Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2634.
Návrh
poslanců Skaláka, Roučka, Daruly a soudruhů
na vyslovení nedůvěry vládě.
Žádáme, aby se poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé usnesla:
ťPoslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé ve smyslu § 76 ústavní listiny vyslovuje vládě nedůvěru, protože několika nařízeními ve věcech zásobovacích, zejména pak nařízením ze dne 30. června 1921 101 vyživovacím plánu na příští rok, dopustila se zneužiti zmocňovacího zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 a protože zrušením porot pro soudní případy na základě dělnického hnutí v prosinci r. 1920 povstalé, nejednala ve smyslu zákona o zrušování porot ze dne 15. dubna 1920.
Odůvodnění.
Zákon ze dne 15. dubna 1920 zmocňuje vládu k opatření ve věcech zásobovacích a zdravotních, jestliže poměry z poválečné krise vzniklé vyžadují rychlého opatření, ale zároveň stanoví povinnost vlády, aby do 8 dnů se svým opatřením předstoupila před sněmovnu. Poslanecká sněmovna i senát na počátku t. r. vládu vyzvaly, aby během zasedání Národního shromáždění nepoužívala tohoto zákona, leda v případech nejnutnějších. Vláda vydala celou řadu nařízeními ve věcech zásobovacích, tak nařízení 139, 144, 145, 146, 147, 148, 167, 162, 200, 201 a zejména nařízení ze dne 30. června 1921, jež je z nejdalekosáhlejších, která dosud byla na poli zásobovacím učiněna. Poněvadž od měsíce března trvá zasedání parlamentu, mohla vláda předstoupiti před sněmovnu, předložiti příslušný návrh zákona.
Provinila se tedy vláda hrubě proti ústavě, proti usnesení obou sněmoven, aby zmocňovacího zákona zneužívala i proti zmocňovacímu zákonu samému.
Zákon o zrušení porot z 20. dubna 1915 připouští toto zrušení, jsou-li obavy, že by poroty nesoudily nestranně. Rozsudky v trestních věcech z prosincové stávky vyplynulých ukazují však, že výjimečné senáty soudily zaujatě, vynášely v mnohých případech rozsudky neobyčejně kruté a plným právem je možno se domnívati, že by porotní soudy soudily jinak, nestraněji, a méně zaujatě. Zrušení porot jeví se tedy jako čin persekuce proti jistému politickému směru. Vláda tedy i tu se dopustila stranickosti při vykládání zákona.
V Praze dne 14. července 1921.
Skalák, Rouček, Darula,
Malá, Haken, Teska, Svetlik, Merta, Krejčí, Surányi, Kučera, Toužil, Mikulíček, Kreibich, Koutný, Tausik, dr. Hahn, Warmbrunn, Křepek, Böllmann, Kraus, dr. Hanreich, Schubert, Mark, dr. Spina, Windirsch, Röttel, Zierhut, Pittinger, Schälzky, dr. Luschka, dr. Brunar, J. Mayer, J. Fischer, dr. Medinger, Kaiser, Heller, Scharnagl, Skaunicová, Houser, Kunst, Borovszky, Nagy, Blažek, Bubník, dr. Šmeral, dr. Radda, Böhr, inž. Kallina, Matzner, dr. Lodgman, dr. Keibl, Bobek, dr. Baeran, Budig, Kostka, dr. Kafka, inž. Jung, Patzel, dr. W. Feierfeil, dr. Petersilka, Knirsch, Wenzel, dr. Lehnert, Simm, dr. Schollich, Schweichhart, Grünzner, Leibl, Palme, dr. Holitscher, Beutel, Häusler, Deutsch, Hillebrand, Körmendy-Ékés, Blatny, dr. Lelley, Tobler, dr. Jabloniczky, dr. Czech, Pohl, Taub, Čermák, Schäfer, Hackenberg, Uhl, Heeger, dr. Haas, Kirpal, S. Mayer, Földessy, Wittich, Roscher, R. Fischer, Jokl, Hausmann, Kaufmann, Dietl, Schuster, dr. E. Feyerfeil.