Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2647.
Zpráva
rozpočtového výboru
o vládním návrhu zákona (tisk 2369),
kterým mění se ustanovení § 96 zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. o osobních daních přímých.
Rozpočtový výbor jednal ve schůzích svých dne 16. a 19. července 1921 o vládním návrhu zákona, kterým se mění ustanovení § 96 zákona ze dne 25. října 1896 5. 220 ř. z. o osobních daních přímých a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně, aby přijala zákon v tomto znění:
Zákon
ze dne ....................................................................... 1921,
jímž se mění ustanovení § 96 zákona ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z. o osobních daních přímých.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
K § 96 zák. ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z. o osobních daních přímých buďtež připojeny tyto další nové odstavce:
"Dodatečné zdanění záloh, fondu a jiných přebytků dle předcházejících ustanovení nenastane při splynutí (fusi) podniků dle čl. 215. a 247, obch. zák., dále při přeměně podniků ve společnosti akciové a u společností s obmezeným ručením (zákon ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. z.) mimo to i při přeměně elektrárenských společností s ručením obmezeným v hospodářské a výdělkové společenstvo ve smyslu zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z.
Totéž platí i tehdy, když podnik, podléhající zdanění dle této hlavy, má dne 1. června 1921 v držení veškeré akcie nebo podíly (kuxy) jiného podniku a splyne s ním, aniž by vydal nových akcií.
Úlevy tyto nevylučují však dodatečné zdanění záloh, fondu a jiných přebytků, užije-li se jich při přeměně neb v pozdější době k účelům poplatným."
§ 2.
Tento zákon, jehož provedení se ukládá ministru financí, nabývá účinnosti dnem vyhlášení a jeho platnost končí dnem 31. prosince 1923.
Odůvodnění.
Výbor rozpočtový uznává, že dosavadní ustanovení § 96 zák. o osobních daních přímých nehodí se pro poměry nynější. Dlužno zajisté rozeznávati mezi likvidací, kterou podnik, o nějž se jedná, z hospodářského života zmizí, a mezi likvidací, při níž podnik přemění se jen na jinou formu podnikatelskou. V prvém případě rozdělí se jmění společenské na společníky (akcionáře, podílníky) a rozdělí se také zálohy, fondy a přebytky, jež nebyly zdaněny z toho důvodu, že podnik reservoval je za účelem nerušeného provozu, na př. různé fondy speciální (ztrátové, obnovovací fond, amortisační, stavební a pod.). Zanikne-li podnik, přestanou míti tyto reservy oprávnění a není tomu jinak než jakoby byly za existence podniku tyto nezdaněné fondy použity k účelům poplatným (na př. k doplnění zisku, k převedení do zdaněného fondu reservního a pod.). Zde má dodatečné zdanění plné oprávnění.
Jinak mají se věci, jestliže akciová společnost splyne s jinou akciovou společností, nebo přemění-li se společnost s ručením obmezeným na společnost akciovou. Tu ve skutečnosti podnik trvá dále národohospodářsky, nezdaněné fondy přejdou jen na jiný podnik a mají plniti dále svoje národohospodářské funkce (krýti ztráty, obnovovati stroje atd.). Vybírati v těchto případech daň dle § 96 značí obzvláště při její nynější výši, že by společnost fusionovaná byla zbavena svých pro řádný provoz nastřádaných, fondů jenom proto, že právní základ byl změněn beze změny národohospodářského poslaní.
Ovšem v tom případě, že by buď při přeměně neb v pozdější době bylo použito reserv k účelům poplatným, vyměří se daň právě tak jako při přeměně fondu nezdaněného k účelům zdaněným. Tímto způsobem nevzdává se stát daně likvidační, nýbrž nevyměřuje jí, užívá-li se ve společnosti nové fondů staré společnosti k účelům nepoplatným.
Ovšem zákon neosvobozuje od likvidační daně každou fusi a každou přeměnu, nýbrž hledí, aby vznikl národohospodářsky dokonalejší podnik. Proto osvobozuje od daně dle § 96 přeměnu podniků (společností s r. o., společenstev) ve společnosti akciové, ne však naopak. Přeměna společností s r. o. na akciové společnosti má býti nyní usnadněna tím spíše, že jsou nyní společnosti s r. o. zbaveny téměř úplně výhod daňových a postaveny skoro na roveň společnostem akciovým.
Osvobození přeměny společností s r. o. na společenstva dle zák. z 9. dubna 1878, č. 70 ř. z. bylo výborem omezeno jen na společnosti elektrárenské, poněvadž zde sluší napomáhati financování a stabilita kapitálu provozovacího byla by zaručena tím, že by nikdo nedostal proudu, kdo by nebyl členem m společenstva.
Zákon zavádí také možnost fuse bez vydání nových akcií nebo podílů, avšak pouze tehdá, když podnik má 1. června 1921 v držení všecky akcie neb podíly (kuxy) jiného podniku, poněvadž v takových případech vydával by podnik všecky své akcie sám sobě a musil by je stornovati. Dále jíti a zahrnouti do osvobození porteteuilové akcie vůbec nedoporučovalo by se z důvodu, že by mohlo býti snadno ustanovení toho zneužito.
Výbor obmezil platnost zákona do 31. prosince 1923, aby effekt jeho mohl býti posouzen.
V Praze dne 20. července 1921.
Předseda:
Bradáč Bohumír, v. r.
Zpravodaj:
Dr. Alois Rašil, v. r.