Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2743.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ............................................................ 1921
o zvelebení a ochraně výroby rostlinné.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
V sousedství pozemků, na kterých jsou ušlechťovány kulturní rostliny nebo na semeno pěstovány původní odrůdy (ve smyslu zákona ze dne 17. března 1921 č. 128 Sb. z. a n.) rostlin cizosprašných, nesmí býti pěstovány, jestliže budou splněny podmínky tímto § předepsané, tytéž nebo příbuzné odrůdy a druhy rostlin, jimiž by mohlo býti způsobeno cizí sprášení.
Šlechtitel, šlechtitelský podnik nebo množitel (§ 2), jenž chce pro své kultury řečenou ochranu získati musí nejdéle do 6 měsíců před tím, než započnou práce pro setí nebo sadbu na pozemcích sousedících s pozemky, na kterých původní odrůdy ušlechťuje nebo pěstuje na semeno nebo je hodlá ušlechťovati nebo na semeno pěstovati, označiti starostovi obce, v níž jsou právě uvedené pozemky, písemně a to dle možnosti udáním čísla katastrálního neb aspoň jiným přesným naznačením pozemky s těmito pozemky sousedící — a to i tehdy, když tyto sousedící pozemky leží v jiné obci — pak jméno a bydliště osob toho času tyto sousedící pozemky obhospodařujících neb aspoň k tomu oprávněných, pak odrůdy a druhy, které se nemají síti nebo sázeti na těchto pozemcích, i dobu, po kterou má tento závazek platiti.
Obecní starosta jest povinen do 14 dnů svolati jak šlechtitele (šlechtitelský podnik, množitele), jenž podal oznámení, tak osoby v oznámení jmenované ke schůzi tak, aby jim bylo pozvání doručeno aspoň 3 dny přede dnem schůze. V pozvání budiž výslovně uveden obsah oznámení a budiž v něm upozorněno, že o tom, kdo se nedostaví, bude se míti za to, že souhlasí s obsahem oznámení.
Při schůzi, kterou řídí obecní starosta může šlechtitel (šlechtitelský podnik) nebo množitel učiněné oznámení po případě upraviti a dostavivší se účastníci mohou za jeho souhlasu dohodnouti se v rámci oznámení o osevním plánu pro pozemky v oznámení naznačené, který by dle možnosti vylučoval znehodnocení kultur cizím sprášením. Obecní starosta vezme na vědomí v každém případě, že oznámení, po případě šlechtitelem upravené oznámení jest pro všecky účastníky závazným. Na toto vzetí na vědomí mohou ti z účastníků, kteří se dostavili k obecnímu starostovi, podati do 8 dnů stížnost u obecního starosty k příslušné uznávací komisi, zřízené dle zákona ze dne 27. března 1921, č. 128 Sb. z. a n., která s urychlením po případném vyšetření rozhodne o věci s konečnou platností. Veškerý náklad vzešlý stížností hradí, nebylo-li stížnosti vyhověno, stěžovatel, jinak ten, kdo podal zmíněné oznámení.
Pravoplatné prohlášení obecního starosty, případně rozhodnutí uznávací komise váže účastníky po dobu, která v něm budiž výslovně uvedena, nejdéle však na 2 roky, a působí po tutéž dobu i proti všem, na něž by v této době po nich obhospodařování řečených pozemků nebo oprávnění k němu přešlo. Účastníci, případně osoby právě uvedené mohou se domáhati na šlechtiteli (šlechtitelském podniku) nebo po případě na množiteli toliko náhrady prokázané skutečně vzešlé škody vzniklé jim v důsledku omezení dle tohoto paragrafu jim uloženého.
§ 2.
Pěstitelé, kteří smluvně převezmou od šlechtitele (šlechtitelského podniku) množení osiva a sádí jeho původních odrůd, jsou povinni i když to nebylo ve smlouvě ujednáno, převzatá původní osiva nebo sádě při setí, nebo sazení, za vegetace, při sklizni, mlácení a uschovávání tak opatrovat a chrániti, aby nenastalo cizí sprášení nebo mechanické pomíšení s jinou odrůdou nebo druhem, který se nedá ze sklizených plodin vyčistiti (odděliti).
§ 3.
Vlastníci pozemků všeho druhu v polním neb lesním hospodářství obhospodařovaných, po případě osoby za jich správu zodpovědné, jsou povinni dle předpisů tohoto zákona chrániti kultur rostlinných před poškozením škůdci (škodlivými činiteli) původu ústrojného i neústrojného, čeliti vhodnými prostředky jich zavlečení a rozšíření, jakož i přičiniti se použitím vhodných prostředků o jich zdolání.
Stejnou povinnost mají vlastníci, po případě osoby za správu odpovědné i při pozemcích v hospodářství polním nebo lesním nevyužitkovaných (mezí, cest, veřejného statku a pod.), objeví-li se škůdci na rostlinách tam rostoucích.
Novým podnikům, jichž provozování by mohlo způsobiti poškození kultur rostlinných, může býti uloženo po vyslechnutí znalců, by učinily opatření, aby bylo tomuto poškození zabráněno úřadem příslušným povolovati zřízení nebo provozování podniku.
Vládním nařízením budou vydány předpisy a upraveno vše bližší, zejména i případné řízení o tom:
1. kteří škůdci, ve kterém rozsahu, kým a kdy musí býti hubeni;
2. která opatření, potřebná k úspěšnému hubení a potírání škůdců nebo k tomu, aby bylo zabráněno jich vyskytnutí se nebo zavlečení, musí býti učiněna a kým, do které doby a na čí náklad se tak musí státi;
3. které osoby, do kdy a jakým způsobem jsou povinny oznamovati úřadům, ústavům neb orgánům k tomu určeným, že se určití škůdci vyskytli, nebo že jest podezření, že se vyskytli;
4. že osoby, v prvním a druhém odstavci tohoto paragrafu uvedené jsou povinny, objeví-li se ve větším rozsahu škůdce jim neznámý, svým nákladem neprodleně věc oznámiti příslušnému výzkumnému ústavu (§ 8) a po případě zaslati jemu též přiměřený vzor poškozených kultur, exempláře škůdce a pod.;
5. kterým úřadem v kterých případech a za kterých bližších podmínek mohou býti uloženy jednotlivým osobám určité povinnosti neb závazky, aby se dosáhlo účelů v prvním odstavci tohoto § naznačených a zejména, že může býti obmezeno právo vlastnické zákazem pěstovati na pozemku po stanovenou dobu určité rostliny nebo předepsáním druhu kultury pro určité pozemky a pod.;
6. že, pokud se jedná o škodlivá zvířata z čeledi hlodavců, nebo o lovnou zvěř, mohou býti učiněna vhodná opatření i výjimkou z platných předpisů právních, zvláště práva honebního, vodního a rybářského a předpisů o držení a použití střelných zbraní a jedů, jakož i která opatření mohou býti takto učiněna.
Zvláště může býti nařízením stanoveno, že vyskytnou-li se určití škodliví činitelé, nebo hrozí-li jich vyskytnutí jsou všichni vlastníci pozemků v obci nebo v jinak určené oblasti nebo osoby za správu těchto pozemků odpovědné povinni určitá opatření na hubení těchto škodlivých činitelů nebo na ochranu proti nim společně provésti na svůj náklad ve lhůtě předepsané a způsobem předepsaným a neučiní-li tak vůbec nebo ne náležitě, že obecní starosta má dáti bezodkladně provésti čeho třeba, na útraty meškajícího, jakož i že jest obecní zastupitelstvo oprávněno usnésti se na tom, že obec provede naznačená opatření v celém území svém, nebo v té které oblasti jeho, při čemž vlastníci pozemků jsou povinni všechna potřebná opatření na svých pozemcích snášeti a při tom dle usnesení obecního zastupitelstva spoluúčinkovati a že útraty hradí se zatím zálohou z peněz obce, která útraty ty rozvrhne na účastníky v poměru pozemkové daně jim v obci předepsané.
Vláda může v případu nezbytné nutnosti, ohrožuje-li určitý škůdce nebezpečně kultury rostlinné, za účelem účinného a rychlého provádění §§ 3. a 4. tohoto zákona a prováděcích nařízení k těmto §§ vydaných pro určité oblasti uložiti nařízením obecnou pracovní povinnost úřadům veřejným, obcím a osobám soukromým, nadati je právy a povinnostmi úředních osob a ústavů a poskytnouti jim právo rekvisice potřebných předmětů a nutných úkonů k dosažení těchto úkolů, uložiti a provésti potřebná dočasná obmezení po stránce osobní a hospodářské, stanoviti výjimky z předpisů o nedělním klidu a o 8hodinné době pracovní. Nesplnění těchto povinností budiž stíháno dle trestních ustanovení tohoto zákona.
§ 4.
Bez újmy povinností, uložených vlastníkům pozemků a držitelům plodin zemědělských i výrobků z nich na základě tohoto zákona a prováděcích nařízení k němu může býti nařízením stanoveno, že v určitých případech mohou výzkumné ústavy (§ 8.) nákladem svým činiti pokusy a úkony potřebné k tomu, aby byli určití škůdci hubeni, nebo aby bylo jejich za vlečení zabráněno a že řečené osoby jsou povinny všechny tyto pokusy a úkony snášeti.
Jestliže osoba, povinná podle předpisů tohoto zákona nebo prováděcích nařízení k němu učiniti určitá opatření ke zdolání škodlivých činitelů a zamezení dalších škod, nevyhoví vyzvání výzkumného ústavu (§ 8.) nebo jeho orgánů v době k tomu stanovené, nebo není-li určitá lhůta stanovena, v době ústavem výzkumným jí k tomu doporučené, může naříditi politický úřad první stolice k dožádání výzkumného ústavu s konečnou platností, vyslechna osobu povinnou, aby vhodná opatření byla neprodleně provedena na náklad povinné osoby. Po případě může býti takto uloženo obecnímu starostovi, by řečená opatření dal provésti na náklad osoby povinné.
Pokud by to bylo povahou věci odůvodněno, může býti takto nabízen i všem osobám obhospodařujícím pozemky v obci nebo v jiné zamořené neb ohrožené oblasti, by učinily společně potřebná opatření.
Ustanovení tohoto paragrafu i paragrafů předcházejícího o vlastnících pozemků vztahují se též na držitele, uživatele nebo pachtýře pozemků.
§ 5.
Nařízením vládním může býti ustanoveno, že z ciziny dovážený neb územím státním dopravovaný rostlinný materiál (celé rostliny, nebo jich části) (a veškeré předměty, které byly ve styku se živými rostlinami nebo rostlinným materiálem, na př. půda k účelům kultivačním, obaly rostlin, součástky pařenišť atd.) neb určité druhy těchto předmětů mohou býti podrobeny při dovozu do uzemí státního fytopathologické kontrole nebo že smějí býti importovány toliko na základě případného dobrého zdání, podaného odborným orgánem (§ 8.) nebo osvědčením státního, po případě jiného veřejného výzkumného (fytopathologického) ústavu, (stanice) příslušného cizího státu.
Rovněž může býti nařízením ustanoveno, že z ciziny dovážené rostlinné předměty musí býti vhodným způsobem tak označeny, aby je bylo možno rozeznati od stejných předmětů domácího původu.
Podrobnosti k předpisům tohoto §, zejména pokud jde o dopravu zásilek železničních a poštovních určí se nařízením.
§ 6.
Obchodníkům se zemědělskými plodinami řízky, sazečkami, nebo jinými rostlinnými předměty nebo částmi jich, ať jsou určeny k setí a k sazení nebo pro jinou spotřebu, může býti nařízením uloženo vykonati ve vhodný čas opatření přiměřená k tomu, aby byly předměty ty zachovány zdravé a nezkažené a aby bylo zamezeno zavlečení neb rozšíření škodlivých činitelů.
§ 7.
Veškeré chemické prostředky na ochranu rostlin smějí býti prodávány a vůbec zcizovány přímému spotřebiteli, žádá-li za záruku za jakost nebo za účinnost, jen s touto zárukou.
§ 8.
Odborným dozorem na zachovávání předpisů tohoto zákona jsou pověřeny výzkumné ústavy, které budou nařízením k tomu ustanoveny a které mohou dozorčí službu vykonávati i svými kontrolními orgány. Zvláště jsou orgány naznačených výzkumných ústavů i řečené jejich orgány kontrolní v případech důvodného podezření, že předpisy tohoto zákona nejsou zachovávány nebo že hrozí nákaza rostlinná, oprávněny konati prohlídky všech v prvním a druhém odstavci § 3 uvedených ploch pozemkových, všech plodin zemědělských a výrobků z nich uvedených v §§ 5 a 6 a prostředků chemických dle § 7 a to i ve skladištích, prodejnách nebo v dopravě a bráti dle potřeby vzorky k dalšímu vyšetřování. Prohlídka železničních a poštovních zásilek z ciziny dopravovaných bude se díti v místech stanovených nařízením. Pokud se týče prohlídky poštovních zásilek tuzemských, lze ji připustiti ve smyslu ustanovení poštovního řádu tehdy, jde-li o případy důvodného podezření.
K prohlídce budiž v každém případě přibrán majitel pozemku, skladiště nebo prodejny (případně dopravovatel) nebo jeho zástupce. Prohlídka obmezí se na okolnosti, jichž znalost jest vzhledem k účelu jejímu nezbytná a má šetřiti výrobních a obchodních tajemství.
Prohlídky ty mohou se díti pouze v mezích ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n. o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.
Pro odbornou službu informační a zpravodajskou mohou býti jmenováni ministerstvem zemědělství fytopathologičtí zpravodajové, kteří jsou oprávněni konati prohlídky všech kultuře zemědělské určených ploch a bráti dle potřeby vzorky k dalšímu vyšetřování. Rovněž může jim býti svěřen výkon odborného dozoru na provádění opatření na základě tohoto zákona uložených.
Vlastníci (držitelé), uživatelé a pachtýři pozemků, jakož i skladišť a prodejen a zástupci těchto osob jsou povinni poskytnouti řečeným kontrolním orgánům i zpravodajům fytopathologickým všechny nutné pomůcky a prostředky, aby mohli naznačené své úkoly rychle a řádně prováděti.
Řečené orgány i zpravodajové fytopathologičtí jsou, pokud vykonávají funkce, jim na základě tohoto zákona svěřené, pomocnými orgány státní správy se všemi právy a povinnostmi z poměru toho zejména pokud se týče ochrany trestního práva plynoucími.
Bližší předpisy ku provedení tohoto § vydány budou nařízením.
§ 9.
U škodlivých činitelů zvláště nebezpečných nebo nakažlivých může politický úřad I. stolice k návrhu výzkumného ústavu (§ 8) veškerý podezřelý a nakažený materiál na základě komisionelního šetření zabaviti a naříditi jeho zužitkování způsobem, kterým by další rozšiřování škodlivého činitele bylo nejbezpečněji odvráceno. Ustanovení toto nevztahuje se na řečený materiál, pokud jest právě v dopravě železniční nebo poštovní. Se zásilkami, jichž obsah bude ve smyslu tohoto § uznán nebezpečným nebo nakažlivým, bude naloženo dle předpisu poštovního řádu jako se zásilkami z dopravy vyloučenými.
Případný výtěžek za tento materiál nebo za výrobky z něho docílené náleží majiteli. Nebylo-li vyskytnutí se škodlivého činitele zaviněním majitele nebo držitele včas hlášeno, ač k tomu byl dle prováděcích nařízení povinen, propadá tento výtěžek státu.
Ministerstvo zemědělství může oblasti, zamořené nebezpečným škůdcem neb jím ohrožené nebo podezřelé, prohlásiti za uzavřené a zakázati na přiměřenou dobu vývoz plodin, které jsou nebo by mohly býti tímto škůdcem napadeny nebo nákazu šířiti.
§ 10.
Obce i výzkumné ústavy (§ 8) a výzkumné a kontrolní stanice zemědělské jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona dle jeho předpisů a předpisů prováděcích nařízení k němu vydaných.
§ 11.
Trestné činy, proti ustanovením tohoto zákona a nařízením na jeho základě vydaným, pokud jednání nepodléhá přísnějším trestům, dle zákonů trestních, trestají politické úřady jako přestupky pokutou peněžní až do 10.000 Kč, nebo vězením až do 3 měsíců. Tresty tyto mohou býti uloženy též současně.
Jsou-li tu přitěžující okolnosti, zejména opakování trestního činu, bude vinník potrestán peněžní pokutou až do 20.000 Kč nebo vězením až do 6 měsíců; při odsouzení pro přestupky § 7. může býti nařízeno též uveřejnění trestního nálezu ve veřejných listech na náklad odsouzeného.
Je-li peněžní pokuta nedobytná, změní se v trest vězení a to v tom poměru, že za každých 100 Kč, počítá se 1 den vězení. Trest vězení spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu nesmí činiti více než 6 měsíců.
Peněžní pokuty vybrané dle tohoto zákona plynou ve prospěch státu.
§ 12.
Tomu, kdo se dopustí přestupku tohoto zákona, tím, že na pozemku, který obhospodařuje nebo jest oprávněn obhospodařovati, pěstuje proti ustanovení § 1 odrůdy a druhy rostlin, jimiž by mohlo býti způsobeno cizí sprášení, budiž politickým úřadem I. stolice též uloženo, aby ve přiměřené lhůtě závadnou kulturu tak odstranil, aby bylo cizí sprášení původní odrůdy nebo uznaného osiva neb sádě vyloučeno. Neučiní-li tak, provede opatření toto politický úřad I. stolice na jeho náklad. Mimo to jest osoba taková povinna nahraditi šlechtiteli (šlechtitelskému podniku) škodu jemu takto způsobenou.
§ 13.
Kdo vědomě činí orgánům v § 8 uvedeným při výkonu jejich funkcí údaje, kterými orgány ty mohly by býti oklamány, nebo kdo vědomě učiní starostovi obce nepravdivé neb nesprávné oznámení dle § 1 o tom, že ušlechťuje neb na semeno pěstuje původní odrůdy, bude potrestán trestem peněžním od 100 Kč do 50.000 Kč, nebo vězením až do 3 měsíců.
Kdo úmyslně rozšíří škodlivé činitele v prováděcím nařízení k tomuto zákonu naznačené mezi kulturami rostlinnými, jakož i kdo jedná proti zákazu nepěstovati na pozemku po stanovenou dobu určité rostliny nebo proti nařízení pěstovati na pozemku určité kultury (§ 3, č. 5), bude potrestán trestem vězení od 1 týdne až do 3 měsíců a bylo-li rozšíření škodlivého činitele spojeno s velkým nebezpečím pro zemědělství, vězením od 1 měsíce do 6 měsíců.
Trestní činy v tomto § uvedené náležejí do příslušnosti úřadů politických a platí i při nich ustanovení třetího a čtvrtého odstavce § 11.
§ 14.
Kde se v tomto zákonu mluví o úřadech politických, rozumějí se tím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní vrchnosti; tam, kde jde o výkon pravomoci trestní, administrativní policejní vrchnosti.
V témže území rozumí se trestem vězení v případech §§ 12 a 13 trest uzamčení; ustanovení tohoto zákona v obcích platí také o městech s právem municipálním.
§ 15.
Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení. Současně pozbudou platnosti veškeré právní předpisy, nesrovnávající se s obsahem jeho.
Provedením zákona pověřuje se ministr zemědělství ve shodě se zúčastněnými ministry.
Důvodová zpráva.
Vyspělé zemědělství československé postrádá až dosud zákona, jenž by zamezoval ohromné národohospodářské ztráty, způsobené každoročně nejrůznějšími chorobami a škůdci, zejména též znehodnocením ušlechtěných původních odrůd rostlin cizosprašných cizím sprášením.
Ušlechťování rostlin cizosprašných (řepy, žita a pod.) může se dnes v republice československé prováděti s úspěchem jen v těch případech, kdy šlechtitelský podnik má k disposici obrovské lány pozemků, na kterých by mohl vybrané kmeny šlechtěných rostlin pozorovati a po případě množiti v takových vzdálenostech, aby nenastalo vzájemné sprášení nejen ušlechťovaných kmenů, ale i sprášení s odrůdami sousedními obyčejně nešlechtěnými, méněcennými. Šlechtitelských podniků, které by disponovaly k tomu potřebnou plochou, aby měly volnost rozhodování při volbě vhodných pozemků pro šlechtění rostlin cizosprašných, jest v republice československé jen poskrovnu. Převážná část zdatných menších šlechtitelů má k disposicí poměrně jen malou plochu k šlechtění rostlin cizosprašných, která účelu šlechtitelskému naprosto nevyhovuje. Z toho důvodu pojata do osnovy ustanovení o ochraně původních odrůd cizosprašných rostlin před cizím sprášením, aby takto vznikajícím ohromným národohospodářským škodám bylo zabráněno.
Podobně vznikají národnímu hospodářství ohromné ztráty tím, že smluvní množitelé původních odrůd nevěnují buď z nedbalosti, po případě ze ziskuchtivosti převzatým šlechtěným osivům náležité péče, takže při množení původních odrůd nastává namnoze rovněž cizí sprášení, po případě mechanické pomísení s odrůdami méněcennými. Jelikož množení osiva pro šlechtitelské podniky jest zpravidla honorováno dle množství rozmnoženého materiálu, mohli by snadno ziskuchtiví množitelé přimísiti do rozmnoženého nešlechtěného materiálu materiál krajový, méněcenný, čímž však by znehodnotili získaný ušlechtěný materiál a zničili dlouholetou šlechtitelskou práci.
Nemenší národohospodářské ztráty vznikají každoročně československému zemědělství nejrůznějšími chorobami a škůdci rostlinnými, jelikož není dosud žádného všeobecného zákonitého ustanovení, na základě kterého by nedbalý zemědělec mohl býti donucen, aby choroby a škůdce rostlinné potíral. Stačí zde pouze poukázati na škody vznikající každoročně na pšenici snětí mazlavou, na žitě plísní sněžnou, na cukrovce spálou a mšicemi, na ovocném stromoví mšicí krvavou, na bramborech plísní bramborovou, černou nohou, strupovitostí, rakovinou, na lesních porostech mniškou, atd.; konečně hraboši, ondatrou, jakož i nejrůznějším plevelem. U žita možno ztráty způsobené různými chorobami a škůdci odhadnouti nejméně na 20%, což znamená pro republiku československou roční ztrátu 1,800.000 q, čili počítáme-li 1 q za 150 Kč = 271,000.000 Kč. U ječmene možno každoroční ztráty odhadnouti na 15%, což činí 1,350.000 q, čili po 150 Kč přes 203,000.000 Kč. Na pšenici způsobeny jsou pouze snětí ztráty roční více než 10%, což odpovídá 634.000 q v ceně přes 95,000.000 Kč. Největší ztráty způsobeny jsou chorobami u bramborů, jež možno odhadnouti okrouhle až na 30% sklizně, což činí v republice Československé přes 20,000.000 q bramborů a počítáme-li 1 q pouze za 40 Kč, tedy 805,393.000 Kč. U cukrovky možno počítati roční ztrátu okrouhle 10%, což representuje obnos as 80,000.000 Kč. Celkové ztráty národohospodářské, způsobené zemědělské produkci různými chorobami a škůdci, nehledě ani k ztrátám způsobeným na ovocném stromoví a zejména způsobeným mniškou na lesních porostech, možno tudíž okrouhle odhadnouti na 1 1/2 miliardy.
Koku letošního dlužno zejména poukázati na ztráty vzniklé právě v době poslední na cukrovce a jetelovinách na jižní Moravě, kde zničeny byly housenkami zavíječe pelyňkového celé lány cukrovky měřící několik tisíc ha.
Vážné nebezpečí pro domácí výrobu rostlinnou spočívá však také v tom, že různé nebezpečné choroby mohou býti zavlečeny dovozem přes hranice. Nejlepším dokladem toho jest nebezpečná "rakovina bramborů", která zavlečena byla za světové války na Šluknovsko do severních Čech.
Jest tudíž třeba, aby v případě vážného nebezpečí zavlečení nebezpečných chorob a škůdců rostlinných, byl dovoz rostlin a rostlinných částí po fytopathologické stránce kontrolován.
Má-li býti boj proti různým chorobám a škůdcům účinným, jest dále třeba, aby byl kontrolován obchod s ochrannými prostředky, aby zabráněno bylo zejména nekalé reklamě prostředků méněcenných, ba v některých případech dokonce i škodlivých.
Navržená osnova zákona tvoří tedy v podstatě rámcový zákon, do něhož pojaty veškeré zásady, nutné k zabezpečení zvelebení a ochrany výroby rostlinné tak, aby v případě potřeby mohla býti postupně vydáním příslušných prováděcích nařízení veškerá nutná opatření uvedena v činnost.
Ve formelním směru se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena, zároveň se projevuje přání, aby osnova přikázána byla v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a po schválení touto sněmovnou v senátě výboru národohospodářskému k podání zprávy vždy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 27. července 1921.
Ministr zemědělství: