Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921

I. volební období.

3. zasedání.

2699.

Zpráva

rozpočtového výboru

k usnesení poslanecké sněmovny,

kterým byla vrácena zpráva téhož výboru (tisk 2022)

o vládním návrhu zákona (tisk 1542), jímž se mění některá ustanovení zákonů o solním monopolu.

Výbor rozpočtový usnesl se předložiti sněmovně zákon (osnovu zákona) a solním monopolu ku přijetí ve znění vládním.

V Praze dne 21. července 1921.

Bradáč, v. r.

Milo Záruba, v. r.

předseda.

zpravodaj.

 

Zákon

ze dne ...................... 1921,

jímž se mění některá ustanovení zákonů o solním monopolu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Státní prodejní ceny tuzemské soli stanoví se takto:

1.

1 q kamenné (kusové i drobné) jedlé soli z dolu v Akně Slatině na dole

100 Kč,

2.

1 q vařené jedlé soli ze solivaru v Solnohradě u Prešova ze skladiště tamže

170 Kč.

 

Ceny rozumí se bez obalu.

§ 2.

Náklady mletí a balení (pytlování), případně ceny obalů (pytlů aj.), pokud tyto práce koná případně obaly dodává monopolní správa, připočítají se k prodejní ceně (§ 1).

§ 3.

Ministr financí se zmocňuje, aby státní prodejní ceny soli přiměřeně zvýšil nebo snížil dle toho, stoupnou-li nebo klesnou-li výrobní náklady.

§ 4.

Sůl ku krmení dobytka (dobytčí sůl) a sůl určená k účelům průmyslovým a živnostenským (průmyslová sůl) prodává se za plnou průměrnou výrobní cenu s 5%ní přirážkou.

Méně cenná odpadková sůl může se prodávati pro průmyslové a živnostenské účely také za nižší cenu.

Tyto ceny stanoví ministerstvo financi v dohodě s ministerstvem veřejných prací.

Odběr soli dobytčí, průmyslové i odpadkové podléhá kontrolním opatřením, jež stanoví k ochraně důchodku ze solního monopolu plynoucího ministerstvo financí.

§ 5.

Ministr financí se zmocňuje, aby stanovit., v jakém rozsahu a za jakých podmínek se přiznává zaměstnancům státních solných dolů a hutí bezplatný odběr soli (deputát) a aby upravil se zřetelem na výrobní náklady státní prodejní ceny soli pro obyvatele oněch obcí, jimž podle dosavadních zákonných předpisů přísluší nárok na odběr soli za cenu nižší než všeobecně stanovenou.

§ 6.

Pokud nebude veškerá spotřeba soli ve státním území kryta tuzemskou solí, zmocňuje se ministr financí, aby stanovil okrsky, do kterých smí cizozemská sůl býti dodávána.

§ 7.

Licenční poplatek při dovozu soli z celní ciziny činí při:

1. přepychové soli

200 K

2. vařené soli

100 K

3. kamenné soli

40 K

 

za 1 q ryzí váhy, která je základem vyclení.

Ministr financí může povoliti dovoz dobytčí a průmyslové soli z celní ciziny za prominutí neb snížení cla a licenčního poplatku za kontrolních opatření, potřebných ku zajištění solního důchodku.

§ 8.

Ministr financí se zmocňuje, aby licenční poplatek (§ 6) přiměřeně zvýšil neb snížil, pokud je toho třeba ku docílení přibližně stejné ceny soli tu- a cizozemské téhož druhu.

§ 9.

Kdo má na skladě v den, kdy tento zákon nabývá účinnosti, zásobu cizozemské soli jedlé 100 q dosahující neb přesahující, jest povinen, tuto zásobu během následujících osmi dnů ohlásiti důchodkové kontrole příslušné podle místa uskladnění a doplatiti za každý q:

1. soli přepychové

180 K,

2. soli vařené (tabulové)

80 K,

3. jiné jedlé soli

20 K.

 

Zásilky cizozemské jedlé soli, jež jsou v den, kdy tento zákon nabývá účinnosti, na cestě, nutno uvedené kontrole ihned po dojití oznámiti.

Podrobnosti o přihláškách, zjištění zásob, o doplatcích upraví ministerstvo financí.

§ 10.

Dovoz, vývoz i průvoz soli kteréhokoliv druhu bez povolení ministerstva financí jest zakázán.

§ 11.

Přestupky tohoto zákona, jakož i nařízení na základě tohoto zákona vydaných stíhají se podle trestního důchodkového práva.

§ 12.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení dosud platných zákonů, která tomuto zákonu odporují, pozbývají platnosti.

§ 13.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP