Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Profesoru ad personam J. Krecarovi bylo při hromadném jmenování počátkem srpna 1919 uděleno definitivní místo profesorské při státní reálce v Kutné Hoře. Na toto místo profesor Krecar přes opětovná úřední vyzvání nenastoupil, pročež podle platných zákonných předpisů bylo nezbytné, zahájiti s ním disciplinární řízení a zastaviti mu plat za dobu, po kterou se svémocně vzdálil služby. Tvrzení interpelace, že profesor Krecar nemohl nastoupiti na místo v Kutné Hoře z prokázaných důvodů zdravotních a nedostatku bytu, neodpovídá skutečnosti. Úřední prohlídka lékařská u zemské správy politické v Praze prokázala naopak, že profesor Krecar jest v zdravotním ohledu k službě způsobilý. Bytová komise kutnohorská měla pak pro něho byt (jeden pokoj s kuchyní) k disposici.

Vzhledem k tomu uznal disciplinární senát u zemské školní rady v Praze nálezem ze dne 12. února 1920, že profesor Krecar jest vinen porušením povinností uložených v § 23. služební pragmatiky, a přisoudil mu trest přeložení na odpočinek se zmenšeným výslužným. Disciplinární zástupce odvolal se z tohoto nálezu pro nízkou výměru trestu k vrchní disciplinární komisi, k níž se v předepsané lhůtě odvolal také profesor Krecar.

Od té doby vede se odvolací řízení u vrchní disciplinární komise při ministerstvu Školství a národní osvěty, do jejíhož jednání nemám možnost zasahovati, poněvadž její členové jsou podle § 109 služební pragmatiky učitelské ve vykonávání svého úřadu samostatní a nezávislí.

Pokud se týče skutečností, které dotaz uvádí, že profesoru Krecarovi byly zastaveny veškeré příjmy, že jest mu znemožněno přijetí služby v jiném oboru státní správy a zadrženo započítání let válečných, jsou jen zákonitými důsledky toho, co bylo uvedeno výše.

K tvrzení interpelace, že ve vrchní disciplinární komisi zasedá úředník, jehož profesor Krecar obvinil při první instanci z osobní zaujatosti, nemohu zaujmouti stanovisko, poněvadž, z příslušných spisů nevychází najevo, že by profesor Krecar při disciplinárním řízení u první instance byl učinil takový výrok. Ostatně má profesor Krecar podle § 120 učitelské služební pragmatiky právo, odmítnouti bez udání důvodů dva členy disciplinárního senátu.

V Praze dne 13. července 1921.