Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2652.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .................................................................. 1921,
kterým se pozměňují ustanovení § 5 zákona ze dne 25. února 1920, čís. 143 Sb. z. a n., o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolův a jejich podílu na čistém zisku.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně
§ 1.
§ 5 uvedeného zákona se pozměňuje a zní na příště takto:
Zástupce zaměstnanců v podnikové radě a jejich náhradníky (§ 4) volí neb vysílají všechny závodní rady, případně zřízenci jednoho podniku dle volebního řádu., který bude vydán nařízením.
Volba dělnických a zřízeneckých zástupců koná se odděleně.
§ 2.
Zákon tento nabývá účinnosti zároveň s účinností pozměněného zákona.
Provedením jeho se pověřuje ministr veřejných prací.
Důvodová zpráva.
Zákon ze dne 25. února 1920, č. 143 Sb. z. a n., o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolův a jejich podílu na čistém zisku ustanovil v § 5, že zástupce zaměstnanců v podnikové radě a jejich náhradníky volí ze sebe všechny závodní rady jednoho podniku přímou a tajnou volbou. Dle § 6 téhož zákona jsou volitelni do podnikové rady pouze zaměstnanci téhož podniku, kteří byli zaměstnáni aspoň dvě léta na závodech podniku, čtyři roky při hornictví v dotyčném revíru, jsou 30 let staří a nejsou vyloučeni z volebního práva do obcí nebo do podnikové rady pro porušení povinné mlčenlivosti.
Tato ustanovení obsahují v sobě příčiny, z nichž není možno jim vyhověti. Dle zákona ze dne 25. února 1920, o 144 Sb. z. a n., o závodních a revírních radách při hornictví zřídí se závodní rada pro každý samostatný hornický závod, jenž trvá aspoň půl roku. Volitelni do závodní rady jsou zaměstnanci 24 léta staří, volitelní do obcí, kteří byli zaměstnáni šest měsíců na závodě a tři roky při hornictví v revíru.
Z porovnání ustanovení o volitelnosti do podnikových rad, a do závodních rad jest zřejmo, že mohou často nastati případy, kde závodní rady ze sebe nebudou moci voliti podnikové rady, poněvadž členové závodních rad nejsou volitelni do podnikové rady.
Svrchu zmíněný § 5 zákona č. 143 Sb. z. a n. ex 1920 ustanovuje, že volba dělnických a zřízeneckých zástupců koná se odděleně. Na mnohých závodech nejsou zřízenci v závodních radách vůbec zastoupeni, neboť zákonné právo na zastoupení mají dle § 4 zákona č. 144 Sb. z. a n. ex 1920, případně § 2 volebního řádu pro závodní rady ze dne 18. května 1920, č. 358 Sb. z. a n., zřízenci teprve, až počet zaměstnanců na závodě jest vyšší než 325. Dle provedeného šetření skutečně nemají u mnoha závodů zřízenci zastoupení v závodních radách. Mimo to není možno, aby jeden nebo dva zřízenci prováděli volbu sami.
Jak organisace dělnické tak i zřízenecké poukázaly na tyto abnormality a jest zajisté odůvodněno, aby zákon v tomto. směru byl upraven tak, aby se vyhovělo nejenom zásadám spravedlnosti, nýbrž také účelnému provedení zákona.
Z těchto důvodů doporučuje se navrhovaná změna § 5 zákona ze dne 25. února 1920, č. 143 Sb. z. a n., dle připojeného textu.
Po stránce formelní se navrhuje, aby vládní osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena, a to vzhledem ku své naléhavosti v řízení zkráceném dle § 55 jedn. řádů sněm. Osnova tato jest velice naléhavá, ježto zaměstnanci dožadují se provedení zákona o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku. Mimo tu pak bylo již od většiny hornických podniků učiněno opatření, aby zaměstnancům byl buď dán nebo reservován podíl na zisku, dle uvedeného zákona. jim příslušející.
Zároveň se projevuje přání, aby vládní návrh byl přikázán v poslanecké sněmovně výboru sociálně-politickému a výboru pro dopravu a veřejné práce a po přijetí touto sněmovnou v senátu výborům sociálně-politickému a technicko-dopravnímu k současnému projednám (§ 34 odst. 1. jedn. řádů sněm.) a podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 15. července 1921.
Ministr veřejných prací: