Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2637.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .............................................................. 1921
o zemědělských inspektorech v republice Československé.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
K obstarávání státní odborné agendy zemědělské s výjimkou lesnictví zřizuje se v oboru ministerstva zemědělství instituce zemědělských inspektorů jakožto státních úředníků.
§ 2.
Zemědělští inspektoři jsou odbornými orgány župních úřadů a jsou služebně podřízeni županům.
§ 3.
Do oboru působnosti zemědělských inspektorů náleží zejména:
1. Péče o ochranu kultur a zemědělského zvířectva proti škůdcům a nákazám, pokud záležitosti tyto nejsou vyhrazeny státní službě veterinářské neb výzkumným ústavům;
2. spolupůsobení ve všech důležitých odborných záležitostech státní správy, jež se jakýmkoliv způsobem dotýkají zemědělských zájmů;
3. opatřování pracovních sil všech kategorií pro zemědělství na Slovensku a v Podkarpatské Rusi;
4. součinnost při zpravodajství o celkovém stavu zemědělské výroby a při zemědělské statistice, zejména ohledně osevu, stavu osení a žní/ohledně chorob a poškozování rostlinných kultur, ohledně stavu dobytka a ohledně zemědělské obchodní politiky;
5. propagace zemědělského účetnictví v dohodě se zemědělským ústavem účetnicko-spravovědným a sledování pohybu cen půdy;
6. spolupůsobení při zemědělském výzkumnictví a pokusnictví v dohodě s dotyčnými ústavy a
7. propagace zemědělského pokroku vůbec.
Povolování státních podpor k účelům zvelebovacím nenáleží k působnosti zemědělských inspektorů.
§ 4.
Za účelem splnění vytčených úkolů jsou zemědělští inspektoři povinni udržovati stálý styk se zemědělskou praxí svého obvodu a s hospodářskými korporacemi soukromými i veřejnými, v dohodě s nimi působiti vhodným způsobem ke zdokonalení výrobní techniky, zejména využitím nových poznatků, vykonávati dohled nad tímto výrobním oborem, pokud jim bude zvláštními předpisy přikázán, starati se o odstranění zjištěných nedostatků a vůbec býti nápomocni radou ve všech odborných otázkách.
§ 5.
Nařízením bude určeno, ve kterých záležitostech, dotýkajících se zemědělských zájmů, jiné správní úřady, s výjimkou finančních a autonomních, jakož i jiné orgány státní správy jsou povinny před rozhodnutím vyslechnouti zemědělské inspektory (§ 3, bod 2.).
Zemědělští inspektoři jsou oprávněni samostatné, podávati návrhy správním úřadům, jakož i hlavním zájmovým zemědělským korporacím v rámci své působnosti. Zvláště jest jejich povinností upozorňovati na závady v zemědělské výrobě, žádati příslušné úřady o potřebná opatření a je vůbec o své činnosti informovati.
§ 6.
Zemědělští inspektoři jsou povinni o své činnosti a o svých poznatcích podávati zprávy ministerstvu zemědělství.
§ 7.
Za obvody působnosti zemědělských inspektorů stanoví se oblasti žup dle zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., a za jich stanoviště sídla žup.
V případě potřeby mohou býti zemědělští inspektoři vysíláni též mimo sídlo župy.
Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi mohou býti ponechány od účinnosti tohoto zákona nejdéle do 5 roků posavadní obvody zemědělských inspektorů.
§ 8.
K ustanovení zemědělským inspektorem vyžaduje se vedle všeobecných podmínek, potřebných pro vstup do státní služby, ještě zvláště:
1. Absolutorium vysoké zemědělské školy, jakož i složení předepsaných státních zkoušek a
2. přiměřená zemědělská praxe.
Kromě toho požaduje se k definitivnímu ustanovení ještě složení praktické zkoušky u ministerstva zemědělství.
V prvních třech letech působnosti tohoto zákona může býti od podmínek stanovených sub 1., jakož i od podmínky složení praktické zkoušky ministerstvem zemědělství poskytnuta dispense.
§ 9.
Zemědělští inspektoři buďtež zavázáni přísahou, že zachovají úřední tajemství o těch provozovacích a obchodních poměrech zemědělských podniků, o kterých zvěděli důsledkem své služební činnosti.
Porušení povinnosti dle odstavce prvého, ať se stalo po dobu ustanovení v zemědělské inspekci nebo po vystoupení ze služebního poměru, budiž potrestáno, nejde-li o čin přísněji stíhaný, soudem jako přestupek vězením (uzamčením) od jednoho týdne do tří měsíců, sledoval-li však vinník pro sebe nebo jiného prospěch majetkový, tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců.
§ 10.
Zemědělští inspektoři nesmějí přijímati pohostinství jim nabízeného u příležitosti výkonu služby.
§ 11.
Zemědělských inspektorů nesmí býti používána k účelům, jež nesouvisejí s oborem jich působnosti; zvláště nesmějí býti nijakým způsobem používáni od správy finanční.
§ 12.
Podrobné předpisy o provedení tohoto zákona, zejména pokud se tkne přesného vymezení oboru působnosti zemědělských inspektorů, stanovení způsobu praxe, hodnosti, úpravy praktické zkoušky dle § 8, budou vydány nařízením.
§ 13.
Do té doby, než budou zřízeny župní úřady v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v přičleněných územích, budou zemědělští inspektoři služebně podřízeni přednostům oněch okresních politických správ, v jichž sídle jest jejich stanoviště.
Jakmile bude pro některý správní obvod zřízen župní úřad, podřizují se zemědělští inspektoři tohoto obvodu županovi.
Zemským politickým správám v Praze, Brně a Opavě mohou býti až do úplného provedení župního zřízení službou přiděleni zemědělští odborníci, kteří podléhají po stránce odborné přímo ministerstvu zemědělství, nevykonávajíce však žádného služebního vlivu na zemědělské inspektory v župách.
§ 14.
Odbornou službu ve smyslu tohoto zákona v území měst s právem municipálním vykonávají zemědělští inspektoři té župy, v jejímž obvodu město leží.
§ 15.
Tímto zákonem zrušuje se zák. čl. XXIII. 1912.
§ 16.
Vláda určí nařízením, kdy zákon tento nabude účinnosti.
§ 17.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr zemědělství v dohodě s ministrem vnitra, financí, školství a národní osvěty a sociální péče.
Důvodová zpráva.
Vybudování státní správy na odborném podkladě jest jedním z nejdůležitějších předpokladů nutné reformy veřejné správy, jelikož jen odborný živel dává záruku věcnosti a účelnosti práce, skytaje zároveň předpoklad žádoucí iniciativy a pokroku. To musí platiti zejména též ohledně nejdůležitějšího a nejpokročilejšího výrobního Odvětví zemědělského, nemá-li u nás potrvati stav stagnace z dob bývalého Rakouska, kde v těch nejdůležitějších odvětvích státní zemědělské správy rozhodný vliv náležel neodborníkům.
V tomto směru byla dosud zjednána náprava pouze v organisaci ministerstva zemědělství, kdež veškerá odborná agenda svěřena odborným silám, u správních úřadů I. a II. instance zůstalo však prozatím ještě vše při starém.
Tento kusý, stav vyžaduje bezpodmínečně rychlé nápravy. Dokud nebudou státní správě v nižších instancích přiděleny odborné síly zemědělské, nemůže nově organisovaná odborná služba v ministerstvu zemědělství řádně fungovati, jelikož postrádá odborných výkonných orgánů.
V tomto směru jsme daleko předstiženi poměry v jiných zemích, zejména v Německu, Dánsku, Americe, kde všude již ve státní správě jest zastoupen odborný živel zemědělský (v Rusku před válkou tak zvaní "ujezdkoví agronomové" zemstev).
Také v Uhrách bylo již téměř po 40 roků postaráno o odborné vybavení státních úřadů v tomto směru (zák. čl. XX.:1882 a zák. čl. XXIII.:1912 ).
Jelikož na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zásada shora uvedená jest již provedena ve formě župních zemědělských inspektorů; přichází tu vedle věcného momentu v úvahu též důležitý celostátní zájem unifikace veřejné správy, kterýž vyžaduje, aby otázka tato byla vzhledem k tomu, že se instituce zemědělských inspektorů v těchto územích velmi dobře osvědčila, bylá jednotně řešena pro celý stát.
Povaha navržené instituce vyplývá z jejího určení, doplniti organisaci státní správy v nižších instancích odborným živlem zemědělským, jenž by bral vlivnou účast na všech důležitých záležitostech státní správy, dotýkajících se zemědělských zájmů, a to netoliko pokud jde o agendy spadající pouze do oboru působnosti ministerstva zemědělství, nýbrž vůbec všech ressortů. Tím má býti pro správní justici a státní správu vůbec zjednán spolehlivý odborný podklad v oboru zemědělském (§ 3, body 2, 3 a 4, a § 5).
Vedle této čistě správní agendy má náležeti zemědělským inspektorům též praktická činnost ve směru povznesení a ochrany zemědělské výroby (§ 3, body 5, 6 a 7).
Pokud se tkne péče o ochranu kultur a zemědělského zvířectva (§ 3, bod 1), pomýšlí se na vybudování této v zájmu zemědělské výroby velenutné agendy zvláštním zákonodárstvím.
Ježto moderní státní správa má býti živoucím organismem, znajícím vývoj praktického života, klade se v osnově zvláštní váha na stálý styk zamýšlené instituce se zemědělskou praksí (§ 4).
Vzhledem k tomu, že lesní inspekce jak na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, tak i v ostatním území republiky Československé jest zvláště organisována, omezuje se pravomoc zemědělských inspektorů pouze na agendu čistě zemědělskou v užším slova smyslu (§ 1).
Mohlo by se snad namítnouti, že pro vytčené úkoly by mohlo býti účelně používáno zájmových zemědělských korporací, najmě zemědělských rad, které dosud obstarávaly část agendy vytčené v § 3, zejména pokud jde o zvelebovací, statistické a propagační akce. Právní stav, dle něhož má býti veřejná správa (exekutiva) centralisována v rukou státu, jakož i důvody správní techniky nepřipouštějí však za žádných okolností, aby správní agenda dle § 3, bodu 2 a 3, byla vykonávána jinými než státními orgány, nepřihlížejíc k tomu, že by tím správní služba byla organisačně komplikována, což by bylo rozhodně na újmu žádoucí expeditivnosti práce.
Odborné vybudování státní zemědělské správy, jež předpokládá neustálý styk s praktickým životem, vyžaduje pak nutně, aby ostatní agenda § 3 byla přidělena státním odborným zemědělským orgánům. Bude zapotřebí, aby účelně vymezena byla hranice činnosti státní správy a zemědělských" zájmových organisací.
Základní organisační otázkou jest, jak přičleniti novou instituci budoucí organisaci státní správy, po případě nynějšímu provisorní. Třeba tu vycházeti ze zásady, že nutno dbáti pokud možno co největší koncentrace práce netoliko ve věcném, nýbrž i v osobním směru tak, aby se jednotlivé agendy navzájem doplňovaly a pronikaly, při čemž možno též co nejintenzivněji využíti principu ekonomie práce:
Z tohoto hlediska jest přirozeným, že osnova vsunuje novou instituci v rámec politické státní správy, přihlížejíc při tom k nové organisaci na podkladě župních a okresních úřadů ve smyslu zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. Zemědělští inspektoři mají býti odbornými orgány župních úřadů, podobně jak tomu jest již na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, podléhajíce služebně županům a odborně ministerstvu zemědělství (§ 2 a § 1). Odbornou službu v území měst s právem municipálním mají vykonávati zemědělští inspektoři té župy, v jejímž obvodu město leží (§ 14).
Pro přechodnou dobu, nežli bude župní zřízení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku i s částmi k nim přivtělenými v život uvedeno, mají býti noví orgánové přičleněni oněm okresním politickým správám, v jichž sídle má býti stanoviště budoucích župních úřadů, podléhajíce prozatím služebně správci dotyčných okresních politických úřadů. Stejně mohou býti v tomto mezičasí též zemské politické správy, pokud se tak již nestalo, (v Praze), dotovány zemědělskými odborníky (§ 13, odstavec 3).
Aby však mohl býti brán zřetel na zvláštní ohleduhodné případy, připouští se výjimečně možnost, exponovati orgány zemědělské inspekce, pokud toho poměry vyžadují, mimo sídla žup (§ 7, odst. 2).
Jelikož na Slovensku a v Podkarpatské Rusi obvody posavadních žup se vžily, tamní zemědělství pak, zejména pokud jde o menší podniky, vyžaduje intensivnější péče, jest zajisté jen účelným, vyhraditi si po jistou přechodní dobu možnost ponechání nynějšího stavu obvodů působnosti zemědělských inspektorů (§ 7, odst. 3).
Tímto organisačním opatřením má býti docíleno jednak, že zemědělští inspektoři, jsouce umístěni v srdci státní správy, nalézají se v pravém prostředí, jež jim umožňuje jednak snadné vnikání do hlavních oborů zemědělské správy, jednak usnadňuje součinnost s hlavními správními orgány, na druhé straně pak se zachovává nutná jednotnost státní správy.
Obor působnosti státní politické správy, béře-li se zřetel k ustanovení § 5 cit. zákona o zřízení okresních a župních úřadů, dle něhož posavadní agenda státní správy má býti rozšířena o onu část veřejné správy, která dosud náležela zemským sněmům a zemským výborům, jest velmi značný. Třeba tu jen poukázati na rozsáhlé obory agendy vodoprávní, meliorační, hrazení bystřin, honební, rybářské, agrárních operací, sociální politiky, pokud se týká zemědělského personálu a jiných, v kterýchžto směrech, ač se jedná o zemědělské záležitosti, se dosud rozhodovalo bez odborného vota. Není pochyby o tom, že obor státní zemědělské správy vyžaduje vzhledem na svůj význam pro celé hospodářství státu, aby podobně, jak tomu jest v jiných směrech, na příklad ohledně technické státní služby, lesnické, zvěrolékařské atd., byl vybaven v dostatečné míře zemědělským odborným živlem.
Jak již shora řečeno, mají zemědělští inspektoři fungovati jako odborníci ve všech oborech zemědělské státní správy, tudíž i pokud jde o působnost jiných státních úřadů nežli ministerstva zemědělství a jiných orgánů, zejména mají též sloužiti budoucím okresním úřadům. Vymezení působnosti v tomto směru má býti provedeno dle § 5 vládním nařízením.
V zájmu nutného získání a udržení důvěry zemědělského obyvatelstva pojato bylo do osnovy obdobně, jak tomu jest v zákoně o živnostenských inspektorech ze dne 17. července 1883, č. 117 ř. z. (§ 18), ustanovení, že nesmí býti zemědělských inspektorů používáno k účelům, jez nesouvisejí s oborem jich působnosti, zvláště však, že nesmí jich používati finanční správa (§ 11). Z téhož motivu prýští též ustanovení §§ 9 a 10, týkající se povinnosti zachovávati tajemství zemědělských podniků, jakož i zákaz přijímati pohostinství u příležitosti výkonu služby.
Co se tkne kvalifikací těchto orgánů třeba tu zajisté vzhledem na jich odborné poslání požadovati summum teoretického vzdělání se znalostí správního práva a správní služby. Má tu býti vytvořen typ úřednictva netoliko odborně, ale též i správně školeného. Požaduje se tudíž k ustanovení zemědělským inspektorem vedle všeobecných podmínek, potřebných pro vstup do státní služby, úplné vysokoškolské vzdělání a přiměřená odborná praxe, k definitivnímu pak ustanovení ještě složení praktické zkoušky zejména v oboru správního práva, obdobně jak tomu jest téměř ve všech ostatních oborech státní správy (§ 8, odst. 1 a 2).
Vzhledem na zvláštní poměry na Slovensku a v Podkarpatské Rusi musí si státní správa aspoň pro přechodnou dobu vyhraditi možnost dispense od vysokoškolského vzdělání a složení praktické zkoušky ve výjimečných případech (§ 8, odst. 3).
Podrobné provedení zákona má býti vyhrazeno prováděcímu nařízení (§ 12).
Zrušení zák. čl. XXIII: 1912 jest jen důsledkem snahy po unifikaci státní správy (§ 15).
Ježto navržený zákon má vstoupiti současně v platnost s proponovaným zákonem o závazných zemědělských společenstvech a zemědělských "komorách, který se zároveň projednává v Národním shromáždění, má býti začátek působnosti zákona o zemědělských inspektorech stanoven vládním nařízením (§ 16).
Finanční dosah této předlohy možno odhadnouti následovně:
A. Osobní náklady:
a) úřednické platy:
pro nejbližší dobu požaduje se pro každou župu v českém území po jednom úředníku, t. j. 14 sil a a síly pro zemské politické správy v Brně a Opavě (v Praze jest již i místo systemisováno), tudíž dohromady 16 míst, a sice:
5 míst X. hodnostní třídy 88.560 Kč
6 míst IX. hodnostní třídy 124.920 Kč
5 míst VII. hodnostní třídy 126.780 Kč
celkem 340.260 Kč
při čemž drahotní přídavky započteny vesměs pro ženaté s jedním dítkem.
b) Cestovné (při pravděpodobném průměrném počtu 60 cestovních dnů v roce, 40 cestách na průměrnou vzdálenost 50 km a 20 noclezích) 119.680 Kč
B. Věcné náklady:
a) Palivo à 1000 Kč ... 16.000 Kč
b) Světlo à 500 Kč ... 8.000 Kč
c) Inventář à 600 Kč ... 9.600 Kč
d) Tiskopisy a paušál na úřední potřeby ... 3.392 Kč
Dohromady ... 496.982 Kč
Náklad potřebný na opatření místností nebyl pojat do kalkulace, jelikož zemědělští inspektoři mají býti služebně přiděleni župním úřadům a v přechodní době okresním politickým správám, v rámci jichž dislokace zajisté budou moci býti umístěni.
Podotýká se, že v záležitosti úhrady nákladů, vzcházejících z této předlohy, uzavřena byla s ministerstvem financí zvláštní dohoda, dle níž pravděpodobné náklady budou plně uhrazeny úsporami v dílčím rozpočtu ministerstva zemědělství.
Ve formelním směru se navrhuje, aby osnova byla v Národním shromáždění projednána a schválena. Zároveň se projevuje přání, by osnova byla přikázána v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a rozpočtovému, a po schválení jejím touto sněmovnou v senátě výboru národohospodářskému a rozpočtovému ku podání zprávy vždy ve lhůtě co nejkratší, tak, aby návrh mohl býti projednán ještě v tomto sněmovním zasedání.
V Praze dne 7. července 1921.
Ministr zemědělství: