Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Původní znění.
2635.
Antrag
der Abgeordneten Dr. Czech, Čermak und Genossen
der Regierung das Misstrauen kundzugeben.
Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:
Der Regierung wird wegen der aufgrund des Ermächtigungsgesetzes vom 15. April 1920, Nr. 337 Slg, d. G. u. V., während der Tagung der Nationalversammlung erlassenen Verordnungen im Sinne des § 76 der Verfassungsurkunde das Mißtrauen kundgegeben.
Begründung:
Die derzeitige Regierung bat seit ihrem Antritte ungefähr 70 Verordnungen aufgrund des Ermächtigungsgesetzes vom 15. April 1920, Nr. 337 erlassen; Nahezu unsere ganze Ernährungswirtschaft und zählreiche andere Gegenstände wurden auf diesem Wege geregelt. Der Verkehr mit Lebensrnitteln, mit Seife, mit Industriefett, mit Malzgerste, mit Obst, mit Spiritus, mit ölhältigen Fruchten, mit Chemikalien usw. wurde seit dem April 1921 unter Mißbrauch dieses Gesetzes geregelt.
Das Ermächtigungsgesetz vom 15. April 1920 ist an sich nichts anderes, als ein verschlechterte Ersatz für den berüchtigten § 14 im ehemaligen Österreich. Beide Häuser der Nationalversammlung und insbesondere der Senat in seiner einstimmig angenommenen Resolution vom 24. Jänner 1921 haben wiederholt die Regierung aufgefordert, während der Tagung der Nationalversammlung von dem Gesetze nur in den allerdringendsten Fällen Gebrauch zu machen. Die Regierung hat diese Beschlüsse vollständig unbeachtet gelassen und so gezeigt, daß sie nicht gesonnen ist, die Willensäußerungen des Parlamentes zu beachten.
Schon dieser Umstand allein zwingt das Abgeordnetenhaus, der Regierung in der denkbar schärfsten Form seinen Willen neuerlich kundzugeben.
Die Herausgabe dieser Verordnungen ist aber auch sachlich nicht begründet:
Die Voraussetzungen zur Erlassung solcher Verordnungen sind:
1. außerordentliche, durch den Krieg verursachte wirtschaftliche oder gesundheitliche Verhältnisse,
2. eine Gefahr für die Sache selbst wegen des mit der Vorlage an die Nationalversammlung verbundenen Verzuges.
Da der Krieg längst beendet ist, das Staatsgebiet feststeht und nicht gefährdet ist, so kann keine Rede davon sein, daß es sich heute noch um die Regelung von Verhältnissen handelt, die durch den Krieg verursacht worden sind. Die Ursache aller dieser Verhältnisse liegt viemehr in dem zeitweiligen Mangel an Waren oder Rohstoffen, an der mangelnden Voraussicht der Regierung und an den trostlosen inneren Zuständen. Nicht der Krieg, sondern nur der schlecht verhüllte Absolutismus sind schuld daran, wenn die Gesundung der Verhältnisse nicht fortschreitet.
Alle Materien, welche im Veordnungswege geregelt wurden, hätten da das Parlament seit dem Antritte der Regierung bis zum heutigen Tage mit einer kurzen Unterbrechung im März tagt, dem Parlament zur Beschlußfassung vorgelegt werden können. Daran ändert der Umstand nichts, daß infolge der ungeklärten Mehrheitsverhältnisse im Parlamente seit Anfang April so wenige und inhaltslose Sitzutigen stattfanden.
Die Regierung hätte bei ernstlichem Willen, und wenn sie dem Parlamente die Dringlichkeit der Vorlagen nachgewiesen hätte, eine Verhandlung in den Ausschüssen und im Hause herbeiführen können. Ob diese Vorlagen von der Nationalversammlung angenommen worden wären, oder nicht, ist vollständig irrelevant, da darüber, ob eine Vorlage Gesetz wird oder nicht, ausschließlich die Nationalversammlung zu entscheiden hat.
Die Regierung hat in verfassungswidriger, leichtfertiger Weise die ihr mit dem Gesetze vom 15. April 1920, Nr. 337 erteilte Ermächtigung mißbraucht, weshalb der Antrag, ihr das Mißtrauen kundzugeben, vollständig begründet ist.
Zum Schlusse verweisen wir darauf, daß allein seit dem 30. März 1921 die Verordnungen Nr. 139, 144, 145, 146, 147, 148, 157, 162, 169, 174, 176, 186, 196, 200, 201 und andere erschienen sind.
Prag, am 14. Juli 1921.
Dr. Czech, Čermak,
Merta, Hackenberg, Tobler, Haken, Toužil, Hillebrand, Malá, Kučera, Kunst, Dr. Haas, Dr. Holitscher, Dr. Šmeral, Palme, Uhl, Taub, Borovszky, Deutsch, Houser, Rouček, Surányi, Svetlik, Kirpal, Beutel, Schweichhart, Schäfer, Tausik, Heeger, Grünzner, Hirsch, Dr. Hahn, Burian, Koutný, Darula, Krejčí, Dietl, Kaufmann, Pohl, Häusler, Skalák, Blažek, Mikulíček, Skaunicová, Nagy, Kreibich, Warmbrunn, Schuster, Dr. Radda, Dr. Schollich, Matzner, Dr. Brunar, Kraus, Dr. Medinger, Mark, Dr. Keibl, Simm, Wenzel, Patzel, Ing. Jung, Knirsch, Scharnagl, Dr. Lelley, Kostka, Böllmann, J. Fischer, Röttel, Dr. E. Feyerfeil, Böhr, Ing. Kallina, Dr. W. Feierfeil, Dr. Petersilka, Zierhut, Kaiser, Dr. Körmendy-Ékes, Schälzky, Dr. Luschka, Schubert, Dr. Kafka, Dr. Spina, Křepek, Budig, Bobek, Heller, Pittinger Szent-Ivány, Füssy, S. Mayer, Dr. Lehnert, Dr. Hanreich, Windirsch, Hausmann, Dr. Jabloniczky, Dr. Baeran, R. Fischer, Leibl, Blatny, J. Mayer, Wittich, Dr. Földessy, Jokl, Roscher, Dr. Lodgman.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
Překlad.
2635.
Návrh
poslanců dra Czecha, Čermáka a druhů
na vyslovení nedůvěry vládě.
Vládě vyslovuje se ve smysliti §u 76 ústavní listiny nedůvěra pro nařízení vydaná na základě zmocňovacího zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., v době, kdy zasedalo Národní shromáždění.
Odůvodnění.
Nynější vláda vydala od svého nastoupení asi 70 nařízení na základě zmocňovacího zákona ze dne 15. dubna, 1920, č. 337 Sb. z. a n. Takřka celé naše vyživovací hospodářství a mnoho jiných předmětů bylo upraveno touto cestou. Obchod potravinami, mýdlem, průmyslovým tukem, sladovým ječmenem, ovocem, lihem, olejnatými plodinami, chemikáliemi atd. byl upravován, od dubna 1921 za zneužívání tohoto zákona.
Zmocňovací zákon ze dine 15. dubna 1920 není sám o sobě nic jiného než zhoršena náhražka za proslulý 14. v bývalém Rakousku, Obě sněmovny Národního shromáždění a obzvláště senát ve své jednohlasně přijaté resoluci ze dne 24. ledna 1921, opětně vyzvaly vládu, aby v době zasedání Národního shromáždění užila tohoto zákona jen v nejnaléhavějších případech. Vláda těchto usnesení nedbala naprosto a tak ukázala, že nehodlá dbáti projevů vůle sněmovny.
Již tato okolnost sama nutí poslaneckou sněmovnu, aby v nejostřejší formě jak jen jest myslitelna znovu projevila svoji vůli.
Vydání těchto nařízení nelze však ani věcně odůvodniti.
Předpoklady pro vydání takových nařízení jsou:
1. Mimořádné válkou způsobené hospodářské nebo zdravotní poměry.
2. nebezpečí pro věc samu pro prodlení spojené s předložením její Národnímu shromáždění.
Ježto válka jest již dávno skončena, státní území jest pevně stanoveno a není ohroženo, není možno tedy mluviti o tom, že dnes ještě jde o úpravu poměrů způsobených válkou Příčina všech těchto poměrů spočívá spíše v dočasném nedostatku zboží a surovin, na nedostatečné prozíravosti vlády a neutěšených vnitřních poměrech. Není to válka, nýbrž špatně zakrytý absolutismus, kdož nesou vinu na tom, jestliže ozdravění poměrů nepokračuje.
Všechny materie, které byly upraveny nařízeními, mohly býti předloženy sněmovně, aby se o nich usnesla, poněvadž sněmovna zasedá od nastoupení vlády do dnešního dne, s krátkou přestávkou v březnu. Na tom nemění nic ani, že pro nevyjasněné poměry pokud se týče většiny ve sněmovně konalo se od začátku dubna tak málo schůzí a tak bezobsažných.
Vláda byla by mohla při vážnější vůli a kdyby byla prokázala sněmovně naléhavost předloh, dosíci vyjednávání ve výborech ve sněmovně. Zda tyto návrhy Národní shromáždění bylo by přijalo či nikoliv, jest úplně lhostejné, ježto o tom, zda nějaký návrh zákonem se stane čí nikoliv, má rozhodnouti výhradně Národní shromáždění.
Vláda zneužila protiústavně a lehkomyslně zmocnění uděleného jí zákonem ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., pročež návrh, aby se jí vyslovila nedůvěra, jest úplně odůvodněn.
Ke konci poukazujeme na to, že jen od 30. března 1921 vyšla nařízení č. 139, 144, 145, 146, 147, 148, 157, 162, 169, 174, 176, 186, 196, 200, 201 a jiná.
V Praze dne 14. července 1921.
Dr. Czech, Čermak,
Merta, Hackenberg, Tobler, Haken, Toužil, Hillebrand, Malá, Kučera, Kunst, dr. Haas, dr. Holitscher, dr. Šmeral, Palme, Uhl, Taub, Borovszky, Deutsch, Houser, Rouček, Surányi, Svetlik, Kirpal, Beutel, Schweichhart, Schäfer, Tausik, Heeger, Grünzner, Hirsch, dr. Hahn, Burian, Koutný, Darula, Krejčí, Dietl, Kaufmann, Pohl, Häusler, Skalák, Blažek, Mikulíček, Skaunicová, Nagy, Kreibich, Warmbrunn, Schuster, dr. Radda, dr. Schollich, Matzner, dr. Brunar, Kraus, dr. Medinger, Mark, dr. Keibl, Simm, Wenzel, Patzel, inž. Jung, Knirsch, Scharnagl, dr. Lelley, Kostka, Böllmann, J. Fischer, Röttel, dr. E. Feyerfeil, Böhr, inž. Kallina, dr. Petersilka, Zierhut, Kaiser, dr. Körmendy-Ékes, Schälzky, dr. Luschka, Schubert, dr. Kafka, dr. Spina, Křepek, Budig, Bobek, Heller, Pittinger, Szent-Ivány, Füssy, S. Mayer, dr. Lehnert, dr. Hanreich, Windirsch, Hausmann, dr. Jabloniczky, dr. Baeran, R. Fischer, Leibl, Blatny, J. Mayer, Wittich, dr. Földessy, Jokl, Roscher, dr. Lodgman, dr. W. Feierfeil.