Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2555.
Návrh
poslance E. Purkyňové a druhů
na doplnění zákona ze dne 22. května 1919, č. 320, Sb. z. a n.
o obřadnostech manželské smlouvy a rozluce manželství.
Zákon
ze dne ...........................,
jímž se doplňuje zákon ze dne 22. května 1919, č. 320 Sb. z. a n. o obřadnostech manželské smlouvy a rozluce manželství.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
V § 14 zrušuje se odst. lit. d) a na jeho místo vsune se nový odstavec lit. d) tohoto znění:
Lhůty v odst. a), b) uvedené se přerušují žádostí neb žalobou o rozvod, bude-li v řízení žadatelem neb žalobcem náležitě postupováno. Bude-li žádost neb žaloba pravoplatně zamítnuta, sluší k věci hleděti tak, jakoby lhůty přerušeny nebyly.
Čl. II.
§ 16 se zrušuje a na jeho místo vsune se nový § 16 tohoto znění:
a) Soud vyšetří věc, postupuje podle zásad řízení nesporného. Na soudu je také, aby dal manželům poučení o všech důsledcích rozluky. Souhlasí-li oba manželé s rozlukou a soud nabude konaným šetřením přesvědčení, že je tu vskutku nepřekonatelný odpor, vysloví rozluku usnesením. V něm vyřkne zároveň, byla-li a kterému manželu lze přičísti vinu na rozluce. Jde-li o manželství před působností tohoto zákona rozvedené, stačí, když soud nabude přesvědčení, že nejde o čin nerozvážný.
b) Souhlas se žádostí o rozluku dlužno předpokládati, když manželi, proti němuž žádost za rozluku směřuje, na soud se nedostaví; má tento následek budiž upozorněno v obsílce, kterou je doručiti tomuto manželu do vlastních rukou zároveň se stejnopisem žádosti. Právo soudu, použíti donucovacích prostředků podle § 87 zák. o org. soud. tím dotčeno není.
c) Nesouhlasí-li druhý manžel s rozlukou, aneb tvrdí-li strany, že jsou tu jiné důvody, než nepřekonatelný odpor, soud odkáže žadatele na pořad práva.
Čl. III.
§ 17 se zrušuje a na jeho místo vsune se nový § 17 tohoto znění:
Byl-li soudem pravoplatně vysloven rozvod podle §§ 107-109 obč. zák. a to z některého důvodu uvedeného v § 13 tohoto zákona, může manžel, jenž není převážně vinen na rozvodu nehledě k předpisu § 15 žádati za rozluku manželství na základě provedeného už sporu o rozvod. Dojde-li soud na základě konaných šetření, při nichž se mu je říditi zásadami řízení nesporného k přesvědčení, že by skutečnosti ve sporu o rozvod na jevo vyšlé byly už tehdy odůvodnily výrok o rozluce, kdyby oň bylo bývalo žalováno, vysloví rozluku manželství usnesením, do něhož převezme výrok o vině z rozsudku, vydaného ve sporu o rozvod téhož manželství. Rozluky nelze tu vysloviti, jestliže stav uvedený v § 13 g) pominul.
Čl. IV.
Zákon tento nabývá účelnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením se pověřuje ministr spravedlnosti.
Odůvodnění.
Ad § 14. Doplnění odst. lit. d) slovy: ťŽadatelem neb žalobcemŤ je nezbytné pro nejasnost zákona.
Ad § 16. Vzhledem ku vyměřování alimentů, nároků na zaopatřovací požitky manželky, dědického práva rozloučených manželů je nutno, aby v nálezu rozlukovém přesně bylo vyznačeno, kterému z manželů je přičísti vinu na rozluce.
Ad § 17. Chceme-li zabrániti svévolnému, často i nesvědomitému zrušování manželských svazků, nemůžeme připustiti, aby rozluka byla vyslovena z pouhé vůle vinné strany a bez souhlasu strany nevinné. Vždyť mohlo by vésti a také vede podle dosavadních zkušeností našeho nového práva manželského ku stanovení, podle kterého každý manžel může žádati za rozluku, že muž, po případě i žena, budou z pouhé libůstky měniti manželství a zneváží tak naprosto instituci manželství a rodiny.
Návrh budiž přikázán výboru právnímu.
V Praze dne 30. června 1921.
Purkyňová,
dr. Lukavský, dr. Hajn, dr. Engliš, Votruba, Veverka, Rosolová, Špaček, Dyk, G. Navrátil, inž. Bečka, Bergman, Zavřel, Petrovický, Mašek, dr. Kramář, dr. Rašín, dr. Bartošek, inž. L. Novák, Stejskal, Modráček, Hudec.