Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2715.
Zpráva
I. státně-zřízeneckého výboru,
II. výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 2092), jímž se civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných povoluje mimořádná výplata jednoměsíční částky nouzových výpomocí, stanovených zákonem ze dne 25. listopadu 1920, č. 625 Sb. z. a n.
Státně zřízenecký výbor a výbor rozpočtový navrhuje:
Poslanecká sněmovno Národního shromáždění republiky Československé račiž se usnésti na tomto zákoně:
Zákon
ze dne ........................................................... 1921,
jímž se civilním a vojenským státním zaměstnancům jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných povoluje mimořádná výplata jednoměsíční částky nouzových výpomocí stanovených zákonem ze dne 25. listopadu 1920, č. 625 Sb. z. a n.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Osobám jmenovaným v §§ 1—3 zákona ze dne 25. listopadu 1920, č. 625 Sb. z. a n. povoluje se mimořádná výplata jednoměsíční částky nouzových výpomocí stanovených uvedeným zákonem.
Předpoklady nároků a výměry řídí se podle poměrů buď dne 1. října 1920 nebo 1. července 1921 a platí vždy příznivější nárok.
§ 2.
Nebude-li nalezena rozpočtová úhrada pro tuto mimořádnou jednorázovou výpomoc, zmocňuje se ministr financí, aby úvěrem opatřil nutné prostředky.
§ 3.
Na tuto mimořádnou jednorázovou výpomoc platí ustanovení § 3., odst. 1. a 2. zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n.
§ 4.
Provedením tohoto zákona, jenž nabývá účinnosti dnem vyhlášení, pověřují se všichni ministři.
I.
O této osnově zákona provedena ve schůzi státně-zřízeneckého výboru dne 21. července t. r. debata jednotná zejména pokud se týče odst. 2. k § 1. týkající se předpokladu nároku.
Ve vládním návrhu stanoven byl den 1. května 1921. S tímto termínem nemohl se státně-zřízenecký výbor uspokojiti, poněvadž by tím veliké množství státních zaměstnanců jak aktivních tak těch, kteří byli po prvém říjnu pensionováni, jakož i vdovy utrpěly značnou škodu.
Je prokázáno, že oni zaměstnanci, kteří v říjnu a listopadu byli ještě aktivními avšak po té dáni byli na odpočinek, kdyby rozhodujícím pro stanovení předpokladů zůstal 1. květen, obdrželi by jako pensisté mnohem menší obnos. Mimo to velmi mnoho aktivních zaměstnanců v říjnu a listopadu zemřelo a jich vdovy byly by poškozeny, poněvadž by v nejlepším případě obdržely pouze 57 Kč nouzové výpomoci. Vzniklé změny způsobené stářím dítek v době od 1. října do 1. července znamenají škodu další. Konečně v celé řadě případů byla tato nouzová výpomoc vyplacena zálohou i takovým státním zaměstnancům, kteří v říjnu a listopadu ve státních službách zaměstnáni nebyli rozhodovali u těchto zaměstnanců předpoklady nároků dle poměru před 1. květnem 1921, ač proto žádných zákonitých norem nebylo.
Důvodová zpráva připojená k vládnímu návrhu sama naznačuje kterak tento nárok státních zaměstnanců vznikl. Opírá se o slib vlády, že vyplatí státním zaměstnancům jednoměsíční (říjnové) výpomoci, jakmile dovolí finanční stav státu, a proto jest v návrhu státně-zřízeneckého výboru ohledně předpokladů nároků rozpětí časové mezi 1. říjnem 1920 a 1. červencem 1921 opodstatněno a pro posuzování nároku platí termín příznivější.
Jest věcí samozřejmou, že výplata jednoměsíční částky nouzových výpomocí platí nejen pro státní zaměstnance nýbrž i pro učitelstvo podle paritního zákona a musí býti přiznána i těm, jimž podle své doby přijatých resolucí právo na nouzovou výpomoc přiznáno bylo.
Vláda ve formelním směru nenavrhuje, aby osnovu zákona projednal výbor rozpočtový, žádá pouze, aby osnova tato jednáním zkráceným v duchu § 55. jed. řádu poslanecké sněmovny byla vyřízena.
Zbývá konečně poukázati, že, kdyby tato osnova nedošla ústavního schválení musili by zmíněnou zálohu, o které se v důvodové zprávě mluví, státní zaměstnanci refundovati ze služebních požitků, což by vedlo ke značné nespokojenosti mezi státními zaměstnanci, kteří by nedovedli pochopiti, proč se tak děje.
V Praze dne 23. července 1921.
Za státně-zřízenecký výbor:
Předseda:
Geršl, v. r.
Zpravodaj:
Frant. Buříval, v. r.
II.
Ve výboru rozpočtovém dne 26. července 1921 projednán vládní návrh tento zejména po stránce úhradové.
Výplata jednoměsíční částky nouzových výpomocí bude vyžadovati nákladu okrouhle 110 mil. Kč pro státní zaměstnance a 25 mil. pro učitelstvo podle paritního zákona. Podle prohlášení, které učinil zástupce ministerstva financí jménem vlády, očekává se, že vláda bude moci z vyššího výnosu dani a dávek zjednati úhradu pro výplatu této mimořádné jednorázové výpomoci. Pro případ, že tomu tak nebude, je vláda § 2. zmocněna opatřiti si úvěrem nutné prostředky finanční.
V Praze dne 26. července 1921.
Předseda:
Bohumír Bradáč, v. r.
Zpravodaj: