Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Prozatímní statut státní konservatoře hudby v Praze, vydaný výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 30. listopadu 1920, č. 45285 byl omezen, jak již z úvodní věty jeho jest patrno, na dočasnou úpravu nejnaléhavějších otázek správních. V čl. 3. tohoto prozatímního statutu jest ustanoveno, že "k řízení správní agendy přiděluje se rektoru administrativní správce, jmenovaný na 4 roky". V druhém odstavci tohoto článku se praví výslovně: "Administrativní správce vykonává svoji funkci jménem rektora a je mu služebně podřízen". I v ostatním textu prozatímního statutu jest zdůrazněna jeho závislost na rektoru konservatoře. Připouští-li se, aby o záležitostech střední školy (umělecké vedení je také tu vyloučeno z kompetence administrativního správce) učinil opatření bez předchozího pokynu rektorova, jest toto opatření vázáno na písemnou zprávu rektorovi, jenž může provedení takového opatření, s nímž nesouhlasí, zastaviti.

Ani poslední odstavec článku 3., jenž obsahuje zdánlivou výjimku z této zásady, nestaví administrativního správce vedle rektora jako rovnocenného činitele; nýbrž sleduje účel, aby v přechodné neurovnané době, následující po sestátnění ústavu, kdy se sbírají vlastně teprve zkušenosti pro definitivní vybudování organisace tohoto ústavu, mělo ministerstvo školství a národní osvěty možnost, poznati z vlastního názoru odlišné úsudky zúčastněných.

Funkce administrativního správce ovšem není zřízena přímo zákonem ze dne 19. března 1920, č. 179 Sb. z. a n., nýbrž vedle zákona, jemuž neodporuje. K jejímu zřízení došlo po vyslechnutí sboru profesorů mistrovských škol, na jehož popud byla funkční perioda rozšířena z původu zamýšlených dvou let na čtyři roky.

Státní konservatoř hudby v Praze jest podle uvedeného zákona odbornou (nikoli vysokou) školou, skládající se ze školy mistrovské a školy střední. Vnitřní organisace této školy je velmi mnohotvárná, vyžadující často rychlého opatření s náležitou autoritou provázeného a jest spojena s agendou početně velmi značnou. Rektorem může býti zvolen jen profesor mistrovské školy (§ 8 cit. zákona). Bude to tudíž vždy umělec - mistr, jehož nelze zatěžovati přemírou běžné agendy. Umělecké vedení celého ústavu za účasti ostatních profesorů mistrovské školy a rozhodování ve všech záležitostech správy ústavu, kde své zakročení uzná vhodným, jest rektorovi zajištěno již prozatímním statutem.

Pokud interpelace poukazuje na "nebezpečnou praxi, která se jeví ve stálém rozšiřování a zdůrazňováním kompetence administrativního správce, kterému přidělovány jsou nahodilými schůzemi kompetence další", mohu prohlásiti, že nedošlo dosud přímé stížnosti toho se týkající; a že by ovšem každé takové jednání, odporující zákonu a prozatímnímu statutu bylo vytčeno a opatření jím učiněná zrušena.

Na definitivní ustanovení administrativního správce vůbec se nepomýšlí; jeho kompetence bude po nabyté zkušenosti upravena svého času novým organisačním statutem tak, aby nemohly vzniknouti pochyby o tom, že jediným representantem uměleckého i správního vedení celé konservatoře jest volený rektor.

V Praze dne 10. července 1921.