Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2521.
Odpověď
ministrů vnitra a veřejných prací
na interpelaci poslance Jiřího Stříbrného a soudruhů
jak politické správy okresní a zemské dosavad provádějí vyvlastňovací zákon ze dne 17. prosince 1919, č. 20 Sb. z. a n. z roku 1920 (tisk 1432).
Předeslati dlužno, že právě uvedený zákon byl v mezičasí nahražen ustanoveními zákona o stavebním ruchu ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n.
Pokud nastaly ve vyřizování jednotlivých žádostí vyvlastňovacích podle prve citovaného zákona průtahy, sluší příčinu jich v podstatě spatřovati jednak v přetížení úřadů politických pracemi úředními, jednak pak zvláště v okolnosti té, že žádosti vyvlastňovací nebývaly instruovány podle předpisu § 3 odst. 2. cit. zákona a zejména nebývaly opatřeny předepsaným nástinem; rovněž i okolnost, že bytová družstva žádala začasté za vyvlastnění daleko větších pozemkových ploch, než na jaké podle uvedeného zákona měla nárok, byla příčinou, že bylo před rozhodnutím nutno žádosti ty doplňovati, čímž samozřejmě konečné vyřizování jich se zdržovalo.
Že by jednotlivé okresní politické správy, neb zemská správa politická v Praze řízení úmyslně protahovaly neb si ve věci samé stranicky počínaly, není nikterak prokázáno.
K vývodům interpelace směřujícím proti věcnému obsahu jednotlivých rozhodnutí zemské politické správy v Praze dlužno vytknouti, že tu běží o rozhodnutí, jež vzešla pořadem instancí o právních nárocích súčastněných stran. Jelikož podle §u 4. cit. zákona mají příslušná rozhodnutí zemské politické správy platnost konečnou, bylo stranám volno, bráti je bezprostředně v odpor stížnostmi k nejvyššímu správnímu soudu, kdežto zrušení jich cestou administrativní (se strany ministerstva vnitra) bylo by přípustno jen z důvodu zmatečnosti, nikoli však pro pouhou věcnou jich nesprávnost.
Nelze však upříti, že pokud zemská správa politická ve svých rozhodnutích pojímala ustanovení cit. zákona, podle nichž mohou býti vyvlastněny pozemky pro stavbu obytných domů, v ten smysl, že nelze vyvlastňovati pozemky pro stavbu nutných hospodářských budov, zahrad a pod. neodpovídal výklad tento intencím zákona, neboť potřebná plocha pro obytnou budovu a pouze polovice této plochy pro dvorek, kterou tato zemská správa politická vyvlastňovala v případech odvolání jest samozřejmě malá, a nevyhovuje účelu a nelze na ní řádně umístiti i nezbytné vedlejší příslušenství hospodářské.
Pokud se týče náhrady za vyvlastněný pozemek, třeba poukázati na tu okolnost, že podle § 5 uvedeného zákona přísluší vlastníku vyvlastněného pozemku přiměřená náhrada, která nesmí býti vetší, než obecná hodnota pozemku.
Touto obecnou (prodejní) cenou sluší rozuměti cenu, které lze za předmět v rozhodné době docíliti na volném trhu podle stavu a jakosti předmětu, bez ohledu na mimořádné okolnosti neb osobní poměry názor uplatňovaný se strany jednotlivých družstev, že vlastníku pozemku dlužno přiznati náhradu rovnající se snad předválečné ceně vyvlastněného pozemku, není tudíž nikterak odůvodněn
K dalším výtkám interpelace týkajícím se jednotlivých konkrétních případů se podotýká:
Při vyvlastňování pozemků ve Velkých Hamrech odhadli znalci vyvlastněný pozemek skutečně příliš vysoko v domnění, že jde o pozemek stavební; zemská správa politická v Praze vrátila však předložené odvolání okresní správě politické v Semilech s vyzváním, by vyslechla znalce ty o tom, neodhadli-li vyvlastněné pozemky snad jako stavební místa a v případě kladném, by provedli nový odhad, neb pozemky ty jsou pozemky hospodářskými, a kdyby snad znalci ti při svém výroku setrvali, by slyšela ve věci jiné dva znalce z oboru hospodářského.
V Přívorech byly oceněny pozemky vyvlastňované dvěma znalci, zástupcové družstva zúčastnivší se dotyčného řízení odhadního nenamítali však ničeho proti znalcům těm
Konečně se podotýká, že povšechným požadavkům, jež interpelace klade jak v příčině urychlení řízení vyvlastňovacího, tak i co do stanovení velikosti plochy, kterou lze pro obytné domky vyvlastniti, jest v podstatě vyhověno citovaným zákonem o stavebním ruchu ze dne 11. března 1921.
Aby případným bezdůvodným průtahům v tomto řízení vyvlastňovacím bylo zabráněno, byly ostatně okresní správy politické vyzvány zemskými správami politickými, by prováděly vyvlastňovací řízení podle posléz uvedeného zákona s největším urychlením.
V Praze dne 21. června 1921.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Ministr veřejných prací: