Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.
I. volební období.
3. zasedání.
2512.
Interpelace
posl. Aloise Roudnického o soudr.
ministru vnitra a spravedlnosti
o pronásledování Aloise Janeše, bývalého faráře v Chotovinách, příslušníka československé církve.
Před několika nedělemi vystoupil Alois Janeš, farář v Chotovinách u Tábora, z církve římsko-katolické a vstoupil do církve čsl. Necítil se však v této společnosti spokojen a proto 14. června 1921 opustil večer Chotoviny a uchýlil se do Č. Budějovic do kláštera Redemptoristů, aby tu konal duchovní cvičení a vrátil se pak zpět do církve římsko-katolické.
O jeho odchodu kolovaly různé pověsti a když českobudějovický časopis ťHlas LiduŤ oznámil, že farář Janeš nalézá se v tamním klášteře, zástupci čsl. církve, v čele s profesorem české reálky v Č. Budějovicích dr. Františkem Šimečkem, domáhali se přístupu do kláštera Redemptoristů, že prý musí s farářem Janešem mluvit a přesvědčit se, zda není ve zmíněném klášteře držen násilím.
První pokus obtěžovati faráře Janeše podnikl ve čtvrtek dne 23. června, když však zmíněný kněz deputanty přijati odmítl, přijav pouze svého bratra, jemuž prohlásil, že se v klášteře zdržuje dobrovolně a prosil je písemně, aby jej nechali s pokojem, profesor dr Šimeček obrátil se na okres, polil. správu a státní návladnictví, aby zakročilo, ježto prý farář Janeš zdržuje se v klášteře nedobrovolně.
Druhý den ráno, v pátek 24. června, asi k 9. hod. odebral se prof. dr. Šimeček opětně s četným zástupem do zmíněného kláštera a žádal o připuštění ještě s několika deputanty k faráři Aloisu Janešovi. Bylo mu vyhověno a farář Janeš před vrch, polic. strážmistrem v Č. Budějovicích Markem, před strážníkem Ondokem a před taj. lid. strany Vedralem prohlásil vůči dr. Šimečkovi a ostatním deputantům, že nebyl nikým unesen ani násilím ku vracení se do církve katolické nucen, nýbrž, že dobrovolně své místo v Chotovinách opustil a rovněž dobrovolně do kláštera se odebral, a dobrovolně vrací se do církve zpět. Při tom opětně prosil deputanty, aby jej ušetřili rozčilování a nechali jej na pokoji. Prof. dr. Šimeček prohlásil, že se s odpovědí spokojuje. Téhož dne na večer konal se však po 5. hod. odpol. úřadům neohlášený tábor lidu v Kailově ulici, kde shromáždili se příslušníci čsl. církve, jehož účastníci odebrali se pak před klášter a přáli si viděti faráře Janeše. Vynutili si, že byla do kláštera vpuštěna 4členná deputace, která klášter prohledala a když faráře Janeše nenalezla, žádala o vydání adresy, kam se týž před zlobou sektám uchýlil. Farář Janeš totiž v pátek na večer Č. Budějovice v průvodu civilního strážníka Majera, který jej doprovázel na nádraží, aby byl ušetřen pronásledování se strany příslušníků čsl. sekty, opustil a odjel k pobytu na Šumavu. Když se dav nedověděl adresy v klášteře, odebral se po 8. hod. večerní před biskupskou residencí, žádaje za četných výhružek vpuštění do vnitř. Poněvadž byl dům uzavřen, chtěli se někteří účastnící dobýti do vnitř pomocí paklíčů a páčidel. Domluvě okresního hejtmana Velíka podařilo se sice dav od takového počínání zdržeti, ale shromážděný a Šimečkem dříve seštvaný dav nechtěl se od budovy vzdáliti. Teprve když dr. Šimeček slíbil davu, že druhý den se musí příslušníci čsl. církve adresu faráře Janeše. dovědět od biskupa stůj co stůj, dav se rozešel. V sobotu dopoledne skutečně domáhal se prof. dr. Šimeček v čele četné deputace příslušníků čsl. sekty z Č. Budějovic a z Chotovin, aby nejdp. biskup č.-budějovický Šimon Bárta pověděl jim adresu nynějšího pobytu faráře Janeše. Odtud odebrala se deputace na policejní úřad v Č. Budějovicích a tam rovněž žádala kategoricky udání místa, kde se farář Janeš zdržuje. Poněvadž farář Janeš dobrovolně čsl. církev opustil a dobrovolně se vrátil v pátek 24. června do lůna církve katolické, nemá s čsl. církví více nic společného a poněvadž požádal konsistoř č.-budějovickou písemně již 21. června, aby jeho rozhodnutí oznámila okresní politické správě v Táboře a patronu chotovinského kostela p. Nádhernému, jeví se kroky prof. dr Šimečka a deputace jako obmezování osobní svobody faráře Janeše a to tím spíše, že i sám okresní hejtman Velík se přesvědčil v pátek dopoledne, že farář Janeš není vězněn a že dobrovolně vrací se do církve.
Podepsaní se proto táží:
1. Jest ministr vnitra ochoten celou záležitost dáti vyšetřiti a o bezpečnost ohrožených osob se postarati?
2. Jest ministr spravedlnosti ochoten naříditi trestní řízení proti původcům pobuřování a ohrožování životů lidských?
V Praze dne 30. června 1921.
Roudnický,
Tománek, dr. Nosek, dr. Mazanec, Čuřík, Sedláček, Tomik, Navrátil, Rozsypalová, dr. Juriga, dr. Gažík, dr. Buday, Rýpar, Košek, Adamovský, Šamalík, Myslivec, Bobok, Onderčo, Kopřiva, Janalík, Adámek, Bezděk.