Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2534.
Zpráva
výboru rozpočtového
o návrhu poslanců R. Tayerle, F. Geršla, Rob. Kleina a soudr. (tisk. 1258)
na změnu § 6 zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 31 Sb. z. a n., kterým nově upraveny válečné přirážky k poplatkům a změněna některá ustanovení o poplatcích,
dále o návrhu poslanců Patzela, Knirsche a druhů (tisk 1594)
na změnu zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 31 Sb. z. a n. o poplatkové povinnosti a o petici č. pet. 922.
Návrhy oba nesou se za tím, aby zpoplatnění služebních smluv bylo pro obchodní pomocníky zreformované. Návrh první ponechává v podstatě dosavadní formu zpoplatnění služebních smluv dvěma procenty třikráte násobenými, tedy vlastně šesti procenty, ihned při nastoupení služby splatnými, žádaje pouze stanovení hranice pro povinnost tohoto zpoplatnění počínaje ročním platem přes Kč 30.000.
Druhy návrh žádá, aby byl zákon ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n. v §u 6 a doplněn tímto dodatkem: ťTohoto předpisu neužívá se při služebních smlouvách, na nichž — jako u smluv soukromých zaměstnanců — se zakládá toliko služební poměr volný a nikoliv smlouvou stanovený na víceletou dobu.Ť
Kdežto návrh první tedy ponechává dosavadní způsob zpoplatnění služebních smluv a žádá jen, aby do 30.000 Kč byly příjmy obchodních pomocníkův poplatku zproštěny, žádá druhý návrh, aby zpoplatnění služebních smluv bylo vůbec zrušeno.
Rozpočtový výbor zvolil za účelem dohody subkomíté, jež vypracovalo a schválilo nový zákon o poplatku ze služebních smluv. Poněvadž se při. opětném projednávání předloženého elaborátu objevily námitky a organisace obchodních pomocníků žádaly, aby byly slyšeny, odkázána věc znovu subkomitétu. Subkomitét pak po vyslechnutí zástupců organisací obchodních pomocníků (dvou českých a dvou německých) provedl ve smyslu jejich návrhů některé změny na elaborátu, schváliv jej v podstatě.
Navržené změny týkaly se hlavně určitého vytčení, že poplatek ze smlouvy služební ve výši půl procenta platí z polovice zaměstnavatel a. z polovice zaměstnaný, tedy každý čtvrt procenta, a to jen při výplatě požitků. Dodatečné srážení poplatku z vyplaceného již požitku není přípustno. Požadavku jedné částí zástupců organisací obchodních pomocníků, aby toto půlprocentové paušalování poplatku počínalo teprve 15.000 Kč ročního služného, nelze proto vyhovět; poněvadž by tím byla nejenom porušena a podstata celé struktury nově navrhovaného zákona, nýbrž vyžadovalo by to v závodech tolik písemných prací, že by se to při minimálnosti čtvrtprocentového poplatku ani nevyplácelo.
Zároveň vytčeno, že při §u 6, jenž jedná o jiných služebních smlouvách, než které spadají pod ustanovení §u 1, a jež podléhají poplatku jen tehdy, byla-li o nich napsána právní listina. (Pod právní listinou se vyrozumívá zde, co o tom praví § 40 a) zákona poplatkového.)
Zároveň také sjednáno se zástupci vlády v subkomitétu i v rozpočtovém výboru, že kvitanční poplatky (kolky), jež se na Slovensku od obchodních pomocníků vybírají ve výši jednoho procenta za každou kvitanci na služné, úplně odpadají.
Finanční ministerstvo přistupuje na toto snížení poplatku hlavně proto, že paušalováním tohoto poplatku zjednoduší se práce s dosavadním individuelním předpisovládním a vybíráním poplatku ze služebních smluv spojená. Úbytek poplatků vyrovná se zlaciněním agendy s jeho vybíráním spojené.
Tímto usnesením výboru rozpočtového jeví se býti vyřízený návrh posl. Tayerle a soudr., jakož i návrh posl. Patzela a soudr. a zároveň i resoluce (petice] odborových spolků obchodních pomocníků v Liberci a Znojmě v této věcí podané.
Rozpočtový výbor navrhuje sněmovně poslanecké, aby schválila připojenou osnovu zákona.
V Praze 7. července 1921.
Bradáč B., v. r.,
předseda.
Antonín Němec, v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne ............................................ 1921
o poplatku ze služebních smluv.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Za udělení (propůjčení, jmenování, zmocnění, zvolení a pod.) úřadů (církevních, obrocí, funkcí) a přijetí do stálých neb opětovných služeb platí se roční paušál 1/2% ze všech požitků (peněžitých i nepeněžitých), spojených s takovými úřady a službami beze zření na to, kdy se udělení to stalo a jaké změny na požitcích byly provedeny.
Stalo-li se udělení úřadu nebo přijetí do služby v cizině, podléhá poplatku, týká-li se úřadu nebo služby na území republiky Československé.
§ 2.
Služby dělníků, čeledí a živnostenských pomocných pracovníků nepodléhají tomuto paušálu. K živnostenským pomocným pracovníkům se nepočítají osoby, které pro vyšší služebné výkony jsou ustanoveny obyčejně ročním nebo měsíčním služným jako úředníci, dílovedoucí, mistři, mechanikové, faktoři, účetní, pokladníci, výpravčí, kresliči, chemikové a pod.
§ 3.
Stvrzení požitků uvedených v §u 1 je prosto poplatku kvitančního.
§ 4.
Platební povinnost stíhá obě smluvní strany, každého do polovice; zaměstnavatel ručí za celý paušál, jest však oprávněn částku připadající na zaměstnaného při výplatě požitků si sraziti.
Poplatek odvádějí přímo bez vyměření zaměstnavatelé, pokud se týče fondy, na jejíchž účet požitky ty jdou, ve zpětných lhůtách, ustanovených nařízením. Základem poplatným jest úhrnný obnos poplatných požitků, vyplacených v příslušné lhůtě.
Roční obnos těchto požitků budiž v bilancích zvlášť účtován. Nařízení určí i způsob, jakým se má poplatek zapraviti.
Nemá-li zaměstnavatel (fond) bydliště nebo pobytu (sídla) v tuzemsku, platí paušál zaměstnaný.
§ 5.
Osvobození od tax a poplatků, stanovené ve čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 2. Sb. z. a n. r. 1920 (platné podle §u 2 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 269 Sb. z. a n., i na Slovensku a v Podkarpatské Rusi) rovněž i jiná specielní osvobození od poplatků služebních zůstávají i nadále v platnosti.
§ 6.
Jiné služební smlouvy, než které spadají pod ustanovení §u 1, podléhají poplatku jen tehdy, byla-li o nich sepsána právní listina, a to:
a) jako smlouvy kupní, je-li pracovník podle smlouvy povinen dodati i látku;
b) podle stupnice II. podle výše umluvené mzdy. Záleží-li mzda v opětovných dávkách, vypočítá se poplatný základ, podle poplatkových ustanovení, platných pro takovéto dávky; je-li smluvená mzda podle poctu kusů nebo podle rozměru a pod., je poplatným základem cena celé smluvené práce.
Smlouvy o přijetí učně do učení jen za vyučenou a za stravu nepodléhají poplatku.
Komunity, které pro úřad představeného nebo pro jiné funkce nemají zvláštních služebních příjmů, odvádějí 1/2% ročně z čistých ročních příjmů komunity ve zpětných lhůtách, stanovených. nařízením a to od volby následující bezprostředně po začátku působnosti tohoto zákona; až do té doby platí se posavadní poplatek.
§ 7.
Nebyl-li poplatek zapraven včas, nebo správným obnosem, nastává povinnost platiti úroky z prodlení z částky včas neodvedené. Mimo to může býti předepsáno zvýšení až do výše dvojnásobného poplatku a při úmyslném zkrácení poplatku až do výše pateronásobného poplatku, který státu ušel, neb byl by unikl. Tento násobek platí i pro trestní řízení důchodkové, bylo-li zavedeno.
§ 8.
Platební rozkazy na zkrácený poplatek a na pokuty podle předchozích paragrafů vydávají okresní finanční ředitelství, pokud se týče poplatkové úřady, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi finanční ředitelství rekursech rozhoduje v jediné a poslední stolici zemské finanční ředitelství, ve Slezsku finanční ředitelství, na Slovensku generální finanční ředitelství a na Podkarpatské Rusi finanční referát zemské politické správy (finanční zemská správa).
Žádosti za vrácení poplatku omylem přeplaceného podati lze do tří let u úřadů příslušných ku předpisu zkráceného poplatku a pokut.
§ 9.
Pro lhůty rekursní, rekursní řízení a promlčení platí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se zeměmi k nim administrativně přivtělenými táž ustanovení jako pro jiné poplatky, na Slovensku a Podkarpatské Rusi ustanovení zákona z 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z. a n. ku § 21 a 45 zákona z 11. prosince 1919, čís. 658 Sb. z. a n.
§ 10.
Saz. pol. 86/40 zákona z 13. prosince 1862, č. 89 ř. z. a saz. pol. 87 uh. popl. zákona se ruší, rovněž § 11 uh. zákona čl. XXVI. z r. 1881. Dále vylučují se služební smlouvy a působnosti ustanovení §u 6 lit. a) zákona ze 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n., a § 6 lit. a vládního nařízení z 24. června 1920, č. 403 Sb. z. a n. Ostatních ustanovení poplatkových, pokud tomuto zákonu neodporují, dlužno užíti obdobně i pro poplatky podle tohoto zákona.
§ 11.
Byl-li z poměrů služebních, poplatných dle tohoto zákona, zapraven služební poplatek dle stupnice zvýšené v §u 1 lit. b) zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 31 Sb. z. a n. (na Slovensku a Podkarpatské Rusi ve spojení s vládním nařízením ze dine 24. června 1920, čís. 403 Sb. z. a n.) vpočítá se do paušálu, stanoveného v §u 1 tohoto zákona, částka převyšující obnos, jaký by dle paušálu toho připadl na dobu trvání dotyčného služebního poměru za účinnosti zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n.
Na tento obnos paušálový omezuje se povinnost platební dle zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n. v těch případech, ve kterých poplatek dle zákona toho dosud nebyl vyměřen, nebo byl sice vyměřen, ale nikoliv zaplacen. Stalo-li se tak zanedbáním ohlašovací nebo platební povinnosti, platí se úroky z prodlení od splatnosti vyměřeného poplatku, pokud se týče jiného zanedbání povinnosti platební neb ohlašovací.
Nárok na včítání dlužno uplatniti do jednoho roku od počátku účinnosti tohoto zákona. Doplatek dle druhého odstavce tohoto paragrafu jest splatným do 4 měsíců od počátku účinnosti tohoto zákona.
§ 12.
Účinnost tohoto zákona počíná prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení; provedením jeho pověřuje se ministr financí.