Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

2741.

Zpráva

výboru rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk č. 1203)

o změně některých ustanovení zákona o osobních daních přímých, týkajících se daně důchodové a daně z příjmu.

Zákon o osobních daních přímých, ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. ve znění novely ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z. byl pozměněn zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 313 Sb. z. a n. Zákon ze dne 18. listopadu 1919, č. 617 Sb. z. a n. stanovil přirážky válečné ku stávající platné sazbě.

Platnost válečných přirážek těchto k daní z příjmu končila 31. prosincem roku 1920.

Vláda předložila tiskem č. 1203 ze dne 22. prosince 1920 nový návrh, tentokráte opět na změnu zákona tohoto, jejíž hlavním obsahem byla nová stupnice daně z příjmu, kde základem výpočtu navrhované škály jest formule, uvedená prof. dr. Englišem v jeho návrhu na zavedení mimořádné daně z příjmu, podané Národnímu shromáždění pod tiskem 1029, roku 1919.

Navrhovaná škála na rozdíl od dosavadního způsobu zdanění tarifem stupňovitým, který samozřejmě nese své obtíže a vady tam, kde na hranici dvou stupňů bývá nižší příjem více zatížen než příjem vyšší, nesla se principem tarifu prostupňovaného, což odpovídá plně požadavkům na daň z příjmu.

Stupeň progrese dle vládního návrhu doznal plného souhlasu zástupců výboru rozpočtového, však bylo uvažováno, že celý zákon o osobních daních přímých platný na území bývalých korunních zemích republiky, potřebuje nové rekonstrukce, při níž by bylo třeba uplatniti nových method zdaňovacího systému, daní z příjmů zavedených a někde i osvědčujících se v státech západních.

Řešení opravy této, projednávané v době, kdy již zákon ze dne 18. listopadu 1919, č. 617 Sb. z. a n. pozbyl platnosti, nemělo však potřebné časové lhůty, aby ve směru tak dalekosáhlém mohlo býti předsevzato a proto stanoveno, aby zákon byl doplněn provisorně nutnými ustanoveními, které nesnesou odkladu, a novou stupnicí vyšší progresity, ne však ve stylu úplně nové změny stupnice daňové, nýbrž prodloužením a upravením dosavadní přirážky k dani, dle zákona ze dne 18. listopadu 1919, č. 617 Sb. z. a n., do konce roku 1920 platné.

Přirážky stanoveny tak, aby vodítkem výše zdanění celkového byla stupnice, vládní předlohou (tisk 1203) navrhovaná.

Stanovisko toto doznává podpory zejména ještě tím, že cílem nové úpravy zákona o osobních daních přímých jest unifikace zákona pro území celé republiky, což vyžadovati bude času na příslušné studie, přípravy a projednání. Zatím, aby změna předpisování daně, zejména po stránce technické, nezatížila příslušné orgány, stanoveno, zůstati při systému původní sazby daně a válečné přirážky, kterýžto systém také i pro Slovenské území a území Přikarpatské Rusi Československé republiky bude vzat v úvahu jako první krok k žádoucí unifikaci.

Změna přirážky však nemohla vyčerpati potřebné změny v zákoně, byť i na kratší dobu trvání stanoveném, a bylo nutno i obsahem jednotlivé odstavce jeho době nynější přizpůsobiti.

Stanovení nejnižšího stupně příjmu, zdanění podléhajícího přidržuje se znění vládní osnovy sumou K 6000.—. Jednotlivé pak stupně přizpůsobeny často odlišně od předlohy vládní, spravedlivým požadavkům kruhů daní poplatných. Tím navrhovaná osnova neřeší však pouze otázku výše daně, zvýšením přirážky válečné v jednotlivých stupních daně, nýbrž mění i částečně ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 313 Sb. z. a n.

Mimo změny jednotlivých stupňů pro určité kategorie poplatníků směrodatných, přidány v zákoně doplňky, zejména:

§ 157, odst. 2. doplněn zněním, kde přiznává se poplatníkům daně do celkového příjmu Kč 15.000.— z hospodářského nebo výdělkového podniku, který je výsledkem pravidelné a trvalé spolupráce přednosty domácnosti a druhého manžela neb dětí právo, rozděliti společným příjem dle stanoveného klíce na příjem přednosty domácnosti, který pak příslušně je zdaněn, a na příjem ostatních příslušníků domácnosti, který ovšem, poněvadž nedosahuje zdanitelného minima, jest daně zproštěn. Ovšem že při tom výhody § 162, č. 4, věta 2 a § 173 nemohou přijíti v platnost.

§ 160, č. 4 doplněn přesným zněním výhod platných pro příjemce platů služebních (pevných i proměnlivých), kde zejména nároky slabších doznaly značného zvýhodnění.

Nejvážnějších změn doznalo znění § 173 zákona, kde výhody daňové pro domácnosti s větším počtem členů rodiny dostávají výhod proti původnímu znění značně vyšších.

§ 204 doznává doplnění, že berní správa vyzve k podání přiznání všecky poplatníky dle § 202 dani povinné a jež mají bydliště berní správě známé.

Zákon doplňuje se zněním nového § 237 a, který opravuje znění článku 3. zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 313 Sb. z. a n. novým obnovením povinnosti zaměstnavatelů daň z příjmu, předepsanou z proměnlivých platů služebních vybírati srážkou z těchto platů, však způsobem jak pokladně státní, ták i poplatníkům v této kategorii plně vyhovujícím.

Zákon platí pro léta 1921 až 1923, v kteréž době doufá se novou, moderním názorům odpovídající daň z příjmu uzákoniti.

Mnohé volání po úpravě příslušných ustanovení o komisích vyměřovacích a odvolacích není touto předlohou splněno a odkládá se na řešení definitivním zákonem v době co možná nejbližší, avšak žádá se resolucemi, by vláda již pro nejbližší dobu v této věci jevící se nedostatky odstraňovala opravami a novými volbami komisí dle situace a ducha doby.

Zákon

ze dne ..........................,

jímž se mění některá ustanovení zákona o osobních daních přímých a stanoví se válečná přirážka k dani z příjmu za léta 1921 až 1923.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Platnost článku 1. zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 313 Sb. z. a n. rozšiřuje se na rok 1922 a 1923 s těmito úchylkami, které platí i pro ukládání daně z příjmu na rok 1921.

V §u 125, čís. 7. budiž částka 4.800 Kč nahrazena částkou 6.000 Kč.

V §u 155, odst. 1. budiž částka 4.800 Kč nahrazena částkou 6.000 Kč.

V §u 157, odst. 2. druhá věta budiž částka 8.400 Kč nahrazena částkou 15.000 Kč.

K odst. 2. §u 157 připojí se jako další tyto věty:

Pokud celkový příjem přednosty domácnosti (čítajíc v to i připočítatelný příjem jednotlivých příslušníků) nepřevyšuje 15.000 Kč, rozdělí se příjem z hospodářského neb výdělkového podniku, který je výsledkem pravidelné a trvalé spolupráce přednosty domácnosti a druhého manžela nebo dětí, tím způsobem, že na přednostu domácnosti připadnou z tohoto příjmu dvě třetiny a na ostatní spolupracující členy domácnosti jedna třetina. Dvě třetiny příjmu z tohoto podniku připadající na přednostu domácnosti zdaní se u tohoto spolu s jinakým u něho zdanitelným (připočitatelným) příjmem, kdežto třetina příjmu z podniku připadající na spolupracující členy domácnosti zůstane nezdaněna. K spolupracujícím členům domácnosti, na něž připadá jedna třetina příjmu z podniku, nebudiž přihlíženo při používání §u 162, čís. 4, věta 2. a §u 173.

Druhá věta §u 160, čís. 4. bude zníti:

Dále u příjemců platů služebních (pevných i proměnlivých) ony částky, jichž jest třeba k opatření a zachování vlastního pracovního nářadí a šatu, dále zvláštní výlohy spojené se zaměstnáním v obzvláště nebezpečných, nepřetržitých nebo nočních závodech, jízdné z místa a do místa pracovního a konečně částky pravidelně zapravované do odborných spolků nebo pomocných pokladen za příčinou zajištění podpor pro případ nemoci, mateřství, nezaměstnanosti nebo neschopnosti k výdělku a pro jiné případy nouze; tyto výlohy, pokud prokazatelně nečiní více, srazí se při služebním příjmu až do 24.000 Kč částkou nejméně 15% z tohoto příjmu.

V §u 160, čís. 7. budiž částka 7.200 Kč nahrazena částkou 14.000 Kč.

V §u 172, odst. 1. vypouští se v daňové stupnici sedmnáctý až devatenáctý stupeň.

§ 172, odst. 4. bude zníti:

Pokud podle ustanovení §u 155, odst. 2. a §u 175 dlužno zdaniti příjem 6.000 Kč nebo menší, činí daň 1% z příjmu.

V §u 172 a, odst. 1. budiž částka 7.200 Kč nahrazena částkou 18.000 Kč.

V §u 172 a, odst. 3. budiž částka 8.400 Kč nahrazena částkou 24.000 Kč.

V §u 172 a, odst. 4. buďtež částky 20.000 Kč, pak 8.400 Kč a 20.000 Kč nahrazeny částkami 52.000 Kč, 24.000 Kč a 52.000 Kč.

§ 173 bude zníti:

Poplatníkům, v jejichž zaopatření jsou — nepřihlížejíc k druhému manželu — další členové rodiny, sníží se daňová sazba připadající podle §u 172:

a) při celkovém poplatném příjmu až do 26.000 Kč o jeden stupeň za druhého, vždy o dva stupně za třetího, čtvrtého, pátého a vždy o tři stupně za každého dalšího takového člena rodiny;

b) při celkovém poplatném příjmu přes 26.000 Kč až do 52.000 Kč vždy o jeden stupeň za třetího, čtvrtého, pátého a vždy o dva stupně za každého dalšího takového člena rodiny.

K členům rodiny, jejíchž stravování se odečítá od poplatného příjmu podle §u 162, čís. 4. nepřihlíží se již při použití předcházejících ustanovení.

V §u 174, odst. 1. budiž částka 20.000 Kč nahrazena částkou 80.000 Kč.

V §u 201 budiž částka 4.800 Kč nahrazena částkou 6.000 Kč.

V §u 221, první věta, budiž částka 10.000 Kč nahrazena částkou 60.000 Kč.

§ 2.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením provedla změny, které vzniknou zvýšením daně prostého příjmu ze 4.800 Kč na 6.000 Kč v jiných zákonech.

§ 3.

Zákon o osobních daních přímých ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z. ve znění novely ze dne 23. ledna 1914, čís. 13 ř. z. mění se pro berní léta 1921 až 1923 takto:

V §u 160, čís. 3. nahrazují se částky 300 K a 600 K částkami 1.200 Kč a 2.400 Kč.

§ 204 bude po vypuštění odstavce prvního zníti:

Berní správa přikládajíc příslušný vzorec, vyzve — alespoň tři neděle před vypršením přiznávací lhůty — ku podání přiznání poplatníky, kteří jsou podle §u 202 k tomu povinni a mají v tuzemsku bydliště berní správě známé.

V §u 212, odst. 2. budiž částka 8.000 K nahrazena částkou 20.000 Kč.

Za § 237 vkládá se nový § 237 a tohoto znění:

Zaměstnavatelé jsou povinni na vyzvání berní správy daň z příjmů z proměnlivých platů služebních předepsanou ku přímému placení sraziti zaměstnancům při výplatě těchto platů a odvésti bernímu úřadu v částkách a lhůtách, jež berní správa zároveň určí se zřetelem na míru jejich zaměstnání a výdělku. V jednom roce nesmí býti více sraženo, nežli činí předpis za jeden a půl berního roku; srážka není přípustna, nepřesahují-li příjmy zaměstnanců nezabavitelné existenční minimum.

Jestliže by zaměstnavatel nevyhověl výzvě berní správy, ručí osobně za částky, které opomenul sraziti a bernímu úřadu odvésti. V takovém případě platí obdobně ustanovení §u 151 zákona o osobních daních.

§ 4.

K dani z příjmu i s přirážkou pro méně zatížené domácnosti (§§ 172 až 175 zákona o osobních daních přímých ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z., upraveného zákonem ze dne 23. ledna 1914, čís. 13 ř. z., pokud se týče zákonem ze dne 9. dubna 1920, čís. 313 Sb. z. a n. a tímto zákonem) vybírá se za berní léta 1921 až 1923 tato válečná přirážka:

§ 5.

Válečná přirážka podle tohoto zákona není základem přirážek samosprávných svazků a příspěvků pro ně a nezapočítává se do sumy daně, rozhodné podle platných zákonů pro oprávnění nebo závazky.

§ 6.

O stížnostech do správného výpočtu válečné přirážky rozhoduje s konečnou platností finanční úřad I. stolice (berní správa).

Válečná přirážka vybírá se v týchž lhůtách jako řádná daň.

§ 7.

Pokud v trestním řízení tvoří podklad pro výměru trestu zkrácená nebo zkrácením ohrožená daň z příjmu za rok 1921, vpočítá se do tohoto podkladu válečná přirážka, vyplývající podle tohoto zákona, jen při přestupcích, jež budou spáchány po vyhlášení tohoto zákona.

§ 8.

Ostatně platí o válečné přirážce obdobně ustanovení o dani z příjmu.

§ 9.

Zákon tento, který neplatí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr financí.

Resoluce rozpočtovým výborem přijaté.

I.

Vládě se ukládá, aby provedla co nejdříve volby do odhadních komisí berních, hlavně pro ukládání osobní daně z příjmu.

Pokud tak nebude moci učiniti, nechť vyzve zájmové organisace poplatníků, aby podaly návrhy na jmenování členů na doplnění odhadních komisí berních, hlavně pro ukládání osobní daně z příjmu.

II.

Vládě se ukládá, aby nařídila svým výkonným úřadům finančním, že srážky daně z příjmu nesmějí se zaměstnavateli prováděti, když pro nezaviněnou nezaměstnanost, částečnou nebo úplnou, příjmy zaměstnancovy jsou sníženy.

III.

Vláda se vyzývá, aby volební řád, odpovídající zásadám volebního řádu poměrného, předložila pro volbu komisí odhadních a odvolacích Národnímu shromáždění, změňujíc dotyčná ustanovení zákona o osobních daních, během tří měsíců, takže volbu zástupců do komise odhadní a odvolací na základě toho volebního řádu lze vykonati ještě během tohoto roku.

V Praze dne 28. července 1921.

Bohumír Bradáč, v. r.,

předseda.

Jan Černý, v. r., (rep.),

zpravodaj.