře 1919 přidělila české technické vysoké škole v Praze obchodní oddělení, na němž podle státního rozpočtu má býti ustanoveno 12 řádných a 7 mimořádných profesorů.

Německé obyvatelstvo má pro svůj početní a kulturní význam nárok, aby i jeho potřebám se vyhovělo zřízením vysoké školy obchodní a hospodářské. Zavedením fakultativní zkoušky dospělosti na obchodních akademiích republiky povstala vyhlídka na založení vysokých obchodních škol. Při těchto zkouškách ve školním roce 1919/20 obdrželo asi 200 německých abiturientů vysvědčení dospělosti. Číslo to by se značně zvýšilo, kdyby byla zřízena německá vysoká obchodní škola, jak vysvítá z těchto údajů: Na vysoké obchodní škole v Lipsku studovalo v r. 1919/20 99 německých příslušníků republiky, v Berlíně, Kolíně n. R. a Frankfurtě n. M. nebylo jich o mnoho méně.

V tomto školním roce znovu opustí německé obch. akademie republiky veliký počet abiturientů; na samé ústecké akademii podrobí se zkoušce dospělosti 85 žáků. Tyto uvolněné síly obrátí se, neposkytne-li se jim možnost dalšího vědeckého vzdělání v republice, do Německa a německého Rakouska; jejich síla bude ztracena pro republiku a sesílí hospodářskou moc ciziny.

Vyžaduje toho tedy svrchovaný prospěch republiky, aby byla zřízena německá vysoká obchodní a hospodářská škola, při čemž budiž pomýšleno i na důležitost čekatelů konsulární služby.

2. Doporučuje se přičlenění k německé vysoké škole technické v Praze, neboť výroba a obchod jsou v těsném vzájemném svazku. Úkolem vysoké školy technické jest poskytovati základy pro znalost a zkoumání surovin a pro spracování jich k hospodářskému zboží vyššího řádu; obchodní a hospodářské oddělená učí, jak toto zboží uvádí se účelně do obchodu tuzemského a cizozemského. Již před sedmdesáti léty měl bývalý ťpolytechnický institut ve Vídní do svého učebního plánu pojmouti všechny odbory technického a obchodního studia.

Spojí-li se oba směry studijní, bude to pohnutkou ke vzájemnému obohacení a k cennému rozšíření vědy technické i obchodní.

3. Doporučuje se, aby sídlem německé obchodní a hospodářské vysoké školy zvoleno bylo Ústí nad Labem, poněvadž toto vzrůstající střední město nejen poskytne studentům četné podněty na všeobecném osvětovém poli svojí bohatou lidovou knihovnou, svým dobře řízeným divadlem a svým znamenitým městským museem, nýbrž i proto, ježto v Ústí nad Labem jako vynikajícím obchodním a průmyslovém městě se svými velikými přístavy a nádražími a jako v dopravním uzlu možno viděti věci vhodné k tomu, aby se praktickým názorem doplnily a utvrdily vědomosti nabyté vědou.

Uznávajíce tyto skutečnosti, vyslovily se na shromáždění svolaném dne 30. července 1920 libereckou obchodní a živnostenskou komorou do Liberce četné průmyslové svazy a odborové jednoty, aby zamýšlené obchodní a hospodářské oddělení zřídilo se v Ústí n. Labem. Také obchodní a živnostenské komory v Chebu a Opavě připojily se k tomu prohlášení.

Rozpočet: Ke zřízení obchodní a hospodářské vysoké školy v Ústí nad Labem jako oddělení německé technické vysoké školy v Praze bylo by zapotřebí:



pro první a druhé pololetí

na řádných výdajích

Kč 200.000

na mimořádných výdajích

Kč 100.000

úhrnem

Kč 300.000




Pro 3., 4., 5., 6. pololetí, tedy pro 2 další školní roky úhrnem:

na řádných výdajích

Kč 250.000,

takže pro školní rok 1921/1922 bylo by nutno počítati s úhrnným nákladem 200.000 + 250.000 Kč na řádných výdajích, t. j.

Kč 450.000

a s jedním mimořádným vydáním

Kč 100.000.


Úhrada: Vydání budiž hrazeno z vyšších výnosů rozvržené osobní daně z příjmu.

Po stránce formální navrhujeme, aby návrh tento byl přikázán výboru rozpočtovému a kulturnímu.

V Praze dne 10. května 1921.

Dr. Schollich, Pittinger, dr. W. Feierfeil, Simm, Kostka,

dr. Lehnert, inž. Kallina, Windirsch, Matzner, Patzel, Budig, Knirsch, Kraus, dr. Spina, dr. Hanreich, inž. Jung, Schälzky, dr. Keibl, dr. Brunar, dr. Luschka, Wenzel, dr. E. Feyerfeil, dr. Lodgman.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP