Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2563.
Zpráva
imunitního výboru
o žádosti okres. soudu v Kroměříži č. j. Z 81/20 ze dne 24. září 1920 za svolení k trestnímu stíhání posl. Josefa Pastyříka pro podezření z přečinu dle § 4 cís. nař. ze dne 12. října 1914 č. 275 ř. z. a to z těchto důvodů:
Na základě trestního oznámení u okres. soudu v Kroměříži dne 12. června 1920 podaného bylo po návrhu státního zastupitelství v Uher. Hradišti ze dne 3. srpna 1920 ve smyslu § 88 tr. ř. vedeno vyhledávání v tom směru, že člen poslanecké sněmovny Národního shromáždění Josef Pastyřík dne 17. a 18. srpna 1919 pronajal svých 17 měřic polí třem různým nájemcům, vymíniv si na nájemném dodávku 25 q řepy z každé míry pole a nebyla-li by dodána, její zaplacení ekvivalentem v penězích, aby takto byla nalezena platná příčina k zavedení trestního řízení. Jelikož v Hulíně dosud obvyklé nájemné z jedné míry pole činilo 80—100 Kč a jelikož řečený člen posl. sněmovny požadoval nájemné daleko vyšší, vymíniv si u jednoho nájemce dokonce za každý nedodaný q řepy pokuty per 10 kor., proto stal se posl. Jos. Pastyřík podezřelým z přečinu dle § 4 cís. nař. ze dne 12. října 1914, č. 275 ř. z.
Dle dosavadního vládního šetření bylo zjištěno: V roce 1919, kdy nájemné z pozemků posl. Pastyříka vypršelo, prohlásil posl. Pastyřík těm nájemcům, kteří k němu sami přišli a žádali jej, aby jim pozemky pronajal, že pole pronajme jen za dodávku řepy, protože ji nutně potřebuje na své akcie a minulou dobu nemohl celé množství, které potřeboval, ani za drahé peníze koupiti. Má totiž 10 akcií Rolnického cukrovaru v Hulíně a 5 akcií Rolnického cukrovaru v Kroměříží a jest povinen dodati každý rok v Hulíně 1.500 q a v Kroměříži 750 q řepy. Dodávku tuto nemohl by splniti, protože pp. nájemci jemu ani řepu ani obilí z jeho vlastních pozemků a za peníze přenechati nechtěla. Všichni nájemci s dodáním řepy úplně souhlasili a dobrovolně a ochotně nájemní smlouvy podepsali a tu pronajal v měsíci srpnu 1919 39 měřic za 800 q řepy, což činí průměr asi 20 q po jedné měřici a ne, jak je udáno 25 q; ještě k tomu podmínky jsou, dodat řepu hrubé váhy, ze které se 5% sráží, takže byl vlastně nájem učiněn průměrem asi za čistých 19 q; naproti tomu zůstanou nájemci z této řepy všechny skrojky a mimo to dal Pastyřík svým nájemcům místo obvyklých 50% řízků, celkem 60%, tedy i o 10% více.
Nájmy uzavíral v měsíci srpnu 1919, kdy řepa byla za 15 kor., o vyšší ceně se vůbec nevědělo, ale pronajímaly se tehdy pozemky již za cenu přes 400 kor., a v blízké vesnici Nechotice až za 700 kor. jediná měřice ve veřejné dražbě.
Pronajaté pozemky leží vesměs na Hané, v kraji řepařském, kde se po 1 měřici nejméně 60 až 80 q řepy urodí. Sám Pastyřík může lístkem Rolnic. cukrovaru dokázati, že na poli dosti písčitém se mu letos, a to v druhém užitku po bramborách, urodilo 72 q řepy, tudíž požadované množství jistě odpovídá poměru a není přemrštěné. Také nájemci byli úplně spokojeni, čehož jest důkazem, že nástupce p. Patříčka p. Zapletal bez oznámení na 4 měřice plných 100 q řepy navezl do cukrovaru na akcie Pastyříkovy a prohlásil, že jest s nájmem spokojen a že jej plné 4 roky podrží. Pastyřík, ježto letos cena řepy jest vysoká, nepřijal určené množství řepy a snížil sám dodávku z 25 q na 20 q a z 20 q na 16 q, ač ví, že vysoká cena neplatí jen pro něho, ale také pro jeho nájemce, kteří při této ceně daleko větší zisk budou míti. Pokutu za nedodání řepy dal do nájemní smlouvy jen proto, aby konečně již mohl své povinnosti dodáváním řepy vyhověti, aby totiž nájemci se snažili řepu dodávati.
S Pastyříkem současně byli udáni i jiní pronajímatelé a postaveni před lichevní soud, kteří za stejné neb i větší množství řepy pozemky své propachtovali, leč byli vesměs soudem osvobozeni. Jest tudíž patrno, že posl. Pastyřík uzavřel pachtovní smlouvy, kdy ještě cena řepy nebyla stanovena, ani nebylo stanovení výše pachtovného zákonem nijak omezeno; dále, že množství požadované řepy odpovídá poměru ceny její a pachtovného v době před válkou, jakož i, že cena řepy smluvené odpovídá výši pachtovného v té době za pozemky v místě docíleného, neboť sám tamní okres. soud propachtoval pozemky sirotků v blízké osadě až za 600 kor. jednu měřici. Rovněž nutno míti na zřeteli, že důvodem tohoto činu člena N. S., o jehož vydání se žádá, bylo, aby vyhověl svým povinnostem co majitel akcií a řepu skutečně ze svých pozemků mohl dodati do cukrovaru, dále aby mohl zaplatiti vysoké daně a obecní přirážky, které v nich z 80% byly zvýšeny na 300%, a konečně, aby také jemu nesl jeho majetek alespoň úrok, když nájemcům nese velké užitky a aby mohl pro svých 8 dětí něco koupiti.
Z uvedeného jest patrno, že posl. Pastyřík při uzavírání pachtovní smlouvy neměl úmyslu vykořisťovati lehkomyslností, nezkušeností neb rozčilení mysle pachtýřů jak toho vyžaduje skutková povaha přečinu podle § 4 cís. nař. z 12. října 1914.
Z toho důvodu navrhuje imunitní výbor:
Poslanecká sněmovna se usnáší, nevyhověti žádosti okres. soudu v Kroměříži o svolení poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání posl. Jos. Pastyříka pro podezření z přečinu podle § 4 svrchu citovalného cís. nařízení.
V Praze dne 9. března 1921.
místopředseda:
Viktor Dyk, v. r.,
zpravodaj: