Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

I. volební období.

3. zasedání.

2547.

Usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé

o vládním návrhu zákona (tisk sen. 725),

kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátních řádů (tisk sen. 833).

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 61. schůzi dne 1. července 1921 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne ....................................

kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátních řádů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Vykonávati advokacii na území republiky Československé jest oprávněn jen, kdo zapsán jest do seznamu advokátů některé advokátní komory v republice Československé.

(2) Do seznamu advokátů budiž zapsán, kdo

a) jest československým státním občanem:

b) jest svéprávným;

c) vykonal studia právnická na některé československé universitě anebo přede dnem 28. října 1918, po případě nejpozději v zimním běhu studijního roku 1918—1919, na některé universitě bývalého mocnářství rakousko-uherského;

d) dosáhl hodnosti doktora práv na některé československé universitě anebo přede dnem 28. října 1918, po případě nejpozději v zimním běhu studijního roku 1918—1919 na některé universitě bývalého mocnářství rakousko-uherského;

e) byl prakticky zaměstnán v právní službě po dobu v tomto zákoně ustanovenou (§ 5);

f) vykonal s úspěchem praktickou zkoušku předepsanou pro advokáty před komisí na území republiky Československé anebo před 28. říjnem 1918 na území bývalého mocnářství rakousko-uherského. Kdo vykonal advokátní zkoušku po 28. říjnu 1918 mimo území republiky Československé, může býti zapsán do seznamu advokátů se svolením ministra spravedlnosti, když v době zkoušky nebylo ji lze vykonati na území, ve kterém se o zápis žádá.

(3) Zvláštní ustanovení pro hlasující rady sborových soudů tímto zákonem nejsou dotčena.

§ 2.

Advokacie nemůže dosáhnouti, po případě právo jí vykonávati ztrácí:

a) kdo podle rozsudku trestního soudu nemá anebo pozbude zákonné způsobilosti k advokacii;

b) kdo podle nálezu disciplinárního byl ze seznamu advokátů nebo kandidátů advokacie vymazán po dobu, po kterou výmaz trvá;

c) kdo vykonává anebo přijme státní úřad, vyjímajíc úřad učitelský; o přijetí takového úřadu jest advokát povinen učiniti oznámení výboru advokátní komory;

d) kdo provozuje zaměstnání, které se nesrovnává s výkonem povolání advokáta a jeho neodvislostí;

e) kdo svým jednáním stal se důvěry nehodným;

f) kdo se dostal do konkursu.

§ 3.

(1) Právo advokacii vykonávati zaniká dále:

a) úmrtím advokáta,

b) tím, že advokát pozbude státního občanství československého anebo svéprávnosti,

c) vzdá-li se advokát výkonu advokacie a

d) vzdálí-li se advokát ze svého sídla úředního, substituta neustanoviv a nevrátí-li se na veřejné vyzvání příslušné advokátní komory do roka.

(2) V případech uvedených pod c) a d) může advokát, jsou-li dány zákonné náležitosti, žádati za opětný zápis.

§ 4.

Advokáti, kteří měli v době od 28. říjná 1918 sídlo mimo území republiky Československé, mohou býti do seznamu advokátů zapsáni jen, když vykáží všechny náležitosti zákonem nařízené a svolí-li k tomu — vyslechnuv advokátní komoru — ministr spravedlnosti a to v dohodě s ministrem s plnou mocí pro správu Slovenska, zamýšlí-li se advokát usaditi na Slovensku.

§ 5.

(1) Žadatel o zápis do seznamu advokátů musí vykázati, že byl na území republiky Československé anebo před 28. říjnem 1918 na území bývalého Rakousko-Uherska v právní službě prakticky zaměstnán (§ 1 písm. e) po šest roků a to nejméně pět roků u advokáta, zbývající rok buď u advokáta anebo u soudu, u státního zastupitelství, u notáře (veřejného notáře) anebo u státního úřadu správního nebo finančního anebo u úřadu samosprávného.

(2) Počínaje dnem 1. ledna 1924 stačí výkaz nejméně pětileté praktické právní služby u advokáta.

(3) Praxe u finanční prokuratury rovná se praxi u advokáta.

(4) Ke zkoušce advokátní (§ 1 odst. 2 písm. f) mohou býti připuštěni kandidáti, kteří byli po tři roky prakticky zaměstnáni v právní službě u advokáta a dosáhli hodnosti doktora práv.

(5) Započítává se toliko praxe v tom kterém oboru plně konaná po složení všech teoretických státních zkoušek, anebo po dosažení hodnosti doktora práv na některé universitě republiky Československé anebo před 28. říjnem 1918 po případě nejpozději v zimním běhu studijního roku 1918—1919 na universitě bývalého mocnářství rakousko-uherského, jinak jen když kandidát prokáže nostrifikaci zkoušek nebo hodnosti doktora práv.

(6) Výhody zvláštními ustanoveními povolené kandidátům, kteří byli zdrženi ve studiích anebo v praktické právní službě poměry způsobenými válkou, jsou nedotčeny.

§ 6.

(1) Do seznamu kandidátů advokacie mohou býti zapsáni anebo do soudní praxe v 1. a 2. odst. § 5 zmíněné připuštěni jen českoslovenští státní příslušníci, kteří vykonali teoretické státní zkoušky anebo nabyli hodnosti doktora práv na některé universitě československé, anebo před 28. říjnem 1918, po případě nejpozději v zimním běhu studijního roku 1918—1919 na některé universitě bývalého mocnářství rakousko-uherského, jinak jen pokud zkoušky jejich nebo hodnost doktora práv byly nostrifikovány.

(2) Samostatně v zastoupení advokátově mohou před sborovými soudy jednati kandidáti, kteří mají hodnost doktora práv a alespoň tři roky praxe, z toho nejméně dva roky u advokáta (§ 5).

§ 7.

(1) Před zápisem do seznamu advokátů vykoná uchazeč podáním ruky předsedovi komory advokátní anebo jeho náměstku slib, že ťbude republice Československé věren, veškeré zákony a platná nařízení bude zachovávati a své povinnosti plniti svědomitěŤ.

(2) Slib tohoto znění vykonají i veškeří advokáti, kteří v době, kdy zákon tento nabude účinnosti, budou již v seznamu advokátů zapsáni, a to tak, že v neprodlužitelné lhůtě tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona slib vlastnoručně napíší a podepíší a doporučeným dopisem zašlou předsednictvu své advokátní komory, jinak, nesplní-li této povinnosti ani po vyzvání advokátní komory nejdéle do jednoho měsíce, budou ze seznamu advokátů vymazáni.

§ 8.

Dokud nebude na Podkarpatské Rusi zřízena samostatná advokátní komora, platí tam tato odchylná ustanovení:

a) Seznam advokátů i kandidátů advokacie vede a agendu přikázanou advokátním řádem advokátní komoře a jejímu výboru obstarává, jakož i přijímá slib dle § 7 ustanovený předseda sedrie, která bude ministrem spravedlnosti určena.

b) Disciplinární pravomoc nad advokáty a kandidáty advokacie vykonává disciplinární senát soudní tabule v Košicích, úkony komorního žalobce vrchní státní zástupce tamtéž.

§ 9.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti za čtrnáct dní po vyhlášení.

(2) Provésti jej náleží ministru spravedlnosti.

Prášek, v. r.,

předseda.

Dr. Bartoušek, v. r.,

v zast. senátního tajemníka.

Dr. Ot. Krouský, v. r.,

zapisovatel.

Resoluce

přijatá v 61. schůzi senátu Národního shromáždění R. Č. dne 1. července 1921.

ťMinisterstvo spravedlnosti se vyzývá, aby bez průtahu učinilo opatření pro zřízení advokátní komory v Podkarpatské Rusi.Ť

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP