Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Wilhelm Hoffman hatte im Jahre 1913 in Oberhohenelbe eine Schmiede gepachtet, mußte 1914 zu Kriegsgebiet einrücken und kamt erst Ende November 1918 aus dem Felde zurück. Sein Hausherr hat im Jahre 1917 die Betriebsstätte, wo sich die Schmiede befand, verkauft, und so kam Hoffman unverschuldet um seine Existenz. Da er keine passende Betriebsstätte fand; nahm ihn sein früherer Arbeitsfieber, Bürgermeister Siegel in Trautenau in sein Unternehmen auf. Da jedoch Wilhelm Hoffman das Bestreben hatte, sein Gewerbe wieder frei auszuüben, kaufte er 1921 in Hohenbruck ein Haus in der Absicht, in diesem sein Gewerbe wieder auszuüben. In Hohenbruck war bis 1921 nur ein Schmiedemeister ansässig.

Am 8: März 1921 richtete der genannte kriegsbeschädigte Gewerbetreibende an die Baubehörde das Banausischen, wegen Vornähme der Adaptierungsarbeiten behufs Errichtung einer Schmiede, welches Ansuchen am?: März 1921 unter Zahl 2698 an die politische Bezirksverwaltung weitergeleitet wurde. Am 20. April 1921 richtete Hoffman neuerdings das Ersuchen um Abhaltung der gewerbebehördlichen Krammission an die zuständige Behörde, worauf ihm zwar keine Unterstützung durch Abhaltung der Kommission und Ermöglichung des Betriebes, dafür aber ein Strafbescheid der Bezirkshauptmannschaft (Politische Bezirksverwaltung Trautenau), datiert vom 20: April 1921 Z. 15.369 Zugmittel wurde, welche folgenden Wortlaut hat:

"Es ist sichergestellt worden, daß Herr Wilhelm Hoffman, Schmied in Hohenbruck, das Schmiedegewerbe im Hause No. 74 betreibt, und daß die betreffende Schmiedewerkstätte noch nicht gewerbebehördlich genehmigt wurde. Es ist sichergestellt worden, daß dem Schmiede Franz Rossa in Hohenbruck nach der heurigen Volkszählung und zwar in der Nacht vom 3. auf den 4. März l. J. Fenster ausgehoben und zertrümmert wurden, sowie das elektrische Licht beschädigt wurde. Es ist ferner konstatiert worden, daß Herr Wilhelm Hoffmann das Haus No. 74 in Hohenbruck von Frau Katharina Rösel gleich darauf gekauft hat und daß demselben einzelne Landwirte zu dem Kaufpreise einen Betrag von Kč 7000 vorgeschossen haben u. zw. um nur in Hohenbruck noch eine neue Schmiede zu haben und um bei dem Franz Rossa, weil sich derselbe bei der Volkszählung als reche samt seiner Familie eingeschrieben hat, nicht weiter arbeiten lassen zu müssen, obwohl bis zur Volkszählung sie bei ihn arbeiten ließen. Mit Rücksicht darauf hat die Behörde die Überzeugung gewöhnen, es handle sich in dem Falle wen einen nationalen Boykott des Schmiedes Franz Rossa.

Herr Wilhelm Hoffman wird wegen Übertretung des § 25 der Gewerbeordnung, begangen durch Benützung einer gewerblich nicht genehmigten Schmiedewerkstätte, nach § 132 lif. e) zu einer Geldstrafe von 300 Kč zu Gunsten des Bezirkskrankenkassafondes in Trautenau und für den Fall der Uneinbringlichkeit dieser Geldstrafe zu einer Arreststrafe in der Dauer von drei Monaten verurteilt und demselben die weitere Benützung der erwähnten Schmiedewerkstätte unter Androhung noch weiterer empfindlicheren Strafen und behördlicher Sperrung und Versiegelnd die erwähnten Anlage strengstens untersagt.

Gegen dieses Erkenntnis kann den Rekurs an cte politische Landesverwaltung in Prag hinnen 14 Tagein bei der pol. Bezirksverwaltung in Trautenau eingebracht werden, welchem Rekurse aber, soweit es sielt um weitere Benützung der nicht genehmigten Schmiedewerkstätte handelt, eine aufschiebende Wirkung nicht zuerkannt werden kann."

Der Ministerialrat Dr. Bauer m. p.

Es soll hier in keiner Weise ein Urteil gegeben werden, ob vom Standpunkte der Gewerbeordnung irgend welche Gründe vorhanden sind, ein derartiges Erkenntnis herauszugeben, obzwar es gewillt nicht zur Unterstützung eines rotierenden Gewerbetreibenden beitragen kann, wenn er, trotzdem er unter die Kriegsgeschädigten gehört und keinen staatlichen Kredit in Anspruch nimmt, bei der Ausübung seines Gewerbes monatelang durch Hinausziehen der behördlichen Entscheidung gehindert wird. Schärfster Widerspruch muß aber erhoben weiden gegen die Begründung dieses Erkenntnisses durch politische und nationale Momente.

Die Unterzeichneten richten daher an die Regierung die Anfragen:

Prag, den 24. Juni 1921.

Wilhelm Hoffman najal v roce 1913 v Horním Vrchlabí kovárnu. Roku 1914 na počátku války musil nastoupiti vojenskou službu a vrátil se teprve koncem listopadu 1918 z pole. Jeho domácí prodal v r. 1917 dílnu, kde byla kovárna a tak Hoffman přišel nezaviněně o existenci. Ježto nenašel vhodné dílny, přijal jej dřívější zaměstnavatel starosta Siegel v Trutnově do svého závodu. Ježto Wilhelm Hoffman snažil se opět volně vykonávati živnost, koupil roku 1921 v Humburkách dům, zamýšleje v něm provozovati svoji živnost. V Hamburkách byl do r. 1921 jen jeden kovář. Dne 8. března 1921 podal jmenovaný válkou poškozený živnostník státnímu úřadu žádost o stavební povolení, aby mohl provésti adaptační práce za účelem zřízení kovárny, kterážto žádost dne 7. března 1921, č. 2698 byla zaslána okresní politické správě. Dne 20. dubna 1921 podal Hoffman příslušnému úřadu znovu žádost o živnostenskou úřední komisi, načež nedostalo se mu podpory tím, že by se byla provedla komise a umožnilo provozování živnosti, za to však se mu dostalo trestního nálezu okresní politické správy v Trutnově ze dne 20. dubna 1921 č. 15369 tohoto znění:

"Bylo zjištěno, že pan Wilhelm Hoffman, kovář v Hamburkách, provozuje v domě čp. 74 kovářství, a že příslušná kovářská dílna nebyla ještě schválena živnostenským úřadem. Bylo zjištěno, že kováři Františkovi Rosovi v Hamburkách po letošním sčítání lidu, a to v noci ze 3. na 4. března t. r. byla vysazena a vytlučena okna; jakož i poškozeno elektrické světlo. Dále bylo zjištěno, že pan Wilhelm Hoffman hned na to koupil dům č. 74 v Hamburkách od paní Kateřiny Röselové a že mu jednotliví rolníci zaplatili 1000 K na kupní cenu, a to jen aby v Humburkách měli ještě jednu novou kovárnu, a aby nemusili dále dávati práci Františku Rosovi, poněvadž se při sčítání lidu i s rodinou přihlásil za Čecha, ač mu do sčítáni lidu práci dávali. Vzhledem k tomu úřad nabyl přesvědčení, že v tomto případě jde o národní boykot kováře Františka Rosy. Pan Wilhelm Hoffman odsuzuje se pro přestupek §u 25. ž. ř., spáchaný užíváním kovářské dílny neschválené živnostenským úřadem podle § 132 lit. e) k peněžní pokutě 300 Kč ve prospěch okresního nemocenského fondu v Trutnově a při nedobytnosti této peněžní pokuty k 3 měsíčnímu trestu vězení, a co nejpřísněji se mu zakazuje další užívání zmíněné kovářské dílny a hrozí se mu ještě dalšími citelnějšími tresty a úředním uzavřením a zapečetěním zmíněné dílny.

Proti tomuto rozhodnutí může se do 14 dnů u okresní politické správy v Trutnově podati odpor zemské správě politické v Praze, jemuž však, pokud jde o užívání neschválené kovářské dílny, nepřiznává se účinku odkládacího.

Ministerský rada dr. Tauer v. r."

Nechceme zde nijak rozhodovati, zda s hlediska živnostenského řádu byly nějaké důvody pro vydání takového nálezu, ač zajisté nemůže přispěti k podpoře strádajícího živnostníka, který, ač náleží mezi válečné poškozence, neuchází se o státní úvěr, činí-li se mu protahováním úředního rozhodnutí překážky ve vykonávání řemesla. Co nejostřeji musíme však protestovati proti odůvodnění tohoto nálezu momenty politickými a národními.

Podepsaní podávají proto vládě dotazy:

1. Jest vláda ochotna, tuto věc co nejrychleji přezkoušeti?

2. Jest vláda ochotna, rozkázati okresní politické správě v Trutnově, aby, vystavujíc živnostenské listy, udělujíc živnostenské stavební koncese a vydávajíc živnostenská trestní rozhodnutí, postupovala jen podle hledisek živnostenského zákona a čistě hospodářských a nikoliv národnostních?

V Praze dne 24. června 1921.