Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2649.
Zpráva
rozpočtového výboru
o návrhu poslance dr. Jurigy a soudruhů k interpelaci téhož (tisk 789) o vyšetřování v Ústredném družstvu v Bratislave.
Poslanecká sněmovna, projednávajíc podle §u 69 j. ř. naléhavou interpelaci posl. dr. Jurigy, Tománka a. spol. k ministru pro zásobování lidu, financí a ministru s plnou mocí pro správu Slovenska (č. t. 789), přijala ve schůzi dne 14. února resoluční návrh posl. dra Jurigy a soudr. tohoto znění:
Hlasovanie nad odpoveďou p. ministra v záležitosti Ústredného družstva v Bratislavě nech je odložené, kým sa úradné vyšetnovanie neprovedie.
Úradné vyšetrenie má na viesť piatčlenovým výborem ktorý k tomu cielu rozpočtový výbor vyšle.
Ten výbor predestrie výsledek vyšetrenia sněmu.
Tento resoluční návrh přikázán byl rozpočtovému výboru, který za účelem vyšetření zvolil komisi z poslanců: Kasíka, Malypetra, Slavíčka, Votruby a Záruby.
Komise konala předběžnou poradu, na které zvolila předsedou posl. Malypetra, zpravodajem posl. Votrubu.
Dne 19. dubna 1921 odebrala se — až na posl. Slavíčka — do Bratislavě, by stížnosti v interpelaci posl. dra Jurigy obsažené vyšetřila.
O šetření tom sepsán byl následující protokol:
Protokol
o šetření komise rozpočtového výboru poslanecké sněmovny Národního shromáždění československého v Ústredném družstvu v Bratislavě.
Na základě svolám komise předsedou. poslancem Malypetrem odjeli členové komise v úterý dne 19. dubna 1921 do Bratislavy, následujícího dne odebrali se do místnosti Ústredného družstva v Bratislavě a představili se ve své funkci předsedovi tohoto družstva panu dru Ludevítu Medveckému jakož i místopředsedovi faráři Hrdličkovi a řediteli družstva panu Janu Pražákovi V komisi byli podepsaní poslanci:
Malypetr, předseda, Votruba, referent, Kasík a Záruba jako členové.
Komise po krátké poradě určila, jakým směrem jejich šetření se ponese, při čemž jako hlavní vodítko vytkla si vyšetření všech dvanácti bodů obsažených v pilné interpelaci poslance Jurigy a soudruhů a poslance Bendy a soudruhů. Komise požádala, aby za účelem náležitého a pokud možná zevrubnému, prozkoumání celé záležitosti dány byly k ruce Ústredným družstvem všechny potřebné knihy a zápisy, jakož i za účelem informací vyžádala si spolučinnost pana ředitele ústavu a vedoucích a zodpovědných přednostů jednotlivých oddělení. Správa Ústredného družstva vyšla komisi ochotně vstříc, na každé požádání předložila žádané doklady, dala k disposici shora uvedené úřednické síly a to: p. ředitele Pražáka, Vladimíra Konečného, přednosto účtárny, Františka Habadu, přednostu oddělení zásobníků a prokuristu Václava Slavíka.
Komise za spolučinnosti těchto jmenovaných pánů pracovala dne 20. a 21. dubna dopoledne a odpoledne a výsledek její práce uložen bude ve správě, kterou zpravodaj komise podá ve schůzi rozpočtového výboru.
V Bratislavě, dne 21. dubna 1921.
Lad. Hrdlička, v. r.,
m. předseda.
J. Pražák, v. r.,
ředitel.
Konečný, v. r.
V. Slavík, v. r.
Habada, v. r.
Tymešová, v. r.
J. Malypetr, v. r.
Vilém Votruba, v. r.
Mil. Záruba, v. r.
Franěk Kasík, v. r.
Na základe svého šetření podává komise následující zprávu:
Zákonem ze dne 10. dubna 1919, č. 2110 Sb. z. a n. ustanoveno bylo Ústredné družstvo v Bratislavě ústředím všech družstev na Slovensku, ať již byla zřízena podle zák. čl. XXIII z r. 1898, nebo podle XXXVII. uherského zákonného článku z r. 1875. Paragrafem třetím shora citovaného zákona bylo Ústrednému (družstvu) uloženo, by cestou revise a to s největším urychlením zjistilo u všech družstev na Slovensku všechny pohledávky a závazky jejich k bývalým centrálám jichž sídla zůstala v Maďarsku.
Pro nepřekonatelné překážky nemohlo družstvo úkol svůj v prvním roce splnit a bylo lze pouze odhadem na základě účetní závěrky uherské úvěrní centrály z r. 1916 zjistit, že úvěrní družstva na Slovensku měla v r. 1918 uloženo u budapešťských centrál asi za 65 milionů korun přebytků. Následkem toho scházelo družstvům na pohotovém kapitálu, občanstvo u nich neukládalo a nastala thesaurace hotových peněz. Existence družstev byla takto vážně ohrožena a proto Ústredné družstvo požádalo za státní zálohu v obnosu 30 mil. Kč na mírný úrok, z níž by se ohroženým družstvům poskytovala záloha až do výše jejich přebytků, uložených u budapešťských centrál.
Příslušná osnova zákona, předložená pod č. t. 2515 dne 16. února 1920 ministrem financí, byla také Národním shromážděním schválena.
Komise rozpočtového výboru proto při svém šetření měla v první řadě na zřeteli otázku, zda státní zápůjčka per 30 mil. Kč, nebo státní záruka v téže výši nejsou hospodářstvím Ústredného družstva dotčeny. Pak arci musila přihlížeti ke tvrzením a výtkám v interpelaci posl. Jurigy obsaženým. V interpelaci oné se vytýkají tyto body:
1. Ústredné družstvo v Bratislave, nezaplatilo dosiaľ 1/2 % evidenčného poplatku zo zapísaných vkladov, nezaplatilo za rok 1919 ani paušál poštový.
2. Obchody Ústredného družstva nabývajú povahy obchodov refazových.
3. O investiciach do inventára v cene 1 3/4 millión korún není vôbec usnesenia správy.
4. Ústredné Družstvo predávalo dopravné osvedčenia, ktoré mu boly dané od Zásobovacieho Ústavu v Bratislave, vyžadujúc 2%. provízie z fakturovanej ceny. Takýchto prípadov je zisteno 25.
5. Ústredné Družstvo poskytovalo dary — ťažké tisíce — riaditeľom Ústrednej Jednoty hospodárskych družstiev v Prahe. Tak istému Blažkovi dalo peňazi na tisíce. Dosial sú zistené dva případy.
6. Zistený je nevysvetlený obchod s rotačným strojom kúpeným z Viedne za 1 vagón syra a zase zpät do Viedne vyvezeným.
7. Dňa 8. brezňa 1920 predseda dozornej rady a členovia správy za cestu do Prahy a zpät nechali si vyplatiť K 10.996.20. Revizori Ústrecného Družstva vyjdú si na ročných 80.000 korún. Úradnické platy mesačne vzrostly do konca dubňa 1920 na K 316.613.82.
8. A jako drali ľud? Od 1. januára do 31. decembra 1920 prijalo Ústredné Družstvo 812.550 kg hrachu za K 1,694.813.89. Z tohoto hrachu predalo Ústredné Družstvo naším menším družstvám 690.434 kg a dostalo zaň K 3,618.025-12. A tak len pri tomto obchode olúpilo to Ústredné Družstvo našu chudobu skoro o 3 millióny korún; trebárs Družstvo toto malo by byť puhou rozdelovňou tovaru.
9. Ústredné Družstvo v dobe 1. januára 1920 do 26. märze 1920 dodalo skladištnému družstvu v Komárně množstvo cukru v cene temer dvadvasať milliónov korún. Poneváč Komárno leží pri samej hranici Maďarska, možno predpokladať, že cukor náš vyvážaný bol do Maďarska.
10. Celkový čistý zisk za rok 1919 odhaduje sa na 9 milliónov korún, ale Družstvo vykazuje zisk príliš malý. Účtovanie je v neporiadku. Ba cez. prvé 3—4 mesiace vôbec v družstve neúčtovalo, neknihovalo. Čo sa dialo v tu dobu s milliónami ľudu, keďže sa v Družstve knihy neviedly?
11. Tvrdí sa ďalej aj to, že Ústredné Družstvo zakúpilo za millióny na vagóny rýb; tieto rýby sa zkazily a ako také, musely byť hádzané do Dunaja. Ústredné Družstvo zakúpilo aj množstvo vína; na toto víno chodili si páni úradníci z Družstva veľmi často, a pili ho zadarmo dotiaľ, kým sa nopoopíjali.
10. Ústredné Družstvo rekvirovalo aj zemiaky a z tohoto obchodu nieje správne, zúčtovano. Obchod s cikorkou a s botkami bol obchodom nanejvýš hriešným a duse ľudu poburujúcim. Páni Ministri! Vyčistite túto Augiasovu maštal, Ústredné Družstvo v Bratislave; keď to učiníte, vytrhnete trň z nohy ľudu slovenského a nebude tam hnisu a smradu. A poneváč pánov ministrov nedržíme za tak slabých, žeby nevedeli, že bez zákona niet štátu a ústavy, nuž ideme klopať dotiaľ, pokiaľ sa právu ľudu slovenského tento snemový palác na brehu Vltavy vystavený neotvorí do korán a dokial sa ten ľud náš slovenský svojím vykorisťovateľom v Ústrednom Družstve neodplatí podľa zásluhy.
Komise usnesla se, položiti správě družstva řadu otázek a odpovědi na ně dané prozkoumati, o správnosti jich se přesvědčiti a pak to, co shledala, konstatovati.
Otázky tyto sestaveny a položeny byly tak, alby odpovědi na ně byly zároveň zodpověděním jednotlivých bodů interpelace posl. dra Jurigy a soudr.
Zněly následovně:
Ad 1. Jest 1/2 % evidenční poplatek ze zapsaných vkladů zaplacen?
Ad 2. a) Provozovalo družstvo obchody řetězové?
b) Jak proveden (byl nákup a odprodej hrachu, o němž mluví 8 bod, interpelace poslance dra Jurigy: Zač byl koupen a od koho, zač a komu byl prodán?
Ad 3. Kolik obnáší celková suma investic do konce září 1920? Je usnesení o investicích těchto v protokolech družstva zaznamenáno?
Ad. 4. Dostal zemědělský referát při ministerstvu s plnou mocí pro správu Slovenska za osvědčení dopravní a poplatky za modrou skalici a osivo celkem K 52.000.— a je to v knihách doloženo?
Kdo byl ten cizí, kterému družstvo dávalo dopravního osvědčení a od kterého vybralo se okrouhle Kč 5.500.—, na jaké zboží to bylo?
Ad. 51 Co dalo družstvo na darech, komu a proč?
Ad. 6. Usnesla se správa družstva na tom, že zřídí vlastní tiskárnu, usnesla se potom, že od tohoto úmyslu upouští? Jsou obě tato usnesení v protokolech zaznamenána?
Ad. 7. Dali si dne 8. března 1920 předseda dozorčí rady a členové správy družstva za cestu do Prahy a zpět vyplatit obnos Kč 10.996.20?
Co dostane revisor družstva ročně? Je to stálý revisor, neb jen revisor pro roční bilanci družstva?
Není počet úřednictva nepřiměřeně veliký? Odpovídají platy jednotlivých úředníků jejich postavení a práci u srovnání s ústavy stejného rozsahu?
Ad. 9 Kolik dodalo družstvo v době od 1. ledna do 26. března 1920 Skladištnímu družstvu v Komárně cukru a v jaké ceně? Na základě které disposice se tak stalo?
Ad. 10. Je třeba předložit účetní závěrku za rok 1919 a účetní knihy i obchodní za první čtvrtletí téhož roku?
Ad. 11. Kolik a zač bylo nakoupeno marínovaných ryb?
Kolik se jich do konce října 1920 zkazilo a v jaké ceně byla tato ztráta odepsána?
Kolik vína bylo do konce října 1920 zakoupeno a kolik z něho zaprodáno úřednictvu a za jakou cenu?
Ad. 12. Jak vypadá dnes stav obchodu se zemáky?
Jsou účty o něm již uzavřeny?
Jaký byl obchod s cikorkou a obuví; kolik a zač bylo nakoupeno a kolik a zač prodáno?
Další otázky.
Obchodovalo družstvo s nečleny, s čím a z jakých důvodů?
Platí družstvo skutečné a správně daň z obratu, kolik na dani této posud zaplatilo, což lze knihami dokázati?
Na otázky tyto zjistila komise následující:
Ad. 1. Ze vkladu Ústredného družstva v obnosu Kč 184.614.50 u Slovenské banky v Bratislavě súčtovala tato banka tíži družstva jménem 1/2 %ního evidenčního poplatku obnos 926.07 Kč. Ve shora uvedeném obnosu per 184.614.50 Kč obsaženy jsou zapsané vklady ve výši 45.200 Kč a v poplatku per 923.07 Kč též evidenční poplatek z posléze uvedených zapsaných vkladů ve výši 45.200 Kč per 206 Kč. O zaplacení svědči jako doklad účtovací dopis Slovenské banky ze dne 10. března 1919, který komisi byl předložen.
Poštovní paušál per 21.815.50 Kč byl dne 13. září 1920 na podkladě výkazu ředitelství pošt a telegrafů v Bratislavě ze dne 7. června 1920, č. 1564 III. zaplacen.
Ad. 2. Obchody Ústredným družstvem, prováděné dály se tak, že zboží bylo kupováno přímo z továrny, nebo velkoobchodů a dodáváno zase přímo potravním družstvům nebo aprovisačním místům.
Luštěniny a semena kupovány buď od družstev, neb od velkostatkářů, neb od obchodníků s. obílím a dodávány opět v prvé řadě družstvům, velkostatkářům, aprovisačním místům.
V tomto způsobu obchodování zvláště při cenách úředně předepsaných nelze komisi spatřovati povahu obchodů řetězových.
Ad. 3. Celková cena inventáře do konce r. 1920 podle účetní závěrky obnáší 1,045.687.85 Kč. V obnosu tom obsažena jest i cena nemovitostí.
O tom, že jednotlivé nákupy inventáře dály se na základě usnesení správy, přesvědčila se komise nahlédnutím do protokolů ze dne 3. července, 18. srpna a 21. prosince 1919 a 18. června, 11. srpna, 11. listopadu a 21. listopadu 1920.
Nelze tedy tvrditi, že by o investicích nebylo vůbec usnesení správy.
Ad. 4. Dopravních osvědčení užívalo Ústredné družstvo v první řadě pro vlastní zásilky. Od cizích, vybíralo 2% z hodnoty dopraveného zboží a súčtovalo je ve prospěch zemědělského referátu při ministerstvu s plnou mocí pro Slovensko. Takovým způsobem odvedlo referátu tomu podle výkazu ze dne 26. srpna 1920 obnos 5.413.51 Kč, zároveň s poplatkem za modrou skalicí. V obnose 52.000 Kč obsaženy jsou vybrané poplatky za modrou skalici a za uznání odebraných osiv, jež súčtovány jsou na kontě zemědělského referátu k dobru (fol. 214 a 215).
Ad. 5. Za rok 1919 vypláceno bylo na darech 15.643.53 Kč a za rok 1920 celkem 59.641.74 Kč. V obnosech těchto zahrnuty jsou také četné dary dobročinné.
Pokud se týče darů poskytovaných vrchnímu řediteli Ústřední jednoty hospodářských společenstev v Praze, tož zjištěno bylo, že pozůstávaly z cukrovinek a vína a celková jejich cena obnášela 2.140.90 Kč. Nelze tedy dáti za pravdu interpelaci, když tvrdí, že družstvo poskytovalo ředitelům Ústřední jednoty hospodářských společenstev v Praze na darech těžké tisíce.
Ad. 6. ťNevysvětlitelnýŤ podle interpelace obchod s rotačním strojem z Vídně za 1 vagón sýra koupeným a zase zpět do Vídně vyvezeným vypadá ve skutečnosti takto:
Družstvo pojalo úmysl, zříditi si vlastní tiskárnu. Proto zakoupilo ve Vídni rotačku, což obstaral náměstek předsedy družstva. Vývozní povolení dáno bylo pod podmínkou, že stroj prodán bude jem proti kompensační dodávce brimzy v hodnotě nákupní jeho ceny. Toto kompensační ujednání bylo s obou stran také vyplněno. Leč družstvo mezi tím od úmyslu, zříditi vlastní tiskárnu, upustilo a rotační stroj prodalo, však nikoli do Vídně zpět, jak v interpelaci se tvrdí, nýbrž do. tiskárny ťLidových NovinŤ v Brně. Rotační stroj stál družstvo se clem i s opravami 131.884.09 Kč. a prodán byl za 200.000 Kč. Rozdíl súčtován k dobru a bude uveden v bilanci družstva za rok 1920. Vše to je řádně zaknihováno. Naproti tomu dlužno konstatovati, že usnesení nějaké o úmyslu, zříditi vlastní tiskárnu, se v protokolech družstva nenalézá.
Ad 7. V interpelaci se tvrdí, že dne 8. března 1920 předseda dozorné rady a členové správy za cestu do Prahy a zpět dali si vyplatit 10.996.20 Kč.
Komise zjistila následující: Dle účetního dokladu ze dne 8. března 1930, č. 7544 vyplacen byl revidentům Ústřední jednoty pražské obnos 5442.10 Kč a podle účetního dokladu z 8. března 1920, č. 7944 autonomním členům a úředníkům téže jednoty za revisím práce a intervence obnos 5554.20 Kč, tedy nikoli předsedovi dozorné rady a členům správy družstva.
Dáte se praví v interpelaci, že revisoři Ústředního družstva vyjdou si na ročních 80.000 Kč a ze úřednické platy měsíčně vzrostly do konce dubna 1920 na 316.613.82 Kč. Věc má se ve skutečnosti takto:
Revisor Ústredného družstva (úředník) má podle nejnovější platové úpravy průměrně 14.000 Kč platu, 5000 Kč ošatného a 1000 Kč remunerace ročně. Diety stanoveny jsou:
a) pro města 50, 65, 75 Kč podle tříd;
b) pro dědiny 35, 50, 60 Kč podle tříd. Komise shledává jak plat, tak diety revisorů družstva přiměřenými. Tvrzení interpelace že revisor má ročního příjmu na 80.000 Kč, jest vylíčeným stavem vyvráceno.
Počet úřednictva družstva i se zřízenci a manipulanty obnášel dne 1. února 1920 celkem 173 a měsíční příjem 139.475 Kč, takže průměrný příjem na jednu osobu činil 806 Kč. Dne 31. prosince 1920 bylo úředníků a zřízenců družstva 192 a celkový jejich plat i s drahotním přídavkem, funkčním a příbytečným obnášel 194.446.83 Kč, při čemž připadalo by na jednu osobu 1013 Kč. Při účetním obratu za rok 1920 v obnosu 1 miliardy 568,090.518.38 Kč jest těžko tvrditi, že počet úřednictva je veliký a platy jeho rovněž veliké. Komise, porovnávajíc platy úředníků družstva s platy úředníků svazových česko-slovenských bank, dochází k výsledku že platy úředníků Ústředního družstva za platy úředníků svazových bank silně pokulhávají.
Ad 8. Obchod s hrachem byl následující:
Do 31. prosince 1920 nakoupeno bylo hrachu celkem 9098 q 41 kg za 4,498.704.64 Kč a prodáno 9025 q 81 kg za 4,676.068.12 Kč. Zisk obnášel na vagóně asi 2000 Kč. čili na. kilogramu asi 20. hal. Družstvům prodáván hrách za tutéž cenu jako obchodním firmám a jednotlivcům.
O nějakém oloupení chudoby skoro o 3 miliony nemůže byt ani řeči. Také údaje interpelace o obchodě s hrachem nedají se z knih družstva nikterak zjistit.
Ad 9. O přídělu a dodávkách cukru Skladištnímu družstvu v Komárně zjistila komise následující:
Cukru do Komárna bylo dodáno 5275 q za cenu 1,506.813.38 Kč, nikoli tedy za 22 milionů Kč, jak v interpelaci se uvádí. Cukr byl do Komárna dodáván vesměs, na základě disposic cukerní komise, což v knihách jest vyznačeno. K vyslovenému podezření, že Skladištní družstvo v Komárně s cukrem tímto nehospodařilo podle předpisů, bylo konáno dne 19. listopadu na županském úřadě v Komárně šetření a výsledek jeho vložen byl do protokolu. Protokol ten však se u Ústredného družstva nenalézá a bylo komisí zjištěno, že patrně předcházející ministerskou komisí byl odebrán. O obsahu jeho nemožno tedy komisi rozpočtového výboru podati žádné zprávy.
Ad 10. Celkový čistý zisk družstva za rok 1919 podle účetní závěrky obnáší 1 milion 373.352.68 Kč a nikoli na 5 milionů korun, jak v interpelaci se tvrdí. Ze zisku zřídily se fondy a to:
fond pensijní pro úřednictvo 100.000 Kč, fond pro ztráty na zboží 500.000 Kč fond pro ztráty na pohledávkách 400.000 Kč nelze družstvu nikterak vyčítati, naopak dlužno opatřena toto označiti za obezřelé.
Ad. 11. Od počátku činnosti družstva až do konce září 1920 nakoupeno bylo ryb za 829.099.47 Kč.
Nákupy podle druhu jsou následující:
a) Slanečky:
do 30. září 1920 koupeno 1332 sudů za 588,295.27 Kč.
Z toho zkažen jeden sud a odepsán v knihách částkou 745.— Kč.
b) Zavináče:
do 30. září 1920 koupeno 1888 soudků za 75.598.25 Kč,
ze kteréhož množství nebyl zkažen žádný soudek.
c) Ruslíky v soudkách à 5 kg:
do 30. září 1920 koupeno 1450 soudků za 74.700 Kč,
ze kteréhož množství nebyl zkažen žádný.
d) Ruslíky v soudkách à 20 kg:
do 30. září 1900 koupeno 240 soudků za 41.455.95 Kč,
zkaženo z toho 69 soudků a odepsáno dne 31. srpna 1920 částkou 11.730.— Kč.
e) Ryby v zelenině:
do 30. září 1920 koupeno 950 krabic za 49.050.— Kč,
zkaženo z toho 56 krabic a odepsáno dne 31. srpna 1920 obnosem 2.856.— Kč
Činí tedy zkažené ryby v ceně vyjádřené z celkové nákupní hodnoty 1.72%, což není nikterak nepřiměřená ztráta.
Neodpovídá tedy pravdě tvrzení interpelace, že družstvo nakoupilo za miliony ryb a že tyto ryby (podle znění interpelace ryby všechny) se zkazily.
Víno:
V interpelaci se tvrdí:
Ústredné družstvo zakúpilo aj množství vína; na toto víno chodili si páni úradníci z Družstva veľmi často a. pili ho zadarmo dotiaľ, kým sa nepoopíjali.Ť
Nuže, s vínem je to takto:
do konce prosince 1919 zakoupeno bylo celkem 384.985 litrů za průměrnou cenu 10.42 Kč tedy za 4,114.876.79 Kč.
Od 1. ledna 1920 do 20. září 1920 zakoupeno bylo celkem 586.248 litrů za průměrnou cenu 11.28 Kč, tedy za 6,718.228.97 Kč.
Z tohoto množství odebralo úřednictvo v době od 1. ledna 20. září 1920 řeckého vína 100 litrů à 18 Kč, incl. láhev,
ryzlinku 600 litrů à 15 Kč, incl. láhev,
tokajského 700 litrů à 16 Kč, incl. láhev,
červeného 54 litry à 14 Kč, incl. láhev,
Úředníci družstva si tedy víno koupili v přiměřeném množství a za cenu pro ně také přiměřenou.
Cikorka a botky.
V interpelaci se tvrdí:
ťObchod s cikorkou a botkami bol obchodem nanejvýš hriešným a duše ľudu poburujúcímŤ
Komise zjistila následující:
Cikorie nakoupeno až do 31. prosince 1920 celkem 474.353.15 kg za 2,394.269.54 Kč a prodalo se jí 417.869.45 kg za 1,957.249.01 Kč. Průměrný zisk družstva na cikorce činil 5—6%, nelze tedy obchod s cikorkou nazvati nejvýš hříšným.
Obrat v obuvi za rok 1919 až do 30. záři 1920 byl následující:
Nakoupeno:
r. 1919 ... párů 39.200 za 2,756.340.02 Kč,
r. 1920 ... párů 43.911 za 4,843.856.77 Kč,
celkem 83.111 za 7,600.196.79 Kč.
Z toho prodáno:
r. 1919 ... 33.807 párů za 2,369.775.90 Kč,
r. 1920 ... 37.852 párů za 4,207.877.35 Kč,
celkem 71.659 párů za 6,577.653.25 Kč.
Průměrná cena páru obuvi činila v r. 1919 při nákupu 70.29 Kč, při prodeji 70.66, v roce 1920 při nákupu 110.31 Kč, při prodeji 111.14 Kč.
Rozsah tohoto obchodu vzhledem k počtu členů družstev v Ústredném družstvě zúčastněných nebyl nikterak nepřiměřený, cena prodejní byla zcela přiměřená. Tvrdí-li se tedy v interpelaci, že ťobchod s botkami bol obchodem nanejvýš hriešným a duše ľudu poburujúcímŤ, nemůže pro toto tvrzení nalézti patřičných dokladů.
Obchodu s brambory lze říci na základě šetření toto:
Ústredné družstvo nakupovalo, byvši pověřeno tím ministerstvem pro zásobování lidu za spolupráce s Bratislavskou obchodní společností, brambory a dodávalo je spotřebovatelským místům podle příkazu Hospodářského úřadu v Bratislavě. Stalo-li se pak, že přišlo se na nepřístojnosti v zásobování brambory na Slovensku, pak to bylo vlastně zásluhou Ústredného družstva, které na nepřístojnosti tyto poukazovalo. Důsledkem dotčeného podání jest následující přípis vládního komisaře zemského obilního ústavu v Bratislavě:
Věc: Výkupna obilí a zemáků pro Slovensko v Bratislavě.
P. T.
Výkupna obilí a zemáků pro Slovensko
v Bratislavě.
Podepsaný přednosta jako vládní komisař zemského obilního ústavu v Bratislavě potvrzuje příjem závěrečné bilance a výkazů o rozdělení zisku a žádá za laskavé další sdělení:
1. Kdo jest to ťExekutivní komitéŤ, jemuž připadá 5% čistého zisku, čili 32.500 Kč.
2. Kdo jsou to vůdcové skupin, jímž přiznáno rovněž 5% že zisku, určeného k rozdělení mezi syndikalisty, čili 30.000 Kč. 3. Žádám o bližší detailování obnosu 684.952 Kč vykázaného jakožto výlohy na účtu zisku a ztráty.
Vzhledem k tomu, že syndikátní příspěvek účastníků udán jest obnosem 1,095.000 Kč a čistý zisk udán jest obnosem 690.907 Kč, činí docílený zisk více než 63% syndikátního kapitálu, který nesporně více než připouští dekret ministerstva pro zásobování lidu v Praze že dne 7. června 1920, č. 50345/20, jenž dovoluje jen minimální zisk.
Protože veškeré zisky, které přesahují určité procento z obratu, které bude ještě s výkupnou smluveno, musí podle citovaného dekretu připadnouti státní pokladně, zakazuji jako vládní komisař výkupny rozdělení zisku až do konečného rozhodnutí ministerstva pro zásobování lidu v Praze a žádám, aby mi pro mně výše sub 1—3 uvedených vysvětlení sdělen byl ještě celkový obrat výkupny.
Opisy obou výnosů ministerstva pro zásobování lidu v Praze přikládám.
Opis rozhodnutí současně zasílám:
1. Presidiu ministerstva pro zásobování lidu v Praze,
2. Presidiu ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě,
3. Státnímu obilnímu ústavu v Praze,
4. Zemskému obilnímu ústavu v Bratislave,
5. Ústrednému družstvu v Bratislavě,
6. Bratislavské obchodní společnosti v Bratislavě.
Na dodatečné otázky lze konstatovati, toto:
Družstvo obchodovalo se členy i s nečleny a to hlavně tam, kde bylo k provádění obchodů těch s úředních míst prověřeno. Toho druhu byly hlavně obchody: Rozdělování cukru, dále pak, strojená hnojiva, modrá skalice a uhlí.
Družstvo platí daň z obratu podle zákonů a nařízení. Za první pololetí 1920 zaplatilo 330.173.86 Kč, za třetí čtvrtletí jest daň k placení připravena ca. 90.000 Kč, další splátky budou následovati po zpracování výkazů.
Vše možno dokázati knihami a poistenkou Finančného řiditelstva v Bratislavě ze dne 11. listopadu 1900.
K celkové situaci Ústredného družstva v Bratislavě dlužno pro náležitou informaci uvésti následující:
Zákonem ze dne 15. dubna 1919, čís. 210 Sb. z. a nař. bylo, jak již v úvodu řečeno, Ústrednému družstvu uloženo, aby cestou revise zjistilo a to s největším urychlením u všech družstev na Slovensku všechny pohledávky a závazky jejich k bývalým centrálám, jejichž sídla zůstala v Maďarsku. V souvislosti s tím bylo uloženo všem družstvům na Slovensku, aby se stala členy Ústredného družstva. Z této povinnosti vyňata pouze družstva dělnických a továrních konsumů, družstva železničních zaměstnanců, družstva živnostenská a družstva nově založená, některým z družstevních ústředí v Praze nebo v Brně.
Z citovaného zákona připadl tedy Ústrednému družstvu dvojí úkol, jednak provésti přičlenění družstev, a jednak cestou revise vykonati v nich šetření za účelem likvidace jejich členských a obchodních pohledávek a závazků u bývalých centrál. Provedení těchto úkolů předpokládal zákon v roce 1919, okolnosti prodloužily však jejich splnění až do doby nynější a výsledky ukazují k tomu, že vykonaná revisní šetření nemohou býti pokládána za. definitivní bez opatrné reservy.
Počáteční práce týkaly se především zjišťováním družstev na Slovenku vůbec a jejich přičlenění.
Otázka zjištění a přičlenění spojena byla se značnými obtížemi. Vedle různých! technických pomůcek, které vyžaduje složitý styk se soudy obchodními jako soudy obchodními a jichž opatření jen stěží se podařilo vzhledem k úplné zaměstnanosti tiskáren, byly to všeobecné poměry na Slovensku, které zabránily včasnému provedení zákona. Byla to politická nejistota ohledně definivního připojení Slovenska k republice Československé, která byla mezi lidem, živena různými živly a též utvrzována a která byla ostatně pokud se týče území při tak zvané demarkační čáře odůvodněna. Proto jen malá část družstev provedla nutnou změnu stanov za účelem přičlenění k Ústrednému družstvu dobrovolně a svolala z té příčiny valná shromáždění. Dlouhé přerušení v této akci přineslo zaplavení, většiny Slovenska vpádem bolševické armády maďarské, jehož hospodářské následky jen. zvolna mohly býti překonány a politické uklidnění není dodnes konsolidováno.
Alby bylo učiněno formálně zadost příkazu zákona použila správa Ústredného družstva svého práva, a ve smyslu 3. odstavce §u 2 citovaného zákona přičlenila družstva sama a oznámila to příslušným sedriím, jako opatření zatímní, předpokládajíc, že nutnou změnu stanov provedou dodatečně. Dosud tak učinilo něco málo přes. 100 družstev, ale ani o nich nelze tvrditi, že by se proti nim mělo zakročiti trestním oznámením, poněvadž pouze 6 družstev přičlenění přímo odepřelo.
Dlužno totiž připomenouti, že vedoucími činiteli v družstvech jsou většinou duchovní a notáři, v jichž osobách stalo se nejvíce záměn z důvodů politických, takže jich odchodem zůstala četná družstva bez vedení. Lze ovšem připustiti v některých případech passivní resistenci a koná se v tomto směru bedlivé šetření.
Podle kategorie vztahuje se zákon ze dne 15 dubna 1919, čís. 210 Sb. z. a n. na tato družstva resp. na tyto centrály:
1. Družstva úvěrná. Tato družstva založená na podkladě uherského zákonného článku XXIII. z. roku 1898 náležela do svazku centrály ťOrszágos kozponti hitelszovetkezets (Zemské ústřední úvěrní družstvo) v Budapešti. Jsou to družstva s ručením obmezeným a jejich poměr k centrále upravuje celá druhá kapitola citovaného zákona v obšírných ustanoveních, kterými měl býti uchován z. důvodů maďarisačních vliv státu a umožněné přímé zasahování do hospodaření družstev. Centrála sama nebyla přirozeným produktem družstevních poměrů a jest ji považovati spíše za ústav veřejnoprávní, kombinovaný částečně se živlem soukromým.
Podle předpisu §u 66 citovaného zákona tvoří správu družstva předseda, dva místopředsedové a 10 členů. Předseda jest jmenován k návrhu ministra financí přímo panovníkem samým, jednoho místopředsedu jmenuje. ministr obchodu, druhého ministr orby a z 12 členů přísedících jmenuje dva ministr financí. Takto sestavená správa jejíž rozhodující činitelé jsou tak přímo pod vlivem státním, volí si jednoho nebo více ředitelů, ale li ti jsou odvislí od potvrzení ministra financí, který ostatně i do dozorného výboru jmenuje jednoho člena, jako zástupce státu.