Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Das hohe Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen.

§ 1.

Der erste Absatz des § 85 des ersten Hauptstückes des Gesetzes vom i3. Jänner 1913 erhält folgenden Wortlaut:

Die im § 83 II. a bezeichneten Erwerbend Wirtschaftsgenossenschaften, welche auf dem Prinzip der Selbsthilfe beruhend ihren Geschäftsbetrieb statutenmäßig und tatsächlich auf ihre eigenen Mitglieder beschränken, dann die im § 83 II. d und e bezeichneten Vorschusskassen genießen im Sinne der §§ 92, 94, 95, 100 u. 116 eine günstigere Behandlung; wenn der im Sinne der nachfolgenden Bestimmungen ermittelte Reinertrag K 50000.- nicht übersteigt, sind sie von der Steuerpflicht gänzlich befreit.

§ 2.

Für die nach dem § 85 begünstigten Erwerbend Wirtschaftsgenossenschaften treten im § 100 folgende Erleichterungen ein: Für die im Sinne des § 85 begünstigten Erwerbend Wirtschaftsgenossenschaften und Vorschusskassen gilt, sofern sie nicht nach dem ersten Absatz des § 85 von der Erwerbssteuer sind, ein Steuerfuss von 3,5%.

§ 3.

Im § 93 werden zwischen die Worte "Reservefond" und "hinterlegt" die Worte "über 20% des Reinertrages" eingefügt.

§ 4.

Im § 95 wird als Absatz m) eingefügt:

m) Bei den nach § 85 begünstigten Erwerbend Wirtschaftsgenossenschaften die Zuwendungen zu Reservefonds, soweit sie 20% des Reinertrages nicht überschreiten. (§ 93, Abs. 1.)

§ 5.

Das Gesetz tritt mit 1. Jänner 1921 in Kraft.

Mit der Durchführung wird der Finanzminister betraut.

Die Entwertung der Valuta die sich im allgemeinen Wirtschaftsleben schwer fühlbar nacht, trifft auch die Genossenschaften mit aller Schärfe und andere Staaten, wie England, Frankreich usw. suchen die Existenz derjenigen Institutionen, deren soziales Wirken in erster Linie die schweren Wunden des Krieges zu heilen vermögen, durch Subventionen, Staatskredite und sonstige Begünstigungen zu erleichtern Daß hierzu vor allem die Genossenschaften gehören, wird auch bei uns niemand bestreiten.

In der Čechoslovakei wurde bisher keinerlei Hilfe und Erleichterung geschaffen und es geigten im Steuerrecht noch immer die alten Bestimmungen aus dem Jahre 1913. Nach der Geldentwertung ist daher der Vorschlag, den steuerfreien Reinertrag von Kč 1200.- auf Kč 5000.- zu erhöhen, nur gerechtfertigt.

Bei den Genossenschaften von einem "Gewinn" oder "Reinertrag" überhaupt zu sprechen, ist ein kühnes Wagnis, weil diese keine Kapitalgesellschaften sondern einfache Vereinigungen von Personen sind, die sich zum Zwecke gemeinsamen Warenbezuges oder sonstiger Interessengemeinschaft verbinden. In ihrem ganzen Wesen kommt zum Ausdruck, daß die "Genossen" gleichberechtigt sind und insbesondere bei den Konsumgenossenschaften treten diese Prinzipien in voller Reinheit hervor. Die Kapitalszuschüsse (Geschäftsanteile) sind gleich hoch und die aus dem Gebaren im Laufe eines Geschäftsjahres erzielte "Erübrigung" wird entsprechend dem Umsatz aufgeteilt. Dies Rückvergütung ist im Wesen nur die Rückzahlung des beim Warenbezug zu viel geleisteten Regiebeitrages, der sich im vorhinein bei keinem Geschäfte und in keinem Unternehmen genau errechnen läßt.

Die Antragsteller weisen weiters darauf hin daß infolge der außerordentlich hohen Zuschläge der autonomen Behörden, die in manchen Fällen die Höhe von 2 - 3000% zur Grundsteuer erreichen die Existenz der Genossenschaften auf das Äußerste gefährdet ist und halten daher eine Begünstigung nach dem im vorliegenden Antrage gemachten Vorschlägen nicht nur für notwendig, sondern auch für berechtigt.

Der durch dieses Gesetz eintretende Ausfall an den Staatseinnahmen soll durch einen Zuschlag zur Personaleinkommensteuer bei solchen Personen gedeckt werden, deren Einkommen Kč 180.000.- übersteigt und die keine Erwerbsteuer bezahlen.

Prag, am 14. Juli 1921.

Vysoká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

První odstavec §u 85 první hlavy zákona ze dne 13. ledna 1913 má zníti:

V §u 83 II. a uvedená výdělečná a hospodářská družstva, která zakládajíce se na zásadě svépomoci, obmezují podle stanov a skutečně provozování svého obchodu jen na své členy, dále záložny uvedené v §u 83 II. d a e, mají výhody ve smyslu §§ 92, 94, 95, 100 a 116, pakliže ve smyslu následujících ustanovení zjištěný čistý výnos nepřevyšuje Kč 5000.-, jsou zcela osvobozeny od placení daně.

§ 2.

Pro družstva výdělečná a hospodářská, která mají výhody podle §u 85, zavádí se v §u 100 tato ulehčení: Pro družstva výdělečná a hospodářská mající výhody podle §u 85, a záložny platí, nejsou-li podle prvního odstavce §u 85 osvobozeny od daně z výdělku, sazba daňová 3.5%.

§ 3.

V §u 93 vkládají se mezi slova "reservní fond" a "vloženo" slova "přes 20% čistého výtěžku".

§ 4.

V §u 95 dodává se odstavec m):

m) u družstev výdělečných a hospodářských majících výhody podle §u 85 příspěvky k reservnímu fondu, pakli nepřevyšují 20% čistého výtěžku (§ 93, odst. 1.).

§ 5.

Tento zákon nabývá platnosti dnem 1. ledna 1921.

Provedením pověřuje se ministr financí.

Znehodnoceni měny, jež se ve všeobecném hospodářském životě těžce pociťuje, dotýká se také družstev se vší příkrostí, a jiné státy, jako Anglie, Francie atd. hledí podporami, státním úvěrem a jinými ulehčeními usnadniti existenci ústavům, jejichž sociální působení v prvé řadě může vyléčiti těžké rány způsobené válkou. Že především patři k tomu družstva, nebude i u nás nikdo popírati.

V Československu nebyla dosud poskytnuta žádná pomoc ani ulehčení a v právu daňovém platí ještě stále stará ustanovení z r. 1913. Béře-li se v úvahu znehodnocení měny, jest tedy zcela odůvodněn návrh, aby daněprostý čistý výtěžek zvýšil se z Kč 1200.- na Kč 5000.-.

Ostatně mluviti u družstev o "zisku" nebo "čistém výtěžku", jest příliš odvážno, poněvadž družstva nejsou kapitalistickými společnostmi, nýbrž jednoduchými spolky lidí, kteří se spojili pro společný nákup zboží, nebo pro jiné společné zájmy. Celé jejich bytí projevuje, že "druhové" mají rovná práva a zvláště u družstev konsumních vystupují tyto zásady v ryzí čistotě. Příspěvky kapitálové (obchodní podíly) jsou stejné vysoké a "přebytek", dosažený v obchodním roce rozděluje se přiměřeně k odbytu. Tato náhrada jest ve své podstatě pouze vrácením režijního příspěvku, jenž byl při nákupu zboží v příliš vysoké částce zaplacen a jenž napřed v žádném obchodě a v žádném podniku nedá se přesně vypočítati.

Navrhovatelé poukazuji dále na to, že mimořádně vysokými přirážkami samosprávných úřadů, které velmi často dosahují 2 - 3000% základní daně, existence družstev jest nanejvýš ohrožena a proto navrhovatelé mají za to, že výhoda poskytnutá podle tohoto návrhu jest nejen nutnou, ale i odůvodněnou.

Schodek státních příjmů tímto zákonem způsobený budiž kryt přirážkou osobní daně z příjmů u oněch osob, jichž příjem přesahuje Kč 180.000.- a které neplatí daně z výdělku.

V Praze dne 14. července 1921.