Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2712.
Návrh
poslanců S. Vaculy, F. Staňka, K. Sonntága a soudruhů
na vydání zákona o poskytnutí finančních prostředků ku zničení "zavíječe pelyňkového".
Podepsaní navrhují:
Slavná sněmovno, račiž se usnésti na tomto zákoně:
Zákon
ze dne ...................................... 1921,
jímž se povolují peněžní prostředky po př. úvěr ku vyhubení škůdce rostlinného "zavíječe pelyňkového".
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
K boji proti škodám způsobeným zavíječem pelyňkovým, zvláště pak k cíli vyhubení a zničení všech jeho zárodků, povoluje se ze státních prostředků pro rok 1921 částka 3 mil. korun čsl.
§ 2.
Peněz těch použije ministerstvo zemědělství, aby opatřilo čeho třeba k zdárnému boji proti uvedenému škůdci, zejména ku organisaci fytopatologické služby po stránce vědecké i praktické a dále, aby z obnosu toho opatřilo všechny potřebné prostředky a hradilo náklady osobních úkonů, které se ukáží nutnými.
§ 3.
Vláda se zmocňuje, aby částku v § 1. uvedenou opatřila si zařaděním do příštího řádného rozpočtu a zatím úvěrovou operací na krátkou dobu. Úvěr tento jest osvobozen od daně rentové.
§ 4.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřuje se ministr zemědělství v dohodě s ministerstvem financí.
Návrh tento budiž přikázán výboru zemědělskému a rozpočtovému. Poněvadž provedení opatření, k jejichž zabezpečení povolená částka má sloužiti ne snese průtahu, vzhledem k hrozícím nedozírným škodám národohospodářským, budiž projednán zkráceným řízením podle § 55. jednacího řádu.
Odůvodnění.
Zkáza, kterou dosud v krátké době své zhoubné činnosti zavíječ pelyňkový způsobil, jde do stamilionů. Za krátkou dobu 4 týdnů zachvátil okresy: Brno, Hustopeč, Hodonín, Slavkov, Vyškov, Bučovice, Zdounky, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Klobouky a četné okresy na Slovensku. Jen v okrese kroměřížském vyšetřená dosud škoda činí přes 15 mil. korun.
Housenky rodí se nenadále na velkých plochách, do rozměrů až 50 ha, napadají celou tuto plochu najednou, a ve 2—3 dnech zničí úrodu úplně, takže zbude pouze černá země. Potom v mohutných proudech po způsobu egyptských kobylek stěhují se za potravou na pole sousední a napadají, co jim přijde do rány. Řepu, zeleninu, lucinku, brambory, zelené obilniny a j. Všecka opatření dosud provedená osvědčila se prakticky jen potud, že se podařilo vyhubiti 60 až 80% housenek na jednotlivých napadených polích. Zbytek 20—40% se zakukluje a stává se nebezpečným svojí generací druhou, která se objeví na podzim v září — říjnu a zničí osení. Uvážíme-li, že na jedné řepné rostlině vyskytuje se až 250 housenek a že jedna samička motýle tohoto škůdce klade až 150 vajíček, těžko si představiti, jak hrozné nebezpečí hrozí podzimnímu osení, když klimatické poměry jsou rozmnožování tak příznivé.
Jeví se tedy nutným preventivní opatření na vyhubení tohoto škůdce, k čemuž prostředky jednotlivců naprosto nestačí, uvážíme-li zvláště, že zde praktický hospodář stojí bezradně, protože i sama věda fytopatologická nezná prostředků proti neznámému škůdci a jest bezmocná.
V zájmu veřejné výživy je tedy nutno, aby finančních prostředků k tomuto cíli nutných poskytl stát.
V Praze dne 14. července 1921.
Vacula, Staněk, Sonntág,
Udržal, dr. Černý, Malík, Dubický, Rychtera, Branecký, Tůma, dr. Srdínko, Křemen, dr. Blaho, Bradáč, Prokůpek, Nejezchleb-Marcha, dr. Hnídek, Vahala, Molík, Švehla, Beran, J. Hálek.